Pýcha a předsudek
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544750/bmid_pycha-a-predsudek.jpg
5
7439
7439
Slavný román Jane Austenové vykresluje, jak může nový mladý soused převrátit vzhůru nohama život v rodině s pěti dcerami. V ovzduší se vznáší pýcha, láska, předsudky, společenské konvence, zlomená srdce i společenský skandál, ale také sebepoznání a pochopení. Příběh lásky a hodnot odkrývá vztahy mezi společenskými vrstvami Anglie na přelomu 18. a 19. století a s jemnou, avšak nepřehlédnutelnou ironií líčí prostředí anglického venkova, tamní rodinné vztahy a snahy matek najít svým dcerám vhodné ženichy. Autorka se pohybuje na hraně odlehčeného a vážného tónu, její vtipné postřehy prozrazují bystrou a nemilosrdnou pozorovatelku. Nový překlad Kateřiny Hilské dává vyprávění svěží tempo, přičemž nic neubírá na zmíněné ironičnosti, a svět Elizabeth Bennetové a pana Darcyho je v jejím podání barevnější a jasnější, než jak jsme ho znali doposud.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , Slovart (ČR)Originální název:
Pride and Prejudice, 1813
více info...
Přidat komentář
Na knize hodnotím pozitivně zejména schopnost autorky přenést čtenáře do Anglie přelomu 18. a 19. století, do doby bálů, krásných šatů a někdy téměř zoufalých snah matek provdat své dcery a vyhnout se přitom skandálu. A právě k nim se přitom v rodině Bennetových schyluje; víc už ale nebudu prozrazovat. Jednu hvězdičku jsem ale knize přeci jen musela ubrat - příběhu čas od času schází spád a dialogy jsou někdy až příliš vyumělkované, avšak to jsou jen drobné detaily. Pýcha a předsudek pro mě představuje otevřené dveře do jiné doby a ráda se k ní vracím.
Opět jsem se přesvědčila jak se pohled na určitý styl knih mění. Když jsem měla poprvé tuto knížku v ruce, bylo mi kolem deseti let. Přečetla jsem asi tak čtyři kapitoly a musela jsem jí odložit protože jsem se u čtení nudila. Přišlo mi zvláštní jak je to psaný a proč mi jsem měla tátovi vykat. Podruhé o dva roky později jsem to opět zkusila a nechala jsem se zlákat jinou knížkou. Ale teď když jsem ji přečetla všechny dřívější pochyby okolo byly pryč. Příběh je to vskutku pěkný a někdy jsem se i musela smát nad hloupostí některých postav. Konečný HappyEnd byl pro mě vítaným zakončením.
(Spoilery)
Když jsem začala číst, zaujala mě v podstatě jen první kapitola, rozhovor pana a paní Bennetových. Chvíli jsem se pak nudila, přišlo mi, že se nic zajímavého neděje a postavy pořád jen mluví o ničem. Postupně jsem ale přišla knize na chuť, když se postavy začaly vdávat a ženit a "něco" se dělo a měnilo.
Když se na to podívám zpětně, musím dát čtyři hvězdičky - na postavě pana Benneta se ukázalo, že vtip není vše, že to nenapraví to, že není moc dobrý otec ani manžel. Příběh Jane a pana Bingleyho byl skoro dojemný. A ta atmosféra byla to nejlepší - myslím, že JA krásně vystihla společnost té doby a dokázala chytlavým způsobem popsat krajinu.
Myslím, že můj komentář bude až dost výmluvný, pokud jde o to, jak se mi kniha líbila...
Ale nečekejte žádný úžasný myšlenky, ale spíš vlastní zkušenost se mnou a knihami. Která se projevila hlavně při čtení Pýchy a předsudku a v minulosti ještě u Jany Eyrové.;)
Pro ty, kteří nečetli... obsahuje SPOILER!
