Severka
Nina Špitálníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538479/bmid_severka-66461d5a74bd8.jpg
4
1229
1229
Příběh dívky z rodiny vysoce postaveného severokorejského funkcionáře v knize kontrastuje s příběhem jiné dívky. Tu režim za chování, které je v západním světě zcela běžné, poslal do pracovního tábora. Setkává se v něm s nepředstavitelnou brutalitou dozorců a životními podmínkami, v nichž se pro mnohé z odsouzených stává smrt kýženým vykoupením. Autorka do románu zakomponovala také autentické rozhovory, které literární fikci dávají pevnou faktickou základnu. Vzniká tak literární tvar, který přibližuje nelítostný a striktně hierarchický severokorejský režim očima lidí z opačných konců společenského žebříčku. Vychází však z autentických příběhů, které Nina Špitálníková vyslechla od uprchlíků, když s nimi vedla v Jižní Koreji rozhovory. Severka je tak vlastně dokufikcí. Na základě reálných příběhů klade hlubší otázky po nevyhnutelnosti osudu člověka, který se narodil do prostředí svázaného striktními pravidly, do rodiny, která byla důležitou součástí totalitního systému. Součástkou, bez níž by systém nemohl fungovat. Když ideologický „guláš“ snídáte, obědváte i večeříte už od raného dětství, zůstane vám jeho chuť na patře ještě dlouhá léta. Může takový člověk v životě někdy najít svobodu?... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2024
,
Radioservis
Interpreti: Dagmar Křížová , Štěpánka Romová , Viktor Kuzník , Barbora Goldmannová , Ondřej Dvořáček , Petr Kubes , Martin Siničák , Šárka Šildová
více info...
Přidat komentář
Tak tohle bylo šílený čtení, moc mě knížka bavila, i když mě chvílemi až mrazilo. Určitě doporučuji.
Po předchozích knihách nasazuje Severa laťku zase o kus výš. Tuto knihu jsem doslova vdechnul.
Ve chvíli, kdy Ri Jo-Čong projíždí Pekingem a říká, že nepozná podle oblečení, které tamní ženy nosí, která je důležitá a která je "naprostá nicka", je ta holka vyloženě na facku.
Později mi jí ale bylo líto...
Každopádně, kdo další by chtěl vědět, co to bylo s tou mladou holkou, která vypráví na pásce svou zkušenost z pracovního tábora? Jak se k Nině dostala? Je to taky uprchlice? Kdo jí pomohl? Jak se v novém světě zabydlela? Nebo to není vůbec reálná postava? Četla jsem Zpověď o životě v KLDR a chápu, že něco takového se dá z informací od uprchlíků vymyslet. Ale pokud je Kim Čok-U opravdová, můžeme se dozvědět něco víc?
Příběh Severokorejky, který románovým způsobem zpracovává netypický pohled na Severní Koreu, a to na život dcery z prominentní rodiny, která sice vyrůstala v nesvobodě diktatury, ale jinak měla život kvůli svému postavení celkem spokojený. Líbí se mi polemika ke konci knihy, která sice chápe, že život Severokorejců je jedna velká lež, nicméně i my ve svobodných zemích se do nějakých pavučin lehkých přetvářek a model také dokážeme uzavřít. Nebudu dál spoilovat.
Velmi silná kniha. Tak jako příběhy z Osvětimi. Jaký je mezi tím rozdíl? Severní Korea je jeden velký koncentrák a pakárna k tomu. V dnešní době neskutečné, neuvěřitelné.
