Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532046/bmid_slepa-mapa-65c9dcbded670.png
5
6297
6297
„Lidé přicházejí na svět z různých důvodů – z lásky, náhodou, nebo omylem. Já jsem se narodila kvůli bytu,“ předesílá hlavní hrdinka Anežka na začátku ságy o trojici žen, která se začala psát už před první světovou válkou. Do Anežčina osudu se promítají nejen životní příběhy jejích rodičů a prarodičů, ale i krutý dopad dějinných událostí. Její babička Anna odjela přes odpor rodičů do pohraničního městečka na severu Čech, aby tam se svým vyvoleným začala nový život – ten se však záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později se pak s těžkými začátky potýká i jejich dcera Alžběta, donucená prchat před německou armádou zabírající Sudety. Po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu – tentokrát v podobě důstojníka StB – i život vypravěčky Anežky... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Interpreti: Veronika Gajerová
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
"....lidé, ale ani jim se nevyhýbají rány, které tak rádi připisují osudu, i když za většinu špatného nemůže osud, nýbrž zlo v nás."
Na osudech babičky, dcery a vnučky a jejich blízkých nám Alena Mornštajnová čtivým způsobem rozprostírá historii srdce Evropy během celého dvacátého století.
A tak s krásnou a něžnou Annou, babičkou, prožijeme první světovou válku a vznik Československa. Neústupná a praktická Alžběta, dcera, nás provede nelehkými lety před a během druhé světové války v Sudetech a Protektorátu. A introvertní, nesebevědomá Anežka, vnučka, lety budování socializmu a normalizace.
Je to kniha i o vině a trestu, skoro každá z postav provede něco ošklivého, zlého, s čím se musí vyrovnat. Zvláštní je, že mi nevadilo to, co udělali Hans, Antonín, Ludva ani Friedrich, zato s činem Anežky jsem měla problém. Asi jsem jinak nastavená, to, co udělala mi připadá těžko uvěřitelné (i když celé to období, jak si ho pamatuji, bylo těžko uvěřitelné a zoufalí lidé dělají příšerné věci). Přemýšlím, že si možná tím svým činem zachránila krk, protože to vypadá, že se o všem vědělo a ona jen spustila zátah... Nevím, po té události jsem si k ní přeci jenom hůř hledala cestu, proto dávám dolů hvězdičku.
Opět nádherný, čtivý příběh. Ač má kniha téměř 400 stran, přečteno jedním dechem.
Krásně napsaná kniha, popsán život tří generací žen, které to v životě neměly jednoduché.
(SPOILER)
Už tato první kniha paní spisovatelky byla jako zjevení. Osudy tří generací žen z jedné rodiny napříč stoletím které začalo i končilo válkami,krizemi, bylo naplněno radostí a nadějemi i bolestí a utrpením. Annu, Alžbětu i Anežku jsem si zamilovala, možná proto jak krásně jsou každá jiná. Bylo mi moc líto, že kniha končí, četla bych ráda dál,jak plynul život dalších generací.
Přidám malý spoiler - vrátila jsem se po letech k této naprosto skvělé knížce i proto, že narozdíl od dvou posledních knih paní Mornštajnové má Slepá mapa šťastný konec a po přečtení nezůstal pocit zmaru a smutku...
Děkuji paní Mornštajnová za to že píšete a za to, jaké knihy píšete. A za Slepou mapu děkuji z výše uvedeného důvodu dvakrát....:-)
Opět skvěle napsaná kniha, je napsaná tak lehce, že nechcete, aby skončila. A najednou je konec a vy si řeknete, tak to bylo fakt dost dobrý a ještě po čase budete vědět o čem byla a bude mít svoje kouzlo.
Paní Mornštajnová má neuvěřitelný dar slova. Píše tak něžně, poeticky byť o hrozných věcech. Z knihy jsem na konci měla tíhu v žaludku jak byla uvěřitelná.
Alena Mornštajnová má jednu kouzelnou vlastnost. Nedokáže napsat knížku, která by stála za méně než pět hvězdiček. Tohle je pátá kniha této autorky, která se mi dostala do ruky, a ani v tomto případě není o čem diskutovat. Byla jsem napjatá, a taky hodně dojatá. Nevím, jak se jí to daří, že píše tak poutavé příběhy. Nejsou to žádná šokující vyprávění, která by vám vyrazila dech, a přesto se nemůžete odtrhnout. Tuhle knížku musím zařadit na úplný vrchol autorčiny tvorby, hned vedle Tichých roků a Hotýlku. Nádherná sonda do tří krutých období, kterými jsme si v našich novodobých dějinách prošli, pohledem tří žen. Rozhodně doporučuji.
Pěkné vyprávění o osudu jedné rodiny. Nejvíc se mi líbila poslední část knihy. Četla se dobře, ale není to kniha, ke které se v blízké době vrátím.
Výborně napsaná kniha. Musel jsem čtení přerušovat, pro mne dost blízké téma, ale s dobrým koncem. Doporučuji.
Moje třetí kniha od autorky a zase musím dát plný počet bodů. Hrozně se mi líbí tento styl, kdy se pořád v knize něco děje, postavy přicházejí a odcházejí a já musím pořád číst a číst, dokud to nedočtu.
ČV 2023 - Kniha, která obsahuje mapu.
Když jsem přemýšlela, jak knihu resp. svůj pocit z knihy co nejvýstižněji popsat, napadlo mě, že je v ní všeho akorát. Není v ní nic navíc, co by člověk chtěl přeskočit, protože by ho to třeba nudilo. Osudy lidí, dějinné zvraty a zpráva, kterou já jsem v knize viděla, že je vždycky potřeba jít dál. Velký dík autorce za závěr.
Je to prvotina paní Mornštajnové. Knížka mi nesedla, chyběla mi přidaná hodnota, něco navíc.
Mornštajnová mě ještě nikdy nezklamala. Její knihy se velmi dobře čtou, a tato nebyla výjimka. Přečetla jsem ji během dvou dnů a nemohla se odtrhnout, příběhy byly zajímavé. Líbí se mi strohost vyjádření a popisování příběhů poroste bych od přílišných emocí. Zprostředkovává jiné životy bez příkras tak, jak je ovlivňuje i doba a režim.
Množství postav, ve kterých se člověk ztrácí. Dějově průměrné. Vysoké hodnocení jen kvůli období, do kterého byl děj zasazen.
Pro mě první setkání s autorkou považovanou za "ženskou" a hádám, že na tom něco bude - důraz na prožívání, hodnocení postav i tajná místa našich životů (slepé mapy, chcete-li) ji výrazně odlišují od běžné románové literatury. Tak lehké to ale není: kniha se čte sama, málokdy se mi stane, že závěr čtu za chůze od vlaku (snad jen Harry Hole...) a zároveň vyprávění místy bezstarostné až si člověk vybaví Hemingwaye. Ale zase knize schází jeho krutost...nebo...je spíš přítomna v jiné, podprahové a pocitové formě obav a náznaků. Možná i proto chrtí závod do závěru, který knize (a Anežce) sluší. Příjemná byla spíš první polovina, druhá, kdy se forma změní na 1. osobu, pro mě byla hůře uchopitelná. Předávám ke čtení manželce, která mě knihou podarovala, a jsem zvědav na její vnímání.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Kdyby to byla první kniha autorky tak dám určitě 5*, ale první tři mě holt zasáhly víc. Velmi povedená kniha o osudech 3 silných žen a jejich partnerů. Skvělá sonda do života lidí žijících ve 20.století. Opět přečteno jedním dechem. Moc doporučuji!