Símka
Lucie Hušková
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/498359/bmid_simka-JvD-498359.png
4
571
571
Román o touze po lásce rodiče a odhodlání jí dosáhnout, ať to stojí cokoliv. Třiadvacetiletá Simona, které všichni říkají Símka, žije s mámou v domě po babičce. Jediné, po čem touží, je život obyčejné mladé ženy – prožívat první vážnou lásku a snít o budoucnosti. Namísto toho musí trpělivě snášet máminy proměnlivé nálady a fyzické tresty. I tak je ale přesvědčená, že by pro ni udělala cokoliv. Jednoho dne však přijde chvíle, která zamává celým Símčiným životem. Chvíle, kdy se ukáže, jestli opravdu stojí za to obětovat všechno člověku, od něhož se lásky zřejmě nikdy nedočká…... celý text
Přidat komentář
Panebože, jak mně ta matka pila krev! Nevděčná, zlá, náladová, studená, věčně nespokojená, sobecká! Ve druhé polovině knihy se to snad dalo pochopit, ale rozhodně ne omluvit. A to vše v kontrastu k obětavé Símce, toužící po uznání a lásce této stvůry.
Jinak se mi kniha líbila, hlavně její první část, protože osudy Símky se v něčem podobaly i mému dětství. Druhá část pak byla ve znamení mého očekávání, zda se Símka konečně vzepře a ohradí vůči matčinu chování.
Navzdory neveselé atmosféře se to četlo skvěle, hlavně díky krátkým kapitolám.
35/2023
Nalákala jsem se, ale popravdě jsem už asi touhle českou prózou přesycená. Vždycky je to nefunkční, děsivý, traumatizující, končí to na hovno (omlouvám se za expresivní výrazy), nesouhlasím s tím a je mi z toho nanic. Tady ten konec je prostě velký uf.
Napsaný je to dobře, asi to splnilo účel (musela jsem nad knihou přemýšlet), takže dávám 80 %, ale oroduju za milejší český knihy!
Tak toho byla velmi zdařilá prvotina autorky, kterou si určitě pohlídám a ráda si od ní přečtu další knihu. Naprosto uvěřitelné postavy a uvěřitelný příběh, ze kterého místy mrazí. Knížka, která určitě nějakou chvíli zůstane v hlavě.
Tak to byla soda. Kolik je žen, které se úplně obětuje pro druhé a zůstanou pak samy! Měla Símčina máma vůbec někoho ráda? Obětovat lásku, vzdělání, volný čas pro mámu? Já říkám: NE. Byla jsem nedávno v podobné situaci a to mám maminku milující. Totálně se obětovat pro druhé je myslím patologické. Kniha napsaná čtivě.
Psychologickakniha u které si určitě neodpočinete. Hlavní hrdince rečená Símka , ty budete držet palce a zaroven ji nechápat.
Kniha by si zasloužila pokračovaní aby jsme viděli jak bude žít Símka dál..
Doporučuji audioknihu. Opravdu skvěle načteno Veronikou Lazorčákovou...
Nevím, jak bych to lépe popsala, ale ta kniha mě úplně citově vyšťavila. Příběh je o patologickém vztahu matky s dcerou a mně se chce jenom říct:"Símko, Símko, tak to nejde, to je úplně špatně! Obětovat se a starat se o těžce nemocnou matku - to ano, dobře, ale je třeba najít tu mez, rovnováhu, neničit si úplně svůj osobní život." Spisovatelce Huškové se podařilo napsat knihu, kterou nezapomenu, která mě donutila se zamyslet i nad mým vlastním životem. Klobouk dolů před autorkou a její prvotinou. Dávám si autorku do oblíbených a doporučuji všem rodičům a dětem.
