Stephen King jde do kina

Nebudu se tu dlouze rozepisovat, všechno už tu asi bylo “řečeno. Mojí srdcovkou už je dlouhá léta Shawshank (jak překvapivé), povídka i film, prostě proto, že je to opravdu majstrštyk. Ale Ničemové ve žlutých pláštích mě hodně překvapili a dávám jim 5*.

Kingova pozícia je u nás natoľko neotrasiteľná (dovolím si tvrdiť, že ho čítajú aj ľudia, ktorí sa hororu obvykle vyhýbajú), že vychádzajú aj rôzne „spriaznené“ knihy ako sú životopisy... alebo Stephen King jde do kina. Pod výrečným a pritom tajuplným názvom sa žiaľ neskrýva nič iné, než len (?) pätica bez vnútornej dramaturgickej logiky vybratých (asi sa losovalo z klobúka) Stephenových poviedok a noviel, ktoré majú spoločné len to, že boli sfilmované. Preto taký názov. Samozrejme fanúšikovia vedia, že takých poviedok bolo nie že viac. Boli skoro všetky (z niektorých sa dokonca stali nekonečné filmové série - Kukuričné deti, Mŕtvi sa niekedy vracajú). Ak to teda vezmeme z tejto strany, nezaslúži si kniha našu pozornosť. Vznikla zrejme len preto, aby nalákala platiacich zákazníkov na niečo kvázi nové, tí si to kúpili a vnútri nájdu texty, ktoré v minulosti čítali. Okrem toho pravdaže nemožno čakať, že budú prítomné všetky sfilmované poviedky a novely. Taká kniha by musela mať 5689 strán. Našťastie, Mangeľ (Šroťák) a Kukuričné deti patria k mojim obľúbeným Kingových hororovým poviedkam (aj keď na tému hrdinovia nechtiac z uzavretého priestoru na slobodu prepustia niečo veľmi, veľmi zlé, sa mi viac páči Sivá hmota). Vykúpenie z väznice Shawshank je klasika ukazujúca, že King niekedy viac vynikal v drámach, než v hororoch. Z 1408 som nikdy enormne odpálený nebol, ale oceňujem inovatívny prístup ku klišé téme strašidelný dom (OK, strašidelná izba). Super je, že zbierka obsahuje text, ku ktorému je predsa len menší problém dostať sa a to novelu Ničemní muži ve žlutých pláštích (pôvodne sa stala súčasťou zbierky Srdce v Atlantidě, ktorá je dávno vypredaná). Skvelé je, že pred každou z poviedok/noviel sa nachádza Kingovo úvodné slovo. Žiaľ, každé je strašne krátke, niektoré nemá ani dve strany, iné dokonca ešte menej. Možno je to tak ale aj dobre, lebo z niektorých som mal zmiešané pocity (ak som to správne pochopil, Kingovi to nestálo ani za to, aby si jednotlivé adaptácie tesne pred napísaným „úvodníkov“ znova pozrel). Z obsahu som zistil, že na konci sa nachádza „mojich 10 najobľúbenejších filmových adaptácií“. Tešil som sa, ako si prečítam dve desiatky osobných strán z pera majstra hororu... a ono tam naozaj bolo len sucho vypísaných 10 názvov filmov! Vzhľadom k zbytočnosti zbierky by som najradšej dal 2*. Zrejme by to ale nebol správny prístup, pretože o kvalite zbierky poviedok samozrejme v prvom rade má rozhodovať to, či sú dobré alebo zlé. A tie tu prítomné SÚ dobré, ba až výborné, s výnimkou 1408, bez ktorej by som sa zaobišiel. Takže ak by sme to brali takto, tak určite 4*. Zároveň mi to ale stále nepripadá správne, pretože pred kúpou som samozrejme vedel, aké poviedky tu budú a že som ich všetky dávno čítal, ale tešil som sa práve na pridanú hodnotu v podobe Kingových „pripomienok“, tie sa však napokon zdrcli len na „pár“ viet. Takže 3* a som pravdupovediac rád, že to mám z krku.

