Saturnin se vrací
Miroslav Macek
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/354641/mid_saturnin-se-vraci-IA4-354641.jpg
3
984
984
„Slavná humoristická kniha, která baví již několik generací čtenářů, pokračuje!“ Nevypočitatelný sluha Saturnin je zpět! A s ním i další oblíbení hrdinové – laskavý dědeček s novým psím kamarádem Neronem, nesnesitelná teta Kateřina a její poučná přísloví, rozmazlený Milouš i filozofující doktor Vlach. Jaká překvapení si pro všechny připravil Saturnin tentokrát? A co na to podnikavý strýc František, nový manžel tety Kateřiny? Zažijte další nepředvídatelné léto u dědečka!... celý text
Přidat komentář
Prostě odpad!
První díl je na stejné úrovni jako tenhle. Zase kvůli povinné četbě jsem si ji musela přečíst a ukončila jsem ji hned po první kapitole.
Děj mě opět nezaujal, k hlavní postavě se ani vyjadřovat nebudu. Jen doufám že na mě zase příští rok nezbyde kniha Saturnin !
silně derivativní (v množství větším než malém se v díle objevují celé pasáže z původního saturnina nebo jejich parafráze) a neoriginální (autor je ochoten zužitkovat lecjakou cizí humornou příhodu, např. povídku alexandra calandry). přiznávám, že několikrát dokázal vytvořit i originální žerty, nicméně, jejich frekvence je neuspokojivě malá. inu, bylo lze očekávat něco jiného?
Knížka se četla dobře,vtipné pasáže taky byly,ale trochu mi chyběl nějaký zajímavější děj. Na originál to rozhodně nemá.
Saturnin se vrací aneb Jak se zoufale špatnou knihou finančně přiživit na umění jiného autora. Nepovedená napodobenina, která v sobě neskrývá ani za mák původnosti a je pouze nedokonalou kopií Jirotkova stylu bez obsahu.
Bezostyšná snaha o použití toho samého stylu. Až příliš okaté linky na děje a události předchozí knihy. Jak přes kopírák. Troufnu si dodat, že tak čtvrtina textu je doslovně použita v Jirotkově díle. Nicméně jednou či dvakrát se člověk pousměje. Ale jedna z knih, kdy jsem se musel přemoci ji dočíst, protože vlastně je o ničem.
Když jsme tuto knihu před nějakou dobou kupoval, trochu jsem se bál, co z toho bude. Doktora Macka si pamatuji spíše z dob jeho pár facek doktoru Rathovi. Tak o to více jsme byl zvědavý.
A teď jak to dopadlo. Četlo se to docela dobře. Krátké, svižné, vtipné a překvapivě podobné originálu. Co to mu však chybělo, byla trochu větší dějová provázanost. Nějaká větší myšlenka. V originále je nosným tématem sám Saturnin a tady?
Saturnin se vrací je podle mě o hodně vtipnější než předchozí díl. Předchozí díl jsem slyšela v audio verzi a moc se mi to líbilo.
Mám několik oblíbených citátů, třeba že ve skřivánčí paštice je polovina masa z koně a že se dělá v poměru 1 ku 1 tedy jeden kůň, jeden skřivánek a ještě se mi líbí dvě hesla továrny: "Kdo u nás vydrží světa je pokladem, ten kdo to nezvládne stává se odpadem" a "Kdo už nemůže může ještě dvakrát, a kdo může dvakrát může třikrát a kdo může třikrát může stále".
Zklamání. To je jediné, co lze k tomu říct. Místy bylo něco i lehce vtipného, proto AŽ 2 hvězdičky! Je to další kniha, kterou si stačí přečíst pouze jednou a s klidným svědomím odložit. Jinak jde o okaté a sprosté vykrádání původního Saturnina (ostatně zde nebylo moc co vytvořit).
Saturnina jsem četla už dávno a kdybych neměla naplánovaných těch cca 150 knih které si určitě chci přečíst a dalších 200 o kterých uvažuji, zda by nestály za přečtení a dalších xxx , o kterých ještě nevím, že si je budu chtít přečíst, určitě bych si ho přečetla ještě párkrát. Co se týče pokračování, hvězdičku dávám za odvahu ( nebo drzost ) se vůbec do podobného projektu pustit. Druhou za evidentní snahu pokračovat v Jirotkových šlépějích, což se dle mého názoru povedlo tak ze dvou třetin. Ale v původním Saturninovi historky na sebe nenásilně navazovaly, tak nějak lehce plynuly, až najednou vygradovali v úžasnou, vtipnou pointu. Celou knihou se vinula sice tenoučká, ale přeci jen nějaká základní dějová linka. Tady mi přišlo, že je kniha plná na sebe více či méně zdařile nalepených humorných historek, které skončí dřív, než se vůbec stačí pořádně rozvinout. A v některých případech to byla velká škoda, protože v nich byl skutečně slušný potenciál. A nemohu nezmínit, že zařazení historky, která je notoricky známá z filmové série o básnících, mi přišlo trochu zbytečné.
Ale nakonec jednu větičku, která se mi líbila moc.
„Nejtrestuhodnější formou roztržitosti je, když se lidé zapomínají radovat ze života.“
A za ni dávám i tu třetí hvězdu.
Pro mne byla tato kniha velkým zklamáním. Jedna třetina knihy je vykradena z původního Saturnina od Jirotky, druhá třetina knihy jsou pouze zájmena a spojky a zbytek knihy ...
Možná by byl vhodnější název ,,Teta Kateřina a jiná vyprávění". Doufám, že další díl se neplánuje.