(SPOILER) Ach jo! Smutné čtení. Tušíte, kam to směřuje a stejně pořád doufáte. Kolikrát máte chuť hlavní hrdiny profackovat; a možná ani ne tak mámu, jako spíš Símku, aby se přece probrala! Tolik zahozených šancí, tolik nespravedlnosti, nepochopení a zmaru. Pokud po dočtení cítím tolik emocí, neznamená to, že je kniha vážně dobře napsána? Mám dojem, že ano a proto rozhodně zaslouží doporučení. Jen teda zvažte, kdy se do knihy pustíte, tíživá atmosféra knihy se vás nejspíš nějakou chvíli bude držet.
Krátké kapitoly byly skvělé, čtení díky tomu rychle plynulo. Co se týká příběhu, jsem opravdu rozpolcená, která z hrdinek byla "horší". Ani jedna mi svým jednáním nepřirostla k srdci.
Knížku jsem četla ušima, její audioknižní verze se mi velmi líbila, respektive interpretka měla velmi příjemný hlas a ke knížce mi skvěle sedl. Co se týče obsahu samotné, tam jsem po dlouhé době velmi rozpolcená s názorem, neumím si jej ani sama utříbit ve vlastní hlavě. Na první dobrou mi knížka přišla jako další "verze" knížky Les v domě nebo Vrány, atp. Při dalším přemýšlení o knize mi to přišlo až naivní ze strany hlavní postavy Simony (=Símky), ale na druhou stranu mám pochopení a snažím se rozumět jak viděla svojí mámu, ale...Prostě nevím, i mé hodnocení je tedy průměr. S doporučením budu opatrná, pokud jste nic podobného zatím nečetli (což velmi pochybuju), tak určitě doporučit můžu, ale pokud máte načtené (a především české autorky), tak se nic nestane, když tuto knížku vynecháte, mrzí mě to, ale je to tak.
(SPOILER) Tuto knihu jsem vzal na recenzi od milé sousedky u nás v baráku. Teda začátek jak se popisuje mě nijak nešokoval, máma se chová hnusně k dceři... Od cca 90 + stánky jsem teda už zbystřil a vtáhlo mě to do děje natolik, že bych to tam i ,,pofackoval,, a udělal tam pořádek za Símku .-))) od cca 140 stránky kdy jsem chtěl jít už spát a byla noc tak povídám : neusneš dočti to ! Tak jsem četl a to už jsem uznal že nervy hráli i semnou :-))) ta její máma sice nemocná ale to neomlouvá bezohledně ničit život své dceři.... Kniha si zaslouží krásných 5 hvězd a ještě doporučení všem čtenářům ... Spisovatelce poděkování a snad nás příště nebude tak mučit :-))) /žert/
Tak tohle jsem teda nečekal. Kniha mě tak zaujala ,že jsem ji přečetl na jeden zátah. Vztah dcery a matky mě naprosto strhl do depresivní nálady,kolikrát jsem byl i naštvaný. Velké překvapení a zasloužených pět hvězd.
(SPOILER)
Tak malá kniha ,tak plná beznaděje, bolesti.Tolik ve mě vyvolala vzteku.Na Símky mámu , na jejího tátu , na ni , na život. Po dočtení jsem měla obrovskou chuť tu holku obejmout , ukázat ji že může lásku dostávat.Měla bych chuť najít Kubu a všechno mu vysvětlit a poprosit ho ať jim dá šanci.
Jak už napsala Lauralex , deprese.Je mi úzko a smutno, protože si uvědomím , že se to může,mohlo nebo někde děje.
Podzim je tady.
Za mě naprosto skvělá kniha. Moc jsem hlavní hrdince fandila, aby se dokázala vymanit z vlivu matky a aby dokázala upřednostnit sama sebe...
Mám depresi a může za to tato kniha. Nebo jsem měla depresi, a proto jsem četla tuto knihu? Těžko říct, teď už je to jedno, každopádně je to celé všechno jedna velká deprese. Ne depka, deprese. Jako těžký neviditelný mrak, který mi sedl na ramena, zažral se až do kostí a pomalu mě přitlačuje k zemi, cítím, jak se zmenšuju, až mě rozdrtí vedví. Mám na kůži vypálený cejch, který pořád pálí a propaluje se hlouběji a hlouběji a zanechá jizvy už na tak zjizveném těla a duši. Možná už bych si od té depresivní a deprimující literatury měla dát na čas pauzu, ale vlastně mi ta sebedestrukce teď vyhovuje. Když trpět, tak pořádně a nejlépe střílet do vlastních řad a otevřených ran, jedno trauma utišit druhým a novou bolest navrch jako bonus.
