Hrobka
Howard Phillips Lovecraft
Sebrané spisy Howarda Phillipse Lovecrafta série
1. díl >
Příběhy a vize z let 1917 - 1920 Za svého života byl Lovecraft znám jen úzkému okruhu přátel a milovníků originální strašidelné fantastiky. Dnes je považován za mistra strašidelné literatury ve všech jejích odstínech a za vizionáře literatury „kosmického děsu“, která odkrývá netušená tajemství naší mysli i minulosti, v níž dlí zlovolní démoni a nepochopitelné bytosti z hlubin času. Lovecraft svým dílem poskytl onen základní tvůrčí impulz, který provází desítky autorů a filmových tvůrců dodnes, jeho dílo se stalo kultem.... celý text
Přidat komentář
Moje první lovecraftí kniha a uvítání do jeho úžasného světa. Ne všechny povídky jsou skvělé, některé jsou horší, některé lepší. Proto, zde uvedu ty které se mě nejvíc zaujali.
Bílá loď - zajímavé snové dobrodružství, kde se ocitáme v podivných místech lovecraftího světa.
Hrůzný stařec
Ultharské kočky - pro mě tato povídka patří mezi jednu z nej
Chrám - povídka, která se celá odehrává v ponorce a má poměrně zajímavý spád.
Hodnotím jako celek 3-4*
I když jsem zatím od Lovecrafta moc povídek nepřečetli i tak se mi velmi líbili povídky v této knize, ale přeci se objevili některé slabší, ale i přes to se mi kniha velmi líbila a rozhodně doporučuji lidem, kteří mají rádi hororovou četbu.
Zde se Lovecraft teprve rozepisoval. Inspiraci čerpal převážně z děl jiných autorů a přetransformoval je do bizarních dějství a překvapivých rozuzlení... Některé povídky byly přirozeně slabší, nedotažené, některým naopak krátký rozsah seděl.
A protože vím, jaká díla následují, dávám "pouhé" 4*
A mimochodem, ten doslov je poněkud trapný. Napsat o autorovi, že se v dopisech vyjadřoval jako "jižanský blb", a to nebyla jediná urážlivá perla, může napsat jenom nějaký všeznalý "Čecháček". Do hodnocení tedy doslov nepočítám, ten si jeho autor může vrazit třeba... do šuplíku!
Jako na horské dráze, některé povídky jsem zhltala, některé se mi doslova nelíbily. Celkově jsem ale spokojená. Já jej prostě mám moc a moc ráda.
Pro mě to bylo tak půl na půl, některé povídky se mi zavrtaly pod kůži a o některých ani nevím že jsem je četl. Knihu jsem četl dlouho, neboť jsem si povídky dávkoval postupně aby se mi vše nemíchalo. Časem jistě sáhnu po další sbírce.
Většina povídek se mi líbila. Lovecraftovské povídky mám ráda dávkovat s odstupem, aby se daly náležitě vychutnat. Určitě se k nim budu ráda vracet, kdykoli se budu chtít po setmění bát.
"Nejstarším a nejsilnějším lidským citem je strach, a nejstarším a nejsilnějším druhem strachu je strach z neznáma." Tento Lovecraftův citát prostě dokonale vystihuje autorův přístup k tvorbě.
Lovecrafta s jeho snovými výjevy zasaženými nepopsatelnou hrůzou a mýtus Cthulhu mám hodně ráda a bylo rozhodně fajn seznámit se s autorovými literárními začátky. Ne všechny povídky mě tedy uhranuly, ale ve skrze se jednalo o velmi příjemný literární zážitek. Musím ale přiznat, že velmi podobným laděním povídek mi některé jednotlivé příběhy dost splývaly a při pohledu do obsahu mi dalo trochu zabrat, než jsem si vybavila, o čem která konkrétní povídka byla. Na druhou stranu některé povídky jsou opravdové brilianty. Pro mě osobně nade vše ční z temných hlubin povídka Chrám se svou tísnivostí a beztvarou hrůzou mořských hlubin...ale i (pro mě) velmi zábavným německy efektivním vypravěčem Karlem Heinrichem.
