Tetovaná konkubína
Laura Joh Rowland
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13105/bmid_tetovana-konkubina-Ley-13105.jpg
4
111
111
Sano Ičiró série
< 4. díl >
Historická detektivka z Japonska 17. stol., v němž statečný a inteligentní samuraj vyšetřuje vraždu císařské konkubíny. Mladý samuraj a vyšetřovatel Sano se právě žení na císařském dvoře, když svatební hostinu přeruší hrůzná vražda nejoblíbenější císařské konkubíny. Do velmi složitého vyšetřování zasahuje i Sanova bystrá mladá manželka, která se nechce smířit se svým tradičním podřízeným postavením japonské manželky. Sano je jejím neženským chováním naprosto zděšen a zdá se, že jejich manželství brzy skončí. Cesta za pachatelem vede do nejvyšších kruhů k osobám tak urozeným, že je téměř nemožné je obvinit. V kritických chvílích Sano pochopí i ocení pomoc své manželky. Výjimečná a poutavá četba z dávných a exotických časů představuje čtenáři úchvatný a pestrý svět starého Japonska.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno: 2003 , MetaforaOriginální název:
The Concubine's Tattoo, 1998
více info...
Přidat komentář
Laura Joh Rowland mě zatím nikdy nezklamala. Příběh je poutavý, udržuje napětí a nese s sebou ducha starého Japonska, což mě velmi baví (a zajímá) ...
Podle mne asi zatím nejlepší z toho, co už o Sanovi Ičiró vím. Postava Reiko dává knize zase jiný rozměr, prostředí ženského světa je zajímavé, postavení žen ve středověkém Japonsku nutí k zamyšlení...ale...
...ale...některé pasáže jsou únavné, příliš rozvláčné, takže kniha ztrácí tempo a autorce chybí "tah na branku". Také si myslím, že by knihám prospěl mírný nadhled, občas nějaké odlehčení, aby to nebylo pořád tak smrtelně vážné. Samé zásady, povinnosti, pokora, poslušnost, žádné takové to pomyslné mrknutí na čtenáře, které tak mistrně umí třeba Jo Nesbø v knihách o Harry Holeovi. Sano je prostě příliš dokonalý a čestný a když už náhodou má o sobě pochybnosti, tak zase jenom kvůli tomu, jestli náhodou v něčem nezklamal. Ještě že mu do toho jeho světa plnou parou vletěla Reiko a trochu mu tu jeho dokonalou fasádu pocuchala! Jen tak dál a větší kapky!
A ještě jedna poznámka. Knihy o Sanovi Ičiró poslouchám, čte je pořád ten stejný člověk, na jehož hlas jsem už vyloženě alergická. Bohužel tu platí to staré známé, že dobrý přednes dokáže knihu výrazně pozvednout, ale ten špatný ji naopak zadupává. Ach jo...
Je to první kniha, kterou jsem z této série přečetla a libila se mi. Je to něco jiného a zajimavého, historické Japonsko, netypické postavy, samurajové, zvyky a tradice. Sano je velice sympatickým hrdinou, ale také jsou dobře vykresleny postavy Hirata a Janagisawa. Autorčin vypravěčský styl je poutavý a čtivý, nabízí čtenářům očima vyšetřovatele všechny podezřelé a společně tak můžete pátrat po vrahovi. Určitě se v nějakém díle k Sanovi ráda vrátím.
Můj první díl, předchozí tři se mi nepodařilo sehnat. Nicméně v pár řádcích zde bylo zmíněno, co vše do této chvíle Sano prožil a před čím vším unikl a co dokázal.
Potřebovala jsem po nezáživné Deborah Crombie něco z úplně jiného soudku.
Nemám moc ráda historii, a ani intriky, doslova s vyhýbám všemu špionážnímu, nemám na to nervy :-)
Zde bylo intrik nepočítaně, ale dalo se to psychicky zvládnout. Sex mi nevadil, nebylo to nic neúnosného a do děje to pěkně zapadlo. Sex byl všudypřítomný v každé době a kultuře a čím více zapovězen, tím více vzkvétal.