Tísnivé a tíživé i citlivé a křehké vyprávění, které mě stále psychicky i fyzicky bolí a nedokážu se s tím smířit. Další týden jsem nedokázala rozečíst jinou knihu, protože jsem se neodpoutala od této a ten příběh ve mně pořád žije. Přečetla jsem ji sice za 2 hodiny jak nic, přestože mě to ničilo, ale ty následky a pocity ve mně přetrvávají do teď. Věděla jsem, že to bude bolavé a těžké, ale to uvědomění a sebereflexe byly tak silné, jak jsem to nečekala. Pro mnohé možná jen příběh, pro mě hluboká niterná sonda do míst, která jsem měla dlouho zamčená, kde se znovu rozproudila potlačovaná bolest. Už vždy, když uvidím Símku, projede mnou silná bolest, která začíná u srdce a končí tam v břiše, kde jsou zasazeny všechny životní rány.
Kdo nezažil takový vztah, asi nemůže naplno pochopit chování hlavní hrdinky, potažmo hrdinek, jenže tohle je pod povrchem mnohem složitější, nejednoznačné a někdy bezvýchodné. Já vím, že někdy jejich pochody a jednání nemuselo tak úplně dávat smysl a mohlo vás rozčilovat, pátráte po jejich příčinách, snažíte se si to vysvětlit, ale ono to někdy zkrátka důvod ani řešení nemá, bohužel. Je to jako past, kdy se chytíte do želez, zranění zanechá stopy navždy, někdo vás přiváže na řetěz a kdykoliv se snažíte vymanit, rozběhnete se, ale přitáhne vás zase zpátky.
Jedna z nejlepších knih na toto téma, co jsem četla, a jedna z nejlepších knih tohoto roku.
Upřímně, kdybych nedostala tip na tuto knihu od kamarádky, v knihkupectví bych ji asi kvůli "divné" obálce přešla.
Vypravování o toxickém vztahu matky x dcery se mi četla jedním dechem. Rozhodně doporučuji
Tento příběh je hodně o vztahu matka x dcera, o citech dcery k matce a dá se říct lhostejnosti, jestli to tak můžu napsat nebo taky mám svou dceru ráda, jen když zrovna potřebuju...asi...O dívce,která se narodila náctiletých rodičům,a provází nás knihou svým dětstvím, dospíváním až do dospělosti. Tato kniha se musí přečíst, aby čtenář pochopil o čem je
Přečteno v letadle během tří hodin. Nedalo se odtrhnout a stránky se otáčely samy.
Je to velmi smutný příběh a zoufalé snaze dcery, aby ji milovala matka a aby si ji všímala aspoň špetkou lásky. Ve finále se pak Simona (Símka) vzdá školy, vzdá přítele, prakticky se vzdá i svého volného času, jen aby ji docenila matka, až skončí sama.....
Kniha je velmi zajímavou sondou do života dívky, která pouze chce, aby si jí všímala a milovala ji vlastní matka. Příběh je napsán tak skvěle, že jsem se dokázala vcítit do hlavní hrdinky a prožívat s ní její radosti, ale především její strasti. Těším se na další knihu od autorky. Četlo se to vážně samo, za 2 dny hotovo a v hlavě mi kniha zůstane ještě dlouho, protože věřím, že příběh se s drobnými obměnami stal nejedné dívce.
Štítky knihy
rakovina, nádory domácí násilí týrání psychická traumata matky a dcery české romány despotický rodič
Símka
Ach jo. Jak vlastní máma dokáže dceři zkazit život. Smutná knížka plná bolesti. I přes smutný příběh se ale četla hezky.