Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950
Štěpán Javůrek
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533132/bmid_sudetsky-dum-ii-podzim-1947-kveten--65def9075fa5e.png
5
766
766
Sudetský dům série
< 2. díl >
Audiokniha Sudetský dům II, autor Štěpán Javůrek, čte Kamila Janovičová, režie Ondřej Černý. ZÁŘÍ 1947 – KVĚTEN 1950 V podhorské vesnici Skláře se po válce zabydlují české rodiny. Mezi nově příchozími je i rodina mladé dívky Jarmily Lukešové. Maminka jí zemřela za války, a tak se Jarmila musí postarat o dva malé bratry, ale také o otce, který rodinné úspory prohrává v kartách. Jarmila se v novém domově zamiluje do Františka Smolíka, ten však její city neopětuje. Věří, že se z Německa vrátí jeho milovaná Paula. Stále více se také dostává do sporu s místními komunisty. Po událostech února 1948 je však jeho boj stále marnější. Komunisté předepisují Smolíkovým pro jejich hospodářství nesplnitelné dodávky, navíc se mluví o plánované kolektivizaci. Jarmila je v těch těžkých časech jediná, kdo při Františkovi pevně stojí. Ten tak poznává, jak statečná žena to je. Dokonce se zdá, že by společný život s ní mohl být útěchou před tím, co se chystá. Ale žádné štěstí netrvá věčně, zvlášť když kolem krouží všemocná strana a její tajná policie ŠTĚPÁN JAVŮREK Štěpán Javůrek (*1987) žije pod Krušnými horami celý svůj život. Ve svém volném čase rád o Krušných horách píše a poznává jejich historii. Román Chaloupky je jeho první vydanou knihou, následují romány Nebe nad Perninkem, Sudetský dům I a II a Krušnohoské osudy. V současné době žije v Chodově a jeho koníčky jsou cestování, psaní, běhání, rodina a pes. KAMILA JANOVIČOVÁ Od roku 2008 studovala Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, poté po roční pauze pokračovala na pražské DAMU. Její první divadelní působení bylo hostování v roce 2010 a 2011 na Komorní scéně ve Hře snů. V roce 2011 také začala hrát ve Slezském divadle Opava roli Luisy v tragédii Úklady a láska. V letech 2017 až 2022 hrála v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Od podzimu roku 2021 hraje v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Z filmových rolí se zapsala do povědomí diváků zejména rolí Aničky v Tajemství staré bambitky 1 a 2.... celý text
Literatura česká Historické romány
Vydáno:
2023
,
Audioteka
, MOBA (Moravská bastei)
Interpreti: Štěpán Javůrek
více info...
Přidat komentář
Velmi silné pokračování příběhu z prvního dílu. Člověka stále znovu překvapí, jaká doba to byla. Jak to všechno bylo možné. Do té doby je citlivě vsazen příběh rodin ze sudetských Sklářů. Místy smutné, ale milé čtení. Štěpán Javůrek píše opravdu s citem.
Také tohle pokračování, které se odehrává v poválečné době, se mi skvěle četlo. I když uznávám, že se mi první díl líbil o maličko víc :). Jarmila mi přišla dost vlezlá, jak Františkovi nabíhala. No ale jinak to byl výborný a silný příběh, který jsem nedokázal odložit, proto dávám pět stars a časem bych si určitě chtěl přečíst také další knihy od tohoto autora.
Nevím, čím to je, ale nějak to na mě nefunguje... Doba byla hrozná, situace podobné těm v knize popisovaným se určitě stávaly, ale celý ten příběh šel mimo mě. Četlo se to dobře, ale připadalo mi, že je tam nějak všeho moc...
Na třetí díl už zřejmě nedojde...
Pan Javůrek prostě umí! Opět brilantní příběh. Dobu komunismu jsem nezažila, ale tahle kniha mě do ní na chvilku vtáhla.
