Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/503859/bmid_sudetsky-dum-FHu-503859.jpg
5
1369
1369
Sudetský dům série
1. díl >
Je léto 1945, krátce po válce. Mnohé české rodiny míří do Sudet, aby zde zabraly domy po odcházejících Němcích. Jiří a Marie Smolíkovi, společně se synem Františkem, dorazí s celým svým skromným majetkem do podhorské vsi Glasendorf. Tady úřaduje krutý a cynický národní správce a člen rudé gardy Vojtěch Tomeček. Svým žoviálním a podlézavým způsobem nabízí rodině krásný sudetský dům. Dům Smolíkovi okamžitě nadchne, má jen jeden nedostatek. Dosud v něm žije původní německá rodina, která čeká na odsun. Všichni se tak musejí načas naučit žít ve společné domácnosti. Jedni, kteří jsou zde novými pány, ale musejí trpět staré obyvatele domu. A druzí, kteří zde žili celý život, ale teď jsou tu vlastně cizí. A v pozadí toho všeho se objevují staré křivdy a rány, které způsobila válka...... celý text
Přidat komentář
... jedním slovem *nádhera*. Krásně psaný příběh v těžkých časech. kdy vedle sebe žili Němci i Češi. Ale pouze do té doby, než někdo nařídil, že jedni tu žít smí, druzí ne. A ve většině případech bylo po sousedství, kamarádství. Měla jsem pocit, že tam žiju s nimi. Těším se na pokračování
Moje první kniha od tohoto autora a byla jsem mile překvapená. Hodně čtivé, smutné a zároveň takové opravdové. Neměli to lidé v té době lehké, ani na jedné straně. Nikdy jsem se o sudetskou otázku nezajímala, ale bylo to dobře napsané.
Tak první knize autora "Chaloupkám" jsem dal jasný odpad. A ani po roce a půl si nemyslím, že by to nebylo zasloužené. V této knize je cítit, že autor se alespoň trochu vypsal. Pořád je to napsané velmi jednoduchou češtinou s velmi slabými dialogy. Navíc během čtení jsem si často vzpomněl na obsahově podobně zpracovaná témata v jiných knihách. Nejčastěji Zdivočelá země od Stránského, ale dobře. Stále je děj dopředu předvídatelný. Celkově se to čte trochu lépe. A co jsem ocenil už není žádná cikánka, která vám předvídá budoucnost :)
Přečteno jedním dechem během pár dní :) ačkoli jsem fanda historie, o Sudetech a jejich obyvatelích jsem toho moc nepřečetla, a tak to doháním alespoň takto. Každá mince má vždy dvě strany, všude jsou lidé dobří i zlí. Těžko soudit, sami nevíme, jak bychom se v dané situaci zachovali :) Naprostá pecka :)
Moc hezky napsané i se všemi krutostmi. Lidé by měli vědět, co se tenkrát dělo. A jak vidíme i čeští lidé byli krutí. Těším se na druhý díl knihy.
(SPOILER) Na Sudetský dům jsem se hodně těšila, ale občas je velké očekávání následováno ještě větším zklamáním. Velmi pozitivně hodnotím téma, je jedině dobře, že ho někdo dokáže předávat přístupnou formou, protože je to stále část našich dějin, o které raději nemluvíme. Nicméně, a zde bych ráda citovala klasika: "Nevím věru, co Vám vytknouti dříve, zda chatrný děj, mátožnost postav, či veškeré prohřešky proti zákonům dramatu, které jste stihl učiniti již během prvního jednání." Děj samozřejmě není přímo chatrný, jen je velmi předvídatelný - např. zmínka o psu na jedné z prvních stran je napsána tak, že je vám jasné, jaký neblahý osud tohoto člena rodiny potká, a kdybyste to náhodou neodhadli napoprvé, nápověd bude na velmi krátkém prostoru více, atp. Velmi nemile mě překvapila plochost postav. Přestože se autor snažil nechat nahlédnout do myšlenek jedné každé hlavní postavy, tyto osoby mi splývaly - pokud bych odmyslela kontext, neodhadla bych, zda zrovna situaci nahlížím optikou ženy, muže, původních obyvatel, či přistěhovalců. Nemohla jsem se ubránit srovnání např. s Karin Lednickou. Ale pokud můžu věřit zdejším komentářům a ve druhém díle je patrný posun, jsem jedině ráda, protože autor je mi na základě rozhovorů s ním, které jsem slyšela nebo četla, velmi sympatický.
Velmi silná kniha. Člověk si uvědomí co vše se dělo a jak to měli lidé v životě těžké a i přes to vše se snažili žít pospolu, pomáhat si a být si podporou. Už se těším na další díl.