Prostředí mikrosvěta v podobě luxusního často doživotního vězení císařských konkubín je jistě čtenářky poutavé.
Překvapovalo mě, jak Sano každému hned vyzradil vše, co ví a trochu naivně odkrýval všechny své karty. Ke konci už jsem přeskakovala.
Ale hned šla na další díl, takže dobré.
Sano se snaží být dobrý, ale Je to komoří Janagisawa, který příbĕhu dodává šťávu. V hlavĕ to má bohužel značnĕ zpŕeházený. Škoda. Nebyl by tak špatnej. Fandím mu, ať se z toho dostane. Popis emancipace Reiko byl únavný. Jak k tomu příjde Sano, který nemůže kojit i kdyby chtĕl ale nikoho to nezajímá. ?? Erotické scény nebyly moc erotické a úchyláci opĕt za každým rohem.
Tento díl se mi líbil o maličko víc než ten předchozí, i přesto to stále ještě není na plný počet hvězd. Ale ve čtení dalších knih budu pokračovat.
Prozatím čtvrtý díl a podle mě zatím nejlepší. Dobrá zápletka, nečekané rozuzlení, tentokrát se Sano nepotácí příběhem se spoustou šrámů a ran, obdrží je až na samém konci. To bylo docela příjemné. Janagisawa si málem sám naběhne na vlastní nastražené vidle a zloduch, několikanásobný vrah, je náležitě potrestán. Ano, v tomto dílu bylo opravdu hodně sexuálních scén, ne že by nebyly už v předchozích dílech. Koneckonců Sano se ožení, vyšetřování probíhá ve Velkém vnitřku mezi šógunovými konkubínami a navíc ten podivný manželský pár. Nicméně Japonska počátku 18. století už bylo prozatím dost, další díly si nechám na později a změním zase na chvíli dobu a zeměpisnou polohu.
Ještě jedna věc se mi na knihách autorky moc líbí. Jsou to popisy - krajiny, lidí, situací, které ve mně evokují japonské obrazy:
"Nad západními kopci na pozadí Eda pokrývala oblohu tapiserie nazlátlých oblaků s ohnivě rudým dolním lemem. Vzdálené, levandulově zbarvené vrcholy hor vypadaly jako nehmotné, neskutečné. Dole na rovině probleskovala závojem kouře městská světla. Veliký zákrut řeky se leskl jako roztavená měď. Po krajině se rozléhal zvuk zvonů ze svatyně. Na východě vycházel měsíc v úplňku, obrovský a jasný, zrcadlo s obrazem měsíční bohyně vyleptaným stíny na jeho povrchu."
No není to krása?
Beru to postupně a tento díl se mi zdá zatím nejlepší, i když vlastně všechny jsou trochu zdlouhavější, než bývají moje oblíbené knížky.
Je tu méně dobrodružného boje a honění se někde nazdařbůh, možná trochu víc sexu. Budu se těšit na další příběh a doufám, že se dostane ke slovu zase i Reiko.
Miluju všechny díly. V tomto přijde na scénu poprvé Sanova manželka Reiko. Mám ráda Hiratu i Reiko, přidávají knihám hodně. V tomto díle je poměrně dost sexu, ale mne to nevadí. Přeci jen Sano vyšetřuje vraždu Šógunovi konkubíny. Opět narazíme na intriky komořího. Sano se střetává s tradicemi, které se nelíbí jeho manželce Reiko, která nechce jen sedět doma a čekat na manžela. Sano bojuje s tím, zda manželce vyhovět nebo dodržet tradice.
Tato část se mi prozatím líbila nejvíc. Hodně sympatická mi byla Reiko, její postava knihu doslova obohatila ;-). Souhlasím ohledně sexuálních scén, kterých je zde opravdu víc než dost. Kniha by bez nich nebyla ochuzená ani trochu. Jinak se ale jedná o zajímavý a napínavý případ, jak je u Sana obvyklé.
