Storočný starček, ktorý vyliezol z okna a zmizol
Jonas Jonasson
Stoletý stařík série
1. díl >
Mysleli by ste si, že sa mohol rozhodnúť skôr a mal byť natoľko chlap, aby svoje rozhodnutie oznámil okoliu. Ale Allan Karlsson nikdy dlho o veciach nemudroval. Myšlienka sa ani nestihla usadiť v hlave starého muža a už otváral okno svojej izby na prízemí domova dôchodcov v sörmländskom Malmköpingu a vykročil rovno do záhonu. Pohyb mu vyšiel a nebolo to ani komplikované napriek tomu, že Allan sa práve dnes dožil sto rokov. V spoločenskej miestnosti domova dôchodcov sa asi tak o hodinu mala začať narodeninová oslava. Mal sa nej zúčastniť sám starosta. A miestna tlač. A všetci ostatní starčekovia. A všetok personál na čele s večne mrzutou sestrou Alice. Iba sám oslávenec sa tam nemienil ukázať. Tak sa začala jeho mesačná púť po celom Švédsku – s novými priateľmi a s kufríkom, ktorý mu nepatrí, ale o ktorý sa kadekto vrátane polície veľmi zaujíma... Bezstarostný starček má dosť času spomínať na svoj neskutočne dlhý a pozoruhodne prežitý život. Veď kto sa môže pochváliť tým, že večeral s budúcim prezidentom Trumanom, zviezol sa autom s bývalým ministerským predsedom Churchillom, plavil sa na riečnej lodi s mladou manželkou predsedu Maa či niekoľko mesiacov zdolával Himaláje? Napriek tomu, že Allana vôbec nezaujíma politika ani náboženstvo, zdá sa, že počas minulého storočia ovplyvnil väčšinu veľkých udalostí vo svete... Sto rokov Allan zneisťoval svet iba tým, že bol. A teraz je konečne voľný.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2013 , Ikar (SK)Originální název:
Hundraäringen som klev ut genom fönstret och försvann, 2009
více info...
Přidat komentář
Od začátku jsem si myslela, že se budu náramně bavit, bohužel čím víc knihy jsem přečetla, tím víc jsem se nudila....v polovině jsem myslela, že knihu definitivně odložím, nakonec jsem knihu dočetla.....ale přeci jen jsem čekala daleko víc
Začátek mě velmi chytil, čekala jsem ,že se budu bavit. A ani ke konci mě kniha nezklamala. Blížil se závěr a přesto jsem se nemohla od knihy odtrhnout.
Zpočátku jsem se bavila skvěle, ale když se děj nahustil, musela jsem si dát čtenářskou pauzu. Nakonec jsem se prolouskala historickou mozaikou i snahou kriminálky, jak polapit švédského Švejka. Bylo toho ovšem na dva slušné romány...
Jonasson ukázal, že se v historii vyzná. Dát dohromady příběh plný absurdit, které spolu geniálním způsobem souvisí, k tomu je třeba pořádného fištróna a zároveň orientace na poli dějin. Pravdou však je, že historicky plochý a nepopsaný člověk si dějovou linku Alanova života neužije tak, jako dějepisem kovaný jedinec. Co se týká zápletky ze současnosti, není špatná, ale za historickým výčtem od roku 1905 dost silně kulhá. Pravdou taky je, že Stařík je lepší než Analfabetka Nombeko, takže kdo ještě nečetl, vezměte to odzadu, ať pak nejste Analfabetkou zklamaní :)
Nad vlastní zápletkou se nedá asi moc zamýšlet. Vzpomínací pasáže mi osvětlili trochu zapomenutou historii. Chtěla bych mít ve 100 letech takovou vitalitu. Knížka se mi líbila, navíc jsme ji se synem četli nastřídačku při dlouhém projížděníní Švédskem. A vůbec mi nevadilo, že jsem před tím viděla film, který se taky moc povedl.
Kniha se mi líbila, ale na pět hvězdiček to dle mého názoru není. Oddechové a vtipné to bylo, ale že bych si to chtěla znovu přečíst, to ne. Nejvíc mě bavily ty vzpomínkové pasáže vyprávějící život Alana. Vlastní zápletka mě celkem nudila.
Vím, že jde o komickou knihu, ale snaha o to, aby každá věta zněla vtipně mi trošku vadila. Myšlenka ne moc inteligentního chlapíka, který zásadně ovlivnil světové dějiny, je skvělá a jistě si zaslouží pochvalu. Ale myslím, že kniha byla krapet delší než musela. Jasně si povšimnete toho, jak v poslední čtvrtině ztrácí dech a myšlenku. Takže ano, kniha byla fajn, ale takové haló, kolem které ní bylo (a je), tak to zase nee. Jo, a nekoukejte na film. Kdo četl knihu, bude znechucen množstvím nesmyslů, které se v knize neudály. A kdo jí nečetl, ten si bude klepat na čelo z množství nesmyslů, které se v knize neudály (jenže o tom nebude vědět).
Kniha byla celkově velmi zábavná, jen některé "náhody" mi přišly trochu moc nahodilé, což ubíralo příběhu na věrohodnosti.
Zjistil jsem, že se Švédem nemá cenu pít tvrdý alkohol, pokud nejste Fin, nebo alespoň Rus. Vyplatí se tedy nejprve prozkoumat rodinnou genealogii!
Co jsem ale nezjistil, tak je důvod, proč se kniha o tomto švédském a o něco úspěšnějším J. Cimrmanovi těší tak vysokému hodnocení? Až na staříkovy vzpomínky je příběh zoufale hloupatý, tudíž jsem nejednou měl chuť přeskakovat (nicméně ukáznil jsem se) a číst jenom ty.
Kniha mne nadchla svým nápadem a skutečně virtuózní prokombinovaností. Jako její přednost bych rád vyzdvihl její poměrně dynamický děj, který se drží od začátku do samého konce jakoby na stejné úrovni, kniha neupadá do neutrálních nebo nudných pasáží. Humor je místy až černý, ale k příběhu se obecně hodí. Kniha se mi líbila a opravdu jsem si u ní odpočinul a dokázal se odpoutat od všední reality. Je psána jednoduše a srozumitelně.
Poslechnuto jako audiokniha. 12 h 43 min. Skvěle čte Martin Stránský.
Až na delší rozjezd na začátku, jsem se výborně bavila.
Tak nevím, moc jsem nepochopila všeobecné nadšení pro tuhle knihu a už vůbec ne její srovnání s Forrestem Gumpem. Road movie, podle které zjistíte, že bez kamarádšoftů nepřežijete ani den. :-) Ale budiž...lepší číst něco než nic a třeba tato kniha, lehkou formou, naučí spoustu čtenářů něco o skutečných dějinách 20.století.
Zvládla jsem prvních 150 stran a knihu jsem odložila. Časem možná dočtu v elektronické podobě. Občas jsem se zasmála, ale do čteni jsem se musela spíš nutit. Na mě moc politiky, ale na druhou stranu správný humor. U mě vedla Soňa :-)
Štítky knihy
prvotina humor zfilmováno švédská literatura dobrodružství senioři stovka (věk) humoristické romány pikareskní romány
Do první půli je to velice vtipná kniha. Poslouchal jsem audio verzi, nasedl do auta a po 6 hodinách vysedl ani nevěděl jak. Od poloviny se to začalo táhnout, ale furt docela zábavná učebnice dějepisu 20.stoletÍ