Studené světlo hvězd
Pavel Fritz
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534593/bmid_studene-svetlo-hvezd-65f95bdc2547f.jpg
5
217
217
Studené světlo hvězd obsahuje deset syrových příběhů z mrazivého vesmíru, s jejichž hrdiny byste neměnili.... Jaký je to pocit, prohledávat vrak dávno pohřešované kosmické lodi? Jaký je to pocit postupovat s jednotkou výsadkářů proti potvorám, co vyhubily většinu lidstva? V audioknize střetnete bestii z labyrintu, prozkoumáte záhadný umělý měsíc a odkryjete tajemství jednoho velmi vzdáleného masového hrobu. Po boku palubního kněze navštívíte Saturnův měsíc Titan a s Plukovníkem Kruzelem se vylodíte na mýty opředené planetě 808. A věřte či ne, dojde i na lásku pod hvězdami. Astronauti, průzkumníci i ostřílení mazáci z ozbrojených složek. Ačkoliv každému z nich rozdal osud jiné karty, všichni hrají poker o to nejcennější.... celý text
Povídky Literatura česká Sci-fi
Vydáno:
2022
,
Audioteka
, Epocha (ČR)
Interpreti: Filip Jančík
více info...
Přidat komentář
Takhle nějak má vypadat dokonalá povídková sbírka. Ne že by všechny stály za 5 hvězd, ale jako celek je tohle prostě pecka.
Solídna zbierka poviedok. Samozrejme, ako v každej zbierke sú horšie a lepšie poviedky, no v tejto anatológii si každá jedna poviedka drží kvalitu. Pavel Fritz ma prekvapil, od neho mojá prvá kniha, preto som sa toho z prvoti trošku bál. Veľa poviedok sa nachádza v zborníku Archa zrůd, ktorú autor napísal pre edíciu Pevnosť. Dúfajme, že napíše aj roziahlejšie diela, určite si ich potom vyhľadám.
Pláž (3*)
Menšia kombinácua Vetrelca a Robinsa Crusoa. Príbeh posledného stroskotanca vesmírnej lodi na neznámej planéte. Páči sa mi ako autor zapojil aj minulosť pilota. Dobrý začiatok tejto zbierky snáď sa to bude zlepšovať.
Bestie (5*)
Tak toto bola riadbana bomba. A ten záver. Škoda, že to nebolo o čo si dlhšie. Trošku mi to pripomínalo báj Tézusa a Minotaura vo vesmírnom prevedení.
To, co milovalo Arthura Brookse (5*)
Zaslúžený plný počet hviezd. Arthur je strážca majáku, ktorý narazil na novú životnú formu. Síce som podobné sci-fi už čítal, no Pavel Fritz dokázal vykúzliť z tejto témy ešte niečo viac.
Lovci vraků (5*)
Partia, ktorá hladala stroskotané vesmírne lode a zbierala ich cennosti. Skupina lovcov našli skutočný objav, keďže natrafili na jeden z najstarších vrakov, no nečakali, že natrafia na novú formu života, ktorá ich po jednom začne zabíjať.
Archa zrůd (3*)
Expedícia, ktorá sa snažila prísť na dôvod úmrtia vyspelej civilizácie. Poviedka ničím extra nezapôsobila, dá sa povedať, že skončila happy endom.
Čau zítra (5*)
Trošku zmena. Príbeh sa odohráva na Zemi, ktorú napadli emzáci. Pripomínalo mi to Hviezdnu pechotu. Mariňáci vytrvalo bojujú proti nepriateľovi už niekoľko rokov. Nápad zálohovania mozgu a vytváranie klonov celkom zaujal. Škoda, že je to len ako poviedka, celkom by ma zaujímalo ako to celé dopadlo.
Zahrada slepců (3*)
Nebolo to zlé, no niečo tomu chýbalo. Obrovské vesmírne plavidlo, ktoré zbiera inteligentný život a zároveň ho skúša, či je vhodný pokročiť ďalej. Napínavý príbeh, ktorý skrýva obrovské tajomstvo. Pripomínalo mi to knihu Dies irae.
Mrtví od Krakenova moře (4*)
Vesmírny svet skombinovaný s paralelnými prvkami. Ide o exorcistu, ktorý má doviesť mŕtve duše na večný odpočinok, no zamotáva sa to, keď do príbehu vstupuje duša mimozemského tvora.
Roky naší lásky (3*)
Najslabší výtvor tochto autora. Nápad opäť nebol zlý, len to podanie. Je to príbeh ľudstva, ktoré prišlo o zmysel života. Ľudstvo sa postupne dostávalo do kyberpriestoru, kde mohli byť kýmkoľvek a čímkoľvek no časom prichádzali o svoju osobnosť.
