Sůl moře
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544493/bmid_sul-more.png
5
2733
2733
Druhá světová válka se chýlí ke konci a statisíce Němců prchají před postupující Rudou armádou. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu a cestu ke svobodě. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se zdá svoboda na dosah, udeří tragédie. Pak už jen každý z těch deseti tisíc lidí na palubě bojuje o přežití. Podle stejnojmenné knihy vydané nakladatelstvím CooBoo v roce 2016.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno:
2019
,
Voxi
Originální název:
Salt to the Sea, 2016
Interpreti: Anita Krausová , Petra Tenorová , Kryštof Bartoš , Kryštof Krhovják , Radka Fidlerová
více info...
Přidat komentář
Kniha se četla rychle a dobře, přestože zpočátku mi krátké kapitoly a přeskakování mezi myšlenkami jednotlivých hlavních hrdinů dost vadily. Brzy jsem si však na tento styl vyprávění zvykla a nemohla jsem se od knihy odtrhnout.
Tyto tragické události je potřeba připomínat, aby lidé věděli, že válka nikdy nemůže mít vítěze, přestože učebnice dějepisu tvrdí něco jiného. Jedni zůstanou mrtví na bojištích, jiní ve vybombardovaných městech a další přežívají dál se zlomeným srdcem a mrtvou duší, protože tomu všemu museli přihlížet, anebo se sami podílet na zabíjení. Jestliže zuří válka, je naivní si myslet, že se to týká jen vojáků a civilisté mohou být uchráněni. A je vlastně jedno, vezme-li jim život hlad, zima nebo nemoci, omyl v podobě bomby určené pro vojenský cíl, nebo jasný záměr způsobit co největší ztráty nepříteli a vnitřně zlomit ty, kdo přežijí. Těm lidem už život nikdy nikdo nevrátí. Válka dělá z mužů, jež byli kdesi stovky kilometrů daleko milujícími otci, krvelačné bestie, kterým už na ničem nezáleží, když najednou zjistí, že jejich rodiny vyvraždili či jejich ženy a dcery znásilnili jiní milující otcové, jen stojící na opačné straně barikády. Všechno toto v knize najdete, když ne přímov textu, tak mezi řádky.
Proč jen čtyři hvězdičky? Autorka se snaží působit nestranným dojmem, ale můj dojem byl ten, že úplně nestranná není. Ač hovoří o zločinech všech válčících stran, v souvislosti s Německem (a stručně zmíněnými některými dalšími státy) se drží věcného tónu bez výrazných emocí, ve vztahu k Rudé armádě od začátku převládá pejorativní tón (barbaři apod.). Byť tyto emoce probleskují v myšlenkách hrdinů prchajících před postupem Rudé armády a ti na takové emoce jistě měli plné právo, napadá mě, zda neuvažovali trochu jinak, alespoň ti, kteří měli mnoho důvodů nenávidět nacistické Německo. Knihy starších autorů, kteří 2. světovou válku zažili (např. H. Thürk, Hodina mrtvých očí), na mě v tomto směru působí podstatně věrohodněji.
Ačkoli autorka zmiňuje, jak velké množství historických dokumentů prostudovala, některé události zmíněné v knize, opět v myšlenkách hlavních hrdinů, např. tragédie u Nemmersdorfu, jsou vylíčeny přinejmenším sporně. Když pátráte v jiných zdrojích, oč přesně šlo, zjistíte, že ve skutečnosti vše patrně proběhlo jinak a verzi vylíčenou v knize používala nacistická propaganda. Čekala bych, že autorka na tyto věci krátce upozorní; jinak to totiž může vypadat, že se v případech jako je tento, vždy držela faktů.
A také mě zarazilo, že mezi všemi státy, které autorka navštívila, a příslušníky národů, které oslovila, chybělo Rusko/Rusové. Jejich pohled na to, co se při operaci Hannibal stalo, zda oficiálně šlo o útok na vojenské cíle, by mohl být užitečný. A samozřejmě svědectví případných pamětníků nebo jejich dětí by dokreslilo pohled z druhé strany. Už proto mi to připadá důležité, že kdykoli někoho, koho se věc týká, vyloučíme "z kruhu", vede to k dalším nedorozuměním, a jak víme, někdy drobné nedorozumění na konci zplodí válku. To, co se dnes mnozí snaží současnému Rusku podsouvat, mi připadá jako holé šílenství a krok směrem, jímž bychom se už nikdy neměli vydat.
