Studené světlo hvězd
Pavel Fritz
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472225/bmid_studene-svetlo-hvezd-Kza-472225.jpg
5
216
216
Jaký je to pocit, prohledávat vrak dávno pohřešované kosmické lodi? Jaký je to pocit postupovat s jednotkou výsadkářů proti potvorám, co vyhubily většinu lidstva? Na stránkách této knihy střetnete bestii z labyrintu, prozkoumáte záhadný umělý měsíc a odkryjete tajemství jednoho velmi vzdáleného masového hrobu. Po boku palubního kněze navštívíte Saturnův měsíc Titan a s Plukovníkem Kruzelem se vylodíte na mýty opředené planetě 808. A věřte či ne, dojde i na lásku pod hvězdami. Astronauti, průzkumníci i ostřílení mazáci z ozbrojených složek. Ačkoliv každému z nich rozdal osud jiné karty, všichni hrají poker o to nejcennější.... celý text
Přidat komentář
Je úplně jedno, jestli povídky připomínají občas něco, s čím už jste se setkali. U Pavla Fritze mi přijde, že toho dokáže využít ve svůj prospěch a dá tomu punc svojí geniality, krerá předčí očekávané. Ačkoliv jsem zde četl pochvalné komentáře, nevěřil jsem tomu, že to bude opravdu tak dobré. Bylo. A abych to neprotahoval, udělám osobní, stručný výtah "worst to best" povídek. Ačkoliv nejsou ve sbírce vyloženě špatné povídky, hned první mě skoro odradila. Šlo o "PLÁŽ". Prostě mě nějak nechytla a nudila. Na stejnou úroveň se dostala i povídka "ZAHRADA SLEPCŮ" - u té se mi, ale líbil konec, takže to z těch dvou vyhrála. Potom už byly všechny povídky skvělé a nadprůměrné. Z těchto vybírám dvě, které dosáhli maximální hranice a jsou to "TO, CO MILOVALO ARTHURA BROOKSE" a "KAM PLUJÍ HARMY". Když už nic jiného, tohle bych s čistým svědomím doporučil každému... prostě každému, kdo rád čte. Pavel Fritz se stal tímto mým nejoblíbenějším, českým spisovatelem sci-fi a podívám se na zoubek, i ostatním jeho dílům. Jen se bojím, že už to nemůže být lepší.
Nádhera, parádní Sci-Fi sbírka povídek nekončících přeslazeným happyendem. Pchals nos kam jsi neměl? tak teď neskuhrej a vyžer si to. Žádný šťastný konec nečekej, a tak to má být.
Dost lidí ví, že s žánrem sci-fi mám problém, ale tohle je absolutně brutální krutopřísná pecka. Naprosto doporučuji i těm, kteří jinak toto míjejí. Ano, jsou to povídky depresivní, drastické, ale hlavně k zamyšlení. A věřte že wow efekt tam opravdu je. Některé povídky slabší, ale některé na 110%. Osobně bych vyzdvihl povídku " Bestie". Za mě minimálně 95%
Sci-fi není úplně můj žánr, ale tyhle povídky mě opravdu zaujali. Zajímavé, překvapivé, ale také temné až depresivní.
Velmi neotřelé, nezvyklé a originální povídky. Rozuzlení jednotlivých příběhů je jedinečné a překvapivé, smekám před autorovou fantazií! Nečtu povídky příliš často, ale tyto mohu s klidným svědomím doporučit jako velmi nadprůměrné.
Každá povídka byla jiná, všechny zajímavé. Určitě za plný počet by byla Zahrada slepců a Kam plují harmy, na druhou stranu Roky naší lásky byla ukrutná nuda, možná tak pro fanoušky AI.
Poslouchala jsem jako audio. Skvělé povídky a mistr hlasu Filip Jančík to ještě vylepšil.
Tak tohle bylo něco. Neuvěřitelně zábavné povídky, kdy každá má co nabídnout a ani jedné nemám co vytknout. Snad jen zdlouhavější Kam plují harmy, kdy pro mě byl "ach" momentem vlastně jen způsob cestování. Častěji zmiňovaná povídka Roky naší lásky mě doslova vyděsila svým poselstvím. Možná, že mi prostě sedla do mého rozpoložení, ale při představě všeho popisovaného mi běhal mráz po zádech. Pořádný šok z rozuzlení zápletky připraví Lovci vraků, Mrtví od Krakenova moře nebo Bestie. Zrcadlo nastaví Zahrada slepců nebo Archa zrůd. A nakonec celkem roztomilá záležitost - To, co milovalo Arthura Brookse.
Fritz píše velmi čtivě, poutavě, umí překvapit i dojmout. Ale dobré konce nečekejte.
Jsem opravdu překvapen kvalitou jednotlivých povídek. Ovšem to, co je zvedá opravdu nad průměr, je pointa každé z nich.Nezvyklá vyvrcholení a rozuzlení,dávají povídkám punc originality a neotřelosti.Bavilo!
Výborná sbírka, hodnotím s velkým odstupem od dočtení. Zapoměl jsem si to odškrtnout :D
Podlehl jsem doporučení a nadšeným komentářům a nelituji. Skvěle napsané povídky se zajímavými a napaditymi závěry. Určitě to není poslední, co jsem od autora četl
Povídky jsou až na výjimky depresivní a v zásadě si jsou svým psychopojetím velmi podobné. Prakticky každá povídka je založena a nabalena kolem jediné klíčové pointy, která by šla shrnout do pouhých 2-3 vět. Na jednu stranu to čtenáře může zahřát u srdce, protože si řekne, že povídku poklidně strávil a pochopil bez pochyb její finální pointu, na stranu druhou s odstupem času povídky působí prázdně, protože si člověk uvědomí, že by jejich kostra fakt šla shrnout do pouhých 2-3 vět... Ale jinak dobrý...
