Studené světlo hvězd
Pavel Fritz
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472225/bmid_studene-svetlo-hvezd-Kza-472225.jpg
5
215
215
Jaký je to pocit, prohledávat vrak dávno pohřešované kosmické lodi? Jaký je to pocit postupovat s jednotkou výsadkářů proti potvorám, co vyhubily většinu lidstva? Na stránkách této knihy střetnete bestii z labyrintu, prozkoumáte záhadný umělý měsíc a odkryjete tajemství jednoho velmi vzdáleného masového hrobu. Po boku palubního kněze navštívíte Saturnův měsíc Titan a s Plukovníkem Kruzelem se vylodíte na mýty opředené planetě 808. A věřte či ne, dojde i na lásku pod hvězdami. Astronauti, průzkumníci i ostřílení mazáci z ozbrojených složek. Ačkoliv každému z nich rozdal osud jiné karty, všichni hrají poker o to nejcennější.... celý text
Přidat komentář
Tohle je velký překvapení! Obzvlášť, když jde o další knížku, kterou jsem koupil impulzivně jen na základě parádní obálky :)
Musím se přiznat, že českým autorům jsem se, až na čestné výjimky, vždy spíš vyhýbal. Poslední dobou tenhle nešvar ale, byť spíš náhodou, napravuju a nutno podotknout, že jsem celý život asi o hodně přicházel, protože jako Maříkova Salamis, i Fritzova epopej je naprosto dechberoucí!
Jasně, antologie obsahuje i slabší kousky (třeba Roky naší lásky se se mnou absolutně minuly), ale z knihy si celkově odnáším hlavně pozitivní dojmy (Archa zrůd!!). Tohle se povedlo moc a doufám, že si od Fritze ještě někdy něco budu moct přečíst :)
Malo to hlavu a patu, a musím povedať že po dlhšej dobe sa mi pri tomto formáte ľúbila väčšina poviedok, asi to bude tým že to bolo od jedného autora. Ako audio mi to zochránilo život pri 15hod. šoférovaní, som si to vedel pekne podeliť ..
Tuto sci-fí knihu jsem poslouchala jako audioknihu ... Obsahuje 10 povídek... Některé krátké jiné zase delší.... Ale za mě každá měla své kouzlo i díky tomu, že témata se neopakovala ... Ale musím vyzdvihnout povídky Bestie, To co milovalo Arthura Brookse a Čau zítra ... Tyhle 3 povídky mě opravdu super nadchly .... Doporučuji .... Byl to příjemně strávený čas u poslechu ...
Posloucháno jako audiokniha a mohu jen doporučit. Náměty jednotlivých povídek jsou velmi nápadité a ta omáčka, ve které jsou schované, je psaná velmi čtivě, takže někdy bylo těžké se odtrhnout a danou povídku nedoposlouchat. Naštěstí povídky nejsou dlouhé a příběh má spád. Klesající kvalitu povídek o které píší hodnotitelé předemnou jsem nepozoroval.
Velice pěkné. Jedna hvězda navíc za poslední "Kam plují harmy". Ta se mi zdála nejlepší.
Velmi šťavnaté ochutnávky z rozličných koutů budoucího vesmíru. Velmi dobré zápletky a skvěle vystavěná atmosféra příběhů. Poslouchal jsem v audiu a moc jsem si to užíval.
Tato kniha je docela zajímavý úkaz. Narazil jsem na ni již před měsíci díky obálce. Zaujetí se ve mně zanechalo až dodnes, kdy po knize konečně sahám. V původní vizi jsem nelitoval. Rozjezd nadprůměrný, další povídky s hororovým nádech jsem jel jako cvok a nemohl se odtrhnout. Realita mi poté dala ovšem do čumáku. Po skvostných třech až čtyřech povídkách přichází druhá půlka, která mi přijde zdlouhavá, únavná a vlastně o ničem. Udržet chod s textem je čím dál těžší, až se úplně vytrácí. Je to až neuvěřitelné, protože první část knihy byla za mě perfektní jízda, kterou jsem bral jako jednu z událostí roku a druhá se sjela do něčeho strašně mlhavého a nijakého. Takže na stranu jednu úžasné, na stranu druhou nuda.
Tak to byla tedy pravá, nefalšovaná scifárna! Tak skvělý soubor povídek jsem už dlouho nečetl... Dychtivě jsem hltal každou stránku a pachtil se za každou další, ale jen tak rychle, abych si stačil vychutnat každou větu. Moje mysl se přenesla do jiného světa, jehož tvary jsem si díky autorově vypravěčství dokázal představit v celé své (někdy poněkud dekadentní) kráse. Náměty v povídkách jsou nejen skvěle propracované, ale fantazie tak dobře svázaná s inteligentní zápletkou a následnou neotřelou pointou, až si člověk říká, že jde možná o vzpomínkovou knihu. Spisovatel je zřejmě doma v mnoha vesmírech. Ale přechodně naštěstí i u nás na Zemi, a to dokonce i v naší malé republice. Paráda. Jen tak dál!
Výborné povídky, ocenila jsem jejich různorodost, nápaditost a vyrovnanou úroveň. Jedno mne ale mrzelo - když už jsem pár povídek měla za sebou, pochopila jsem, že tady se, při vší snaze, nevyhrává. To mi krapet pokazilo další četbu, zmizel prvek napětí, když bylo jasné, že je vše nakonec marné. Holt si autor nedělá iluze o tom, jak to na vesmírné misi chodí. Ale přece jen - nemohli by občas zaskórovat i naši?
