Bezhlavý duch
Lynn Beach (p)
Stopy hrůzy - Údolí přízraků série
< 7. díl >
Co všechno by byli Jenna, Rob, Deidra a Jeff ochotni udělat a podstoupit, aby je přijali do Klubu Stínů? Vypravili by se do strašidelné, rozpadlé chatrče plné netopýrů? Podrobili by se děsivé přijímací zkoušce? Našli by dost odvahy utkat se s bezhlavým duchem? Stát se členem Klubu Stínů je pro všechny vytouženou metou – jenže nikdo si neuvědomuje, do čeho se pouští. A jakmile se kolo hrůzy jednou roztočí, nelze je už zastavit.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 1993 , Studio dobré nálady - nakladatelství KreditOriginální název:
The Headless Ghost, 1986
více info...
Přidat komentář
Tenhle příběh jsem si vůbec nepamatovala. Ale ta zimní idylka na srubu, všechno sněhem zaváté, co bych za to dala.
Tohle bylo na brakovku dobře napsané, pěkně se to četlo a atmosféra školy v Údolí přízraků mě zase pohltila, takže jsem si to při čtení všechno velmi živě představovala a nejradši bych na takovou školu chodila taky. Jinak opět podobný průběh jako většina dílů z této série, zase jedna studentka proti sobě poštve nějaké místní zlo, které ji začne pronásledovat, vloupávat se jí do pokoje a škodit... Mimochodem super obálka, ta šusťáková bunda, to je retro jak noha, mívala jsem podobnou.
(SPOILER) Fajn příběh a parádní atmosféra posledních 30 stránek - dobývání se v zimní zasněžené noci do dřevěného srubu krumpáčem....proč ne? :o) 72%
Dalo se to číst, ale toto je jedna z mála knížek, co mně nijak nenadchla a nevtáhla do děje.
Můj první hororový příběh, který jsem četla jako hodně malá holka. Vystrašená malá holka. Ne že bych tehdy extra věřila na duchy, ale zhasnout na záchodě a proběhnout potemnělou chodbou do svého pokoje byl občas výkon hodný medaile. Tajuplný duch ohrožující studenty, kteří nakonec začnou pátrat po pravdě, byl pro mne velmi zajímavý. Nutno dodat, že konec byl na tento typ literatury napsán opravdu skvěle. :)
Tahle jednohubka někdejší čtenáře opět vrátí do puberty, dnešní mládeži už tolik neřekne. Hlavní postavy jsou trochu ploché, zápletka a rozuzlení uspěchané, ale na to má jednohubka kdysi prodávaná za 28 ká čé nárok, ne?
Doslova oddechovka. Z edice Stopy Hrůzy jsou tyto příběhy z Údolí přízraků určeny pro nejmenší čtenáře, cca od 11 let. Pro děcka, které rádi čtou musí být tento příběh mega boží. Pro fandu série z 90.let je to spíše nostalgické počtení někam do MHD na cca hoďku, max hoďku a půl :)
No, na Údolí přízraků byl tenhle díl slabota – prakticky nulové napětí, nesympatické postavy, pověst o mrtvém zlatokopovi tuctová, duch nemastný, neslaný (včetně jeho „motivací“ ke strašení) a finální rozuzlení taky nic moc. Chybělo mi „skutečné“ nadpřirozeno, které je pro tuto sérii jinak typické. Navíc jsem teda nepochopila, proč před 20 lety umřel ten kluk.
Není to jeden z úplně nejlepších kousků z řady Stopy hrůzy, ale věřím, že mnoha čtenářům se zalíbí. :)
Autorovy další knížky
1992 | Posedlá |
1993 | Neznámá v zrcadle |
1992 | Temnota |
1992 | Skřek šelmy |
1993 | Ďábelské kouzlo |
Úsměvné, místy jsem se opravdu nasmála, nicméně scéna ve skutečném rozbořeném srubu byla opravdu strašidelná!