Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/503859/bmid_sudetsky-dum-FHu-503859.jpg
5
1369
1369
Sudetský dům série
1. díl >
Je léto 1945, krátce po válce. Mnohé české rodiny míří do Sudet, aby zde zabraly domy po odcházejících Němcích. Jiří a Marie Smolíkovi, společně se synem Františkem, dorazí s celým svým skromným majetkem do podhorské vsi Glasendorf. Tady úřaduje krutý a cynický národní správce a člen rudé gardy Vojtěch Tomeček. Svým žoviálním a podlézavým způsobem nabízí rodině krásný sudetský dům. Dům Smolíkovi okamžitě nadchne, má jen jeden nedostatek. Dosud v něm žije původní německá rodina, která čeká na odsun. Všichni se tak musejí načas naučit žít ve společné domácnosti. Jedni, kteří jsou zde novými pány, ale musejí trpět staré obyvatele domu. A druzí, kteří zde žili celý život, ale teď jsou tu vlastně cizí. A v pozadí toho všeho se objevují staré křivdy a rány, které způsobila válka...... celý text
Přidat komentář
Knihu z poválečného období, která se především zabývá odsunem Němců ze Sudet, jsem poslouchala na doporučení. Vůbec se mi do ní nechtělo, protože v poslední době jsem četla dost knížek s tematikou války a už jsem jí zkrátka přesycená. Není to lehké čtení. Nicméně jsem knihu objevila na audiotéce, tak jsem se do ní pustila a jsem za to ráda.
V příběhu se hodně řeší vztahy mezi Čechy a Němci, místy je dost drsná, ale nechybí ani romantická linka. Stylem i tématem mi připomněla Šikmý kostel od Karin Lednické.
Kniha byla pěkně namluvená, postavy v ní mě zaujaly a časem se pustím do dalšího dílu. V brzké době by měla vyjít i trojka. Tudíž mám další rozečtenou/rozposlouchanou sérii a to jsem je spíš chtěla dokončovat a ne začínat nové. No nic.
Po přečtení knihy nemám slov. Silný, tragický a smutný příběh obou rodin se mi dostal pod kůži. A tak dobře napsaný, jsem opravdu neskutečně dojatá. Knihu doporučuji a hned si přečtu pokračování.
Čekal jsem další drsný příběh ze Sudet a toho se mi dostalo vrchovatě. Střet dvou národů, po relativním klidu první republiky příšla předválečná krize, válka, její konec a chystá se odsun. Do pohraničí se hrnou hordy českých dobyvatelů, někteří s úmysly poctivými, mnozí právě naopak. Příběh zde odvyprávěný je lidský, uvěřitelný. Česká rodina je nastěhována do domu, kde - dočasně - s ní musí dožít i rodina německá. Češi mají mladého syna, němci dceru - co se asi tak stane, že? Četlo se to hezky, příběh odsýpá, graduje, že to dobře prostě dopadnout nemůže je (jak to v českých dějinách bývá) jasné od začátku. Za mě spokojenost, takové to "FŇ" které umí dámy Mornštajnová nebo Klabouchová tam sice nebylo, ale určitě se vrhnu na další díly!
Příběh z konce druhé světové války nám chce ukázat, že lidské utrpení před, v průběhu a po skončení válečného konfliktu je pro ty, kteří to neprožili, těžko pochopitelné. A potrestání kolektivní viny s sebou přináší mnoho nespravedlnosti, křivd a nejasností zejména pro ty, kteří nesou nejmenší vinu na všech hrůzách. Téma by si zasloužilo podrobnější zpracování.
Doporucuji, minimalne jako prehled o tom, co se vse v povalecnem Ceskoslovensku zvladlo odehrat
Výborná kniha i když téma není vůbec jednoduché, ale to jsou bohužel dějiny. Doporučuji.
