Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
https://www.databazeknih.cz/img/books/77_/77408/bmid_spalovac-mrtvol-c5J-77408.png
4
4780
4780
Román tzv. psychologický horror. Příběh psychopata a maniaka, který se za okupace pod vlivem fanatizujících nacistických frází stává nebezpečným vrahem, udavačem a katem. Tento zaměstnanec a později ředitel pražského krematoria, trpící chorobnou představou, že člověk proměňovaný v prach vykupuje se ze všech pozemských strastí, stává se pod dotekem nacistické ideologie typickou postavou horroru. Román, který se v tomto žánru snaží zachovávat groteskní panoptikální ovzduší, avšak prozrazuje i mnoho hrůz z nacistické okupace.... celý text
Přidat komentář
Až fantaskní vyprávění...
A právě v tomto ohledu mi přijde celý příběh jako sen.
Sen člověka mdlého duchem, který žije ve svém uzavřeném vyfabulovaném světě. Co je skutečné a co není; toť otázka.
Lidská zvrácenost je propojena s nacisty, kteří tvoří rámec celého příběhu. Příběhu smrti.
Obdivuhodná skleslost provází celý text. Pan Fuks používá Kopfrkinglův slovní leitmotiv jako dominantní prvek tragičnosti jednání hlavní postavy. Bolestivě budovaná atmosféra má vyústění v několik až děsivých scénách.
Oceňuji a netuším, jak spisovatel stvořil něco tak dokonalého.
Důležité je rovněž oddělit Herzův filmový snímek od literární předlohy. Hrušínského hororové charisma a kamera Stanislava Miloty transformuje Fuksův příběh v zcela odlišnou dimenzi.
Kniha je přívětivá, i když jisté prvky inferna přináší.
Pro mě literární zážitek...
(SPOILER) Jeho revírem je krematorium, umění naslouchat postrádá, čeští politici mu s délkou jejich monologů nesahají ani po kotníky, jeho vášní jsou rakve, komentování mrtvých lidí a filozofování o smrti. To je Karel Kopfrkingl! Často citovaná seberozvojová poučka: Naše osobnost se skládá z 5 nejbližších lidí, se kterými trávíme nejvíc času. Jo tak Kájovi stačil jenom jeden a ještě nemusel být nejbližší. Pár pokeců s esesákem a Kája už pálí i svou rodinu. To chce buď velmi slabé kritické myšlení s vysokou torelancí k ovlivnitelnosti, nebo zkrátka touhu býti ve svém řemesle tím nejuznávanějším (s nepopsatelnou dávkou bláznovství). Film je lepší než kniha, nebo lépe řečeno, ještě mrazivější než kniha. Už ten zlatý obal (vydání r. 2022) říká, že tohle bude "zážitek", který se celkem těžko popisuje. 44/52
Film jsem viděl kdysi na začátku 9o-tých let, kdy mohl opustit trezor. Knížka je také zážitek, uvěřitelný, smutný a velice český příběh. Pěkné.
Upřímně, za mě knížka nic moc. Absolutně mě nebavila a celou dobu jsem se ke čtení dokopávala, protože knihu mám na maturitní četbu. Hrozně mi vadilo, jak Kopfrkingl stále mluví o smrti a krematoriu a celkově mě ničím nezaujala. Viděla jsem taktéž film, ale ani ten mě nenadchnul. Možná jiná kniha pana Fukse mě bavit bude...
Konečně uplynulo tolik let, kdy jsem viděla film, že už si ho v podstatě vůbec nepamatuju. Takže nastal čas na knihu, protože nemám ráda, když čtu něco, do čeho se mi plete zfilmovaná verze. Dokonce se mi dařilo po většinu času i vytěsňovat podobu R. Hrušínského. A... prostě je to Ladislav Fuks, to je asi to nejvýstižnější, co lze napsat. Nejlepší je nechat plynout čtení, jak je, nic moc nerozpitvávat a nerozumovat, podvolit se. Fuksovy knížky (aspoň ty nejpovedenější) jsou prostě výjimečné, a buď vás uchvátí, nebo z nich budete rozpačití. Já patřím k první družině.