Hrozná doba. Kolik životů komouši zničili… Ke knize mam jedinou výtku a to je styl psaní, který mi přijde někdy opravdu hodně jednoduchý a opakující se.
Síla! Při čtení mi bylo mnohdy až fyzicky zle, nikdy nepochopím tolik zloby, nenávisti a nutnost rozeštvávat lidi. Autor píše strhujícím dojmem, je těžké se od knihy odtrhnout. Je tu více politiky, ale pro pochopení kontextu je to nutnost a ničemu to neškodí. Místy mi vadilo opakování některých několikrát řečených skutečností, ale můj celkový dojem z knihy to nesnižuje.
Další pokračování osudů lidí žijících ve Sklářích, nové postavy a samozřejmě politika té doby, která zasáhla všude i tuto vesničku nevyjímaje
Kniha je podobná jako první díl. Přečetla jsem pomalu jedním dechem, na konci mi bylo opravdu smutno, všechno jsem se Smolíkovými prožívala, celou tu hroznou dobu plnou strachu a nespravedlnosti. Píše se tam o složitých věcech, ale stejně je to zase jen sloh na úrovni dívky z 8.B, co sní jednou o tom, jak bude velká spisovatelka...
Asi nikdo nepochybuje o tom, že poválečná doba, kdy se v Československu dostali komunisté k moci,byla velice smutnou, tragickou kapitolou novodobých dějin naší vlasti a národa.Ostatně o tom jsme se všichni učili. Proto tedy nechápu, proč autor nenechal příběh vyprávět pouze skrze své postavy, ale neustále komentoval, jak těžká doba to byla. Asi možná proto, že dialogy i chování postav byly poněkud plytké.
Bohužel, se nevyhnul ani poměrně častému opakování skutečností, které byly už opravdu zřejmé. Příběh byl opět předvidatelný, za mě více než v prvním díle. Celé to na mě díky tomuto všemu, působilo velmi málo uvěřitelně. Co mě chytlo za srdce, byl tragický osud Jarmily a jejich sourozenců. Téma knihy bylo zajímavé, styl psaní čtivý, ale s lítostí konstatuji, že toto zpracování se moc nepovedlo.
Normálně mi u čtení knihy bylo zle...fakt hrozně zle a takový vztek, co ve mě kypěl. Hrozné, co jsou lidi schopni dělat, když věří nějaké idei a jdou přes mrtvoly... A mnozí ano nevěřili a vlastně museli dělat taky svinstva, jen aby se uchránili nebo uchránili někoho blízkého. Fakt strašná doba, z které se mi chce brečet. Dobře napsaná kniha a těším se na další díl, který jak doufám, přinese do Skláře a rodině Smolíkové více štěstí ....
Za mě o něco málo slabší než první díl. Charaktery jsou už vesměs dané z prvního dílu, až na Jarmilu a její rodinu se objevují spíše staré postavy. Přijde mi ale, že autor začíná na tyto postavy "kupit jednu tragédii za druhou", jako mi to přišlo třeba u Hotýlku od A. Mornštajnové nebo Šikmého kostela od K. Lednické. A za to hvězdička dolů.
Druhý díl poslechnout taky v audiu.Hodně těžká doba a těžký život v ní.Misty i dost drsné.Mě se to líbilo a dobře poslouchalo.Chvalim i načtení Kamilou Janovičovou.