Přečteno jedním dechem. Když je člověk hospitalizován, tak přece nebude koukat do zdi. Nebo na primitivní nástroj zvaný televize :) Howard mě zase vzal a stáhl mě do své propasti hrůz a fantazie. Byl jsem zvědav, jak budu vnímat tak krátké povídky. Moc jsem si hrobku užil. Ostatně jako všechno od Howarda co už jsem četl a bezpochyby i to, co mě ještě čeká.
That is not dead which can eternal lie,
And with strange aeons even death may die.
Áno, kniha je vyrobená fantasticky, obálka je krásna, pevný obal, výstižné ilustrácie medzi poviedkami a konečne si človek môže prečítať chronologicky poviedky a diela slávneho spisovateľa hororu. Za to by si kniha zaslúžila absolútne hodnotenie, no ja chcem byť objektívny. Veľmi veľa poviedok ma z tejto prvej zbierky naozaj nebavilo. Autor ako inšpiráciu vo väčšine prípadov používal svoj sen, takže sa poviedky zdajú a aj čítajú ako mlhavé príbehy, ktoré po prebudení (prečítaní poviedky) zabudnete. Vypíšem poviedky, ktoré ma z tejto zbierky bavili: Za stěnou spánku, Starý poděs, Výpověď Randolpha Cartera (TOP), Strom, Z neznámého světa, Chrám a Obrázek v domě, takže ich nebolo málo. Skutočne dobre sa mi čítal posledný text od Josefa Škvoreckého, ktorý nám životopisne predstavil Lovecrafta. Našiel som tam veľa zaujímavostí o autorovi.
A pár slov na záver:
"Lovecraft nebol veľký spisovateľ, ale vo svojom vedome obmedzenom žánri sa snažil byť čo najlepší. Skutočnosť, že toľko rozdielnych ľudí ho milovalo, niečo vypovedá o človeku a jeho literatúre."
Ako tu už bolo spomínané, poviedky v tejto knihe sú všelijaké. Niektoré sa mi páčili veľmi, niektoré mi prišli priemerné a niektoré boli pre mňa hrozné. Posledná štvrtina knihy mi prišla najzaujímavejšia. Vôbec ma nebavili tie snové kúsky, kde popisuje imaginárne mesto zo sna a podobne. Napriek tomuto všetkému ma čítanie knihy bavilo, oboznámil som sa so začiatkami Lovecrafta a verím, že v ostatných zbierkach to bude len a len lepšie. Veľké plus má u mňa aj krátka esej na konci. Najprv som si myslel, že ju vynechám, pretože to bude nuda, no prekvapila ma. Bola ľahko čitateľná, zábavná a zaujímavá. Oboznamuje čitateľov o Lovecraftovi, jeho talente či nedostatkoch nie len vo tvorbe, ale aj v osobnom živote. Celkovo však knihu hodnotím na 3*.
Veľa čitateľov Lovecrafta za jeho úzkoprofilovosť a často sa opakujúce motívy kritizuje. Ja som naopak vďačný. Onen hlavný motív je totižto podstata strachu. Tou podstatou je neznámo. Niečo čo nepoznáme, nevidíme, niečo čomu nerozumieme. Častokrát to neznámo ani nemusí mať obrysy tajomného monštra. Častokrát je to len zarastený chodník vedúci kamsi mimo vyšlapanej cesty. Mlhavá spomienka na sen, ktorá kde tu a nevedno prečo nadobudne ostrejšie kontúry.
Lovecraftovo neznámo je naviac veľmi chytľavé a nákazlivé a núti čitateľa spolu s knižnými postavami opakovane vkráčať na miesta, kde ich pravdepodobne nečaká nič dobrého. Hlboko vo svojom vnútri totižto cítite, že tá páchnuca hrobka je presne to miesto kde túžite byť. A ktohovie. Možno tam čaká náhrobok s vašim vlastným menom.
Lovecraft určite nie je pre každého, ba ani mnohí hororoví fandovia mu zrejme neprídu na chuť. Ja sa cítim požehnaný že sa mi jeho tvorba zapáčila a to hneď tá raná, ktorá je všeobecne považovaná za slabšiu.
Ale dosť už slov. Hor sa na ďalšiu knihu. Predstava mesačnou žiarou zaplaveného močiara je podivuhodne lákavá.