Knihu jako dílo hodnotím 5ti hvezdičkami. Knihu jsem četla do společného čtení našeho čtenářského klubu, jinak bych jí vůbec nečetla. Nečtu holocaust a tento druh četby. Ačkoliv kniha jako dílo je výborná, obsah knihy není druh četby, kterou vyhledávám a vyhledávat budu. Další knihy od autora si nepřectu právě z tohoto důvodu. Jinak kdo takové knihy čte tak autora určitě doporučím.
S**** komunisti! Samozřejmě, že ne úplně všichni a samozřejmě, že i mezi nekomunisty byli sadističtí a bezpáteřní lidé... Jen jsem si musela ulevit
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Už předmluva byla neotřelá a citlivá a dojemná a tak to pokračovalo celou knihu.
V jakém místě a v jakých horách se tedy můj knižní Glasendorf nachází? Nechť si jej každý čtenář umístí do míst, které má rád, a do hor, které jsou mu nejbližší. Nejde totiž o to, kde se příběh odehrává, ale o lidi, kteří jej vytvářejí...
Nezapomenutelné. :-)
Kniha na nesmírně obtížné téma. Je dobře, že jsou takové knihy psány a že čtenáři mohou zprostředkovaně zažít všechna příkoří tehdejší temné doby a zamyslet se nad tím, jestli je vše opravdu tak černobílé. Jako člověk pocházející ze Sudet jsem odmalička slýchávala příběhy o tom, jak je ten a onen statek po Němcích, jak našli noví obyvatelé schované zásoby na tajných skrýších i dlouho potom, co k odsunu došlo a jak veškeré morální hodnoty jsou zpochybňovány, když slyšíte, k jakým příkořím na obou stranách docházelo. Během čtení mi tolikrát bylo tak teskno! Do příběhu jsem se velmi rychle začetla a s hrůzou očekávala, co ještě přijde dál. Jednotlivé postavy byly uvěřitelné a i jejich chování jen potvrzovalo to, že nic není černobílé. Přesně jak se píše v knize: "Já jen vím, že lidé jsou buď dobří, nebo zlí. A jazyk, kterým mluví, v tom nehraje žádnou roli." Jednu hvězdičku strhávám za ne úplně dobrou korekturu, gramatická chyba u skloňování příjmení rodin mi opakovaně trhala oči. Na druhý díl se však i tak velmi těším, už aby byl v knihovně připraven!
O Sudetském domě byly od jeho vydání napsány desítky recenzí a stovky komentářů, a proto nemohu sdělit nic objevného. Snad jen zamyšlení nad tím, kdo je "cílovka" tohoto románu. Ti, co naši historii znají podrobně, v něm nenajdou nic překvapivého, nic hlubšího. Ti, kteří se za minulého režimu o tzv. divokém odsunu Němců neučili a o naše dějiny se více nezajímali, se přesvědčí, že zlo plodí zlo (viz zděšení odsouvaných, že je nakládají do stejných dobytčích vagonů, ve kterých Němci odváželi Židy do koncentračních táborů). A pro ty, co již mají "načteno", to může být jen drsná romance s předvídatelným dějem i koncem.
"František pochopil, co mu chtěla říct. Život, to je cesta. Dlouhá a klikatá cesta. A člověk se musí pořád prát. Za sebe. Za své blízké. Za věci, které má rád. Nic není takové, jak to vypadá na první pohled. A všechno to platí dvojnásob v dobách, jako je tato." str. 93
Tato pasáž mě přiměla přemýšlet nad tím, zda i současní dvacetiletí vnímají životní cestu jako neustálou bitvu. S čím bojují? Jsou ochotni se za něco prát? Jak by se zachovali, kdyby se (nedejbože) dostali do stejných situací jako František? Právě tato postava mě v knize zaujala nejvíce. Ač na krátkém časovém úseku, škoda že autor tak spěchal, vidíme, jak se nejmladší Smolík vyrovnává s rozporuplnou dobou. Dle mého pouze tato postava má v ději alespoň nějaký vývoj.