Kam plují harmy (4*)
Posledná poviedka a najroziahlejšia. Ľudstvo tvorí alianciu s mimozenskými rasami a naše potomstvo v tejto skupine má úlohu obrancov. Všetko sa začne zamotávať, keď ľudia objavia vzácny artefakt, ktorý musia, no neodovzdajú, rase zvanej Vládci. Stretávame sa tu s cestovaním časom, paralelnými svetmi a obrovskov vesmírnov bitkov.
Tak tohle je vážně pecka. Všechny povídky se trefily přesně do mého vkusu. Ale paradoxně hned ta první je z celé sbírky asi ta nejslabší, byť je pořád dobrá. Kdybych měl vybrat ty nejlepší kousky tak za mě to jsou "Kam plují harmy" "Roky naší lásky" "To co milovalo Arthura Brookse" "Archa zrůd" a "Zahrada slepců". Pavel Fritz evidentně skvěle ovládá sci-fi světového řádu. Pochvalu dávám též za parádní obálku.
„Tohle je jen začátek. Předehra. První zaklepání. Už brzy zazní další. Silnější a razantnější. Za dveřmi čeká dáma zvaná válka. Je nevyhnutelná. Je žádoucí. Je očistná. Je nezbytná pro budoucnost naší rasy. Máme na ni právo.“
Vesmírná černota, zima, samota, tajemství pohřbená nánosy prachu. Kosti, jako jediní svědci minulých hrůz. Výkřiky, při kterých tuhne krev v žilách. Strašlivé výkřiky, které nikdo neslyší. Není nikdo, kdo by přispěchal na pomoc. Unikající vzduch nebo bezbřehé násilí. Unikající život. Smrt v mrazivé temnotě. Osamocená krutá smrt. Věčné zatracení.
Předchozím odstavcem jsem se možná nechal trochu unést, ale nevadí, tato skvělá povídková knížka si to bezesporu zaslouží. Po dlouhé době jsem po přečtení totálně odzbrojen. Kniha mě zaujala na první pohled. Rozkládající se mrtvola kosmonauta ve vraku vesmírné lodi naznačuje mnohé. Syrová grafika obálky plně odpovídá syrovosti ukryté uvnitř. Čeká na čtenáře, vyvolává spirály fantaskních obrazů, pocity mrazení, odpor, hrůzu. Jen si představit, jaké by to bylo, být v kůži protagonistů!
Kniha se sestává z několika povídek a závěrečné kratší novely. Většina kusů je naprosto famózních, za slabší považuji pouze dvě. Kvalitě neubírá fakt, že některé nejsou ani zdaleka originální. Spisovatelská zručnost, práce s textem, příběhem, detaily, napětí, mrazivá atmosféra, vše funguje skvěle. Jistou neoriginalitu tak lze snadno odpustit. Čtenář se tak podívá například do tajemného labyrintu, ne nepodobnému tomu Minotaurovu. Další povídka mi velmi připomněla Osadu Kira Bulyčova. Další pak třeba jednu epizodu Akt X, nebo jiná pak Kouli od Michaela Crichtona. Tahle zdánlivá neoriginalita však vůbec neruší, naopak, je to skvělé zpracování a osvěžení známých motivů. Další kusy jsou pak zcela originální, nebo jsem jen neobjevil možné zdroje inspirací. Hororová atmosféra se dá krájet, napětí narůstá, protagonisté sympatičtí, závěry bývají kulervoucí, někdy trochu předvídatelné, přesto mi párkrát spadla čelist. Dlouho mě něco tak nechytlo, zvlášť povídková kniha.
Pokud bych měl vybrat několik málo kusů, které považuji za nejvydařenější, tak asi „Lovci vraků“ s naprosto hrůzostrašně mrazivým koncem. Dále „Mrtví od Krakenova moře“, opět geniálně temná, opět skvělý, strašlivý závěr. Ten lze od jisté chvíle předvídat, ale ta neúprosnost osudu, to odměřené tempo neodvratně směřující k vyvrcholení nelze neocenit. Špatná není ani „Bestie“, přímočará, jednoduchá, opět se skvělým závěrem. Jako poslední bych určitě vyzdvihl závěrečnou novelu. Kombinace military SF, hard SF, politického thrilleru a boje o osud lidstva v galaxii funguje skvěle a k tomu navíc skvělé hlavní postavy.
Všem fandům SF rozhodně doporučuji.
