Trón zo skla
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/243781/bmid_tron-zo-skla-LU1-243781.jpeg
4
4621
4621
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 1. díl >
V krajine bez akejkoľvek mágie, kde vládne krutý kráľ, je na kráľovský dvor povolaná najnebezpečnejšia nájomná vrahyňa. Prichádza, aby získala späť svoju slobodu, nie aby zabila kráľa. Ak v turnaji porazí dvadsať tri nájomných vrahov, zlodejov a žoldnierov, prepustia ju z väzenia v soľných baniach a po štvorročnej službe ako kráľova šampiónka, získa späť svoju slobodu. Jej meno je Celaena Sardothien. Korunný princ si ju na túto úlohu najal a je jej jediným spojencom. Kapitán kráľovskej gardy zas pravým ochrancom. V komnatách a chodbách Zámku zo skla sa však schováva niečo oveľa nebezpečnejšie... A keď začne jej protivníkov niekto po jednom likvidovať, Calaenin zápas o slobodu sa mení na boj o holé prežitie. Tajomný nepriateľ sa totiž neuspokojí, kým nebude ležať celý svet v troskách.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Slovart (SK)Originální název:
Throne of Glass , 2012
více info...
Přidat komentář
Čekala jsem od knihy všechno možné, ale i tak dokázala předčit má očekávání. Do knihy jsem se hned začetla. Postavy jsou super a jejich příběhy ještě lepší. Navíc vytvořený nový svět, který mne hned také zaujal a s ním i příběhy, které se tam můžou odehrát. Doufám, že pokračování bude stejně tak dobré jako byl tento díl. Už se na to těším :)
Příběh dobrý, i když Celaena mi připadá spíš jako princezna bojovnice než nějaký vražetkyně. Znovu bych si knihu nepřečetla, ale v sérii budu určitě pokračovat.
Tato kniha byla jedna z prvních fantasy kterou jsem četla. Příběh je poutavý, ale nejspíš nejsem ta pravá cílová skupina. Nicméně neztrácím naději a další díly si určitě přečtu.
Jsem ráda, že jsem se nakonec, po dlouhém přemlouvání, do série pustila. První díl mě příjemně překvapil, čekala jsem, že hlavní hrdinka bude nepříjemná a bezcitná, ale nakonec jsem se i místy zasmála, což mě velmi potěšilo. Autorka umí hezky znázornit co probíhá v boji a celkově atmosféra knihy se mi dost líbila. Těším se na další díl!
Od autorky jsem přečetla všechny knihy ze série Dvorů, která se mi velice zalíbila.
No, kdybych to měla srovnávat - Skleněný trůn byl akčnější. Dělo se v něm pořád něco a nebyla žádná hluchá místa. Hlavní hrdinka mi je sympatická ( stejně jako mi je Feyre). Dorian mě moc neoslovil, za to kapitán stráží Chaol ano. Mezi Celeana a Chaolem vládne určitá chemie a ta u mě naprosto funguje.
Fantasy jsem se dlouhou dobu vyhýbala, ale musím říct, že mě to opravdu bavilo. Určitě si ráda přečtu i další knihu.
Už je to pár dní, co jsem dočetla a stále nevím, co si o knize myslet. Maas má výborný námět. Mladá dívka coby nájemný vrah je skvělá a nesmí chybět romantika. Celkově se mi kniha líbila, má grády ačkoli se některé dějové linky daly předvídat, hltala jsem slovo od slova.
Osmnáctiletá hrdinka měla být dle autorky nejlepší nájemný vrah světa a projít si za svůj krátký život peklem. Podle vyobrazení to byla ale spíš byla třináctiletá puberťačka, která se hihňala na každého chlapa v okolí a největší katastrofa byla, když jí princ nepochválil šaty. Koncept samotný je zajímavý, ale bohužel místo turnaje sledujeme většinou prohlížení se v zrcadle, dvoření s princem a divný milostný trojúhelník.
Psaní samotné je taky špatné. Autorka neumí vyjádřit emoce postav jinak než tím, že se jim daná emoce "zračila v očích". Dialogy nepřirozené, postavy špatně vykreslené, o jejich povaze vám občas napoví jen to, že autorka přímo napíše, jací jsou.
Dočetla jsem to, protože jsem doufala, že se to zlepší, že se to rozjede. Nerozjelo a konec byl zklamání.
Naprostá bomba,ale když už vím,jak příběh dál pokračuje,má pro mě tento první díl trochu hořkou pachuť kvůli kapitánovi.Musím přiznat autorce,že prostě umí,každá kniha je fantastická ♥
Opět krásná fantasy a velmi originální. Důkaz toho, že ne vždy musí být hrdinky ukňourané "Popelky".
Takže, zrovna jsem knížku dočetla a upřímně mám docela smíšené pocity.
Trochu mě zklamalo, jaká to byla podle některých recenzí senzace. Ale abych knížce zas tak nekřivdila, tak musím uznat, že jsem na podobné čtení už asi trochu starší a v nějakých sedmnácti letech by to pro mě byl asi absolutní trhák.
Když to vezmu z pozitivního úhlu, tak se mi líbila kostra a nápad příběhu. Na druhou stranu mi trochu chybí trocha toho vývoje postavy a Celaena je od začátku popisovaná jako celkem overpowered, což mě úplně nechytlo.
Abych řekla pravdu, tak ani milostný trojúhelník tohoto typu mě moc nebere, v tom má ale prsty i moje vlastní fantazie, která od začátku spíš fandila Chaolovi a trošku jí vytáčelo, že hlavní postava furt narážela na klišé typu ,,něco cítím, ale nevím co..." což na mě prostě není. Plus přeskakování furt z jednoho na druhého, to mě taky úplně neuchvátilo.
