Vesnice
William Faulkner
Rodina Snopesů série
1. díl >
Román líčí se směsí humoru a hořkosti život a společenský vzestup rodiny Snopesů ve státě Mississipi na sklonku 19. stol. Do vesnice vzdálené 40km od Jefersonu, kde dosud panují patriarchální časy a kterou řídí smírčí soudce Varner, se přistěhuje rodina Snopesů. Flem Snopes nastoupí jako příručí v soudcově krámě. Dovede chladnokrevně využívat slabosti druhých ve svůj prospěch. Ožení se soudcovou dcerou, která čeká dítě s jiným mužem a v závěru románu se s celou rodinou stěhuje do Jeffersonu. Postupně se do vesnice přistěhuje řada příbuzných, kteří brzy vládnou celému kraji. Jednání Snopesů sleduje a ironicky komentuje podomní obchodník Ratliff, který rozpozná rozpínavost celé rodiny, ale ani on ji nezabrání.... celý text
Přidat komentář


Já už jsem Faulknerovo knihy četla a mám dojem že až na povídky všechny, věděla jsem že je to " paráda" ale evidentně jsem to četla dost dávno na to abych stačila zapomenout ( ačkoliv atmosféru jsem neopomněla, ta vás neopustí- minimálně di na ní hned po začteni hned bleskurychle vzpomenete) jak velká je to " paráda". Jeho styl není z nejlehčích, ale na druhou stranu není to zase ani neobvykle těžké. Těžké je to co u něj nemusíte číst, tedy to co předává čtenář sám sobě skrze neviděné a netušené. 5/5...


(SPOILER) Komentáře Finn69 a woodward kompletně souhlas. Vesnice je vynikající. Na začátku jsem přitom ke čtení přistupovala spíš z povinnosti, protože Pobertové, které jsem četla naposledy, jsou psaní dost archaicky a dali mi zabrat. Ve Vesnici ale Faulkner vykreslil fascinující společenství se spoustou silných, krásných postav. Ty absurdní situace i postavičky s nádechem tragikomiky by byly zábavné, kdyby od začátku nebylo zřejmé, jak smutně skončí. Někde vysoko nad tím vším totiž ční Flem Snopes, který svojí neuchopitelností a zvláštní prázdnotou připomíná Kurze ze Srdce temnoty nebo Soudce z Krvavého poledníku. Posouvá figurky na šachovnici až k jejich hořkému konci, naprosto lhostejný ke komukoli a k čemukoli, vedený jen vidinou peněz a společenského postupu.

Přiznávám se, že mám doma ještě ty zbývající dva díly této knihy ,,Město" a ,,Panské sídlo", ale nečtené. První díl se mi nelíbil, tak jsem nečetla ani pokračování.


Příběh, který se snaží dokázat (a ukázat), že "dobrého člověka těžko najdeš". Ano, kniha mi připomněla Flannery O'Connor, stejně jako další autory amerického jihu, ale i romány anglických autorů, jako například Jarmark marnosti (jehož podtitul "román bez hrdiny" by klidně mohl být vyražen i do desek Faulknerovy Vesnice) či Middlemarch.


Tragikomický příběh o konci starých časů na americkém jihu, s řadou podivných figurek a absurdních situací. Vesnička Francouzovo zátočí si žije svým poklidným neměnným tempem v podstatě jako feudální léno bohaté rodiny Varnerů a zdá se, že to tak zůstane navěky. Jednoho dne se ale ve vesnici objeví ďábel v podobě podnikavého Flema Snopese a jeho klanu a vesnici včetně dosavadních vládců v krátké době zcela ovládne. Místní jsou proti jeho chamtivosti, bezohlednosti a naprostému nedostatku skrupulí zcela bezmocní a vítěznému tažení Snopesů se ani nijak nebrání. Vlastně je to taková darwinovská lekce přežití, silní sežerou slabé a vydají se na další loviště...


První díl snopesovské trilogie mám nejraději. Asi mám pocit, že Faulknerovým příběhům nabitým dusivou osudovostí jaksi lépe sluší otevřený kraj a širé nebe...
Autorovy další knížky
2001 | ![]() |
1966 | ![]() |
1997 | ![]() |
1967 | ![]() |
1965 | ![]() |
Pochmurný, místy vtipný příběh se spoustou zajímavých postav,
bohužel je psán velmi nekomfortně - dlouhá souvětí, místy veliké odbočky ve vyprávění, archaické výrazy...
Veliká poklona překladateli a zajímavý je i doslov Evy Masnerové.
Mimochodem oproti Odysseovy od Joyce to stále je jen jednoduchá říkanka pro děti :-)