Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532046/bmid_slepa-mapa-65c9dcbded670.png
5
6301
6301
„Lidé přicházejí na svět z různých důvodů – z lásky, náhodou, nebo omylem. Já jsem se narodila kvůli bytu,“ předesílá hlavní hrdinka Anežka na začátku ságy o trojici žen, která se začala psát už před první světovou válkou. Do Anežčina osudu se promítají nejen životní příběhy jejích rodičů a prarodičů, ale i krutý dopad dějinných událostí. Její babička Anna odjela přes odpor rodičů do pohraničního městečka na severu Čech, aby tam se svým vyvoleným začala nový život – ten se však záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později se pak s těžkými začátky potýká i jejich dcera Alžběta, donucená prchat před německou armádou zabírající Sudety. Po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu – tentokrát v podobě důstojníka StB – i život vypravěčky Anežky... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Interpreti: Veronika Gajerová
více info...
Přidat komentář
Páni, tak tahle knížka mě dostala!
Přiznávám, že ze začátku jsem měla obrovský problém se začíst, a chvílemi jsem si myslela, že knihu nechám nedočtenou, ale dala jsem jí druhou šanci a vyplatilo se.
Začátky s Annou a Antonínem byly docela příjemné, takové nenáročné. Když pak přišla Alžběta a 2. světová válka, těžko se mi od knihy odcházelo, ač některé pasáže se mi nečetly zrovna snadno (popravdě mě toto období zajímá, a zároveň neskutečně děsí), sem tam jsem si všimla, že mám ba rukou husí kůži, jak mi bylo úzko... v tuto chvíli klobouk dolů, hodně dobře napsané.
A poslední období - komunismus a Anežka. Ta holka se mi už od začátku zdála zvláštní, ale ta doba, ve které děj probíhal, mi také naháněla husí kůži. Ten strach, bezmoc... brr, opravdu divné. Ale i tady palce nahoru, opět dobře napsané.
Knížka jako celek je opravdu hodně dobrá, až tedy na začátek, kterým jsem se musela"prokousat", ale stálo to za to, rozhodně knihu můžu doporučit. Něco tak fascinujícího a zároveň trochu děsivého jsem hodně dlouho nečetla.
Román je dokonale bez chuti a bez zápachu. Nevyskytne se zde jediné kontroverzní téma, jediný náznak odklonu od konvenčních názorů na naši „národní minulost“. O psychologickém vykreslení postav se nedá příliš mluvit. To je důvod, proč se nedívám na seriálovou tvorbu ČT ani jiných českých stanic. Ale co s rozečtenou knihou? Zpočátku mě ještě celkem zajímal život Anny a Alžběty (asi pro dobové reálie, které z vlastní zkušenosti neznám), ale od narození Anežky jsem knihu dočítala jen díky pevné vůli a závěr byl vysloveně slabomyslný. No, původně jsem zvažovala objednávku 2 knih této autorky naráz (abych ušetřila na poštovném) - ještě že jsem to neudělala.
Kniha se dobře čte. Příběh jedné rodiny a jako kulisa a zároveň zásadní činitel, události 20. století. Roky komunismu mě dostaly nejvíc, ta tíseň a strach... Brr
Souhlasím s převládajícím názorem, který řadí Slepou mapu na druhé místo za Hanu, ačkoli uznávám, že jsem ještě nepřečetla vše. Kompozice je obdobná jako u Hotýlku, ale mapa mne bavila víc, možná i proto, že byla delší a já bych klidně brala knihu i trojnásobného objemu, jenom abych mohla číst a sledovat osudy postav, jak je Mornštajnová čtenáři předkládá. Autorka má velmi příjemný jazyk a styl vyprávění, při čtení jejích knížek si připadám, jako kdybych sledovala film nebo seriál, ve kterém se sice nic výrazně dramatického neděje, ale i tak si musím pustit další díl a dokoukat to do konce. Dějinné události jsou prezentovány spíše na pozadí, ale ten, kdo je s českou historií 20. století obeznámen, je i přesto napjatý a čeká, co přijde. A s osudy postav kolikrát mávají nejen historické mezníky (jejichž vyústění my již známe, protože jsme se o nich učili, ale jejich aktéři netuší, kam se dostanou, když učiní rozhodnutí, které učinili), ale i samy postavy, když se rozhodnout nějak a ne jinak. Čekala jsem, že se dozvíme trochu víc i o bratrovi / strýci, který emigroval do Ameriky, ale záběr se týkal především Čech a trochu i Německa. Ze všech postav mi byla nejméně sympatická sama vypravěčka, s tou jsem se moc sžít nedokázala, ale samotný konec knihy mne přesto potěšil.
Tuto autorku jsem objevila díky Haně, a můžu říct že její příběhy a styl psaní mě prostě baví.Slepá mapa byla mojí druhou knihou od ní a nemohla jsem se odtrhnout.
Už jsem od autorky přečetla všechno a zatím mě nikdy nezklamala. Všechny její knihy se čtou velice dobře. Víc tak skvělých českých autorů .