Druhý díl série mě opět nezklamal. Popisuje proměnu ve společnosti po konci války a odchodu sudetských Němců, a velmi nenápadný příchod komunismu, který mnoha rodinám přinesl další trápení. Kniha dokázala neuvěřitelné, pochopíte díky ní, jak moc nemožné bylo pro sedláky odevzdat svoje hospodářství do družstva, ale i to, jak někteří lidé opravdu myšlence komunismu po letech bídy a nedostatku upřímně věřili a viděli v novém režimu naději. Z pohledu konkrétních příběhů mě samozřejmě velmi bolel celý životní příběh rodiny Lukešovy, i praktiky komunistů, popsané velmi reálně a bolestivě. Nejhorší je to, že stejně jako za války na vše nejvíce doplatili obyčejní lidé, kteří jen chtěli v klidu žít se svou rodinou a do politiky se nijak nemíchat. Co bylo dříve správné, se už nyní nehodí. Ten, kdo se měl dřív dobře, nyní živoří. A ti, kteří se dostali k moci, toho náležitě zneužívají. Konec knihy slibuje zajímavé události i v dalším, posledním, díle, na který se moc těším.
Když jsem šel pro tuto knihu, věděl jsem pro co jsi jdu. Pro zajímavý, dobře odvyprávěný, lehce předvídatelný příběh, který nepůjde příliš do hloubky, přesto určitě obohacují a stojící za přečtení. P. Javůrek mé očekávání nezklamal, a myslím si, že dokonce i předčil. Dle mého je ve druhém díle vidět autorův tvůrčí pokrok a objevuje se zde více momentů, které jdou hlouběji, než tomu bylo v prvním dílu. Doufám že tato tendence bude pokračovat i v dílu posledním.
Bohužel i ve druhém díle Sudetského domu se opakují stejné neduhy jako v předchozí knize. Styl vyprávěný je velmi přímočarý a jednoduchý, což by až tak nevadilo, ale mnoho věcí je v příběhu omíláno neustále dokola. František neustále vzpomíná na Paulu, Jarmila naříká, jaké to má doma těžké a že ji František dostatečně nemiluje. Často jsou k tomu užívána ta samá slovní spojení a fráze. Všechny postavy působí jaksi ploše a dialogy jsou nepřirozené.
Jako odpočinkové čtení to asi může lidem vyhovovat, ale když se v tom začnete trochu pitvat, narazíte na mnoho nešvarů a nesrovnalostí. Místy mi přišlo, že si autor ani neudělal pořádný historický výzkum a čerpal ze stereotypů.
Krásná a velice smutná kniha plná utrpení a nespravedlnosti. V příběhu je krásně popsáno, jak si lidé mysleli, že válka je to nejtěžší, co je v životě potkalo. Ale bohužel komunismus je prostě stejne svinstvo jako nacismus, to mi nikdo nevymluvi.
Zpočátku jsem se knihou trochu prokousavala, přiznám se, že mě začátek malinko nudil. Ale od půlky, kdy začalo přituhovat, se příběh posouvat rychlostí blesku. Přijde mi hrozné, jak lidé v té době zažívali tu ukrutnou nespravedlnost, k moci se dostali lidé, kteří vůbec nerozuměli tomu, k jaké práci se dostali, ale hlavně že byli loajální a byli ve straně. A jak k sobě lidé dokázali být zlí... Kniha mě ke konci opravdu dojala, smutné, bohužel pravdivé čtení. Určitě přečtu třetí díl, musím vědět, jak příběh dopadne (doufám, že dobře!)
Zajímavější pro mě byl první díl, přesto hezké pokračování prvního dílu z doby komunismu. Neskutečné, co komunisté dokázali dělat za intriky a zvěrstva.
Druhý díl je stejně tíživý jako ten první... Dala bych knihu přečíst všem, kteří by chtěli tento režim vrátit. A možná ji dala i do povinné četby na střední školy.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2022 |  Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
| 2021 |  Nebe nad Perninkem |
| 2023 | Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 |
| 2021 | Chaloupky |
| 2024 | Sudetský dům III: 1959–1963 |
Opět božská kniha Štěpána Javůrka. Já takové knihy prostě miluju. Ovšem i tak to byla neskutečná doba a znova mě to utvrzuje v tom, co byli bolševici a komunisti za hroznou svoloč. Doslova se mi v kapse otevíral nůž při tom, co to byli za SVINĚ! Už se těším na třetí díl.