Romeo a Julie
William Shakespeare
Kniha vydaná k představení ve Stavovském divadle (divadelní program). činohra 2003 Textové a hudební úpravy: Hudba: Daniel Fikejz Překlad: Josef Topol Inscenátoři: Dramaturgie: Daria Ullrichová Kostýmy: Zuzana Krejzková Režie: Vladimír Morávek Scéna: Jan M. Chocholoušek Role: Kníže Eskalus: František Němec (vlastní) Paris: Ondřej Pavelka (vlastní) Montek: Jiří Štrébl (host) Kapulet: Miroslav Donutil (vlastní) Romeo: Pavel Liška (host) Merkucio: Richard Krajčo (vlastní) Benvolio: Filip Rajmont (host) Tybalt: Vilém Udatný (vlastní) Bratr Lorenzo: Vladimír Javorský (vlastní) Bratr Jan: Michal Gulyáš (host) Baltazar: Jiří Král (host) Samson: Tomáš Karger (host) Řehoř: Radim Kalvoda (host) Petr: Milan Stehlík (vlastní) Lékárník: Jan Kačer (vlastní) Parisův panoš: Karel Pospíšil (vlastní) Paní Monteková: Zuzana Šavrdová (vlastní) Paní Kapuletová: Eva Salzmannová (vlastní) Julie: Kateřina Holánová (host) Chůva: Iva Janžurová (vlastní) Chorus: Kateřina Burianová (vlastní), Jitka Smutná (vlastní), Marika Skopalová (vlastní) Muzikant: Zdeněk Hrášek (externí spolupráce), Jiří Wehle (externí spolupráce) Spolupracovali: Asistent režiséra: Marika Skopalová Fonetická spolupráce: Zdena Palková Hudební příprava: Jana Vychodilová Inspicient: Václav Bláha Nápověda: Zuzana Němečková, Alena Kubečková Šerm : Václav Luks... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2003 , Národní divadlo (Praha)Originální název:
Romeo and Juliet, 1595
více info...
Přidat komentář
Shakespeare, Shakespeare, Shakespeare.. Moje nová láska mezi klasiky.
Shakespeara jsem si oblíbila už dříve. Ráda jsem si projížděla jeho citáty na Pinterestu a přemýšlela, v jakém kontextu je asi kdysi vyslovil. Do knihy jsem se pustila s vysokým očekáváním, i přesto jsem se trochu bála stylu psaní. Protože, co si budem nalhávat, o Shakespearovi je známo, že se ne všem dobře čte. Ale já se do toho absolutně zamilovala.
Ten styl psaní byl nádherný, mně se to četlo nádherně, bylo to neskutečně poetické a opojné. Úplně mě to dostalo a fascinovalo. Hned bych si knihu přečetla znova.
Minulý rok jsem chtěla jít na divadelní představení a po té knize na to mám 100x větší chuť.
Romeo a Julie se neskutečně milovali a je to krásný příklad mentality tehdejší doby. Ukazuje se, že sňatek byl výhradně z rozumu, cit byl rozumu vždy bezvýhradně podřízen, protože se myslelo hlavně na zabezpečení do budoucna a pro další generace. Romeo a Julie měli tu smůlu, že v této, pro lásku ne úplně šťastné době, se do sebe zamilovali a ještě k tomu byli Kapuletová a Montek, děti dvou generace znepřátelených rodů. A taky jim nepřálo štěstí - viz. konečná scéna.
Knihu jsem přečetla velmi rychle - za 2 dny - a opravdu se mi hodně líbila. Nejvíc se mi líbil styl psaní a v původní anglické verzi to musí být neskutečné.
Taková klasika se vždy hodnotí těžko - kvalitu díla už prokázala staletí a člověk nevymyslí nic moc nového, co by řekl... :) Naprosto sedí označení nesmrtelný příběh - tentokrát o mladé, ale velké lásce s tragickým koncem. Formou i obsahem skvělá hra plná překrásných veršů, slovních obratů i slov... V tomto vydání opět doplněná o skvělý doslov Martina Hilského, kde se člověk dozví spoustu informací a krásně si doplní kontext, stejně jako si zrekapituluje některé silné a důležité momenty...
7 bodů z 10
Nejvíce mě zaujal Shakespearův jazyk a styl, kterým píše. Mně osobně se dílo moc příjemně nečte, snadno se v textu ztratím a zamotám. Proto myslím, že se někteří čtenáři musí často v textu vracet, aby si dali dohromady souvislosti.
I když je příběh dle mého názoru zbytečně zdlouhavý se spoustou vedlejších odboček, jeho samotný děj je tvořen velmi jednoduchou myšlenkou, na kterou jsem našel dosti výstižný citát: „Neboj se, že ho ztratíš. Protože pokud tě opravdu miluje, nikam neodejde.“ Hlavním tématem této tragédie je nešťastná láska dvou milenců ze znesvářených rodů.
