Inferno
Dan Brown
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/288499/bmid_inferno-x3H-288499.jpg
4
4437
4437
Robert Langdon série
< 4. díl >
Harvardský profesor Robert Langdon se při svém nebezpečném poslání musí tentokrát proplést nejen labyrintem florentských, benátských či istambulských uliček, tajných chodeb a skrytých komnat, ale také labyrintem narážek a Kódů. Jediným vodítkem je mu zprvu jen tajuplný kovový váleček, obsahující několik zašifrovaných odkazů na renesanční literární veledílo- Božskou komedii Danta Alighieriho. V sázce přitom není jenom jeho bezpečí, ale bez nadsázky osud celého světa: pokud se Langdonovi a jeho záhadné společnici nepodaří zasáhnout včas, hrozí lidstvu skutečné inferno Dantových rozměrů...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
Inferno, 2013
více info...
Přidat komentář
První polovinu jsem přečetla jedním dechem, děj mě pohltil. Pak už se to zadrhovalo. Konec byl úplně mimo očekávání. Ale jinak příjemná kniha...
První polovina knihy neměla vůbec spád. Až jsem si říkal, jestli to vůbec napsal Brown. Druhá polovina už se četla lépe. Konec byl ale divný. Čekal jsem něco trochu jiného.
Z knih, která jsem od Dana Browna přečetla byla pro mě tahle nejslabší. Děj se odvíjel docela pomalu a přestože mě téma zaujalo, příběh mě nevtáhl do sebe, jako u ostatních dílů. Párkrát mě čekalo překvapení, které jsem chvíli nemohla rozdýchat, ale jinak byl pro mě ostatní průběh poměrně nezajímavý. Závěr mě zklamal z celé knihy ovšem nejvíce, asi jsem od něho čekala něco víc.
Musím říct, že všechny knížky Dana Browna, v nichž vystupuje Robert Langdon, mě fascinují. Jde vždy o skvěle propracovaný napínavý příběh, který je proložen zajímavostmi z oblasti historie a umění, což kvituji s povděkem, protože mě to donutí si k dané problematice hledat další informace a vždy mě to posune dál.
Inferno má ale ještě něco navíc - NÁSLEDUJÍ SPOILERY!
1/ Objevuje se tu aktuální celosvětový problém přelidnění, což je téma, které každopádně nemůže současného člověka ponechat klidným, nabízí další a další otázky a dodává Brownovu dílu nový rozměr.
2/ Velmi subjektivní plus spočívá v místu, které si autor vybral. Cisterna Yerebatan je naprosto úžasné a nádherně tajemné místo, pro mě rozhodně nejkrásnější istanbulská památka. Vřele doporučuji všem k návštěvě!
Další z Brownovích skvělých knih, i když s neobvyklým koncem. Na tuto knížku jsem čekal v knihovně půl roku.
zatím to nejslabší co jsem od autora četla. Možná je to dáno tím, že jsme se na knížku hodně těšila a proto jsme byla zklamaná. Fakta jsou stále zajímavá a je nadherné vidět jak autor skládá tyto fakta dohromady,samotný příběh už byl ale poměrně slabší
Knížku jsem sice přečetla, ale měla jsem co dělat. Do první poloviny to bylo takové nijaké a vůbec jsem se nemohla do toho začíst. A pak mě překvapil konec asi jsem čekala, že to skončí jinak.
Od Dana Browna jsem přečetla všechny knihy a Inferno nepatří k těm, které by mě naprosto pohltily a "dostaly". Nemohu říci, že by se kniha špatně četla nebo nebyla zajímavá, to rozhodně ne. Své kvality bezesporu má. Nezklamala mě, ale nebylo to nějak ono. Předchozí se mi četly o něco lépe a pro mě zkrátka měly větší kouzlo. Ale přečtením rozhodně neprohloupíte.
Přečteno, ale jen díky pevným nervům. Kniha se od začátku hrozně táhne a pořádná akce přijde skoro až v samém závěru. Popisy míst, jenž v knize navštívíme jsou opět dobré a nelze jim nic vytknout. Však přiznejte se, kdo z vás by po přečtení Browna neměl chuť navštívit všechny ty místa, že? Největší pozitivum, které si po přečtení odnáším je to, že jsem se rozhodl kouknout se na zoubek Božské komedii. A mimoto příště by nás mohl Brown zavézt do Číny nebo Japonska. Co myslíte?