Pro ty, kteří mají rádi překvapivé konce a nevadí jim, že ne vždy příběh skončí happy endem, bude tato sbírka povídek to pravé ořechové. Já byla nadšená, kromě jedné povídky mě všechny bavily a určitě zkusím i další díla autora.
Kolem téhle sbírky jsem loni kroužila a přemýšlela, zda ji manželovi nadělit pod oběť vánoc (ano, je mi líto vánočních stromků), obálka mě však nakonec přiměla sáhnout po jiném titulu. Bohužel. Příliš odpudivý motiv pro takovou sváteční příležitost, přestože téma k většině povídek docela sedí: jsou téměř bez výjimky temné a drsné, smrt v nich hraje hlavní roli. Nakonec se mi knížka dostala do rukou jinými cestami a přestože jsem se s tvorbou Pavla Fritze nesetkala poprvé, tentokrát mě od prosté spokojenosti vykopnul bezmála k nadšení. S odstupem času už se nemohu rozplývat nad jednotlivými povídkami a vyzvedávat detaily; všechny byly nadprůměrné, některé mírně, jiné silně (těch bylo víc). Připomněly mi, proč odmalička čtu ráda sci-fi, ten pocit při prozkoumávání neznáma, objevování cizího prostředí či forem života, zvědavost, napětí, příjemné mrazení. Pravda, většinu motivů jsem četla / viděla / hrála už dříve, překvapení bylo málo, ale stejně se jedná o velmi osvědčený, intenzivní mix s nemnoha vadami na prožitku. Být o něco mladší (méně zkušená) čtenářka žánru, "Studené světlo hvězd" by pro mne zazářilo plnou silou. Takto se značným váháním dávám palec pod hranu 85% a jedním dechem upozorňuji příznivce sci-fi z dobrodružnějšího (krvavějšího a temnějšího) ranku, aby neminuli tuhle českou perlu, jaká by se kvalitou neztratila ani na přesyceném zahraničním trhu.
Povídky, většinou militari sci-fi. Některé trochu slabší (např Roky naší lásky) a jiné prostě super( Zahrada slepců, To, co milovalo Artura Brookse, Kam plují harmy ). Skvěle vypointované, jak to dopadne jsem většinou uhodla, ale jen chvíli před tím, než to prozradil autor. Celkově bych dala 4,5*
Od tohoto autora jsem četl prvně a musím říct, že je to naprosto skvělý zážitek. Ani u jedné povídky jsem si neřekl, že je pro mne výrazně slabší a nemá nějaký "hezký mindfuck" ke konci příběhu. Pěkné sci-fi povídky z více úhlů pohledů. Každá je jiná, každá je svým způsobem orientovaná na jinou "situaci" lidstva ve světě a hlavně.... každá má spád. Za mne doporučuji všem milovníkům sci-fi, v rámci české scény krásný počin.
Naprosto skvělé sci-fi povídky, o kterých jsem se domníval, že od dob Neffa na něco podobného v české literatuře už nikdy nenarazím. Obálka navnadila, obsah nezklamal a většina povídek mě vyloženě nadchla. Za mě velké překvapení a Pavlu Fritzovi držím palce do dalšího psaní!
Pavel Fritz je dobrý remeselník, jeho poviedky majú hlavu a pätu, spád, ideu, zvrat. Problém som mal s tým, že pracuje s námetmi, ktoré som už videl veľa krát a lepšie spracované. Priam by som povedal, že sú to také variácie na slávne poviedky a štýly autorov, podoba bola občas až príliš očividná . Ďalší problém opísal dobre het2 - je badať značná diskontuita medzí príbehmi a pointami. Akoby autor budoval text len kôli tomu, aby fungovala šokujúca pointa, pričom samotný text spätne pôsobí trochu zbytočne, samoúčelne. Zrejme aj ďalší autori pracujú podobným spôsobom, no vedia postup ukryť do celistvejšieho, lepšie fungujúceho textu. Spomenul by som aj istý manierizmus. Autor často používa mnohé vedecké termíny takmer nahodilo, samoúčelne, len ako akúsi ozdobu, čo nepôsobí vobec dobre. Aby som len nekritizoval, niektoré texty fungovali dobre, ucelene, autorovi nechýbaju zaujímavé nápady a predstavivosť, cit pre zaujímavý okamih. A na rozdiel od mnohých zbierok, kniha veľmi dobre funguje ako celok, so silným spoločným motívom a atmosférou, ktorú veľmi dobre vystihuje názov.
Štítky knihy
povídky kosmické lodě české sci-fi sci-fi
Autorovy další knížky
| 2021 |  Studené světlo hvězd |
| 2015 | Přístav u řeky Styx |
| 2016 | Archa zrůd |
| 2012 | Letka 307 |
Syrové až hororové sci-fi povídky, rozhodně žádné sladké happyendy. Většina povídek s překvapivou pointou, i když se mi stávalo, že na rozuzlení jsem přišla o fous dřív, než bylo řečené - ty nápovědy byly prostě místy tak zjevné, že to člověka trklo dřív, než bylo explicitně hozené čtenářovi do obličeje... Nikterak to ale v mých očích neubírá na zajímavosti celé sbírky, zhltla jsem jí ve velice krátké době. Nejlepší povídky: Bestie, Lovci vraků, To, co milovalo Arthura Brookse, Zahrada slepců a Čau zítra.