Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
Slavný příběh o spalovači mrtvol, podivínském Karlu Kopfrkinglovi, je podobenstvím o patologickém vývoji malého člověka k přijetí zla. Filmové zpracování z roku 1968 patří ke zlatému fondu české kinematografie.
Přidat komentář
Tak teda mám to za sebou.....Kniha se nečetla špatně, ale zanechala ve mě nějaký tíživý pocit nebo co.
Pan Kopfrkingl na mě od samého začátku působil jako psychopat, už jen tím, jak mluvil se svou rodinou nebo o ní nebo o své práci. Navíc byl hravě zmanipulovatelný, takže podle mě nutně musel dopadnou tak, jak dopadl.
O tom, jak snadno člověk podlehne touze odlišit se od ostatních jako nadčlověk, a o tom jak se stane nadčlověkem který může řídit životy jiných --- popisy, jak se hlavní postava zbavuje svých členů rodiny je děsivá..
O žádném vnitřním přerodu se tu, dle mého názoru, mluvit ani nedá. Místo Karla Robert, místo pravého označení obrazu výmysl. Přeslazená hodnocení zaměstnanců a známých, zdůrazňování abstinence a jakási "plyšová" mluva - to vše, kromě vzpomínek na pozitivní přístup Marka Ebena při moderování některých Slavíků, nutilo myslet na jedinou věc - je to narušená osobnost.
Tudíž nebylo žádným překvapením, když za "příznivých" podmínek maximálně rozvinula svoje predispozice, což pro mě, jako čtenáře, neznamená šok, ale logický závěr příběhu.
Tuto knihu jsem si vybral k maturitě a popravdě jsem nevěděl co od ní čekat. Tak v polovině knihy se konečně něco začalo dít a konec knihy byl velice překvapivý. Je strašné jak člověk může změnit myšlení, jen kvůli několika zákonům a postupnému vymívání mozku, že on je ten 100% a všichni ostatní jsou podřadní, včetně jeho rodiny.
Jak snadné je zmanipulovat lidi, kteří nedokáží mít vlastní názor. Celý život žijí v bublině a nevidí kolem sebe nic co vidět nechtějí. Nesnáším, když vidím první film a pak čtu knihu. Tady jsem se přemohl a nelituji toho. Ve všem co Karl Kopfrkingl udělal a řekl jsem viděl Rudolfa Hrušínského...
Velmi smutné, když člověk s nalomenou myslí nechá pohltit svoji prací a k tomu všemu si nasadí růžové brýle.
(SPOILER) Karel tu působí jako naprostý psychopat. Nejdřív o své rodině mluví s úctou, pak přijde nacismus a on je všechny zabije? Nemám ráda válečnou literaturu a nemám ráda morbidní knihy. Nelíbila se mi a není k tomu víc co dodat.
Život je jen bytím k smrti. Nepřekonatelná kniha i nepřekonatelný film. Kultovní počin ke kterému není třeba víc dodávat.
Nevim. Mozna mi neco uniklo ze symboliky, mozna to bylo tim, ze jsem vedel, jak to skončí, ale kniha se mi moc nelibila. K. na me od zacatku pusobi jako psychopat, o promene podle me nemuze jit rec. Opakujici se pasaze (treba pani s perem na klobouku nebo vsudepritomne ruzolici divky) mozna mely podtrhnout vnimani sveta Karla, me ale silne iritovaly a nudily, nektere pasaze proti tomu byly zase moc strucne a skokove posuny deje se mi taky nelibily. Se stejnym efektem by knizka mohla byt tak na ctvrtine rozsahu;-)
Pripomnelo mi to jednu hororovou povidku, ve ktere autorka ve snaze o atmosferu na kazde strane pouzivala nekolikrat slovo krev, az to zaclo byt velmi nudne a nikoli zesilujici dej.
Nechápu jak někdo inteligentní může v popisu knihy vyzradit celý její děj. Děkuji za opravu popisku knihy.
Tak toto je šílenost, už jenom prvních pár stránek mi stačilo, abych v Kopfrkinglovi viděla psychopata. Ono je to vůbec celkově napsané divně. Opakující se věty a fráze, mně vadili, i když vím, že to byl autorův záměr. To samé platí pro nesmyslně dlouhé monology.
No tohle je zatím druhá kniha z povinné četby, co mě vůbec neoslovila a upřímně nedoporučuji těm, kteří knihu chtějí číst jenom kvůli maturitě. Fakt se to čte blbě. Pokusím se knihu dočíst, protože kouknout se na film si netroufám. Nemám na to dost silný žaludek. Ale pro ty, co to mají k povinné je filmová verze velmi věrná knize, takže pokud máte silnější žaludek, směle do toho.
edit: Ironií osudu jsem si tuto knihu vytáhla u maturity a málem na ní vyletěla. :D Paní učitelka si mě u zkoušení pěkně vychutnala. Takže radši si jí fakt k té matuře nedávejte. :D
Trochu moc přeslazené chování a uvažování pana Kopfrkingla závěrem přechází do, na můj vkus, trochu moc rychlého "prozření" a slušně ujetého jednání. I když je knížka kraťoučká, stejně je polovina děje zbytečně roztahaná. Přijde mě to spíš jako uměle natažená povídka.
Vlastně moje první kniha z povinné četby.
A jsem ráda, že jsem si vybrala zrovna tuto.
Lepší než jsem původně vůbec očekávala.
Z mého pohledu je to zajímavá kniha, která je však zfilmovaná mnohem lepší. Kniha je v některých místech příliš rozvláčná. Je z ní cíitit, že se jedná spíše o psychologický román než horor. Zajímavější totiž je sledovat pohnutky pan Kopfrkingla než výsledky jeho "práce" - co a proč ho ke všemu vedlo. On je v jádru hodný člověk, který to s ostatními myslí dobře, ale průšvih je v tom, že se jiní lidé rozhodli jej zneužít a využít. Hodili na něj odpovědnost, které se zřekli. Strašlivé je, že po přečtení víme, že on za to vlastně nemůže.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno česká literatura kolaborace antisemitismus první republika, 1918-1938 ideologie krematoria Protektorát Čechy a Morava
Autorovy další knížky
2017 | Spalovač mrtvol |
1985 | Pan Theodor Mundstock |
2004 | Myši Natálie Mooshabrové |
1975 | Příběh kriminálního rady |
1978 | Variace pro temnou strunu |
Není dobré ji dočítat před spaním. Obsah jsem tušila, doposud jsem ji ale nečetla, ani neviděla film, takže jsem byla zvědavá na konkrétní obsah, na detaily. Poměrně dlouho se nic neděje, konec je docela masakr. U téhle knihy oceňuji dokonalou stavbu, kompozici a obsahovou čistotu. Není tam nic navíc, vše hraje roli, vše má svůj důvod a spěje k nezvratnému konci. Dramaticky vyfabulovaný děj s originálními výrazovými prostředky, opravdu ideální předloha pro film. Právem legenda. Zkratka, která popisuje koncentraci lidského zla, ukrytého v beránčím rouše. Je tu popsán rys lidské povahy, který se v různých formách projevoval a bohužel projevovat bude. Vlastně docela aktuální dílko.