Konečně jsem se odhodlala... Kniha mne minula jako povinná četba, minul mne i film. Překvapila mne subtilnost celého románu co do jeho délky, kontrastující s hutností obsahu.
Těžko hodnotit i komentovat, ale aspoň pro sebe pár poznatků musím zachytit: podle anotace jsem čekala, co z hlavního hrdiny vyleze, jak se projeví jako psychopat. Nu, nečekala jsem rozhodně to, co provedl (a to mi nějak ušlo, jak dopadla dcera). Rovněž jsem netušila, kdy se děj odehrává, takže jsem byla konfrontována s tím, zda se stal K. skutečně jen tak rychle skalním příznivcem fašismu (a o to šlo), nebo prostě jakákoli velice lukrativní možnost by ho ponoukla k pragmatickému konečnému řešení na domácí půdě (mimo danou bouřlivou dobu), bez špetky lítosti a výčitek.
Rušila mne také celou dobu ta bláznivá dvojice muže s holí a jeho ženy s pérem na klobouku. Nepochopila jsem, co si z nich mám vzít (nakonec to skoro vypadalo, že rozhledna byla poslední místo pro ženu, ale asi to tak nebylo míněno). Možná jiná, kontrastní varianta duševní choroby?
V každém případě mi z Kopfrkingla nebylo dobře od samotného začátku - jeho trvalý úsměv, přehnaná laskavost, úslužnost, ochota doma (přezdívky, láskyplná oslovení), k přátelům i zaměstnancům, dlouhé přátelské promluvy přes všechny ostatní (v pozadí vždy mlčenlivá manželka a jen mírně se projevující děti), tomu se prostě nedalo věřit, i když žádná úlisnost a neupřímnost nebyla jasně patrná.
Znepokojující, to je asi dojem, který ve mně kniha prostě natrvalo zanechala. A film už tuplem nechci vidět...
Autorovi som neuveril, že tak pokojný, milujúci a v žiadnom ohľade nesubmisívny človek môže prejsť tak významnou zmenou s fatálnymi následkami. Chýba mi tam sklon aj motív - pri prvom dotyku s fašizmom mu musel v hlave zaznieť poplach a mal zdvihnúť kotvy, alebo sa minimálne proti zlu vymedziť. Napriek tomu je kniha napísaná dobre, od začiatku sa viac a viac desíte toho, že príde niečo hrozné. Samotný čin je až psychopatický a rýchly, ale aspoň v mojom prípade nastalo "uvoľnenie", že už k tomu došlo a nebude pokračovať napínanie nervov večným ospevovaním "nejvznešenějšího jízdního řádu". Kniha zároveň ponúka možnosť pohľadu z druhej strany, očami "vyvolenej" rasy. Niežeby to ich činy ospravedlňovalo, ale pomôže to ozrejmiť, ako sa neempatický človek a národ dokážu nadchnúť myšlienkou, síce úplne zvrátenou, ale cez ich optiku vznešenou a spásonosnou. Je to mementom aj do dnešných dní.
Knihu jsem četla jako povinnou četbu k maturitě a musím říct, že tahle knížka rozhodně patří k těm lepším. Ačkoli je příběh temný a místy dosti zvláštní, líbí se mi ta filozofie v něm. Člověk se zamýšlí nad otázkami života a smrti.
Knihu jsem poprvé četla k maturitě a stejně mi dodnes utkvěla ta věta "Co abych tě, drahá, oběsil?". Teď se mi hodila do čtenářské výzvy, tak jsem po ní opět sáhla. I když je dnešní literatura jinde, stejně to má své kouzlo. Proměna člověka z laskavého manžela a otce na bezcitné monstrum je neuvěřitelná. Teď už se na film musím podívat.
Tak tohle byla jízda. Naštěstí jsem neviděla film, takže jsem úplně nevěděla do čeho jdu. Rozhodně knížka stojí za přečtení.
