Skleněný trůn
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262381/bmid_skleneny-trun-rYA-262381.jpg
4
4877
4877
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 1. díl >
V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaene byla od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ale udělala chybu. Nechala se chytit. Korunní princ jí nabídne poslední šanci: Svobodu výměnou za velkou oběť. Musí ho reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů, těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. Bude to boj na život a na smrt. Pokud zvítězí, bude volná. Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaene teď o svůj život bojuje nejen s nimi, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno:
2015
,
CooBoo
Originální název:
Throne of Glass, 2012
více info...
Přidat komentář
Předem se omlouvám všem fanouškům téhle série, ale rozhodně sem musím napsat svůj názor.
Na Skleněný trůn jsem se strašně těšila, protože jsem ho viděla v podstatě pořád a neslyšela jsem o něm jedinou špatnou věc. Dostala jsem se půlky knížky a musela jsem přestat. Už dlouho jsem nečetla nic, co by mě tak strašně nebavilo.
Děj byl v podstatě žádný a když už se něco dělo, bylo to popsané tak strašně málo nebo špatně, že zážitek byl absolutně nijaký. Byla jsem připravená na pomalý děj vzhledem k tomu, že celá série má asi 8 knížek, ale tohle bylo prostě moc.
Další nesnesitelnou věcí pro mě byla Celaena, ano, hlavní postava. Kdyby byla nějaká druhořadá osoba, řekla bych si fajn, ale její naprosto nijaká osobnost mi čtení o ní nijak neusnadnila. To bych asi radši četla všechno z pohledu Doriana, který taky nebyl nijak extra zajímavý, ale pořád víc než naše "hlavní hrdinka".
Věřím, že kdyby to bylo lépe napsané, řekla bych, že to byla průměrná kniha. Ale to, co jsem se pokoušela přelouskat, mělo od něčeho skutečně dobrého skutečně daleko.
Tak dlouho jsem se na tohle chystala! Rozhodně nemůžu říct, že by to zklamalo. Co jsem tak slyšela, do třetí knihy je to stále pomalý rozjezd - nemůžu tedy jinak než za 4* (nevím, co mě ještě čeká). Některé záležitosti byly těžce přitažené za vlasy, ale co - zábava to byla!
Na knihu sem se velice těšila, kór když měla tak dobré hodnocení i komentář. Ale sakra byla sem velice překvapená že mě to ale fakt nebavilo! Furt sem si říkala už se to rozjede a furt nic od 240 stránce sem to už jenom přeskakovala. Tohle se mi prostě nelíbilo.
(SPOILER)
První díl série Skleněný trůn jsem četla na začátku letošního roku a velmi se mi líbil! Líbil, je možná ještě slabé slovo, protože on ve skutečnosti odstartoval mojí nynější posedlost fantasy literaturou.
Popravdě chápu, proč má Maas tak ohromnou fanouškovskou základnu. Celý svět je propracovaný a skvěle vymyšlený. Pro lepší orientaci je na začátku mapa, a i když je kniha psána ve třetí osobě, na čtivosti jí to neubírá. Osobně preferuji spíš ich-formu.
Vyhovuje mi i autorčin styl psaní, který si mě doslova podmanil. Hltala jsem každé slovo, i když samozřejmě v knize byly pasáže, které mě bavily méně. A i přesto jsem se do knihy začetla tak, že jsem nemohla přestat a musela jí dočíst na jeden zátah.
Celaena si získala moje srdce už od začátku, jakožto silná a inspirující dívka, která se statečně snaží poprat s nepřízní osudu. Dorian byl miláček také od začátku a k Chaolovi jsem si musela najít cestu, i když téměř od začátku jsem tušila, kam to bude směřovat. Příběh protíná jemná romantická linka (nebo spíš trojúhelník?), která byla velmi přirozená.
Podle popisu knihy jsem čekala, že se většina knihy bude věnovat přímo turnaji a přípravám na něj, ale děj nám nabídl mnohem víc - počátek přátelství, lásku, politikaření, intriky...