Jinak se mi zdají Shakespearova díla často dosti přeceňovaná, nepovažuji je za nijak originální ani převratná. Námět Romea a Julie převzal autor ze starověkých příběhů o lásce v antickém Řecku.
Knihu doporučuji těm, kterým se líbí divadelní hry a klasická literatura.
U téhle knížky jsem byla popravdě velmi překvapená, že se mi četla tak dobře a že mě číst bavila, nemám moc ráda starou literaturu, ale tenhle příběh byl jednoduše skvělý.
Chcem verit ze v nejakom paralelnom vesmire to na nas len zahrali a nakoniec zili stastne az do staroby. V nejakej dedinskej chalupke s vinicou a starym gastanom na dvore. A vyhrievali si kosti na lavicke na slniecku, popijali rannu kavu a smiali sa na tom, ako v mladosti so vsetkymi "vycurali". :)
Ako Shakespeare potreboval plnit repertoar svojho divadla a pripravovat v tempe dalsie a dalsie hry, aj tak siel vzdy na dren veci a emocii. Kvoli zivobitiu svojmu a party hercov pisat tak nadherne veci.
Nesmrtelné dílo mistra dramat W.S., které zná snad úplně každý. Tragický příběh mladých milenců, kteří doplatí na nenávist, která panuje mezi jejich rodinami. Při návštěvě Verony nikdy nezapomenu zajít k domu Julie a vždy si jí představuji, jak stojí na svém balkoně a rozmlouvá s Romeem.
Klasika, kterou by si měli jednou za život přečíst všichni. Možná hůře čtivá, z důvodu formy divadelní hry. Strhující drama mladé lásky..
(SPOILER)
Je těžké takhle známou knihu uchopit jinak než ostatní...tak aby sem nepsala to co bylo napsáno už asi tisíckrát.
Jediné co snad můžu říct je to, že toto dílo se právem řadí mezi klenoty literatury a to především díky Shakespearově hře se slovy a schopnosti tvořit nezapomenutelné příběhy. Docela mě překvapilo, že už i v době Shakespeara znali slova jako sorry, a takovoutu novodobou hatlamatilku, kterou v dnešní době považujeme za extrémně cool a novou. A přitom jí už uměl používat i někdo jako Shakespeare.
Příběh je samozřejmě velmi tragický......věci by šly vyřešit jinak, ale kvůli tragickým náhodám se z toho všeho stává takové menší krvavé řečiště. Osudová láska mezi Romeem a Julií........upřímně já ji moc jako osudovou nevnímá. Mladá, Naivní, Zaslepená ´, letní láska ...to určitě ano. Každopádně si myslím, že by z ní samy postavy možná i za těch pár let vyrostly a i pro ně by se jejich manželství stalo trochu stereotypním. Nějak si neumím představit Romea jak po třeba takovém 10 letém soužití s Julií jí pořád skládá básně. Možná i ty sebevraždy by si rozmysleli, kdyby nejednali tak ukvapeně a zasněně. Jenomže o tom to právě je, že v tu chvíli v oné spalující lásce co se zrodila spíš v naší hlavě a z touhy prostě milovat, spíš než milovat někoho, spíš než milovat někoho proto jaký je. Vždyt přece Romeo vidí Julii pořád jenom jako anděla, božskou královnu a neustále opěvuje její vzhled.....chce milovat a Julie je vhodná k tomu, aby jí měl rád...šlechtična v rytířských románech co opije svým vzhledem nejednoho mladého nezkušeného člověka. Romeovi jde o lásku jako takovou, Miluje, Chce milovat...poznat jaké to je. Otázka, ale je jestli miluje Julii. Je možné tak rychle na lásku zapomenout. Včera milovat Rosalindu a Dnes milovat Julii ?
Co tím chci vlastně říct? Zatvrzelí Shakespearovci možná v tomto díle opravdu vidí čistou, nehynoucí a nikdy nekončící lásku....která je hluboká a silná. A ona opravdu hluboká je. V tu danou chvíli skutečně působí osudově, pro postavy je osudová...protože jí takovou chtějí mít, chtějí milovat hluboce, zakusit onu sebezničující lásku......Přesto jednají, ale ukvapeně ....svatba hned ted, svatební noc hned ted....jako by se samy báli, že jejich láska je jen přechodná záležitost, vrtkavá . Stejně rychle jako se zjevila, může se i rozplynout...a nezbyde po ní ani stopa. Ale co víc taky čekat od mladické lásky. Je náhlá, vstává z povrchností, oplývá nafouklými, vznešenými slovy, milenci jí hluboce prožívají....dokud se jim neomrzí a nepřejdou na nový a vznešenější objekt svého zájmu.
tuto knihu jsem nedavno docetla kvuli maturite. je napsana zvlastnim, ale bohatym jazykem, clovek si musi nekdy domyslet vyznam slova - ale urcite stoji za precteni. po zacteni jsem celou knihu hltala a vtahla me do deje, pribeh je dobre promysleny a krasne sepsany. pokud jako maturant/ka vahate zda precist ci ne, tak urcite doporucuji.