Tohle se nedá hodnotit slovy, musí se to přečíst a procítit. Silná kniha, tragicky nádherná, ale vážně nádherná. Ta energie vložená do výzkumu je obdivuhodná a epilog mě, jak je u Ruty zvykem, srazil na kolena. Je neuvěřitelné jak selektivní jsou hodiny historie a kolik toho člověk ještě neví, byť čte o válce už léta.
Líbila se mi stavba knihy. Krátké kapitoly umocňovaly chuť ke čtení. Člověk mohl od knihy kdykoliv odejít, když kapitolky byly na dvě tři strany. Ale prostě nechtěl. Přečteno na dvě tři sezení. A říkám to velmi výjimečně, ale četla bych rozhodně znovu.
Za mě skvělá kniha, stejně jako ty další dvě, co jsem od Ruty Sepetys četla.
Kratičké kapitoly vytvořily svižné napředování děje, úplně mě vtáhly, ani se mi nechtělo knihu pustit z ruky. Příběh byl dojemný, ale ne patetický, napsán stručně a jasně, ale nebyl povrchní, hodně mě to chytlo za srdce. Nebyl tak drsný jako cesta na Sibiř z knihy "V šedých tónech", ale ta spousta utrpení tam byla.
Titanic zná každý, o potopení lodi Wilhelm Gustloff jsem se dozvěděla až teď. A jaké bylo moje překvapení, když mi docvaklo, že Joana a Lina (V šedých tónech) byly sestřenice, i když knihy jsou na sobě nezávislé.
Miluji, když se díky čtení dozvím něco nového. O potopení Wilhelma Gustloffa jsem neměla ani ponětí. Samotná kniha se četla díky krátkým kapitolám velmi lehce, jen jsem měla ze začátku problém se vůbec začíst. Hlavní postavy si oblíbíte, jen Alfred mi lezl neskutečně na nervy.
Jediné negativum, které mohu říct je, že díky vysokému hodnocení a skvělým recenzím jsem očekávala, že mne kniha zcela pohltí, že potečou krokodýlí slzy a že knihu budu dále nadšeně doporučovat. To se bohužel nestalo.
Delší dobu jsem se potýkala s menší čtenářskou krizí a žádná kniha nebyla dost dobrá. A pak jsem si přečetla Sůl moře.
Že nacisti za války vyhladili miliony Židů a dalších skupin, ví asi naprosto každý.
O Wilhelmu Gustloffovi jsem nikdy v životě neslyšela. Nikdy mě nenapadlo uvažovat o tom, jak dopadli němečtí civilisté a lidé, kteří s válkou nechtěli mít nic společného. Vždy se mluvilo jen o těch, kteří bojovali. Ne o těch, kteří neměli kam jít, přišli o rodinu a snažili se utéct.
A nenapadlo mě ani to, že Sověti, kteří u nás byli považováni za "zachránce a osvoboditele", někde působili právě naopak. Že i v Německu bylo spoustu nevinných lidí.
Knížka měla velmi krátké kapitoly, takže se četla velice dobře a ani střídání pohledů mi nevadilo, brzo jsem se zorientovala.
Dlouho jsem ji odkládala a o to víc jsem teď překvapená, jak mě chytla za srdce. Určitě není poslední, kterou od téhle autorky budu číst.
Další příběh, který mě doslova pohltil..! :)
A to nejen tím, jak byl čtivý, ale jak krutý život dokáže být a jaké osudy nám on sám připravil..
Při čtení se mnou cloumaly všechny emoce a oko nezůstalo suché..! :)
Jo jo,tak tohle je opravdu pěkně čtivý příběh.Ze začátku mi teda malinko vadilo rychlé střídání vypravěče,ale pak už jsem to ani nevnímala,to už mě děj pohltil a nepustil.Někteří knize vytýkají tu romantickou linku,ale já bych neřekla že by to bylo nějak moc přes,spíš tak přesně akorát.Trocha milostného citu nikdy neškodí,protože láska to je naděje.