Zatímco Jirotkův Saturnin odešel do města koupit pro tetu Kateřinu a pro Milouše škrabošky, Mackův Saturnin by zřejmě zavedl s doktorem Vlachem diskusi o kvalitě papírové kaše a nejvhodnějších barvách k jejich vyzdobení. A autor by se tomu velmi podivoval...
Na to, jak jsem se na knihu těšila, tak jsem po přečtení velmi zklamaná. Vůbec jsem se nebavila při čtení, jako tomu bylo u prvního dílu.
Při první polovině jsem knihu bral za příjemný průměr, ale ve druhé části šla kvalita dolů, jako kdyby autor vystřílel nejlepší nápady a pak se snažil knihu uměle natáhnout, tím že si jednotliví členové společnosti navzájem vyprávějí příběhy, které zažili či slyšeli, ale které nemají se zbytkem příběhu žádnou souvislost. Takový jednodenní Dekameron. První polovina byla, ale docela fajn, těžila ze slavné předlohy, ale nebyla to vyložená kopie, autor předvedl pár dobrých nápadů.
Tak mám dočteno. Pan autor si rozhodně zaslouží po hvězdičce za odvahu, i za pečlivost s jakou navázal na geniální předlohu. Autor by nám měl asi chtít něco sdělit, a tentokrát se ono sdělení scvrkává do toho, že dokázal perfektně navázat, a dodržet nárysy jednotlivých postav. Chybí něco jednotícího, co by původní příběh obohatilo, rozvinulo, a bylo pro čtenáře zapamatovatelné. Tu a tam mne to potěšilo, mnohdy a vcelku bohužel zklamalo. Řekl bych, že autor je vcelku na dobré cestě. Jen si myslím, že trochu podcenil, že se pouští do pokračování asi nejoblíbenější, nejmilovanější české knihy. Chtělo by to pilovat, pilovat, a zase pilovat, a hlavně dát tomuto druhému dílu nějaký nosný příběh, který by čtenáři milovali a hlavně si jej také zapamatovali, a získali tak důvod se ke knize opakovaně, (nejlépe po celý život,) vracet. Nyní, zhruba po měsíci od dočtení, si už z knihy prakticky nic nepamatuji, snad jen spoustu prázdných stránek a hlavně notoricky se opakující ilustrace, které mi (upřímně řečeno) nijak nesedly. To je podle mého názoru trochu málo. Autor rozhodně osvědčil své nemalé kvality, ale knížka se mu rozpadá do sbírky anekdot. Myslím si, že měl na ní dalších (nejméně) deset let pracovat. Prostě skutečný nadčasový bestseler se nedá napsat po chvilkách "strávených v čekárně u zubaře." U mne je výsledkem veliké, byť přiznejme si očekávané zklamání. Hodnocení ponechávám i nyní s odstupem času beze změny, i když povědomí o knize se tak nějak propadá, a ztrácí, a zážitek, tak ten téměř zmizel.
Pokud porovnávám se svými oblíbenými Třemi muži ve člunu, tak anekdoty, mikropříběhy ty tam zastoupeny jsou, ale tak nějak mi tu chybí přístupně podaná životní moudra, a hlavně nosný příběh, který by vypovídal mimo jiné i o tom proč kniha byla vlastně napsána. I když upřímně, mezi námi, ona tato kniha jako celek o tom vlastně nakonec skutečně vypovídá, jen to bohužel autorovi ve finále není v tomto případě přičteno právě k dobrému.
Knihu si určitě ještě přečtu s ročním odstupem, nikoliv však pro radost, spíše se snahou objevit její dobré stránky, a udělat si na ní víceméně konečný názor.
Myslím si ale, že naděje na to, že bych hodnocení této knihy převratně změnil, zvláště kladným směrem, je bohužel minimální.
-
Nakonec hodnocení snižuji a dávám hvězdičky jenom dvě.
tak svatby jsem se nedočkala, ale oddechová kniha to byla. Byla jsem po prvním díle zvědavá, hlavně když to psal jiný autor a nebyla jsem zklamaná. Klidně bych uvítala další pokračování :-)
Právě jsem dočetla tuto knihu, resp. tak 3/4 pak jsem ji radši odložila. Kromě absolutní absence jakéhokoliv děje, kromě toho že se cela společnost přesune na prázdniny k dědečkovi, tak je celý děj tzv. o ničem.
Když jsem zhruba v polovině knihy zjistila, že jedna rádoby originální historka o muži, kterého napadne kocour, škrábne ho do šourku, on se praští o radiátor atd. je komplet obšlehlá z "Básníků" (historku tam vyprávěla paní Hlaváčová coby sestřička) tak jsem knihu odložila a již nikdy více.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Saturnin se vrací |
| 2020 | Saturnin zasahuje |
| 2021 | Saturnin se představuje |
| 2018 |  Ona, oni a já aneb Vychovatelem snadno a rychle |
| 2018 | 3x na horké stopě |
Problém této knihy spočívá především v té skutečnosti, že jej každý znalý čtenář automaticky a zcela logicky srovnává od samého počátku s původním a ve světě známým Saturninem. Napodobit styl pana spisovatele Jirotky nemůže být nic lehkého, jeho dílo plyne od začátku až do konce s takovou lehkostí a grácií, jakou nelze spatřit v každé knize.
Knihu Saturnin se vrací považuji za poměrně kontroverzní dílo. Čte se sice poměrně lehce, avšak děj je místy trošku násilně vedený, vyskytují se zde hojně úryvky z původního díla a může se zdát, že zde postrádáme tu správnou "šťávu", na kterou jsou všichni zvyklí. Nicméně oceňuji snahu o bohatý a hravý jazyk, alespoň částečně podobný tomu, jenž použil pan Jirotka. A také odvahu, protože jít s kůží na trh v tomto případě není nic jednoduchého.