Vykřičníky, všude samé vykřičníky. To byla první myšlenka, která mě při čtení napadla. Bohužel pak to už šlo dál v tomto duchu. Je to škoda, z tématu by se dal vytřískat skvělý příběh, bohužel mi nesedí autorův styl... a vykřičníky.
Kniha není špatná, ale taková mi přijde jako "slohová práce na téma.....".
Autor a jeho pojetí soužití sudetských němců a čechů není až tak pravdivé.
Sám pocházím z Chebu (63) a vím podle příjmení spolužáků a spolužaček kolik zde žilo po válce němců a jaký zde byl turistický ruch. A to i za "tuhé totality".
Každopádně se autor sice snaží o objetivitu myšlení a jednání obou stran, ale jaksi z výsledku plyne, že nakonec ti němci zase tak špatní nebyli a všechno to špatné způsobil jeden člověk.
Samozřejmě člen Rudých gard a hlavně člen KSČ. Ten je jakým si společným jmenovatelem a ztělesněním všeho zlého.
Jen bych panu spisovateli připoměl přísloví o "setí větru a sklízení jeho následků".
Velmi čtivě napsané, je to neradostné čtení plné emocí, německé versus české rodiny v pohraničí po válce, kde vše platí oko za oko, zub za zub. Lidé jsou plní naději a rozhořčení zároveň, v srdcích jsou plní pomstychtivosti a zároveň se bojí o své životy a do toho začínající komunistický režim.
Začnu tím pozitivním: autor se snaží být objektivní a popsat situaci z obou stran. A myslím, že se mu to daří dobře.
Jinak se v rámci žánru jedná o ryze průměrnou knihu a zpracování tématu je spíš slabší. Jazyk knihy je nezajímavý, styl vyprávění je "Franta měl hlad - koupil si rohlík - najedl se - Franta už neměl hlad". Příběh knihy je velmi předvídatelný a není tam nic, co by člověka překvapilo nebo co by nečekal.
Pokud vás téma zajímá, poohlédněte se po jiných knihách, které téma zpracovávají o mnoho lépe a literárně jsou skvělé. Sudetský dům skvělý není. Není vyloženě špatný, ale další díl už číst rozhodně nebudu.
Zajímavý pohled autora na historické události vysidlování sudetských Němců. Názorově vybalancované. Přivítala bych i hlubší nástin reálií. Chvílemi mi obsah přišel až příliš lehce predjimatelny, škoda, že se nevyhnul klasickému tématu lásky. Ale určitě zaujal a těším se na další části.
...Kdo je vlastně postavil proti sobě? Byli to zlí, zákeřní a mocí opilí jedinci na obou stranách. To oni jim uchystali válku a vše, co s ní souviselo. Pro svůj vlastní prospěch. Pro své cíle. Udělali těm obyčejným lidem život těžkým....
Chtělo se mi brečet.
První díl série z českého prostředí mě překvapil, jak dobře a čtivě je napsaný. Líbil se mi, vyvolal všechny emoce, jak měl, zkušený rukopis autora vás vede příběhem bez dechu až k závěru.
Další, nově objevený český autor ukázal, že i u nás jdou napsat skvělé příběhy, bez přehnané marketingové podpory. Dobrá kniha si cestu ke čtenáři najde, a podle více než tisícovky hodnocení (92%) je vidět, že oblibu a kvality knih mladého českého autora potvrdilo mnoho dalších čtenářů. Doporučuji.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
| 2021 |  Nebe nad Perninkem |
| 2021 | Chaloupky |
| 2023 | Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 |
| 2024 | Sudetský dům III: 1959–1968 |
Se sudetskou tématikou jsem nedávno přečetla i Rozpůlený dům. Ten se mi líbil o kapku víc, takže úplně plný počet zde nedám. To je tak, když se člověk na knihu moc těší. Měla jsem holt vyšší očekávání...
A rozhodně bych snesla více stránek, nějak rychle ten zajímavý, smutný a chytlavý příběh utekl...
Další díly si určitě přečtu, protože i přes ten můj ne úplně nadšený komentář to byla kniha čtivá a libila se mi.