Z těchhle pěti příběhů jsem ve filmovém zpracování viděl jen Shawshank a Pokoj 1408. Shawshank, tam není o čem, to je klenot, film i předloha. Pokoj 1408 mě filmově moc nezaujal a i ta povídka je taková nic moc. Teď už tedy jenom k předlohám. Šroťák se dal, nicméně je krátkej, beru ho jako jednohubku a tak proč ne, King ale umí i líp. Kukuřičné děti je povídka krátká rozsahem, ale velmi působivá. Chápu Kingův postřeh, že to působí líp na papíře než na plátně, atmosféru tam vybudoval parádně. No a Ničemové ve žlutých pláštích, to je příběh sice nezvykle dlouhej, ale ten mě teda těžce chytil. Není to v podstatě horrorové, ale King tam zase jednou trefil tu sladkobolnou notu, co nikdo neumí tak jako on. Ten příběh kluka, co je tak nějak ztracen ve světě kolem a musí přežít bez otce a s neurotickou zapšklou matkou, z toho prostě sálá určitá melancholie a bloudění, ale i světlo v dálce. Tady u mě King vždycky trefuje do černého. Tuhle polohu má Shawshank, tuhle polohu má Tělo, takhle je to s Jimem Gardenerem v Tommknockerech a podobně jsou na tom hrdinové v To. Dávám celkově čtyři hvězdy, protože tyhle tři silné příběhy jsou jízda, na jakou jsem u Mistra zvyklej.

Kniha, ktorá bolestne čitateľovi pripomína, ako sa literárna predloha a filmové spracovanie vždy líšia. Skrátka a dobre, nie vždy sa oplatí ísť do kina a to ani so samotným Stephenom Kingom, hoci nutno uznať, že výber je to pekný, dobre sa číta, no jeho zmysel mi uniká, nakoľko všetky poviedky/novely sú súčasťou originálnych zbierok. Ale prečo nie, peniaze treba vytrieskať aj takto. Za mňa sú najväčším pozitívom Kingove doplnky, jeho dojmy, postrehy, to bolo fajn, ale veľmi málo na to, aby táto kniha vôbec vznikla. Ako celok hodnotím priemerom zo všetkých piatich poviedok/noviel, inak to pre mňa (pri tejto zbytočnej knihe) nemá význam.

Je to King a výběr zfilmovaných kousků. Oceňuji autorův komentář před každou povídkou i seznam jeho nejoblíbenějších filmových adaptací. Musím se po letech podívat na Vykoupení z věznice, Pokoj 1408 je pro mně nový a Tělo jsem četla, tedy zkusím i film. Nicméně Kukuřičné děti u mě fungují jenom na papíře, některé pocity a fantazie se prostě do filmu nenacpou.

Vyjímka potvrzuje pravidlo tato povidková kniha se mi moc líbila

Na tohle jsem se hodně těšila, ačkoli jsem viděla pouze filmy Pokoj 1408 a Vykoupení z věznice Shawshank a oba vyloženě žeru. Bohužel pokoj 1408 mě zklamal, měla jsem
velká očekávání a povídka nám skoro nic nedává. Ale tím moje negativní hodnocení končí, protože zbytek povídek byla naprostá fantazie. Šroťák byl neskutečnej a obsahoval všechno, byl krátký, rychlý, krvavý a úderný. Ničemové ve žlutých pláštích byla místy dlouhá
povídka, klidně by to mohla být samostatná kniha, ale celkově gradovala skvěle. Vykoupení je srdcovka, od začátku do konce absolutně skvělý, dle mého je to nejlepší Kingovka a nejlepší filmové zpracování, tomu se nedá nic vytknout. S kukuřičnými dětmi
jsem se setkala poprvé, a to tajemno zpočátku mě hned chytlo a také jí hodnotím kladně. Rozhodně doporučuji.

Nejlepší povídka samozřejmě Vykoupeni z věznice :-)

Přestože jsem všechny povídky už znala, tak jsem si je moc rada přečetla a oživila znovu. Vykoupení z věznice Shawshank je top, ta neomrzí nikdy. Filmové zpracování je také naprosto dokonale.
Ale i ostatní povídky jsou parádní.
Jenom mohl King více věnovat popisu filmového zpracování dle svého pohledu.