Knihu jsem si přečetl na základě kladného hodnocení v XB1. A nezklamala mě. Aź na povídku Roky naší lásky se mi povídky líbily, a některé (včetně té poslední) opravdu hodně.
Upřímně, tuhle knihu jsem si vybral podle hodnocení tady a protože se mi líbila kulervoucí obálka.
A obsah taky nezklamal, i přes některé slabší články a opakující se styl jsou povídky napínavé, zajímavé a zvlášť ta poslední opravdu skvěle vykreslená.
Tak tohle byla pecka. Velmi originální povídky z ranku hard core a military sci-fi. Napínavé, chytré, inteligentní čtení, u kterého se budete nejen skvěle bavit, ale také se i třeba něco dozvíte. Jde vidět, že autor je opravdu špičkou ve svém oboru a umí své znalosti komplexně vtisknout do svých povídek. Každá z povídek byla velmi svébytná a originální, nechybí zde napínavé military sci-fi či drsný horror a spousta dalších sci-fi žánrů. Pokud máte rádi chytré a psychologicky velice dobře propracované povídky, budete naprosto spokojeni. Já byla a určitě si od autora pořídím i další díla.
Pravděpodobně - pokud si dobře pamatuji - je tohle vlastně mé první setkání se sci-fi žánrem.
Všechny povídky jsou z pera jediného autora a všechny sází v první řadě na závěrečnou, šokující a povětšinou nečekanou a údernou pointu.
Náplň povídek obsahuje spoustu klasických sci-fi témat, od objevování mrtvých civilizací, souboje s mimozemšťany, proměnu civilizace v síťové vědomí a spousty dalších, velmi nápaditých premis.
Některé povídky mohly být kratší, jako třeba ta úplně poslední, kde je vcelku přímočarý děj zbytečně natahován vatou a odbočkami, které nebyly vůbec potřeba a nepřinášejí nic zábavného. Závěrečná akce, nápad se zašitím posádky do velryby...to byly momenty, kdy se vše otočilo k lepšímu.
Naopak povídka "Bestie" (tuším, že to byla ona) pojednává o mimozemské entitě ve tvaru bahna, jenž není schopna pochopit, že není jen "ona", ale že existuje i oddělené vědomí a je pomocí svých schopností číst myšlenky a deformovat hmotu. Celý tenhle příběh byl prodchnut ohromně napínavou atmosférou, naplněnou zneklidňujícím děsem a ukončený opět silnou pointou.
Vůbec, většina zde obsažených povídek je spíš chladné, lehce zneklidňující a hororem šlinknuté scifi, které výborně koresponduje se skvělou obálkou, což dává také body navíc.
Díky šokujícím pointám si zatím všechny povídky dobře pamatuji a autor si mě docela získal svým stylem. I když některé z povídek by šlo rozhodně i zkrátit, k jejich vlastnímu dobru.
Jinak suma sumárum jsem vážně rád, že moje první setkání se sci-fi žánrem dopadlo takhle pozitivně a odnáším si z něj zážitek plný silných odhalení, studené, hororové atmosféry a kvalitní čtivosti.
Budu upřímný. Mám radši fantasy než sci-fi. Tahle kniha mě ovšem dostala. Nabízí hodně skvělé akce, zajímavé technologie, spoustu vesmírných potvor, ale i opravu udivující zvraty a ohromující závěry. Čte se to velice dobře a po dočtení budete mít chuť na přídavek. Více v mojí recenzi v odkazech
Takhle povídková kniha mě velmi příjemně překvapila. Až na jednu povídku, která se o to jenom lehce otře, ani jedna z povídek netrpí klasickou nemocí tohoto žánru - zabředávání do filozofických a metafyzických blábolů.
Také oceňuji, že každá z povídek je přiměřeně napínavá, má přiměřeně překvapivý konec a hlavně každá je jiná. Nejsou podle jednoho mustru jen s prejmenovanymi hrdiny a planetou.
Parádní sbírka, které ale k dokonalosti přece jen pár věcí chybí.
Ale než se do toho pustíme, je potřeba varovat, že zhruba polovina povídek už autorovi vyšla v jeho předchozí sbírce "Archa zrůd". To Vás může nepříjemně překvapit. Na druhou stranu je tu dost nového a kvalitního čtení. Autorovo zdůvodnění, že zatímco předchozí sbírka byl žánrový mix, tady chtěl mít pohromadě všechny své science fiction povídky, beru tak napůl.
Každopádně minimálně pro mne je "Studené světlo hvězd" lepší a vyváženější než "Archa zrůd", takže pokud byste měli vybrat jednu sbírku, zkuste tuhle.