Tentokrát mě nějak ze začátku nesedl ironický styl vyprávění, ale i tak je to velmi čtivé a hned jsem se začetl a nemoh se od útlé knihy odtrhnout dokud jsem ji naráz nepřečetl celou. Také mě soudružka učitelka seřvala asi v sedmé třídě, , jakto že nosím rifle a ne tesilky. Byl jsem černá ovce, že jsem odmítal chodit do pionýra, když jsme šli jednou uctít památku nějaké sochy rudoarmějce. Když jsem chtěl jít studovat, tak soudružka učitelka řekla, že naše vlast potřebuje dělnickou třídu a ne studenty. Mého asi desetilétho nebo dvanáctiletého bratra chlap na hl.nádraží u Pošty seřval, ať si okamžitě sundá tričko ABBA, vůbec nechápal proč, když alba byly k dostání v Supraphonu. Nebo jsme šli z kina a zastavil nás příslušník VB a chtěl vidět OP, odkud jdeme apod. Ulice se jmenovala Kim-Ir-Senova. Později na vojně, kde z nás vojáky neudělali jen vymývání mozků PŠM ( politické školení mužstva) V režimu, v kterém jsem vyrůstal mě připomínají stále dnešní praktiky některých komunistických států. Ve velmi malé míře jsem zažil podobnou dobu. Doma jsem si nemohl pustit moc nahlas Karla Kryla, aby mě sousedka neudala. A to se ještě dnes najdou tací co stále říkají Zlatí komunisti. Chudák holka nezvládla se poprat s nově nabytou svobodou, původní přesvědčení ji dokonale vymylo mozek, bodějť by ne, když jsou v tom vychovávání už od plínek.
Právě jsem dočetla další z autorčiných knih, které jsou pro dnešního člověka "západu" až neuvěřitelnou výpovědí ze života v KLDR dnešních dnů - nebo je to spíše nepředstavitelný zlý sen ? Takovéto knihy si musím dávkovat, protože představa, že je toto vůbec dnes možné, je strašná. Jsem toho názoru, že náš "superkorektní" západní svět, přeplněný různým zbožím, plýtvající potravinami a nejenom jimi, podléhající až zhovadilému konzumu, formovaný desítkami bezduchých TV seriálů, reklam a internetem, které člověku vymývají mozek, účelně podporující pokles nároků na základní vzdělání člověka a jiné zásadní nedostatky v naší "skvělé" společnosti panující, jsou již dlouhá léta na pováženou a mám velkou obavu, kam tohle všechno povede, ale osudy lidí a situace, které autorka popisuje, jsou tak hrozivé, až člověku přijde, že to ani nemůže být pravda, je mu při čtení velmi úzko a paradoxně si musí přiznat, že se zase nemáme tak špatně - myslím tím na duševní úrovni, protože v materiálním slova smyslu rozhodně nestrádáme.
No za mě teda masakr... přečteno jedním dechem.
Kombinovaná forma mi teda vůbec nevadila.
Úplně nevím co k tomu říct...snad jen to, že vypravěčka měla zůstat v KLDR. Tatínek to myslel dobře, jenomže této ženě bylo lépe tam,kde se narodila.
Konec mi vyrazil dech.
Tak tohle mi fakt vyrazilo dech ... příběh je ve formě románu uprchlice z KLDR do Jižní Koree ... její přijímací řízení v nové zemi ... byla to docela síla... a k tomu podle skutečné události...
Dlouho očekávaná nová knížka od Niny Špitálníkové z prostředí KLDR. Příběhy ze Severní Koreje jsou lákavé díky své tajuplnosti a neznámosti, na osud hrdinky jsem se tak nesmírně těšila. Čekala jsem poodkrytí tajemství, které život Severokorejců obestírá, a jakési nahlédnutí do jejich hlav, přečtení jejich myšlenek. Všechno tohle jsem dostala, a ještě něco navíc. Špitálníková podle mě moc dobře popsala, jak je režim vrytý všem Severokorejcům pod kůži a jak těžké je nahlédnout nad něj a pochopit.
Jedná se o první román autorky, která je ovšem expert na Severní Koreu. Velmi působivý román.
Nikde jsem v knize nenašel zcela jasně řečené, to co jsem dohledal až z rozhovorů, že se totiž jedná o skutečný příběh, jenž vznikl na základě rozhovoru autorky s uprchlicí. Žádná fikce! Jen údajně lehce anonymizované z důvodu ochrany Severky. A dvou přimyšlených kapitol, které z rozhovoru nemohly vzniknout.
