Severka
Nina Špitálníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538479/bmid_severka-66461d5a74bd8.jpg
4
1248
1248
Příběh dívky z rodiny vysoce postaveného severokorejského funkcionáře v knize kontrastuje s příběhem jiné dívky. Tu režim za chování, které je v západním světě zcela běžné, poslal do pracovního tábora. Setkává se v něm s nepředstavitelnou brutalitou dozorců a životními podmínkami, v nichž se pro mnohé z odsouzených stává smrt kýženým vykoupením. Autorka do románu zakomponovala také autentické rozhovory, které literární fikci dávají pevnou faktickou základnu. Vzniká tak literární tvar, který přibližuje nelítostný a striktně hierarchický severokorejský režim očima lidí z opačných konců společenského žebříčku. Vychází však z autentických příběhů, které Nina Špitálníková vyslechla od uprchlíků, když s nimi vedla v Jižní Koreji rozhovory. Severka je tak vlastně dokufikcí. Na základě reálných příběhů klade hlubší otázky po nevyhnutelnosti osudu člověka, který se narodil do prostředí svázaného striktními pravidly, do rodiny, která byla důležitou součástí totalitního systému. Součástkou, bez níž by systém nemohl fungovat. Když ideologický „guláš“ snídáte, obědváte i večeříte už od raného dětství, zůstane vám jeho chuť na patře ještě dlouhá léta. Může takový člověk v životě někdy najít svobodu?... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2024
,
Radioservis
Interpreti: Dagmar Křížová , Štěpánka Romová , Viktor Kuzník , Barbora Goldmannová , Ondřej Dvořáček , Petr Kubes , Martin Siničák , Šárka Šildová
více info...
Přidat komentář
Je to už moje třetí kniha od autorky a musím hodnotit kladně její záměr sepsat román. Téma je samozřejmě zajímavé a téměř nepředstavitelné. Vyprávění z různých perspektiv a neustálé vracení do minulosti mě zezačátku trochu mátlo, ale výsledek byl nakonec moc fajn. Jde vidět, že autorka nemá s romány zkušenost, ale to nic neubírá na autentičnosti a závažnosti tématu. Závěr byl pro mě překvapením, nečekala jsem to. Celkově hodnotím kladně a určitě stojí za přečtení.
(SPOILER) Zase velmi citlivě zpracované téma, o kterém se zřejmě nemluví úplně lehce. Knihy paní špitálníkové mají přesah, troufnu si tvrdit že nikdo jiný z České republiky o KLDR nepíše. Konec smutný ale očekávaný, tato kniha ve mně bude rezonovat hodně dlouho.
Dlouho jsem uvažovala, jak začnu a už vím. Občas jsem si říkala, že vlastně nemám nějak vyhraněný styl, co čtu a čím se v knihách zabývám. A trošku mě to trápilo, když kolem mne každý vykládá o historických příbězích (nebaví mě to), o tématu 2. světové války (četla jsem, viděla filmy, stačí mi to, nepotřebuju číst kvanta o těchto hrůzách) a nebo třeba literaturu faktu. Prostě nijak nevyhraněná čtenářka.
Až přišla Nina Špitálníková se svým Svědectvím. Začlo mě to zajímat, protože u nás komunismus byl velmi silný a zdánlivě neporazitelný. Tolik společných rysů má tento režim v obou zemích a to mne zajímalo.
Říkám si, že u nás "naštěstí" to nedošlo do tohoto stavu, ale věřím, že nechybělo málo.
Prostě přiznávám na rovinu, že mne toto téma fascinuje a zároveň děsí. Našla jsem své téma, ale je mi z něj smutno.
Tato kniha je výborná v tom, že je vyprávěna z perspektivy slečny, která neznala nic jiného než tento systém a měla "štěstí", že byla v té lepší vrstvě, kde měla určité vymoženosti. V nevědomosti a v přesvědčení, že to tak má být, páchala svými svědectvími a sdělováním informací zlo, které režim šíří po celé zemi.
