Souostroví Gulag: 1918-1956

Jedna z mých nejoblíbenějších knih, která má podle mě nesmírnou obsahovou hloubku i literární kvalitu. Poprvé jsem slýchal úryvky ze "Souostroví" na Svobodné Evropě jako teenager (někdy začátem 80 let?), celé dílo se mi podařilo přečíst až po roce 1990, kdy u nás oficiálně vyšlo. Již předtím jsem znal Solženicynovu novelu Jeden den Ivana Děnisoviče, která u nás vyšla v 60tých letech, takže jsem již věděl, že Solženicyn je pozoruhodný autor ... ale teprve jeho Souostroví na mě zapůsobilo opravdu hluboce a v celé šíři. Uznávám, že toto veledílo se místy opravdu obtížně čte, protože se často střídá dokumentaristický, beletristický, místy i poetický a jindy až suše faktografický a historický styl ... dílo je také velké rozsahem atd. atd. Nicméně kdo má trpělivost a otevřenou mysl, musí se nechat tímto dílem unést a prožít spolu s autorem znovu utrpení tisíců a milionů lidí, jejichž osudy jsou duší této knihy. Podle mě nejde jen o odsouzení sovětské (nebo obecněji každé) diktatury a "otevření očí" pro budoucí generace - kniha pro mě má nadčasovost a obecně lidskou hloubku přinášející svědectví o utrpení, ale zároveň i o odvaze, víře a naději.. Je napsaná velmi úspornými prostředky, ale přesto velmi umělecky působivě. Opravdu doporučuju přečíst... Filip