Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
Román tzv. psychologický horror. Příběh psychopata a maniaka, který se za okupace pod vlivem fanatizujících nacistických frází stává nebezpečným vrahem, udavačem a katem. Tento zaměstnanec a později ředitel pražského krematoria, trpící chorobnou představou, že člověk proměňovaný v prach vykupuje se ze všech pozemských strastí, stává se pod dotekem nacistické ideologie typickou postavou horroru. Román, který se v tomto žánru snaží zachovávat groteskní panoptikální ovzduší, avšak prozrazuje i mnoho hrůz z nacistické okupace.... celý text
Přidat komentář
Uf, když jsem na gymplu viděla film, říkala jsem si, že už nikdy více. po mnoha letech jsem se odvážila sáhnou po knize. no je to docela silný psychopat ten pan Kopfrkingl, jak rychle vede cesta od dobrého úmyslu k něčemu velmi zvrhlému. Celkem vzato kniha byla propracovaná a dala mi tu správnou dávku divnosti a nechutnosti, kterou jsem očekávala.
Nedalo mi to, a hned po přečtení jsem si odvážně pustila film. A musím přiznat, že je mi z něj opravdu špatně. Atmosféra, hudba, střih, dialogy, velmi kontrastní černobílý obraz a ty prázdné tváře. Asi poprvé, kdy ve mě film zanechal větší dojem (nejsem si jistá, jestli až takovy dojem potrebuju)
Viděla jsem nejprve film (výtečný) a pak teprve četla knížku. Je hodně drsná, ale fakt působivá.
Divná knížka o divném chlápkovi, co pracuje v krematoriu a tak miluje svou rodinu, že nakonec .... No, kdo četl ví... Kdo ne, tomu nebudu konec prozrazovat... Pro mě tohle čtení není ....
Tak a mám nového favorita na mou oblíbenou knihu. Oceňuji zejména styl, jakým je kniha napsaná. Ačkoliv uznávám, že děj není zrovna pro každého, zejména pro slabší povahy. Já mám však hroší kůži, proto jsem si knihu zamilovala a plnými doušky hltala každé slovo pana Koprfingla. Líbí se mi, jak groteskně jsou vyjádřeny některé situace a ještě nikdy jsem neměla při četbě takovou husinu, jako když Kárl vraždil, tedy pardon, spasil Miliho. Pět hvězdiček zaslouženě.
PS: Co kdybych tě, drahá, oběsil?
Může být kniha zároveň jednou z nejlepších i nejhorších? Postava Karla-Romana a vůbec celé téma nedělá dobře mojí duši. Na druhou stranu, smekám před talentem Fukse, mistra slova! Výjimečná knížka.
Hlavní postava ve mně vyvolávala rozporuplné pocity. Na jednu stranu to byl chlapík bez svého názoru. Na druhou mi přišel slizký, jak se pořád usmíval a hlavně ta jeho mluva.
Kniha dobře popisuje Hitlerovskou propagandu a vymyté mozky. Bohužel i přes svůj malý rozsah je neuvěřitelně rozvleklá a všechno se tam zopakuje minimálně pětkrát.
Již druhá kniha, kterou jsem od Ladislava Fukse přečetla, a stejně jako u první mám tušení, že ne naposledy. Spalovač mrtvol v sobě skrývá více otazníků, než se na první pohled může zdát.
Nějak jsem se v průběhu čtení nevyhnula srovnávání s filmem, který jsem viděla dřív. Takže jsem si to úplně neužila. A to opakování vět jsem měla tendenci přeskakovat.
Další mé "opáčko" knih, které jsem četla kdysi dávno na střední. Pamatuji si jako dnes, jak šíleně ponuře a depresivně na mě tato kniha působila, a stejně tak na mě zapůsobila dnes, po více než dvaceti letech. Nejen za toto je třeba autorovi vznést hold. Vše ostatní již bylo vyřčeno níže. Kniha, kterou by si měl každý aspoň jednou přečíst.
Ve své strašidelnosti humorné - ve své humoristice cynické - ve své cyničnosti groteskní - ve své groteskce zvrácené - ve své zvrácenosti geniální. Toť příběh pana Karla Kopfrkingla, jenž se z naprosto obyčejného muže, proměnil v krvelačnou zrůdu. Toť tato kniha. Toť Spalovač mrtvol...
Kniha nemá ani dvě stě stran, avšak více také není nutno. I tak se v knize mnohokrát objevujou informace o hlavním hrdinovi, které jsou ale často schválně monotóní. Ani nechci počítat, kolikrát se v knize nachází informace, že Kopfrkingl je abstinent. Ale i když by to ve většině knih byl faktor, jenž by rušil příběh, tak zde to funguje dokonale humorně a krásně to ladí s tím jinak stralšivým příběhem, jenž ale má také své trochu táhlé části.
