Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532046/bmid_slepa-mapa-65c9dcbded670.png
5
6301
6301
„Lidé přicházejí na svět z různých důvodů – z lásky, náhodou, nebo omylem. Já jsem se narodila kvůli bytu,“ předesílá hlavní hrdinka Anežka na začátku ságy o trojici žen, která se začala psát už před první světovou válkou. Do Anežčina osudu se promítají nejen životní příběhy jejích rodičů a prarodičů, ale i krutý dopad dějinných událostí. Její babička Anna odjela přes odpor rodičů do pohraničního městečka na severu Čech, aby tam se svým vyvoleným začala nový život – ten se však záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později se pak s těžkými začátky potýká i jejich dcera Alžběta, donucená prchat před německou armádou zabírající Sudety. Po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu – tentokrát v podobě důstojníka StB – i život vypravěčky Anežky... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Interpreti: Veronika Gajerová
více info...
Přidat komentář
Nebyl to úplně můj šálek kávy. Ze začátku jsem se ztrácela ve jménech, postava Alžběty byla neuchopitelná (v každém období se chovala vždy jako úplně jiný člověk). Ale jako celek to bylo dobré, i když vypravěčka Anežka mi k srdci nepřirostla.
Všechny knihy od této autorky jsou velmi čtivé a všechny musím hodnotit 5*. Krásné ač mnohdy smutné příběhy.
Tak nevím. Byla to sága jedné rodiny, ale už nějak po polovině knihy mě vyprávění začalo nudit. A naprosto jsem nepochopila Anežčinu akci, která nemohla nespustit, co spustila. Závěr je velmi pohádkový. No, možná jsem čekala něco jiného.
V podstatě obyčejný příběh tří generací ve 20. století, ale tak krásně napsaný! Nádherně vykreslené postavy a naděje na konci. Alena Mornštajnová je skvělá spisovatelka a jedna její knížka je lepší než druhá. Nesrovnávám.
Hana. Zklamání. Tiché roky. Nadšení. Slepá mapa. Nuda!
Všechny tři se četly samy. Mapa je dějově asi nejfádnější.
Autorka má vážně dar vyprávět příběhy. Vybírá si nelehká témata, ale přednese je tak čtivě, lidsky. Příběh byl velmi obsáhlý, přece jen zmapovat život tří generací musí být náročné.
Trochu jsem se ztrácela v postavách, u vyprávění jedné rodiny jsem těžce vzpomínala, co bylo u druhé rodiny. Nakonec se mi to ale vždy uspokojivě spojilo.
Autorčiny knihy bych doporučila jako povinnou četbu. Snad až od ní se podrobně dozvídám, jak to v naší ( ne zas tak dávné) historii bylo. Pro mě nepředstavitelné. Vždycky si budeme stěžovat na dobu, která je právě teď, ale když jsem to četla, byla jsem zhnusená a zároveň vděčná, že jsem tuto dobu nezažila.
Slepá mapa je v pořadí druhá kniha po Haně, kterou jsem od Aleny Mornštajnové přečetla. Dlouhý začátek je možná pro někoho logický, ale pro mne byl příliš popisný a nezáživný. Pak se příběh rozvine do plastického obrazu vcelku nedávné historie. Já jsem v tom období prožila třicet let života a chvílemi jsem měla husí kůži, když jsem si oživila věci, které tenkrát byly “normální”. Měla jsem chvílemi i trochu vztek, když jsem příběh četla. Možná je to i hlavní postavou - vypravěčkou. Anežka je slaboch, člověk, který se neumí radovat ze života. Ale konec dobrý, všechno dobré - naprosto nečekaný mi přišel závěr, který byl i přes těžké téma knihy optimistický.
Doporučuji, kniha určitě stojí za přečtení, ale nečekejte Hanu.
Kniha mi moc pomohla v těžkém období, což nesmírně oceňuji. Je velmi ctiva a srozumitelná i přes některé nelogicnosti a nepřirozeny závěr.
Byla to druhá knížka od autorky, po Haně. Knížka se mi líbila, četla se sama, oceňuju vhled do delšího časového období a více generací rodin, období, míst. Příběh byl pěkný, jen se mi občas pletly jména žen, když byly všechny na A. :-) Ale Hanu Slepá masa za mě o tolik nepředčila.
Skvělá kniha. Takové téma mě baví. Udivuje mě odhodlání a síla lidí, kteří prožily zlé časy.
Tři generace žen, jejichž jména začínají stejným písmenem, ale každá z nich je zcela jiná svou povahou i vzhledem. Asi nejbližší mně byla Alžběta a nejméně jsem si oblíbila z pochopitelných důvodů Anežku. Nicméně, všechny ženy byly ve svém jednání ovlivněny rodinou a především dobou, ve které žily. Kdo je bez viny, ať hodí kamenem...
Slepá mapa je druhá kniha po Haně, kterou jsem od A. Mornštajnové četla a musím říct, že mě dostala ještě více než Hana. Vřele doporučuji a klidně i jako povinnou četbu do škol.
Zatím nejslabší kniha, kterou jsem od autorky četla. Někdy jsem se ztrácela ve jménech Anna, Alžběta, Anežka - všechno od A pro mě bylo špatné pro orientaci.
Kniha se četla celkem příjemně.
Slepá mapa je druhá kniha po Haně, kterou jsem od Aleny Mornštajnový přečetla. A Hanu tato kniha za mě nepředčila, ale příběh je taky skvělej, napínavej, pro mě často nečekaně zamotanej nebo zakončenej. Akorát jsem se v určitých chvílích ztrácela docela dost v postavách - kdo je kdo. Musela jsem se párkrát vrátit zpět a dát si to nějak dohromady. Ale i tak doporučuju určitě k přečtení.
Hana byla mnohem lepší. Toto byla historie cca 100 let života rodiny a osudů....nemůžu dat více než 3*
Nejlepší kniha od paní Mornstajnove! Během prvni půlky knihy jsem mela nespocetnekrat husi kůži. Posledni část knihy me bavila méně, přesto jsem se nemohla odtrhnout.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Autorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2017 | Slepá mapa |
| 2023 | Les v domě |
Kniha, kde nebyla jediná postava sympatická a děj tak nějak unyle plynul. Vzhledem k jiným knihám Aleny Mornštajnové a jejím schopnostem, jsem čekala mnohem, mnohem víc...