Zase další výborná kniha, která se mi od autorky dostala do rukou. A i když se jedná o její prvotinu, je stejně dokonale napsaná, čtivá a prostě vynikající jako ostatní, které jsem doposud četla. A sice knihy Hana a Tiché roky. Příběh mne opět strhnul hned od prvních stránek a nedokázala jsem se od něj odtrhnout až do úplného konce. A přestože se jedná o zdánlivě obyčejné osudy tří generací jedné rodiny, vůbec jsem neměla pocit, že by byly tak obyčejné... A mezi řádky se dá vyčíst, že v podstatě snad každý z nás v sobě nese takový neobyčejný příběh, protože každý osud je jedinečný - jen o něm možná nevíme?
Těch téměř 400 stran jsem zhltla za u mě neuvěřitelné dva pracovní dny, navíc v rušném předvánočním čase a navzdory tomu, že jsem na oba večery měla domluvený program, který jsem proto musela trochu ošidit. Kniha mě prostě nějak chytla a nepustila, i když vlastně ani nevím proč: žádnou z postav jsem si nijak zvlášť nezamilovala, k vypravěčce cítím spíše despekt než cokoli jiného a z hlediska historického jsem se nic extra zajímavého nedozvěděla. Za pozornost tento román rozhodně stojí, ovšem do páté hvězdy ještě něco málo chybí.
Moje třetí kniha od této autorky, takže mám co srovnávat. Ačkoliv se čte lehce, děj ubíhá a nemusíte u ní moc přemýšlet, nezaujala mě tolik, jako Hana či Hotýlek. Postavy mi zde přišly líčeny více povrchně než v ostatních knihách, a díky jejich množství se pletly dohromady. Co je ale největší škoda - autorka se drží stále stejného mustru. Příběh opět zachycuje život jedné rodiny, tentokrát ale bez nějaké větší zápletky. Získávám dojem, že mě už nemá čím překvapit.
Z počátku jsem se trochu ztrácela ve změti postav, ale ano, dobré to bylo. I když zatím mi stále nejlépe sedl Hotýlek.
Hana a Slepá mapa, tyto knihy mi trochu splynuly dohromady. Obě se čtou dobře. Ale kdybych měla říct která o čem byla nevěděla bych
Kniha se mi líbila, složité rodinné vazby, ale pěkné popsaný život tří generací jedné rodiny za války.
Po poslechu audioknihy Hana, jsem již měla povědomí co mě asi čeká. A zklamaná jsem rozhodně nebyla. Kniha je propletencem osudů jednoho rodu, po dobu tří generací. Během poslechu jsem si několikrát v duchu říkala jak jsem šťastná, že žiji v této době. I když máme své starosti a často se nám zdají nepřekonatelné, tak jsou to oproti tomu, co život přichystal lidem v minulosti jenom samé prkotiny. Máme se všichni stále lépe a lépe. Každý kdo si v životě neustále na něco stěžuji, by si měl tuto knihu přečíst a zkusit si svůj život představit na místě kterékoliv osoby z této knihy. Audioknihu čte paní Veronika Gajerová a její přednes byl pro mne zklamáním. Kdyby tuto audioknihu četl někdo s větším citem pro emoce, tak by to byl mnohem větší zážitek. Je to obrovská škoda.
Moje druhá kniha od této autorky a podruhé nezklamala! Skvělá knížka zachycující nelehký život několika generací. Krásná a čtivá čeština paní Mornštajnové mě opravdu moc baví. Těším se na další knihu od této autorky.
I když autorku paní Mornštajnovou miluji, tato kniha mě ze začátku vůbec nezaujala - i jsem ji na měsíc odložila, až pak jsem se začetla do osudů Alžběty a Anežky a knihu přečetla za dva dny. Krásná kniha, zajímavá a napínavá až do konce. Určitě DOPORUČUJI přečíst
Knížka byla čtivá, i když jsem se zpočátku trošku ztrácela v postavách (což mi u těch okrajových vydrželo až do konce knížky). Ze začátku mě ale knížka příliš nechytla, trošku jako bych se vrátila do studentských let a četla povinnou četbu - i když zrovna tady to mínus určitě nebylo. Druhá část mě ale bavila moc. Vypravěčka se stala hlavní postavou, děj byl velmi napínavý, plný nečekaných zvratů a mě to táhlo číst dál a dál. A i když už jsem nějaké knížky z dob komunismu četla, dozvěděla jsem se nové věci a dost na mě zapůsobilo to, co se dělo. Jako porevoluční dítě jsem opravdu šťastná za to, že jsem to nezažila.
SPOILER: Moc se mi líbil závěr knížky a vysvětlení hlavní hrdinky, proč si myslí, že vše dobře dopadlo :-)
Neuvěřitelně čtivá kniha, která nenásilně a ne-nudně umožní nahlédnout do historie Československa díky příběhu jedné z milionů obyčejných rodin. Až díky tomuto románu jsem si naplno uvědomila řadu souvislostí s vlastní historií v době končící totality, a v postavě Alžběty pochopila bohatost vzpomínek a životních zkušeností generace našich babiček. Povinná četba pro další generace, podle mě. Moc děkuju autorce za úžasný tři dny četby a týden "aha" momentů.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Autorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2017 | Slepá mapa |
| 2023 | Les v domě |
Moje první kniha od paní Mornštajnové a moc se mi líbila. Krásně čtivá.