Jedna noc ze čtvrtka na pátek, nemůžu spát... Asi v 1 hodinu ráno sáhnu po rozečtené knize ve snaze po chvíli čtení usnout, ale záhy zjišťuju, že to nebyl dobrý nápad... Dostávám se k místu, kde pan Darcy požádá Elizabeth o ruku (poprvé). Předpokládám, že každý, kdo už někdy nějaký takový román četl, mi může potvrdit, že taková událost (pokud není na konci, ale je za ní stovka, dvě, stránek) často bývá začátkem nějakých událostí, které celý příběh ještě pořádně zamotají. I když se mi nechtělo, hned při prvním odstavci, který naznačoval co se chystá, jsem knihu odložila - naštěstí mi došlo, že by čtení v tuhle hodinu nesplnilo svůj původní účel a že bych se od knihy hned tak neodtrhla.:) Tak jsem si jenom přála, aby už konečně bylo ráno a já se do toho mohla pustit.:) (Byla jsem nemocná, takže jsem nešla do školy) Následující den vypadal asi takhle: hodina čtení, rychlá snídaně, další nějaké 2 - 3 hodiny čtení, přerušené jenom těmi nejnutnějšími činnostmi atd.. Jenže po 2. hodině odpolední mi začalo docházet, že už to trochu přeháním a že bych se ten den mohla konečně začít chovat jako normální člověk.:) Nutno podotknout, že jsem ani neobědvala a navzdory tomu, že snídaně nebyla moc velká, jsem měla pocit, že do sebe ani nic nedostanu, jak jsem z toho čtení byla napnutá.;) Ale pak jsem si konečně řekla, že se musím trochu ovládat a tak jsem dospěla k závažnému rozhodnutí: Je 14:30, minimálně do 16:45 se do knížky ani nepodívám... Jenom tak pro orientaci, byla jsem u toho, kdy si Lydia vezme Wickhama a Lizzy dostane ten dopis od tety ohledně pana Darcyho - tedy tam, kde všechno vypadá docela nadějně.;) Abych ale měla jistotu, že to vydržím a po knížce nesáhnu, tak jsem symbolicky udělala něco, co mi někdy pomůže - abych věděla, že jsem to rozhodnutí myslela vážně. Dala jsem knížku na skříň a sama ze sebe jsem si trochu udělala legraci tak, že jsem ten pokoj ještě zamkla.:D Naštěstí vím, že když se pro něco fakt rozhodnu, jsem schopná to dodržet, ale nejtěžší je k tomu rozhodnutí dospět. A s tou skříní... Ať si o tom myslíte co chcete, fakt mi to pomůže (není to poprvé, co jsem to udělala), protože tak sama sobě dám najevo, že jsem to myslela vážně, s tím že se musím umět ovládat.;) Možná mě máte za blázna, ale spousta lidí, co tu knížku četla, by to nejspíš pochopila.:) To je snad dost jasný důkaz toho, jak je knížka skvělá.:)
Přečteno poněkolikáté. Nejlepší knížka od Austenové. Hodně moderní styl vyprávění, díky nadvládě dialogů a minimu popisného textu děj pěkně odsýpá.
Krásná kniha. Úžasně až překvapivě čtivá. Rozhodně stojí za přečtení. Nemyslela jsem si, že se tak začtu a tak mě tato "love story" pohltí.
Nejvíce strhující a nejzábavnější dílo Austenové. Bez žádných dlouhých vysvětlování a úvodů jste vhozeni přímo do děje který jen tak nepustí. Ačkoli je příběh notoricky známý díky nejednomu filmovému zpracování, zvraty v knize jsou nepředvídatelné a přicházejí v pravou chvíli. A naštěstí, ve filmech není všechno, takže jsou tu stále věci, které čtenáře překvapí. Kniha neobsahuje žádné zbytečně dlouhé nudné pasáže a dá se přečíst prakticky na jeden zátah. Především oceňuji že Austenová zdlouhavě nepopisuje postavy ani krajiny. Takže pokud nemáte zafixované postavy z filmů, máte jedinečnou možnost, vytvořit si všechny pěkně podle své fantazie.
Tahle kniha vždy zůstane mezi mými Top 10.
Velice příjemný středověký románek... Moc se mi líbilo celkové pojetí, je až neuvěřitelné, že toho bylo opravdu napsáno ve své době. Příjemně hravá ironie, barvité a uvěřitelné postavy, výborné rozhovory.
Občas jsem se v některých pasážích ztrácela, někdy jsem se zasekla nad některými slovíčky. Četla jsem staré vydání, toto nové jsem bohužel v rukou neměla, takže nemůžu říct, jestli byl starší překlad i zde...
Co se týče postav tak Elisabeth byla velice příjemná hlavní hrdinka. Byla inteligentní, i když někdy příliš zbrklá, člověk jí opravdu fandil. a navíc, její proslulá ironie byla opravdu výborná...