Při čtení jsem byl naprosto pohlcen tou atmosférou krásné Florencie, takže jsem si o to užil. Má to hlavu a patu, je to nabité akcí a konec mě vlastně potěšil. Docela se těším na filmovou verzi.
Tak jsem se konečně dostal k tomuto dalšímu počinu pana Browna, od poslední jeho knihy tu byl nějaký časový odstup, byl jsem natěšený, i když nadšení trochu hatily ne zrovna lichotivé recenze. Dočteno a první dojem – musí dát zapravdu těm, které kniha spíše zklamala.
Ale je třeba být objektivní a zde vidím dvě roviny hodnocení. Pokud jste čtenářem, pro kterého je Inferno první Brownovou knihou, určitě zaujme a líbí se. Autor psát umí a všechny pravidla žánru jsou dodržena. Ale většina z nás má Browna načteného a na Inferno se těšila . . . a pak se samozřejmě nemůžete vyhnout srovnávání s předchozími romány. A zde pak začnou padat první negativa.
Předně je to opakující se šablonovitost knih, stále stejný hrdina se stejným chováním, stejný vývoj děje, jen „záhada“ je jiná. Ve hře je opět Robert Langdon, dále krásná a inteligentní žena, hrozba a indicie vedoucí k jejímu rozluštění, jistá dynamika děje a typické dějové zvraty.
Ale to vše zde bylo ve stejném schematu i v předchozích knihách. Brown v Infernu ubral akčnosti, zato přidal více pasáží, kde se „rozplývá“ nad významnými památkami Florencie, Benátek či Istanbulu a to tak, že z toho víceméně čiší product placement. Čtenář je přímo podprahově veden k tomu, aby si o popisovaných místech dohledal další data, a tak si vše „ověřil“ v reálu.
Ve srovnání s předchozími knihami se tak Inferno dostává jen na průměrné hodnocení. Přesto zde ale najdeme i něco nového. Ve všech svých předchozích knihám byly autorem „zpochybňovány historické etalony“ a vystavěny hypotézy, na kterých pak stál děj a vývoj jeho napsaných románů.
V Infernu Brown poprvé předkládá realitu dnešní doby – hrozící přelidnění planety a důsledky z toho plynoucí – s důrazem na skutečnost, že tento problém není zdaleka nový . . .
. . . Dantovo peklo není smyšlenka. Je to proroctví! Bída a neštěstí, mučivé utrpení. Tak vypadá svět zítřka . . . Až budou všechny končiny světa tak překypovat obyvatelstvem, že se lidé neuživí tam, kde jsou, ale nebudou se ani moci přestěhovat jinam, pak se svět sám očistí - Niccolò Machiavelli
Téma, které v této knize Brown otvírá je reálné, pravdivé, kruté a bohužel jeho naplnění je blížeji, než si vůbec chceme připustit. Téma, které nás musí strašit již jen, když se nad ním trochu více zamyslíte a domyslíte ho dále. To vše geniálně propojeno s rukopisem Danteho Pekla.
Když si pak čtete myšlenky a závěry, které učinili naši předkové před mnoha staletími, nejspíš Vám nebude dobře po těle . . .
„Pokud se lidstvu nechají volné ruce, je jako mor, jako rakovina. S každou další generací se náš počet zvyšuje, a bude tomu tak, dokud světské radosti, druhdy živná půda lidských ctností a bratrství, zcela nevymizí a z nás se nestanou netvoři, kteří budou bojovat na život a na smrt, jen aby nakrmili své mladé . . .“
Vize, která víc než děsí . . . a právě na ni nachází autor v závěru knihy klíč, který však může otevřít pomyslné dveře třinácté komnaty lidstva . . .
Koukám, že jsem sem zapomněl napsat komentář. A zvedlo mě ze židle, že kniha skončila jako třetí v Knize roku.
Proč?
Vše už tu jednou bylo, Brown se vykrádá, jak může (spíš už nemůže) a píše podle šablony hodný, zlý a ošklivý.