Je dobře, že popsala celou tu cestu, protože tak jsme mohli nahlédnout do smýšlení tamějších lidí. Neodsuzujete ji zcela, protože nevěděla, že její jednání ubližuje, zároveň však cítíte, že ve svém nitru ona sama ví, že je něco špatně.
Když dostane šanci díky svému tatínkovi, aby unikla stále trvajícímu nebezpečí, že udělá chybu a oni ji popraví, tak tomu moc nerozumí.
A nerozumí novému světu v Jižní Korei. Ač se oni snaží jí pomoct a najít svobodu, tak tu vnitřní svobodu a volné jednání ji už v Severní Korei vzali a nešlo to napravit. Bohužel.
Tvrdá cesta za svobodným životem, který Severka nedokázala vstřebat.
Za mne výborně napsaná kniha.
Severka je originální výpověď životního osudu mladé ženy, která se na prahu dospělosti ocitá v úplně odlišném režimu než dosud. Rozhodně kniha k zamyšlení.
Román? Mohl by být, a vynikající, díky tak silnému tématu. To by ovšem autorka musela zvolit jiné zpracování a prostředky. Promarněná šance.
Oproti předchozím svědectvím se zde zpovídá vysoce postavená osoba, která měla přímý vliv na ty méně šťastné, aniž by si to kolikrát vůbec uvědomovala. Je zajímavé sledovat její nedobrovolný střet s realitou a následnou vinou. A přestože působí Severka jako dokonalý prototyp věrné soudružky (a to i povahou), tak se nemusí jednat o špatného člověka
Ze zvědavosti jsem v knihovně titul otevřel a už jsem jej nepustil z rukou. Kdo je autorka jsem věděl, přesto Severka byla moje první kniha, kterou jsem od ní přečetl. Je na beletrii psaná netradičním stylem, ale když si pak na konci člověk uvědomí, že to není fikce, celkem to pochopí. Přiznám, že popis reálií v KLDR mne nijak nešokoval, spíše mne šokují čtenáři, kteří jsou z toho zděšení. To nečtou? Nesledují zprávy, nekoukají na reportáže? Děje se to na tolika místech světa Talibán, Islámský stát, Republika Kongo atd. Pocity hrdinky příběhu jsem celkem chápal. Sám si vzpomínám, jak jako student jsem pár měsíců po Listopadu 89 vyrazil do Británie a kdykoliv jsem při stopování řekl, že jsem z komunistického Československa, lidé se tvářili, jako bych prošel peklem, či holocaustem. Velký klad vidím především v nezaujatosti autorky. Napsala příběh (výpověď) dívky, která byla proti své vůli vytržena od rodiny a společnosti, kterou znala. A vhozena do „rajského“ světa, kde poprvé zažila ponížení, věznění, depresivní osamělost. Zlo nedělají systémy, zlo dělají lidé. Za mne jedna z nejzajímavějších knih roku 2023.
Špitálníková si schovala tento rozhovor na sepsání prvního románu a odklonila se od svých dřívějších knih.
Je znát, že není spisovatelka a občas jsou některé obraty fakt nešikovné, nelíbily se mi taky chyby v textu. Přesto se jí nedá upřít snaha a výsledek svou stavbou stojí za přečtení.
Příběh je někdy až trochu plytký a oproti dřívějším knihám mě to nakonec tolik nevzalo, ikdyž jsou některé popisy KLDR strašné. Svědectví od autorky ve mně ale vyvolalo daleko silnější emoce, možná tím, že předtím jsem nic takového nečetl, takže teď už chyběl takový ten wow efekt.
Pasáž s výpovědí jiné dívky z výchovných táborů mi přišla, že vyzněla mírně do ztracena.