Skvělé povídky. Škoda, že vsuvky ohledně filmových zpracování nejsou delší, ale jinak nemám žádné výhrady. Za mě TOP byl Pokoj 1408.

Možná je malinko škoda, že kniha je klasickým souborem povídek, s tím rozdílem, že byly zfilmovány. Myslím si, že mnohem zajímavější mohly být i vsuvky o tom, jak dané filmy vznikaly nebo s jakými problémy se jejich tvůrci potýkali.
Něco na způsob literatury faktu, doplněné o dané povídky.

I tak je však kniha skvěle sestavená a příběhy v ní obsažené jsou ukázkou toho, jak autor umí čtenáře zaujmout a vtáhnout do děje.

Moc hezké povídky a také jejich filmové zpracování :) Za mě TOP Věznice Shawshank a Pokoj 1408.

5 povídek. 5 filmů. 5 skvostů z pera Stephena Kinga.
Tato kniha nemá vlastně žádný nový obsah. Všechny povídky, které zde najdete jsou zveřejněny v jiných Kingových dílech. Tyto konkrétní jsou navíc i zfilmované, ale já osobně nemůžu posoudit, jak moc dobře. No... Mám co dohánět.
•••
1408 je kratší povídka o strašidelném pokoji v hotelu, něco vám to připomíná? Ano! Osvícení. Ale nenechte se zmást, toto je něco úplně jiného!

Šroťák opět kratší zajímavá povídka z prostředí prádelny. Musím říct, že některé popisy byly skvěle brutální.

Ničemové ve žlutých pláštích. S touto jsem se trošku prala. Začátek byl docela zdlouhavý a celkově jsem k povídce tak nějak nepřilnula. Vyvrcholení a konec byl dobrý, ale celkový požitek mi nezlepšil.

Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank. To bylo ovšem úplně něco jiného. Je to jediná povídka, kterou znám, už jsem ji četla a viděla i film. A byla jsem nadšená! Má asi nejoblíbenější povídka od Kinga. Vážně doporučuji všem, kteří Kinga třeba nečtou, nesedl jim styl jeho psaní nebo jste se k němu prostě jen ještě nedostali. Povídka se čte krásně, je tak akorát dlouhá a když to završíte filmem, věřím, že budete nadšeni.

Děti kukuřice je krátká, ale za to svižná a děsivá povídka z horké Nebrasky a polí kukuřice.
•••
Pro fanoušky autora toto asi není žádná novinka, ale pro ty, kteří mají radši filmy si myslím, že je fajn. Pustíte si film a kdo by si nechtěl přečíst jeho literární předlohu? Nebo obráceně? Povídka a pak film? To už je na vás...

Další skvělá sbírka povídek od Kinga. Nalezneme zde příběhy, které se staly předlohami pro filmové zpracování. Nejvíce se mi líbily povídky Vykoupení z věznice Shawshank, Pokoj 1409 a Děti kukuřice.

Povedený výběr hororových povídek, které se dočkaly filmových adaptací. Musím uznat, že v některých případech se mi ono filmové zpracování líbilo více, ačkoliv to zní třeba barbarsky. Konkrétně se jedná o adaptaci pokoje "1408", kterou si pochvaloval i sám autor. Je pravdou, že polovinu povídek ve verzi stříbrného plátna zatím neznám, takže mám asi co dohánět.

Nejvíce mě zaujala povídka "Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank" - notoricky známá záležitost, která se ani mezi horory (s bubáky a nadpřirozenými prvky) nedá řadit, to spíše mezi thrillery, či dramata. A pak ještě jedna - "Ničemní muži ve žlutých pláštích". Ničemové jsou jedni z těch, které jsem doposud neznal. Navíc jsou jedním ze střípků ságy Temné věže, ve které jsem na počátku a kterou zatím objevuji.

Celkově? Zajímavý výběr. Stojí za to...