Celkově první díl hodnotím velmi pozitivně, a myslím si, že je to skvělý začátek originální série.
No, tak musím říct, že ty roky odříkání přinesly ovoce. I když některé věci s přimhouřením oka, ale bylo to dost čtivé, mělo to spád, akci, romantika velmi mírná s pěkným napětím. Jelikož jsem skončila sérii Dvorů po druhém díle totálně v naštvanosti, tak doufám, že tahle série bude víc fantasy než porno.
Tolik chvály na jednu knihu mě kolikrát spíše odradí od přečtení a jsem ráda že tady je ta chvála oprávněná :-). Ještě že jsem si z knihovny vzala hned i další dva dily...
Skleněný trůn jsem měla na poličce poměrně dlouhou dobu. Furt jsem od okolí slyšela, jak je to skvělá knížka, ale nějak na ní nebyl čas.
Teď na ní konečně došlo a nelituju, zamilovala jsem se do ní po pár kapitolách a těším se na pokračování! :)
Moje hodnocení je hodně ovlivněné tím, že poprvé jsem Skleněný trůn četla jako náctiletá, zhltla ho snad za den a ihned se do něj zamilovala. Naprosto mi sedl stylem psaní, rychle ubíhající akcí i romantickými náznaky. Letošní druhé čtení bylo už střízlivější a neubránila jsem se pocitu, že knížka mohla být kratší, protože obsahuje i řadu hluchých pasáží. Pořád je to ale čtení, které zkrátka neodložíte z ruky a pokud ignorujete všudypřítomné překlepy (CooBoo redakci silně nezvládlo), zaručeně nezklame. U prvního dílu dlouhé série je to celkem vzácné, leckdy se člověk v zákonitostech nového světa a postavách ztratí, ale Maasová vše dávkuje postupně a často jen naznačuje. Pokud si před Skleněným trůnem přečtete i soubor povídek Krvavé ostří, hromady podobných drobností si všimnete a knihu - podobně jako já - o to víc oceníte.
1) Na to, že hlavní hrdinka má být obávaný zabiják, tak mi přijde že by některé situace mohla zvládat lépe. Když to srovnám se Zaklínačem, tak ten je jako tvrdě vycvičená postava mnohem funkční.
2) Kniha se čte dobře a líbí se mi styl autorky. Zatím se mi ale v porovnání Dvorů líbil více Dvůr trnů a růží, kde mě konec naprotsto vyvedl z míry (mám na mysli závěr třetího úkolu Fayre). Ve skleněném trůně jsem tak nějak věděla, že hlavní hrdinka boj o svůj post vyhraje, ale zase se člověk dozvídal spoustu politických věcí důležitých do budoucna, což asi bylo cílem. Nicméně žádné velké překvápko se nekonalo.
4) Celkově má série pomalejší rozjezd, ale ve třetím díle se kola údajně roztočí, tak mě to neodradilo! :-)
spoiler...
4) Vztah s princem mi byl trochu líto. Příliš krátký a jednoduchý na to, že má kniha 7 dílů. Raději bych trochu více drama :-) Ale možná ještě přijde?
Skleněný trůn a jsem četla v rámci reedice s barevnou ořízkou a tato série mě přiměla po delší době zase ke čtení. Celkově všechny obálky a ořízky jsou opravdu ojedinělé a tento již třetí rereading si doslova užívám tím, že čekám na každý díl, co vychází!
Příběh vám určitě nemusím představovat, co bych akorát dodala je to, že s aktualizovaným překladem máte příležitost si tento fantasy svět opravdu užít na maximum a kdo neznáte, tak rozhodně neváhejte!
Právě se pouštím do čtvrtého dílu Královny stínu, která vyšla dneska.