Občas neuškodí připomenutí nacistických a komunistických hrůz, a taky neuškodí občas si připomenout, že i v této době jsou místa, kde se stejné hrůzy dějí i dnes.
A čtením se podbízí navíc otázka, je li možné vůbec odsuzovat všechny protagonisty těchto hrůzných režimů, když třeba opravdu ve výchově a od blízkých autorit měli vštípené, že jen takto je správné se chovat a žít. Nic jiného poznat nemohli a ze svého pohledu žili správně.
Velmi hořko-slaný příběh. Spousta komentářů vytýká autorce kombinovanou formu, ale mě nijak nerušila. Některé pasáže však byly lehce přestylizované, což trochu nakopávalo komplexnost, ale nijak radikálně. Na první beletristický počin to nebylo špatné. Bez autorčina vhledu do poměrů v KLDR by to určitě napsat nešlo.
Styl psaní mi v téhle knize moc nesedl.. Bylo to vyprávění nebo interview..? Nevím, asi od každého něco.. Ale k téhle knize jsem si šla pro fakta o životě jedné z vyšší vrstvy společnosti v KLDR a ty jsem dostala. Nečekala jsem, že se dozvím nějaké víc šokující věci než co jsem četla ve Svědectví o životě v KLDR. Ale dozvěděla.. Po přečtení trochu více chápu, proč lidé věří všemu co jim Kimové předloží. Vymývají jim mozek už od malička. Nic jiného neznají.. Nezpochybňují, nepřemýšlí, berou vše jako holá fakta..
Udávání je něco jako národní sport. Udají i sebe ze strachu, že je někdo viděl..
Udala svého vlastního tátu, kterého měla opravdu ráda.. A ještě z toho měla radost..
O táborech v KLDR jsem věděla, ale že jsou úplně stejné jako koncentrační za 2SV, to jsem si nemyslela.. Násilí na ženách naprosto normální.. No ale co když některá otěhotní? To nejhorší co vás napadne bude nejspíše pravda.. A do tábora se kde kdo dostal třeba jen za uplé kalhoty..
A jižní Korea jako zachránce utečenců? Taky trošku přikreslený obrázek. Utečence hodiny, dny i týdny vyslýchají a jeho příběh upraví a společnosti představí tak aby seděl do jejich propagandy.
Opravdu jsem ráda, že jsem se narodila zde!
Téma knihy bylo velmi zajímavé a musím souhlasit s autorkou, že žánr románu není zrovna to, co ji stoprocentně sedí. Kniha se čte těžkopádně, řazení kapitol působí občas trochu zmateně, ale jinak knihu hodnotím kladně zejména kvůli tématu.
Zajímavé to bylo, ale četlo se mi to nějak těžce. Zvláště první půlka, to jsem místy i přeskakovala, mela jsem té propagandy už nadmíru. I když obsahově zrůdné, cítila jsem nudu. Ani uspořádání knihy mi nevyhovovalo. Hodnotím teď jen literární otázku, severokorejský život si netroufám ani představit, musí to tam být strašné. Je mi líto obyčejných lidí.
Severka byla moje první setkání s autorkou a musím říct, že jsem po dočtení zůstala lehce rozpačitá. Kniha vypráví příběh dívky, která nedobrovolně utekla ze Severní Koreji, ale zůstává v přesvědčení, že tamní režim je ten správný. Což je zajímavý námět na příběh a naprosto jiný pohled na celou věc. Bohužel mi celý příběh přišel hodně plytký. Nešel vůbec do hloubky a při čtení jsem se často ztrácela. Čtenář zde figuruje jako takový "soudce" hlavní hrdinky. Dozvídáme se totiž, že během svého života udala spousty lidí za přestupky proti režimu. Pro nás jako pro čtenáře, ale není lehké soudit. Nám to přijde hrozné, ale hlavní hrdince normální, přirozeně tak to v Severní Koreji chodí.