Zklamaní rozhodně nebudete.
Řada povídek ("To, co milovalo Arthura Brookse", "Kam plují harmy", "Roky naší lásky") je skvělá a troufám si tvrdit, že pokud by vyšly anglicky, sklízel by autor ve světě zasloužený úspěch. Pavel Fritz hýří nápady a opravdu píše sci-fi světového formátu. O tom žádná. Bohužel se ale u některých povídek příliš snaží o strhující a nečekanou pointu až tak, že tím ve finále zabije vlastní text. Často tak moc tlačí na pilu, že pokud pomine ten wow efekt a ohlédnete se zpět, řada věcí přestane dávat smysl a genialita se rychle propadá do průměru. Tohle je asi moje největší výtka k autorově tvorbě obecně i k celé knize. Když se ale tuhle honbu za pointou Pavlu Fritzovi podaří ukočírovat a vybalancovat stojí to za to.
Ještě mi chybí pár dalších drobností. Například, že u obdobných autorských sbírek bývá zvykem pár slov autora ke každé povídce (např. o inspiraci a tak). Tady bohužel kromě kraťoučkého úvodu a závěrečného medailonku nic není. Jedna z věcí, co mne při čtení také opravdu zajímala je autorův spisovatelský vývoj, bohužel díky tomu, že jednotlivé povídky nejsou datovány, můžeme jen spekulovat. Ale to jsou vlastně už jen drobnosti. Jo a taky jsem nepochopil, proč je jednoznačně nejslabší povídka sbírky ("Pláž") hned na začátku. Já bych jí schoval tak, že by se najít nedala :)
Každopádně tohle je opravdu příjemné čtenářské překvapení letošního roku a celkem pravděpodobně adept na jednu z nejlepších letošních sci-fi knih.
(Jako obvykle jsem se víc rozepsal u jednotlivých povídek)
Mimořádně povedená kniha. Sice jako v každé povídkové knize se ne vše musí strefit do vkusu čtenářova, ale v tomto případě mě většina kusů oslovila, neřku-li ohromila.
Opět jsem se přesvědčil, kterak je pan Fritz zručný mistr pera, k jeho smůle možná neprávem opomíjený, a zasluhující si větší pozornosti a prostoru.
"Život je svině" tímto mottem řídí autor osudy svých hrdinů.
Pakliže toužíte o příbězích se šťastnými konci, tato kniha není pro Vás. Ve hře o život jsou právě hlavní hrdinové těmi, na jejichž šachovnici života skončí král v koutě v očekávání vědomého či nevědomého matu.
Někdy lze pointu odhadnout, tušit, očekávat, někdy Vám uštědří ránu na solar plexus. Autor mistrně zvládl přerod hrdinova úvodního nadšení, očekávání, sebevědomí či arogance ve zmar, beznaděj, zoufalství či děs.
Co dodat, skvělé povídky, skvělé příběhy, zajímavé čtení, skvělá kniha, kniha, která rozhodně nebude v knihovně zapadat prachem, protože za opakované čtení stojí.
Tak tohle bylo neskutečně příjemné překvapení. Povídky od českého autora, to je pro mne synonymum hrůzy. Ale kniha mne z nějakého důvodu zaujala, tak jsem se do ní pustil. A nelitoval jsem.
Povídková forma téhle knize neskutečně sluší. Příběhy jsou vypointované, často dost překvapivě, a já tak byl neustále na trní, jak skončí. Jinými slovy, dostával jsem přesně to, co jsem chtěl.
Proč ne plný počet? Vlastně je to kvůli dvěma posledním povídkám. Předposlední na mě byla příliš meta a poslední bohužel trpěla na svůj rozsah. Tím jsem se jen upevnil v přesvědčení, že by měl Pavel Fritz zůstat u kratších děl.
Ve finále jsem si tuhle scifárnu ze staré školy opravdu vychutnal a seženu si i další povídkové knihy tohoto autora. 4,5*
Uff, to bylo moc dobrý. Někdy docela síla. Musel jsem to číst nadvakrát. Ono to člověk dlouho tráví, že.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Studené světlo hvězd |
| 2015 | Přístav u řeky Styx |
| 2016 | Archa zrůd |
| 2012 | Letka 307 |
Velmi dobré, napínavé povídky se zajímavou pointou. Pláž mi připomněla styl Ray Bradburyho, motiv žárlivosti v příběhu Arthura Brookse zase Vesmírnou odyseu od Clarka. Autorovi bych pro další tvorbu doporučil ubrat trochu deprese a smrti, a přidat humor a česká jména astronautům!