5/5
Hodnocení: Tuto knihu jsem také četla jako povinnou četbu a opět mě příjemně překvapila.
Jelikož vím, jak příběh probíhá a jak končí, tak pro mě děj knihy nebyl takovým překvapením, ale přesto jsem si čtení knihy moc užila a považuji ji za velice povedenou knihu co se klasické literatury týče.
Co se mi opravdu moc líbilo byla velice bohatá slovní zásoba a košaté slovní obraty a v tomto případě i oceňuji velice zdařilý překlad celé knihy. Jazyk ač není používán v běžné mluvě se k celému příběhu a prostředí velmi hodil a nedělalo mi problém se začíst i přes trochu náročnější jazyk.
Romea a Julii jsem si po pár stránkách oblíbila a celkově se mi moc líbil tento tragický zamilovaný příběh i když šťastnější konec bych mimochodem uvítala více. Ale příběh byl opravdu skvěle promyšlený, ty slovní obraty a skvělé použití slov, která do sebe vzájemně zapadají, autor byl opravdu mistrem svého řemesla a i pokud máte o příběhu Romea a Julie povědomí, tak opravdu stojí zato si přečíst i knihu. Mimochodem musím říci, že poslední dobou mám celkem štěstí i na dobrou klasickou literaturu.
__
Ze všech Shakespearových her, které jsem přečetla, a že jich bylo hodně, jsem nejvíce nadšená z této klasiky. Mistrně vygradované, moderní i dnes. Když si knihu navíc přečtete ve Veroně, svůj zážitek znásobíte.
Klasika všech klasik.... Co k tomu víc dodat.... Jeden večer a zhltnete celý příběh.... A to již po několikáté :-)
Tahle knížka je jedna z mála knížek, které jsem si vybrala k maturitě a před několika dny přečetla. Polovinu knížky jsem přečetla v práci a druhou část dočetla doma. A chci říct, že jsem viděla film s Leonardem DiCapriem a je to dost sporné, co je lepší. Ale můj názor je takový, že v knížce se dozvíte více toho jak to bylo a kdo koho zabil než ve filmu. Jestli jste viděli film, tak pro Vás to bude jednodušší na porozumění než ten kdo knížku čte jako první a potom vidí film. Ale doporučuju ty možnosti oboje a hlavně je to správný výběr k maturitě protože hezky pochopíte děj a snadno se o tom mluví. I když je knížka psaná hodně archaicky (=stará slova jako jest, zpupný atd.), ale stojí za to si ji přečíst.♥️
Pribeh vsech pribehu. Je tam vsechno, zrada, laska, nenavist, prazelstvi, smutek, nesmrtelnost. Kdyby podle toho mustru psal knihy kazdy, urcite to nebude nuda, protoze ten text je dokonaly i po stovkach let od sveho vzniku.
Klasický příběh, na který asi není moc, co sdělit. Jeho problémem je, že ho všichni znají nazpaměť dříve než vůbec vědí, kdo ho napsal, nebo jak vypadá obal knihy. Kniha je už mnohdy zbytečná, jedině, že by ji někdo přečetl s úžasně důmyslným a veršovaným překladem, tak by člověk ocenil i samotné detailní čtení. Přeji lidem z roku 2200, že Romeo a Julie už nebude tolik prokádrované školstvím a vším, že někdo si ho bude moct přečíst a užít si to.
Nejznamější klasika W. Shakespeara - Romeo a Julie, kdo by to neznal. Příbeh lásky dvou lidí, jejiž národy se nenávidí, až příběh nakonec končí tragicky. Tato divadelní hra je klasika, krásná avšak smutná.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno divadelní hry tragédie William Shakespeare, 1564-1616 divadelní programy zakázaná láska klasická literaturaAutorovy další knížky
2015 | Romeo a Julie |
2010 | Hamlet |
2011 | Zkrocení zlé ženy |
1994 | Sen noci svatojánské |
1964 | Othello |
(SPOILER) Neříkám, že je to špatné, jen se člověk musí přenést přes fakt, že je Juliině matce plus mínus šetadvacet.
Jak to tak decentně říct. Klasický příběh, kterak se osmnáctiletý kluk zamiloval do třináctileté holky, vzali se a spáchali sebevraždu. To celé v řádu dvou dnů, přičemž jako vedlejší efekt vychcípala polovina města. Takže... romantika?