Ve finále jsem knížku i musela aspoň na dva měsíce odložit, než jsem se konečně dokopala jí dočíst. Tím jí nechci úplně zhanit, koncept jako takový se mi líbil, ale prostě jsem na to čtení nějak neměla chuť a radši jsem sáhla po něčem jiném.
Jen bych asi ještě dodala, že to je jen můj názor a čtenáři mladší generace toto čtení asi zaujme víc než mě samotnou.
Vzhledem k tomu jak to všichni doporučovali tak mě to zklamalo. Čekala jsem víc. Na to, že hlavní hrdinka je vražedkyně tak smýšlela jako puberťačka. Chybělo mi tam víc bojových scén. Kdyby nakopala zad*k více lidem, bylo by to lepší. A zrovna nemusím ten milostný trojúhelník....
Ale i přes tento slabší první díl, si přečtu další díly. Pár věcí mě zajímá jak se vyvrbí.
Před touhle knížkou jsme přečetla serii Dvorů od stejné spisovatelky a ty byly úžasné. Nejprve jsem si musela zvyknout na jiný styl psaní a proto mi trvalo dýl se začíst. Kniha je povedená a pěkně se čte. Skleněný trůn se mi moc líbil.
Láme mi to srdíčko.
Ale já jí prostě musím dát 4 hvězdičky.
Když jsem Skleněný trůn četla poprvé před pěti lety, naprosto jsem si jí zamilovala. A až do Dědičky ohně mi toto zamilování vydrželo. Pak se to celé nějak nafouklo (nejen stránkově, ale i obsahově). Kromě naprosto perfektních vílích chlapů, kteří tam (dle mého skromného úsudku) byli úplně zbyteční, se v knihách začali objevovat epické bitvy, jež naše vílí partička vždy vyřešila s prstem v nose. K tomu ještě vztah Aelin/Celeany a Rowanem/Jeřábem, jemuž jsem nikdy nepodlehla (tým Chaol forever). Jediné co celý příběh zachraňovalo a protáhlo mě zbytkem série, byl Dorian a Mannon s Třináctkou. A o těch bych toho přečetla klidně i ještě víc. Jen bych teda přála Třináctce jiný konec.
A tak jsem si řekla, že si zkusím znova přečíst jedničku. No a zjistila jsem, že už to asi není pro mě. Kdy jsem ho četla prvně, byla to jedna z vůbec prvních mých fantazy knih a nic podobného jsem předtím nečetla. O mnoho let a knih později už vím, že je spoustu fantazy knih, které mi toho můžou nabídnout víc. Ale zase neříkám, že je tohle vyloženě špatná série. Jen už nebudu všude vytrubovat, jak ji miluji.
Čekala jsem mnohem víc vzhledem k hodnocení. Přišlo mi to takové neoriginální, některé dialogy a situace na mě působily uměle, jako kdybych se dívala na herce, kteří neumí hrát...Musela jsem se odprostit od pro mě naprosto nelogického chování hlavní postavy - jako by v tom sama autorka neměla jasno. Píše o "nejlepší vražedkyni", která se ale chová jako standardní fňukalka a puberťačka, navíc ctnost sama...
Přes to vše chci číst dál, doufám, že se to nějak ještě rozjede a jsem zvědavá jak. A hlavně chci vědět, s kým nakonec kdo skončí.. :-D
Od autorky jsem už četla sérii Dvorů, tak jsem se konečně pustila i do této série i když jsem měla trochu obavu, že mě to moc nezaujme, ale jo, ono mě to celkem chytlo. Je trochu znát, že je to autorčina prvotina, ale dle mého velice zdařilá.
Štítky knihy
magie pro dívky nájemní vrazi pro děti od 14 let pro dospívající mládež (young adult) fantasy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Kniha, kterou jsem již četla a strašně se těšila, až se do ní pustím znova. V roce 2016 jsem zhltla první tři díly jako malinu, rok na to 4. díl a další rok povídkovou knihu Krvavé ostří. No a tím jsem skončila, přišly jiné věci a knihy hlavně na povinnou četbu a celá tato série byla odložena na neurčito.
I přes to, že přítel sérii dostal, tak stejně jsem nenašla čas. Jenže už delší dobu jsme se bavili o tom, že by bylo fajn se vrátit do úžasného světa a zjistit, jak to všechno dopadlo. Přítel to zvládl během léta a já jsem se k tomu furt nemohla dostat. Znáte to tahle kniha mě zajímá, tuhle jsem si přinesla z knihovny...
Najednou přišel konec listopadu a já se s nedočkavostí pouštěla do knihy.
Jenže se objevil P-R-O-B-L-É-M! Po všech těch diskuzích, po skvělém pocitu z minula a po radosti, že jsem se do toho konečně pustila, tak mě kniha vůbec nebavila. Do strany 300 jsem se strašně nudila a čekala, kdy se to konečně rozjede. Přišlo mi to strašně vleklý a vysvětlování zdlouhavý.
Z druhé strany Mass umí doopravdy psát a posledních 100 stran jsem jen tajila dech a chápu, že nemůže narvat zvrat hned v prvních pár stránkách příběhu. Poprvé jsem to četla celé s nedočkavostí, kam celý děj směřuje.
Tentokrát jsem po dočtení měla spíše smíšené pocity. Na další díl se těším, doufám že mě bude bavit více než tento.
Jinak abych jen nekřivdila, tak úžasně vykresleý svět, na začátku knihy mapa a skvělé charaktery. Romantická linka není momentálně znatelná, ale nechybí vtipné pošťuchování hlavních postav a samozřejmě i nějaká ta žárlivost.
⭐ 3/5