A pan Darcy, i když ze začátku poněkud nafoukanější, byl prostě pan Darcy... Sladce úžasný.
Ke knize jsem se dostala až po shlédnutí filmu a byla jsem velice spokojená, jak dosti přesně byla zfilmována. Nemůžu říct, že bych měla knihu radši než film nebo naopak. S obojím jsem strávila krásné chvilky.
Kniha, které čas vůbec neubírá na vtipu a kouzlu. Překvapila mně, jak byla krásně ironická a ve své době musela postava Elizabeth působit opravdu velmi nezávisle. Dějová linka je trošku chatrnější a vede k jasnému cíli, ale četba je rozhodně potěšením. Jen jsem si nemohla odpustit přemýšlení: "dělaly ty mladé holky tenkrát vůbec něco jiného, než u vyšívání čekaly na ženicha?" A samozřejmě, pan Darcy byl báječný, možná k tomu přispěl fakt, že jsem si ho představovala jako Colina Firtha.:)
Málokdy se při čtení knih světové literatury pobavím a zasměji tolik jako u knihy Pýcha a předsudek.
Hlavní hrdinka Elizabeth Bennetová neboli Lízinka nemá život lehký, žije v rodině s malichernou matkou, tichým otcem a krom své starší inteligentní, dobromyslné až někdy naivní sestry Jane, má tři další mladé, nerozvážné a snad i hloupé sestry.
Její osudový vztah s panem Darcym není také nijak jednoduchý, od prvotní nenávisti a zatvrzelosti vůči němu, díky nepochopení a pomluvám, se pomalu propracovává k poznání, že není vše tak, jak se na první pohled jeví.
Kniha je hezkým obrazem tehdejší společnosti a jejich nešvarů. Celým příběhem nás provází Lízinky ironie a vtip, díky které se Austenová zařadila mezi mé nejoblíbenější spisovatele.
Pýcha a předsudek rozhodně stojí za přečtení a ne jenom jednou :)
Moje nejoblíbenější kniha - každý jistě zná ten pocit, kdy něco zbožňujete a ani přesně nedokážete říct, proč...jistě na první pohled se příběh jeví velmi banálně a ordinérně, ale ruku na srdce, každý někdy potřebuje, aby ho u srdce zahřál příběh, který dopadne dobře. Ačkoliv byla kniha napsána na začátku 19.století, přesto skýtá mnoho situací, se kterými se setkáváme i dnes, celý text je navíc proložen skvělými dialogy, ale i humorem a decentní ironií - nelze se občas nepousmát nad vrozeným jenmnocitem pana Collinsona. Oceňuji rovněž pestrou škálu charakterů - od pana Darcyho až po Elizabeth.
Doporučuji rozvněž filmová(2005) či seriálová zpracování (1995) - ani neumím říct, které z nich mám radši!
Klasika, ke které se nikdy nepřestanu vracet...
Od autorky jsem přečetla i další díla - vyzdvihuji především Emmu - opět zajímavá hlavní hrdinky, které dokáže projevit svůj vlastní názor, která jedná energicky a vcelku i v souladu s dnešní představou.
Rozum a cit mě již tolik nenadchnul a Mansfieldské panství je knihou velmi odlišnou od ostatních - liší hlavně charakterem hlavní hrdinky. Celkově je však Jane Austenová mojí nejoblíbenější autorkou :-))
Tuto knihu mi koupila moje nevlastní sestra. Rozhodovala jsem se mezi jinými, ale jsem moc ráda, že jsem si vybrala Pýchu a předsudek. Patří jednoznačně mezi moje Nej. knihy, získala si mě hned na začátku, protože zbožňuji knihy s podobným tématem. 100% doporučuji, protože stojí za to si jí přečíst, (třeba i 100x) :)
Mno... Po přečtení prvních tří stránek se už dalo odhadnout jak to skončí. Ale to mi bylo jasné už při pohledu na přebal knížky. Věděl jsem do čeho jdu a byla k tomu potřeba odvaha. Je to proslazené a plytké. Ale přesto... ten konec mě rozněžnil a ne že ne.
Zatím druhá nejlepší kniha jakou jsem kdy četla. Není možné nemilovat pana Darcyho. :)
Štítky knihy
Anglie láska pro ženy zfilmováno 18. století anglická literatura romantika skandály a aféry společenské romány historické romány zfilmováno – TV seriál morální hodnoty
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Romantika, klasika....ráda se k ní vracím.