Kniha plná nápaditých a pochmurných povídek, jejichž hrdinům není, co závidět. Příběhy jsou napínavé, plné zajímavých myšlenek, které ve mně zůstanou ještě dlouho. Pavel Fritz je autor, jehož budoucí díla si určitě nenechám ujít.
Wow, po dlouhé době fakt sborník povídek, který mě uhranul. Nápaditostí, atmosférou a hlavně pointami. Opravdová pecka
Povídkové knihy nemám příliš ráda, protože většinou jsou v celé knize tak 1 až 2 povedené a zbytek jsou jenom do počtu. V této knize mě ale jedna povídka při nahrávání tak zaujala, že jsem dala šanci celé knize a rozhodně nelituji. Zde jsou téměř všechny povídky naprosto perfektní. Především jsou perfektně vypointované. K mnohým z nich se budu vracet. Audioknihu načetl Pavel Fritz. K načtení nemám žádných výhrad. Co mi ale opravdu vadilo, byla reklama na konci každé povídky, kterou si tam Audiotéka vpašovala. Na mě to mělo zcela opačný efekt, než by reklama měla mít.
Kvalitní, pestré a originální povídky.
Nejvíc asi sedí přirovnání k seriálu Krajní meze, které tu již zaznělo.
Některé povídky jsem již četl dříve, ale vůbec to nevadilo. Naopak si myslím, že si za pár let knihu znovu s nadšením přečtu.
Začít novou edici (Jiné světy) takhle zářivou hvězdou, která nestudí, ale hřeje u srdce každého sci-fistu, to se Epoše náramně povedlo. Obsahem bohatá, příběhově košatá, různorodá na všechny aspekty vesmírných dálav a každým coulem depresivní, často až do posledního kvarku v těle. Víceméně každá povídka nechá čelist vykloubenou do kořán s dírou větší, než aktuální "po-covidový" státní schodek a dá anotaci nový význam - tady bychom opravdu s účastníky neměnili. Ne všechny povídky byly excelentní a držely si stejnou kvalitu, ono taky v přeskakování mezi filozofickými úvahami o směrování vývoji lidstva a nerovném hororovém pekle s vetřelci, se to dalo čekat, ale i tak je to trefa vyloženě do černého. Snad se edice dočká brzy dalšího přírůstku, nekonečné dálavy hlubin vesmíru toho jistě nabízí mnohem více…
Velké překvapení a nadšení, připomíná mi to seriál Krajní meze. Skvělé sci-fi povídky, rozhodně stojí za přečtení.
Fenomenální sbírka povídek, která alespoň za mě nemá chybu. Dlouho jsem si četbu povídek takto neužil... A to jsem ve své podstatě "nepovídkový" typ. Smekám, tleskám a děkuji autorovi, že mi dokázal zprostředkovat tak hluboký a skvostný zážitek ze čtení!
Velice povedená sbírka povídek. Temné sci-fi se u nás moc nevyskytuje a tohle opravdu stojí za to. Některé povídky jsou slabší, ale ty lepší převažují.
Velmi dobré, napínavé povídky se zajímavou pointou. Pláž mi připomněla styl Ray Bradburyho, motiv žárlivosti v příběhu Arthura Brookse zase Vesmírnou odyseu od Clarka. Autorovi bych pro další tvorbu doporučil ubrat trochu deprese a smrti, a přidat humor a česká jména astronautům!
Štítky knihy
povídky kosmické lodě české sci-fi sci-fi
Část díla
Autorovy další knížky
| 2021 |  Studené světlo hvězd |
| 2015 | Přístav u řeky Styx |
| 2016 | Archa zrůd |
| 2012 | Letka 307 |
„Vůbec celá tato krajina působila značně depresivním dojmem. Každý úsek scenérie, každé pitoreskní uskupení ledových skulptur, každé úbočí bezejmenných hor halil jakýsi mystický opar či zlověstná aura, vyvolávající v člověku až paranoidní úzkost. Nedefinovatelné podprahové varování. Bylo to strhující, avšak nelidské. Mráz panující venku se plíživě usazoval i v srdci.“
Řízné military sci-fi s občasným exkurzem do kosmického hororu. Pro mě velmi příjemné překvapení, třebaže někdy autor ve snaze o překvapivou pointu trochu tlačí na pilu. Jednoznačně nejlepšími kusy byly Bestie (jako by vypadla z Doctora Who), Čau zítra (hlavní hrdina je kříženec Wiliama Cage, Johnyho Rica a Takeshiho Kovacse), Zahrada slepců (navzdory zdejší kritice, jsem přesvědčen, že to tak nelogické není), Archa zrůd (minimalismus jako řemen), Mrtví od Krakenova moře (atmosférická duchařina se syrovým závěrem, ze které jsem výše citoval) a To, co milovalo Artura Brookse (tam jsem pointu fakt nečekal). Avšak, jak se říká, to nejlepší na konec: Novela Kam plují harmy je i díky svému rozsahu patrně vrcholem sbírky. Autor zde nešel cestou zkratek, které občas zařízly logiku kratších prací a vše se mu rýmuje – včetně závěru.
Česká fantastika má budoucnost! A není to jen o Myceliu a Algoru!