"Výpověď Randolpha Cartera" a "Ultharské kočky" byly dvě top povídky, jinak ty ostatní
jsem přeskakovala až jsem najednou byla na konci, ale i tak si přečtu další spisy.
Hrobka je mou první zkušeností s Lovecraftem a mohu říct, že určitě ne poslední. Nikdy jsem si na horory nepotrpěl (i proto jsem nečetl nic od Kinga), ale Lovecraft mě ohromil od první stránky. Podobný styl psaní jsem nikde neviděl. A musím se přiznat, že po přečtení první povídky mi běhal mráz po zádech a dokonce i na nějakou tu noční můru došlo. Už teď se těším na další knihy.
Lovecraft ve svých začátcích, kdy jeho povídky ještě byly kratší, méně rozmáchlé a ne tak do detailů propracované. Typické znaky jeho tvorby (barvitý jazyk, podrobné a imaginativní popisy různých lokalit, cílená nejasnost a navozování strachu z neznámého, atmosféra beznaděje vedoucí nevyhnutelně ke špatnému konci, atd.) jsou samozřejmě v hojné míře přítomny a díky kratší délce povídek se kniha čte velmi rychle, ovšem jen málo povídek je skutečně zapamatovatelných, většina jen tak prohučí pozorností. Subjektivním negativem je pro mě také hojné zastoupení povídek ze "Snového cyklu", tato část Lovecraftovy tvorby mě až tak nebaví.
Top 3 povídky: Chrám,Výpověď Randolpha Cartera, Z neznámého světa
Další povídky, stojící za zmínku: Fakta ohledně zesnulého A. Jermyna a jeho rodiny, Jak bylo zahlazeno město Sarnath, Proměna Juana Romera, Dagon, Hrobka
Strach, bezmoc a fantaskní příběhy se mísí s vizemi s filozofickým přesahem. Za mě skvělé!
Vím že když sem to četla povídky se mi docela líbily, ale žádná mě nezaujala natolik abych si jí zapamatovala.
H.P. Lovecraftova sbírka úplně prvních povídek. Musím se přiznat, že jsem od ní ze začátku čekal víc, ale na druhou stranu máme díky této sérii unikátní možnost sledovat vývoj otce hororu, od jeho krkolomných počátků, až po fenomenální vrchol jeho kariéry. A 'Spisy I' to vše opravdu jen začíná...
Bohužel na mě v této knize Lovecraft působí jako taková slabší kopie E.A. Poa. Doufám, že se čtením dalších svazků navazujících na tento bude kvalita stoupat.
Štítky knihy
výbor z díla mýtus Cthulhu hororové povídky Nová Anglie
Část díla
- Bílá loď 1919
- Celephais 1922
- Chrám 1925
- Dagon 1917
- Fakta ohledně zesnulého Arthura Jermyna a jeho rodiny / Arthur Jermyn 1921
Autorovy další knížky
2011 | Volání Cthulhu 1 |
2010 | Hrobka |
2014 | H. P. Lovecraft – Komplet Sebraných spisů |
2011 | Měsíční močál |
1990 | Volání Cthulhu |
Konečne, po 20-tich rokoch, sme sa dočkali nového, súborného vydania Lovecraftových poviedok. Pôvodné zošitové vydania z edície Zlatý kůň mali svoje čaro, ale ja osobne som rád za každé jednotlivé dielko venujúce sa tomuto autorovi. A tu máme pred sebou prvý diel z niekoľkých, ktoré si dávajú za cieľ predstaviť Lovecraftove príbehy v chronologickom slede, ako sa postupne vyvíjala jeho tvorba. Fantastické! Ako fanúšik Lovecrafta nemôžem hodnotiť inak.
P.S.: z mýtu Cthulhu sa v tejto prvej zbierke nachádza len zopár príbehov. Napr. "Chrám" je dosť klaustrofobická, no viac než zaujímavá poviedka, ktorá však na Cthulhu odkazuje len implicitne. Okrem toho, a podľa mňa jedna z naj poviedok, tu však nájdeme aj dielko "Dagon". Ide o majstrovský kúsok. Lovecraft na malom mieste vykreslil dokonalú atmosféru.