Audiokniha. Příběh je mi znám už dlouhá léta díky filmu s Rudolfem Hrušínským. Film jsem viděl několikrát, knihu jsem vyslechl až teď. Jo, přesně takového tatínka jako je pan Kopfrkingl by chtěl mít každý...
"Má sličná, má nebeská, má čarokrásná."
Takového tatínka by chtěl mít každý! Z něžných, přenádherných slov mrazí až do konečků prstů. Kniha je čirý děs. Smekám před panem autorem. Obsah i forma je mistrovský koncert!
Jedná se o opravdu velmi zvláštní knihu, která se rozhodně nečte snadno a má celkově ponurou atmosféru. Mrazivá až děsivá je potom pomalá vnitřní přeměna ústředního hrdiny Karla Kopfrkingla z počátečního bizarního podivína až na vyloženě nelidské monstrum. Viděl jsem i slavný film s výborným Rudolfem Hrušinským v hlavní roli.
Tato kniha mě popravdě vůbec nebavila. Musela jsem se nutit abych jí vůbec dočetla.
(audiokniha 4: 53 hod, interpret Lukáš Hlavica - jeho hlas a intonácia neraz pripomínali p. Hrušínského)
Príbeh hodný E.A.Poa.
"Citliví lidé milují hudbu."
Moje první kniha od pana Fukse.
Musím říct, že tohle jsem opravdu nečekala. Za prvé jsem vůbec netušila, do čeho jdu. Film se mi nějakým způsobem vyhnul, avšak věděla jsem, že hlavní postavu hraje pan Hrušínský, a tak moc mi tam sednul, že jsem ho při čtení doslova viděla a slyšela. Na film se rozhodně podívám!
V práci jsem se ptala chlapů, jaká kniha/film je, o čem, a jestli to zvládnu.. nemohli mi to úplně doporučit. A já to stejně riskla.
Ze začátku mi nic nepřipadalo tak děsivé, až úzkostné, jak mě na to připravovali. Děsivé mi to přišlo až tak od poloviny knihy. Překvapilo mě, jak rychle se dokázala hlavní postava "proměnit" v takového, dalo by se říci, až fanatického blázna, a co vše udělal. Děsili mě i několikrát opakované fráze, několikrát zmíněné osoby (paní s kloboukem a tlustý). Děs a mrazení. Taky to, s jakou lehkostí udělal, co udělal.
No, bylo to opravdu překvapivé, pro mě určitě!
"...události proměnily přeúzkostlivého pana Kopfrkingla, jenž si po celou dobu uchoval snad jen své abstinenství, ve fašistu nejhrubšího zrna."
jedno z děl z mého maturitního seznamu četby. spalovač mrtvol byla moje poslední kniha k ústní zkoušce a její čtení jsem poměrně uspěchala, což mě zpětně docela mrzí. jedná se totiž o děj, který člověk zpracovává dlouho, ať se jedná o úvahové promluvy hlavního hrdiny nebo spád, který kniha nabere v poslední třetině. určitě se k tomuto dílu ještě vrátím, stále mě čeká zhlédnutí filmového zpracování
Musím přiznat, že jak u filmového zpracování, tak i knihy mi celou dobu běhal mráz po zádech. Jak se může člověk změnit z podivína na nacistického fanatika a doslova jít přes mrtvoly. Ale musím uznat, že pan Hrušínský to zahrál bravurně.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus buddhismus zfilmováno česká literatura kolaborace antisemitismus první republika, 1918-1938 ideologie krematoria Protektorát Čechy a MoravaAutorovy další knížky
| 2017 |  Spalovač mrtvol |
| 1985 | Pan Theodor Mundstock |
| 2004 | Myši Natálie Mooshabrové |
| 1975 | Příběh kriminálního rady |
| 1978 | Variace pro temnou strunu |
Znepokojivé, ale i dokonalé dílo plné symboliky a skrytých významů. Tak skrytých, že průměrný čtenář není schopen poskytnutá vodítka dešifrovat. Za mě jedna z nejlepších českých knih, kterou jsem zatím četl.