Hned v úvodu se musím omluvit za mé průměrné hodnocení, ale tentokrát jsem ke knize (jako k celku) vůbec nepřilnul! Líbily se mi 3 povídky, to ano (Šroťák, Vykoupení z věznice Shawshank a Kukuřičné děti), ale 3týdenní louskání stránek bylo na můj vkus prostě zdlouhavé. Na druhou stranu jsem to z úcty k autorovi chtěl dočíst. Subjektivně prozatím jeho nejslabší titul. STEPHEN KING JDE DO KINA, ale já v tomto případě zůstávám doma.

Pět povídek, které vyšly v různých knihách a které byly zfilmovány. Pro čtenáře Stephena Kinga celkem zbytečná kniha, ale třeba pro filmové fanoušky, kteří tolik nečtou, ale filmy se jim líbily a chtějí si přečíst předlohu, je to naopak přínosné než se probírat knihami SK a hledat v jaké té které sbírce povídka vyšla. Povídky jsou dobře vybrány, všechny tyto díla se mi zfilmované líbily. Za nejlepší natočený film z této povídky považuji pochopitelně Vykoupení z věznice a poté Děti kukuřice, ale i ostatní jsou výborné. V tomto souboru mi ovšem chybí, podle mého názoru jedno z nejlepších Kingových filmových zpracování a to Tělo nebo-li Stůj při mě. Ale to je jen a pouze můj subjektivní názor.

Stephen jde kina!

Já hlupačka myslela, že to je sbírka povídek, které jsou adaptovány! Konec. Všechno. A tečka. Ne tenhle formát. A přístup. Přesto mi to přišlo trochu jako "musel jsem", proto jsem se moc nerozkecal. Max stránka :(

Ale...

...tuhle sbírku jsem si půjčila především protože jsou v ní dvě povídky, které jsem ještě nečetla. Tj 1408 a Ničemní muži ve žlutých pláštích...

...původně jsem plánovala hodnotit dvě povídky. Nakonec tedy hodnocení jenom jedné povídky a taky nějaké ty nadšené pindy. Hodnocení knihy jako celku je tedy pouze orientační. Hodnotím povídku, kterou jsem ještě nečetla, ne knihu. Přestože je hezké, že tam je pár slov autora k adaptacím, je to málo a v malém prostoru, abych to knize přečetla jako bonusovou hvězdu. Protože kdo má rád Kinga, tyhle všechny povídky už dávno četl jinde. A nebudeme si lhát, tenhle výtisk je jenom další kniha, kde je něco, co už je jinde (kdyby ty komentáře byly delší, tak to ocením mnohem víc). Ve výsledku nic víc. Moje nadšení v úvodu neberte vážně. Není to nadšení na 100%.

Tentokrát tedy rychlejší čtení, než jsem původně doufala. V rámci kontextu jsem se rozhodla číst Ničemové ve žlutých pláštích v jiné sbírce. Zakomponované mezi dily Temné věže. Ukecalo mě to. Jo, konečně se do ní pustím. A jestli se k tomu konečně příští rok nedostanu, asi si najdu třešeň. Nemá někdo mašli? :(

Za Ritu, Ničemy a Šroťáka musím dát plnou palbu pěti hvězd. Tyto tři povídky jsou skvělé. Ničemové jsou pro mne o chlup víš, asi pro toho dětského vypravěče. Bobby mě bavil, dojímal, byly to docela i nervy... Nemůžu se zbavit dojmu, že pro to, aby člověk tak dokonale popsal ty nejhlubší pocity svých hrdinů, musel si ty pocity zažít. A říkám si, jak si to ten chlap může z dětství tak dobře pamatovat? Protože s každým jeho dětským hrdinou se i já rozvzpomenu na své dětsví a své pocity z tehdejší doby. Jakoby mi zase bylo 10! Vyskakují na mne situace, které už jsem dávno zakopala do těch nejhlubších děr podvědomí. Jakoby zmáčkl knoflík a moje cédéromka se rozjela. King je prostě mistr slova. Bez debat, je to král.