Pro někoho bez informací o české historii možná zajímavé, ale pro ostatní až příliš předvídatelné, polopatické. Chybí tomu překvapení, naprostá většina děje je odhadnutelná dlouho dopředu. Nestane se nic zajímavého ve vývoji postav ani v ději. Z tohohle tématu se dala vytřískat o pořádný kus lepší knížka. Nakonec jsem se donutil to dočíst, druhý díl už si ale určitě nedám.
Krásné čtení o lidských osudech v nelehké poválečné době. Moc mě to bavilo a četlo se to hezky. Z počátku mi byl František jako postava dost nesympatický, ale od chvíle, kdy se seznámil s Paulou, najednou dospěl, řekla bych prozřel a stal se z něj správný statečný mladý muž. Celou dobu jsem jejich vztahu přála šťastný konec, ačkoliv jsem tušila, že na něj nedojde...
Již mám v knihovně zarezervovaný druhý díl. Nejraději by člověk začal číst pokračování ihned, ale budu si muset chvíli počkat...
Pro mne první kniha od autora a rozhodně tedy ne poslední...
Co dodat, což tu nebylo napsáno? Krásná knížka a zlé době. Knížky z doby válečné a poválečné mě vždycky hodně zajímaly, ale tohle bylo opravdu poutavé čtení, které nešlo jen tak odložit. Vše to co se píše v této knize mi kdysi vyprávěla prababička, která v Sudetech žila. Byla to hrozná doba, plná zlosti, strachu a chuti po pomstě. Knížka ve mě vyvolávala neskutečné směsice emocí. Ale nelze jinak, než ji doporučit a ladně pokračovat v druhé knize :-)
Hezky napsáno, mrazilo mě místy, uvěřitelný příběh o tom, jak si poválečná doba prohrávala s osudy lidí, z dnešního pohledu hrozná zvěrstva, co si lidé dělali, ale s doteky lidskosti. Pěkné.
Silný příběh, autor skvěle popsal poválečnou dobu, život v Sudetech.Doporučuji.
Je to zvláštně napsané, tak trochu dětsky. Nedá se ale upřít, že to má spád ale nevím zda v tom budu pokračovat. Zlá doba! Snad nikdy nebudu v takové situaci jako lidé v té době.
Annicka v komentáři níže to vystihla podle mě trefně - těžké téma zpracované spíše jako oddechovka.
Je to kniha o nelehké době, píše se v ní o nelehkých věcech. Ale přesto bych řekla, že jde o takovou oddechovku. Je to napsané čtivě, stránky utíkají jedna za druhou, kniha si ale neklade za cíl být nějaká vysoká literatura plná metafor nebo hluboké psychologie postav. Je vlastně vcelku jasné, jak do dopadne, i když musím říct, že by možná druhý díl byl zajímavý, pokud by Františkovi a Paule jejich plán vyšel... Ale nevyšel, jak je ostatně mnohem pravděpodobnější. Oceňuji, že vše není viděno úplně černobíle, i přes určitou plochost postav je zřejmé to dilema všech, kteří se musí vypořádat s tím,že možná nepatří jen do zcela kladného tábora...
První díl jsem zhltl a teď už mám rozečtený druhý.
Přál bych si, aby se děj odvíjel jinak, ale doba tomu nepřála a autor nepodlehl chuti psát pohodové čtení. Díky, jsem zvědavý, jak to bude pokračovat.
Od spisovatele Javůrka jsem přečetla Chaloupky a byly perfektní. Sudetský dům - úžasné a jdu na "dvojku".
Autorovy další knížky
| 2022 |  Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
| 2021 |  Nebe nad Perninkem |
| 2021 | Chaloupky |
| 2023 | Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 |
| 2024 | Sudetský dům III: 1959–1968 |
Štěpán Javůrek se pravděpodobně dostal na jednu z nejvyšších příček autorů současných autorů a nutno říci, že zaslouženě. Po Chaloupkách , od nichž jsem neodtrhla oči jsem se vrhla na Sudetsky dům, který tak nádherně popisuje, jak lehko je člověk zmanipulovatelný a jak lehko zapomíná vlastní chyby a j
eště lehčeji podléha nesmyslným pomateným myšlenkám... a následně ..Král je mrtev,ať žije král.Javůrek popsal vše tak nádherně a lidsky, ale....bydlím v Sudetech, v roce 1987 jsem viděla, že Blaschke měl pravdu, když říkal...."Vrátíme se..." , tenkrát jsem tomu ale nerozuměla, pochopila jsem to mnohem později a nejvíc právě u této knihy...a vzpomněla jsem si i na bujaré oslavy Němců na Jestědu pravě v osmdesátých letech, ...odpouštět křivdy se má, ale opakovat chyby by se nemělo a to věděl o František Smolík z Glasrndorfru, či že Sklářů.