Chtěla jsem se do příběhu ponořit víc, ale autorka k tomu čtenáři nedává příliš prostoru. Ve mně Severka nezanechala to, co bych od takové knihy čekala. Zároveň ale myslím, že předchozí autorčiny knihy by mi sedly asi víc a rozhodne se do nic v budoucnu pustím. Z knihy si ale rozhodně odnáším jednu podstatnou věc - jsem vděčná za svobodu, ve které mohu žít.
Severka je skvělým románem z prostředí Severní Koreje, který později i zachycuje útěk z KLDR a adaptaci v Jižní Koreji. Navíc je unikátní v tom, že nezachycuje život obyčejného Severokorejce, ale naopak zachycuje život mladé dívky z velmi vysoké kasty. Vypráví o jejím každodenním životě a jaké radosti a úskalí tento život přináší.
Hodně mě zaujal i popis útěku, který byl bohužel z bezpečnostních důvodů dost osekaný, ale i tak zajímavý. A velmi zajímavý byl i proces adaptace Severokorejců v Jižní Koreji na běžný život.
Román je napsán zajímavou formou, kdy se střídá vyprávění hlavní hrdinky s rozhovory mezi ní a autorkou, Ninou Špitálníkovou.
Ačkoliv se jedná o první román autorky, tak je kniha napsána velmi čtivě a celkově povedeně. Po začtení jsem se nemohla prakticky odtrhnout. Dokonce i každodenní, rutinní věci v životě hlavní hrdinky byly napsány velmi záživně. Autorka navíc umí výborně pracovat s emocemi, kdy jsem s hlavní hrdinkou naprosto soucítila a často jsem měla slzy na krajíčku.
A ten konec?! Ten mě naprosto dostal a rozdrtil. O to víc, když sama autorka prohlásila, že je pravdivý.
Severka je výborným románem, kde se toho dozvíte mnoho nového o Severní Koreji a zažijete emoční jízdu na horské dráze. Doporučuji všem!
Těšila jsem se na ten slibovaný román a dostala jsem spatlanou směsku napůl románu, interwiev a jakéhosi třetího patvaru, který se v knize taky prolínal. Myslím, že autorka by udělala lépe, kdyby celou knihu postavila jako interwiev, protože třeba dodatek s cíleným rozhovorem mě dost zaujal. V knize mi to vadilo a překáželo. Hlavní postavu jsem od prvních stran nesnášela. Nejvíc mě oslovila pasáž s příběhem Kim Čok-U to bylo hodně silné, ale přesně tohle jsem očekávala od celé knihy, ale nedostala. Sečteno podtrženo - krátká kniha, ve které se nedokázal rozvinout příběh a jedna nesympatická hrdinka, se kterou jsem nedokázala soucítit.
Zajimavé jako všechny knihy této autorky. Jen se mi Svědectví o životě v KLDR zdálo více autentické a poutavější!.
Nepohodlná kniha. Otevírá témata, která autorka zpracovává v předchozích non fiction svazcích - a zde se jí daří zprostředkovat dilemata života mezi dvěma režimy, dvěma životy, dvěma způsoby existence. O lžích a maskách, také ambicích a tvrdosti, pustošení duše ideologií na jedné a přemírou svobody na druhé straně. Severka, ať chce či nechce, je manipulována okolím, sama ho využívá - a ten, kdo nakonec určí její zkázu, je její nejbližší. Uživatel Polík má pravdu - nelze se divit, že to ta mladá holka neunesla. I když více než zrůdnost režimu ji láme vlastní podíl na zkáze bližních, myslím si.
Štítky knihy
totalitní stát útěk Severní Korea rodina totalitní režimy ideologie nový začátek podle skutečných událostí osud české rományAutorovy další knížky
| 2020 |  Svědectví o životě v KLDR |
| 2017 | Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR |
| 2023 | Severka |
| 2014 | Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj |
| 2022 | Deníky ze Severní Koreje |
Severka opět dílo, které popisuje život severo korejky a jak je těžké se dostat do demokratické společnosti. Kniha je dobře napsaná nemám co vytknout, ale možné jen se mi zdá téma poněkud vyčerpané a že bych možná v dalším díle uvítala vlastně něco fikčního od Niny :) Myslím že talent na to má :)