Dal bych i 3/5, ale zaujala mě ta myšlenka závěru. Naše společnost taky není ideální a její konzum je přehnaný. Přesto je neospravedlnitelné, že v nějaké zemi jako KLDR se děje něco takového a děsí mě to. Chápu ale, že některým uprchlým Severokorejcům může přijít po prozření zavrženíhodná jedna i druhá strana.
Originální prostředí, originální děj, originální zpracování. Od autorky jsem nikdy před tím nic nečetla a jsem nadšená. Rozhodně si musím přečíst předchozí tituly a dozvědět se o severokorejském životě něco víc! Ani slovo ve výpovědích nebylo navíc, doufala jsem do poslední chvíle v jiné ukončení. Rozhodně na knihu nezapomenu.
Tahle kniha je moje první setkání s autorkou a hned říkám super! Životní podmínky v severní Korey jsou tak věrohodně vylíčeny, že není o čem pochybovat. Tamní lidé jiný život neznají, takže jim přijde normální dodržovat daná pravidla. Ale pro mě to bylo něco naprosto nepředstavitelného. Ale ono se to fakt děje - tím hůř se to chápe. Není to lehké čtení, ale je dobře, že takové knihy vznikají a my si je můžeme přečíst.
Na knihu jsem se hodně těšila už od vydání Svědectví. Kniha byla trošku zklamání, hlavně protože jsem čekala více informací o životě protagonistky. Nelíbil se mi také styl - místy se jednalo o přepis rozhovoru, následovala pasáž z koncentračního tábora zakončená autentickým vyprávěním ze života na Jihu. Konkrétně kapitola z koncentračního tábora mi tam nejvíce nesedla. Jinak se určitě jedná o zajímavé čtení, které člověka nutí k velké sebereflexi a v neposlední řadě také k vděku za svobodu, která rozhodně není samozřejmostí. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale podruhé ji asi číst nepotřebuji.
Četla jsem všechny knihy od autorky. Proto mne Severka neohromila tolik jako svědectví. Děj byl zajímavý, jazyk a struktura knihy už byla tedy trochu slabší, ale autorku velice obdivuji a věřím, že není zas tak lehké napsat knihu, když k tomu nemáte vystudovaný potřebný obor.
Za mě je tato kniha obdivuhodná. Doporučila mi ji stará známá a musím říct, že i když je to mimo moje zájmy a zaměření, knihu jsem četla s úžasem a otevřenými ústy. Obsah knihy je dechberoucí, ale styl psaní mi moc nevyhovoval, nevím čím to bylo. Ale na druhou stranu cílem nebyl čtenářský prožitek, ale předání informací.
Severka se mi četla velmi dobře. Graficky je moc pěkně zpracovaná a členění textu mi přišlo přinejmenším originální. Na druhou stranu mi ale samotný příběh nepřišel natolik strhující, abych si na knihu za nějaký čas vzpomněl. Je málo zajímavý na to, aby ze Severky udělal skvělou beletrii. Zároveň ani není zcela autentický, pouze inspirovaný skutečným člověkem, aby dal knize nálepku "Toto se opravdu stalo" a přidal tím spousty, spousty plusových bodů. Za mě bohužel slabší čtyři hvězdičky.
Téma velice zajímavé, zpracování už slabší. Víc se mi líbila kniha Svědectví o životě v KLDR, kde se jednalo výhradně o rozhovory.
Štítky knihy
totalitní stát útěk Severní Korea rodina totalitní režimy ideologie nový začátek podle skutečných událostí osud české rományAutorovy další knížky
| 2020 |  Svědectví o životě v KLDR |
| 2017 | Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR |
| 2023 | Severka |
| 2014 | Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj |
| 2022 | Deníky ze Severní Koreje |
Čekala jsem od toho trochu víc, je vidět, že to je autorky první román. Škoda, myslím si, že příběh je silný a šlo by jej zpracovat lépe, aby to člověka vtáhlo do děje a probudilo emoce. S touto Severokorejkou se mi víc líbil rozhovor v 2. knize.