Za recenzní výtisk Skleněného trůnu bych chtěla moc poděkovat @humbookblogeri #spoluprace
4,5
Tahle kniha má výhodu, že se děj rozjíždí skoro od první stránky, přestože je to první díl fantasy série, což není vždy. Seznámení se světem a postavami probíhá postupně s ubíhajícím dějem. Romantická linka mi v tomhle díle nesedí, může to být tím, že nemusím milostné trojúhelníky, zvlášť tady kde mi k sobě úplně neladí, ale také tím, že vím, jak to bude …
Jelikož si pamatuju, co a jak bude, mám možná na některé věci trochu jiný pohled, než při prvním čtení. Rozhodně si všímám maličkostí, které by někomu, kdo to čte poprvé, nemusely připadat důležité, ale opak je pravdou. Faktem je, že je tady spoustu náznaků, ke kterým se autorka později vrátí. Každá postava, která se zde objeví, se ukáže jako velmi důležitou pro celkový vývoj, přestože může působit jako málo významná. Je fascinující to vše od začátku sledovat, postupně skládat jednotlivé dílky do celkového obrazu a prožít toto dobrodružství znovu, zvlášť když vím, co vše se ještě stane, jaké spletitosti se objeví a tak – je neu
K sérii jsem se hodně dlouho odhodlávala, protože jsem se bála, že kvůli počtu dílů to bude celé zbytečně natahované a zdlouhavé. Teď ale vidím, že autorka má celý příběh naprosto dokonale rozvržený, v prvním díle nahodila řadu otazníků, ke kterým se může vracet a rozvíjet je.
A nemůžu nezmínit, jak mě baví hlavní hrdinka, protože proč by obávaný zabiják nemohl zároveň mít rád hezké šaty a čokoládu? A proč by nemohla být silná, vlídná a houževnatá a zároveň uštěpačná, marnivá a ješitná? Ten její lidský rozměr ji dělá naopak jednou z nejatraktivnějších fiktivních žen v porovnání s hrdinkami, které jsou vykresleny jen v samých superlativech.
Kniha mě už ze začátku totálně vtáhla a já nemohla odtrhnout oči. Měla jsem ji hned přečtenou. Moc doporučuji a těším se na další díl.
Boží, boží, boží… ANO, neobjevila jsem Ameriku, ale objevila jsem skvělou sérii. :-)
Já jsem nadšená!!! A to jako fakt hodně!
Na tuto sérii jsem se chystala již několik let, ale až nové obálky mě tak nějak popohnaly k tomu po knize konečně sáhnout. První díl – ze série Skleněný trůn jsem si vzala na dovolenou a byla to ta nejlepší volba. Na to, že tohle je fantasy pro mládež, tak i já jsem ji neskutečně hltala o hlavní hrdinku se bála, prožívala každý její krok. Tohle bylo tak skvělé, napínavé a nedoložitelné. Kdybych měla po ruce druhý díl, tak se do něj hned pustím, ale bohužel nemám, tak bude muset ještě chvilku počkat. (teda objednaný už je).
Úžasný začátek série, je mi jasné, že další díly budou ještě lepší. Moc se těším na sympatickou Celaene, jsem fakt zvědavá jak se, se vším i tentokrát popere. Musím ještě vyzdvihnout i vedlejší postavy, ty jsem si taky oblíbila a doufám, že aspoň některá se v Půlnoční koruně mihne.
Sarah J. Maas je má oblíbená spisovatelka fantasy po Dvorech, které byly mírně peprnější jsem potěšená, že umí napsat i YA fantasy, která je tak neskutečně čtivá, napínavá. Prostě paráda a ráda doporučím i starším ročníkům. Vůbec se nemusíte bát, že byste světu nerozuměli, že byste se někde ztráceli. Zážitek zaručen.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Kniha má strašně pomalý rozjezd. Trvalo mi přesně 20 (!) kapitol, než jsem se dokázala začíst. Kniha nemá všeho všudy téměř žádný děj a hlavní hrdinka je mi neuvěřitelně nesympatická. Nicméně chápu, že je to příprava pro další díly. Aktuálně mám v zásobě i díl druhý, tak uvidíme, jestli bude stát za to kupovat další, protože zatím ten pocit nemám.