Nechápu, kam se ztratil tento můj komentář z 26. 06. 2017???
Zatím nejlepší díl série.
Nástup Sanovi manželky je jistým oživením.
Jinak klasika. Vraždy, intriky, pikle. Ale to k japonskému středověku prostě patřilo.
A tentokrát měl Sano co se otáčet a vyšetřovat a poulet očima a nevycházet z údivu a nakonec to dopadlo jak? No to si přečtěte! :-)
Velmi čtivá detektivka z Japonska. Námět byl zajímavý a poutavý od samého začátku. Oblíbila jsem si postavu Reiko, která se k našim hrdinům přidala. Dokázala se vyrovnat mužům v jejich statečnosti, boji, inteligenci a v mnoha věcech je i předčit. Je skvělá. Ovšem postava komořího Janagisawy.....to je vskutku ohavný výplod.
Kdyby se autoka vystříhala zbytečně přehnaných "sexuálních" pasáží (slovo erotické se nehodí, protože erotické to nebylo), tak by kniha ničím neutrpěla. Chvílemi mi připadalo, že nečtu detektivku, když sex byl skoro v každé kapitole.
Uplne nejlepsi knizka od teto autorky!!!!!!
Ikdyz u hodne scen se sexualnim tematem jsem se cervenala az za usima:-)
Už zahájení je originální. většina knih z červení knihovny končí svadbou, tahle detektivka svadbou a navíc hlavního hrdiny začíná a až minimálně do půlky knihy se novomanřelé nedostanou k naplnění manželství.
Velká část děje se odehrává v harému, jedna z podezřelých se úspěšně brání výslechu tím, že jednoho z detektivů různě sexuálně uspokojuje. A z různých sexuákních libůstek tu narazíte nejen na S/Mko, ženskou i mužskou homoerotiku a tak podobně. Dozvíme se, že zatímco si gaidžinští mužové v minulém století tetovali jména svých milenek na ruce, tak japonské ženy si na mnohem více utajené místečko tetovali jména svých milenců. Sano je opět nucen nebezpečně balancovat mezi intrikamo svého úhlavního nepřítele, hrozbozu popravy ze strany šógúna a neobvyklými nápady čerstvé manželky.
Skvělá kniha. Nejsem sice historik, ale tahle knížka mě zaujala. Nemůžu se dočkat, až seženu další díl.
Štítky knihy
Japonsko 17. století historické detektivky období Edo (1603–1867) milenky
Autorovy další knížky
| 2008 |  Šinjú |
| 2002 | Bundori |
| 2004 | Černý lotos |
| 2006 | Dotek smrti |
| 2004 | Samurajova žena |
Když jsem četl tuto knihu ve svém "japonském období", byl jsem z ní nadšený. Tenkrát by bez debat dostala pět hvězd. Ale teď? Při druhém čtení nadšení vyvanulo a zůstalo jen zklamání. Japonsko mám stále rád, už jen za to dostává kniha hvězdičku navíc. Ale jinak? Přiznejme si, že detektivka je to mizerná. Tady se na stopu dostává Sano tak, že zahlédne divnou jiskru v oku podezřelého (viděli jste někdy někoho, komu by jiskřily oči?). Tady strach voní po medu, ať už to znamená cokoli. A když se vyšetřování dostane do slepé uličky, objeví se stařec se schopnostmi, které by mu záviděl i Sherlock, a navede všechny na správnou stopu. A proč své poznatky nehlásil už dříve? Protože měl průjem a musel na záchod. A takhle to pokračuje stále dál. Prostě zmar a čtenářské peklo.
Ani emancipační snahy Reiko nepůsobí příliš realisticky a sexuální scény, ve kterých se autorka vyžívá, jsou všechno jen ne erotické. Tímto se Sanem končím, pro mě další knihy nemají smysl. Už jen dočíst Tetovanou konkubínu byl pro mě triumf vůle.