Ruta Sepetys napsala a zpracovala tragédii na lodi Wilhelm Gustloff skvěle. Ač kniha popisuje hrůzné události, líbilo se mi zpracování. Přiznám se, že jsem o této lodní tragédii nikdy předtím neslyšela. Hned jsem si pak hledala informace na internetu a za příběh Rutě moc děkuji. Probudila ve mě zájem i o další historické události, které v knize popsala. Poslední dobou mě historické díla zajímají čím dál víc. A tato je rozhodně jedna z nejpovedenějších.
"Nesmíme dopustit, aby pravda zmizela s těmi, kteří to vše prožili."
Kniha klenot. Krásná práce s narací, propracovanost psychologie postav, silné memento skutečných událostí. Jedna z mála knih, jíž bych přečetla i vícekráte.
Stejně jako autorčina kniha V šedých tónech, i Sůl moře je velmi čtivý příběh na pozadí událostí, o kterých jsem neměla tušení. Přečteno za dva dny, doporučuji!
Příběh čtyř lidí, kteří jsou každý odjinud a jejichž osud se protne, když se snaží dostat na loď Gustloff, která je má odvézt do bezpečí. Samotná cesta lodí a následná tragédie je vlastně jen vyvrcholením knihy, zakončením jejich společného putování za svobodou. Kniha se mi líbila, četla se dobře, určitě i díky kraťoučkým kapitolám, vyprávěných čtyřmi hlavními postavami. Tři z nich jsou mi sympatické, ta čtvrtá..no to byl asociál, debílek. Příběh plný zoufalství, naděje a člověčenství. Souhlasím však s předchozím komentářem, ten konec mi není jasný, asi si ho budu muset znovu přečíst.
Upřímě teď jsem to dočetla a mám z toho takové divné pocity. Ne že by se mi kniha nelíbila, to naopak ale nějak jsem nepochopila jak to dopadlo a doteď to nechápu...ale není pochyb o tom že se mi kniha moc líbila, je vidět že autorka ví jak psát. Ovšem jsou tu i věci které musím vytknout, například velmi pomalý rozjezd...od knihy jsem čekala že bude celá popsaná plavbou o které jsem tehdy ještě nevěděla že trvala pouze několik hodin. Každopádně dvě třetiny knížky jsou popsané cestou k popřeží, k lodi, trochu mě to zklamalo. Další věc souvisí s tou první. Je to docela krátce popsaná tragédie, potopení. To mě taky mrzelo, včetně toho že jsem si myslela že všichni hlavní hrdinové přežijí. Jinak knize dávám 84% (4.2 hvězdičky) a vřele doporučuji lidem, kteří mají rádi např. potopení Titanicu
Uhm, asi jsem zase četla jinou knihu než všichni ostatní. Jsem vděčná za to, že autorka skrze tuto knihu informuje o největší námořní katastrofě, která se kdy stala, a dostává ji tak do podvědomí mnoha a mnoha čtenářů. Už jen za to si zaslouží metál, protože kam se hrabe Titanik? Na Wilhelmovi zemřelo přes 9000 lidí, přes 3000 dětí...
Ale samotné příběhy čtyř různých lidí, které jsou ovládány válkou, nacismem, rasovou nenávistí a neskutečnou sobeckostí, hloupostí a lidským ignorantstvím, za mě prostě nefungovaly. Pořád si sice stojím za tím, že myšlenka je dobrá, ale postavy byly až příliš strojené, ploché a neurčité. A asi jsem citový pařez, ale se mnou tento román zkrátka nic neudělal.
To, co se mnou něco udělalo byla závěrečná poznámka autorky, při které mi běhal mráz po zádech.
Úžasná knížka, která čtenářům přibližuje příběh jedné námořní tragédie, o které se příliš nemluví.. Loď Wilhelm Gustloff měla za cíl evakuovat přibližně 10 000 osob (převážně civilistů) z tehdejšího Východního Pruska do Německa. Bohužel byla zasažena sovětským torpédem a došlo tak k obrovské tragédii, během níž zahynulo až 9000 lidí.
Příběh je vyprávěn z pohledu 4 hlavních postav jakožto čtyř různých vypravěčů (zajímavý přístup, knížka se čte opravdu snadno).. po tom, co se čtenář zorientuje ve všech liniích a v tom, jak se prolínají, najde si k některým postavám své sympatie a k některým může mít naopak jisté výhrady... Očima litevské sestřičky Joanny, pruského restaurátora Floriana, mladé polské dívky Emilie a německého námořníka Alfreda sledujeme nešťastnou situaci lidí v samém konci druhé světové války. Bohužel se na obou stranách "barikády" našli nevinní a zoufalí lidé, kteří se snažili ze všech sil ochránit své blízké a zachovat si národní hrdost.