A aby to bylo jakože zajímavé, tak chvílemi zatřepe krabičkou a vy chvílemi nevíte, kdo je vlastně ten hodný, kdo zlý a kdo ošklivý.
Číst se to dalo, ale to že Brown umí čtivě psát ještě neznamená, že ho budu dále číst. Není proč. Alespoň knihy s Langdonem.
Dojem z knížky? Příběh mě zaujal až na samém konci. A děj knihy je až příliš absurdní.
Jsem zklamaná, ale to bude tím, že jsem si od knížky slibovala hodně moc :) . . .
Další zajímavý příběh s Robertem Langdonem, jen rozuzlení se nemuselo tak táhnout.
Je to první knížka od Browna, kterou jsem četl, možná proto pro mě byl docela šok ta fixace jeho hlavní postavy na pošahaný hodinky s Mickey Mousem.
KLADY: Téma Dantova Inferna byla skvělá volba - je to temné a bohaté na historické a umělecké prameny - zkrtáka jako dělané pro Brownův druh práce.
Dokázal přinutit čtenáře měnit názor na postavu, jak se mu zachtělo, což jsem ocenil. V jedná chvíli o Sinskeyové smýšlíte jako o světici, ke konci byl ale schopen Brown prostřednictvím Zobrista a Siennina fňukání ukázat, že Sinskeyová je ignorant.
Líbil se mi popis Florencie a jejích památek, Benátky a Turecko jsem moc nemusel, ale čtení ve Florencii jsem si vážně užil (ne jen proto, že je tam asi nejvíce akce - je to zkrátka dobře napsané).
Zhruba první třetina knížky byla skvělá. Byl vymyšlený dobrý strašák (geniální vědec miliardář posedlý Dantem, morem a záchranou světa), hrozba a ztráta paměti působil jako dobrý hook, nemluvě o skvělé postavě zabijáka Vayenthy. Přesně tak jak to bylo - ztráta paměti, někdo se mě snaží zabít, přijde mor - Perfektní, měl to takhle nechat.
Na konci se mi líbila jen ta myšlenka, že by třetina obyvatel byla sterilizovaná. Jinak samozřejmě potlesk Danovi za to, že si o Dantovi a moru pamatuji teď víc než ze školy.
Docela akční - rychle se to hýbe (neplatí u konce).
ZÁPORY: Nemusel jsem český překlad.. přišlo mi, že to překládali do jazyka, kterým nikdo nemluví, ty dialogy byly občas vážně na pěst - Ukažte mi akademika, který běžně užívá: "Jsem z toho paf" a podobně.
Browne, méně je občas více! V této knize je tak velké množství zvratů, až to nutí čtenáře v průběhu čtení knize nevěřit, takže užití těch zvratů postrádá potom i smysl. Takhle místo toho než aby čtenář měl mindfuck, je čtenář jen otráven. A nejen, že zvratů byl převršel, ale navíc stály za sterou belu! Cože? Všechno to jsou herci a ztrátu paměti jste mu způsobili sami? Kdyby to nechal tak jak se to jevilo, zanechalo by to ve mně mnohem hlubší prožitek. To, že čtenářovi vyvrátíš jeho představu o tom, co se děje, neznamená, že to potom bude víc "cool".
Když jsem začal číst, strašně mi vadilo, že použil stejnou šablonu hlavních postav - jeho profesůrek se prostě bez side-kicka se sukní neobejde ani jeden díl? Na to že je to univerzitní profesor má docela dost velký štígro na hezký ženský.
Suma sumárum to bylo dobré počtení a to i pro mě jakožto člověka, kterého dějepis a umění ve škole absolutně nezajímaly.
Štítky knihy
tajemno zfilmováno symboly thrillery šifry Florencie Itálie peklo přelidnění
Autorovy další knížky
| 2018 |  Počátek |
| 2013 |  Inferno |
| 2010 | Ztracený symbol |
| 2008 | Anatomie lži |
| 2005 | Digitální pevnost |
Bohužel slabé v porovnání s Da Vinciho kódem atd.
Zápletka zajímavá (člověk se zamyslí nad osudem budoucích generací), ale vleklo se to. Na mě trochu moc popisu památek, které brzdily spád.
Ovšem Robert zůstane sympaťákem i nadále.