HODNOCENÍ: 9/10
První jsem viděla hru v národním, potom film a jelikož jsem mezi oběma našla dost rozporů, přečetla jsem si knihu a teď jich mám ještě víc :-D Jsem překvapená, jak moc jiný byl film, který bych označila za jeden z nejlepších českých hororů. A taky jsem překvapená, jak moc jiná byla kniha, kterou bych nazvala takovou groteskní ironickou děsivou komedií. A jiný byl i samotný závěr a to teda hodně. Nicméně si myslím, že v tomhle případě se film a kniha vůbec nedají srovnat, protože podobný mají snad jen námět.
"A já mám pořád pocit, že pro vás dělám tak málo". Jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla a ke které jsem se několikrát vrátila. Pan Kopfrkingl je s tím svým chrámem smrti a přezdívkami typu "Něžná a Čarokrásná" úžasně děsivý už od začátku. Takový romantický typ, pro rodinu by udělal všechno, hlavně aby nikdo netrpěl.
Podle mě jedna z nejsilnějších knih moderní české literatury. Škoda ne úplně povedené filmové adaptace, která, podle mého skromného názoru, vyznívá úplně jinak než předloha - předloha je pitoreskní, podivná, groteskní. Film je jen ponurý horor.
Naprostý klenot české literatury, který jsem přečetla již na střední škole v rámci povinné četby. Skvělé "psycho". Rozhodně doporučuji také skvělý film, ke kterému Fuks psal scénář.
Jéé, tak klasika mě tentokrát vůůůbec nedostala :-( Četla jsem knížku s přemáháním a musela jsem se hodně snažit, abych nepřeskakovala, přitom je to tenounká knížečka. Na řekněme podobné téma je 100x lepší knížka Chlapec na vrcholu hory od Johna Boyna. Toto mělo 3/4 knížky rozjezd a pak rychlý dojezd. Ano, chápu myšlenku, ano, zpětně musím říct, že je to hezky vykresleno, ale stejně za mě ne-e. Já k přečtení nedoporučuji, MNOHEM více doporučuji mnou výše jmenovanou. Taky je tam někomu vtloukávána ideologie a člověk úplně ztratí sám sebe a své vlastní myšlení a vidinu světa...
Spalovače mrtvol jsem si přečetla díky maturitě. A rozhodně toho nelituji. Bylo skvělé sledovat psychologii a vývoj postav, především Karla Kopfrkingla. Kniha pro mě byla v posledních asi 30 stranách až hororová, ale i předchozí strany pro mě měly děsivý nádech. Děsivé pro mě bylo sledovat, jak snadno se dá s člověkem manipulovat. Jak snadno někoho můžete přesvědčit k něčemu, co by ho samotného ani nenapadlo. Děj se odehrává především v době před druhou světovou válkou, kdy se společností šíří německá propaganda a lidé mají strach. Hlavní hrdina říká, že se o politiku nezajímá. Politika ale nakonec dost zásadně ovlivní jeho život.
Jediné, co bych knize já vytkla je to, že jsem se do ní ze začátku nemohla moc začíst a celkově jsem se občas trochu ztrácela. Ladislav Fuks má trochu zvláštní styl psaní a chvilku mi trvalo, než jsem si na něj zvykla.
Kniha, která patří ke klasice, zejména díky jejímu filmovému zpracování. Bohužel klasika byla právě tím, k čemu jsem měl odpor v době školní docházky. Možná to bylo dobře, protože tohle je kniha, ke které je třeba dorůst. K tomu, aby si člověk dokázal užít Fuchsův jazyk, aby dokázal vnímat rozporuplnosti postojů laskavost/zrůdnost, rodina/sobectví, láska/ovládání, rozum/fanatismus, sebeovládání/ovladatelnost. Toho všeho je kniha plná. A osobně jsem přesvědčen, že je dobře že jsem se ke knize dostal až ve zralém věku, nikoliv jako teen-. Ale možná je to jen můj, osobní názor.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno česká literatura kolaborace antisemitismus první republika, 1918-1938 ideologie krematoria Protektorát Čechy a Morava
Autorovy další knížky
2017 | Spalovač mrtvol |
1985 | Pan Theodor Mundstock |
2004 | Myši Natálie Mooshabrové |
1975 | Příběh kriminálního rady |
1978 | Variace pro temnou strunu |
Dost divná kniha, ze začátku se tváří celkem nevině a neustálým opakováním spíš nudí. Nakonec se vše přehoupne a nakonec .. no upřímně kdybych pracovala v krematoriu taky by mě z toho kapalo na maják. Jen pro pořádek film jsem neviděla. Ze začátku jak se všichni měli rádi a byli velké šťastná rodinka tak konec mě opravdu překvapil jak se jen tohle mohlo stát a kde byl ten osudový zvrat a kdy se pan Kopfrkingl odhodlal své rodině udělat to co udělal.
Celkem mě kniha bavila, některé pasáže ale byli dost natahovací a štvalo mě neustálé opakování, někdy se mi zdálo že čtu jednu a tu samou stránku, konec byl ale dost nečekaný a poslední stránky jsem přečetla jedním dechem. K maturitě doporučuji, děj této knihy opravdu nezapomenete to mi věřte.