Je opravdu zajímavé číst knížky, které vyprávějí válku také z "druhé strany", kdy ten, kdo byl pro nás zachráncem, byl pro jiné nepřítelem a strůjcem zla.
Příběhy zoufalých lidí, kteří si mysleli, že když už se po strastiplném útěku dostali konečně na loď jsou zachráněni, ale nestalo se tak. Tragický konec několika německých lodí o kterých se hodně dlouho nemluvilo a nic se nevědělo. Nádherně zpracované a čtivé od začátku do konce. Tleskám spisovatelce - vřele doporučuji.
krásná a zároveň smutná kniha ze samého konce druhé světové války o cestě za svobodou, která pro mnohé skončí tragicky...je jednou z těch knih na které se nezapomíná, moc doporučuji
Druhá světová válka se chýlí ke konci. Z Pobaltských republik utíkají tisíce uprchlíků před sovětskou armádou. Jediná cesta za svobodou vede přes moře. Tři uprchlíci, Litevka Joana, Polka Emília a Němec Florian se snaží dostat na loď. Každý z nich skrývá nějaké tajemství, která postupně vycházejí najevo. Po strastiplné cestě se jim podaří dostat na loď Wilhelm Gustloff, kde se seznámí s Němcem Alfrédem.
Zasvěcení vědí, jak to s lodí Gustloff dopadlo. Torpédovala ji sovětská ponorka, loď se potopila a zahynulo na ní přibližně devět tisíc lidí, převážně civilistů a hlavně dětí.....
Jedna z nejlepších knih, které jsem četla.
Nejdřív jsem se nemohla začíst, i když mě styl knížky bavil. Na chvilku jsem ji odložila, pak se k ní vrátila a dočetla jedním dechem.
O pozadí skutečné události jsem se dozvěděla až po dočtení, což můj zážitek ještě umocnilo.
Knížku bych doporučila k přečtení - příběh, romantika, válka, strach i odvaha a emoce.... tohle všechno se v této knížce dá najít.....
Románové zpracování největší námořní tragédie v historii lidstva, která přitom patří k nejméně známým katastrofám. K potopení přeplněné lodi plné civilistů (většinu obětí tvořili děti!), zničené torpédy ze sovětské ponorky, došlo v roce 1945. Tedy v závěru druhé světové války, během lednové evakuace pruských a jiných obyvatel. Miliony lidí různých národů tehdy přišlo o své domovy nebo byli vysídleni. V té rozbouřené, tragické a politicky obtížné době si státy navzájem ubližovaly jako na běžícím páse a proto jsem ráda, že toto memento vzniklo a že nám tuto nesmírně tragickou a spletitou dobu autorka přibližuje.
Příběh je vyprávěný z pohledu čtyř různorodých postav, každá je jiné národnosti a každá má k útěku ze země jiný důvod (kromě německého námořníka, který je členem posádky). Každý si sebou vleče svoje zranění a traumata. Většina knihy není věnována samotné námořní katastrofě, popisuje především putování jedné skupinky k lodi, která měla být jejich záchranou a krátký pobyt na ní. Přitom mimoděk prostřednictvím vzpomínek a zážitků zobrazuje válečné strádání, nespravedlnosti a krutosti.
Kniha je slušně napsaná, dramatická, navzdory těžkému tématu čtenáře nezdeptá, je totiž vyvažována lidstvím, sebeobětováním, pomáháním si navzájem, láskou, ušlechtilými skutky a zbabělost je tu podána až karikaturistickým způsobem.
A proč ten zvláštní název Sůl moře? Jedna z postav se smiřuje s tím, že právě umírá a jako spousta jiných obětí kolem ní se stává součástí promrzlého oceánu, splývá s ním...
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) uprchlíci jantarová komnata ženy v 2. světové válce Prusko námořní katastrofy podle skutečných událostí dívčí romány Wilhelm Gustloff (loď) evakuace
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Tohle si prostě musíte přečíst. Při čtení knihy to vše cítíte s postavou v knize..krásné