Šumavský Děs
Václav Votruba
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/351428/bmid_sumavsky-des-X5Q-351428.jpg
4
13
13
Šumavský Děs série
1. díl >
Upíří masakr v Cetvinách, sabaty na Ďáblových kamenech v Hůrce, tajemná babička z Černé v Pošumaví, skřet v podzemí Dívčího kamene, obludník v Hořicích na Šumavě, hornoplánský obr Thomas Thieme, děsivé podzemí pod Větřním a mnohé další příběhy z dávné i nedávné historie českokrumlovského regionu ožívají ve vzpomínkách bájné bytosti, která se rozhodla ve spolupráci se spisovatelem Václavem Votrubou sepsat své paměti. Paměti, ze kterých tuhne krev v žilách.... celý text
Přidat komentář
Některé příběhy jsou slabší, jiné naopak opravdu povedené, ale nejvíc mě zaujal samotný styl vyprávění. Celkově je to velmi dobré čtení, které určitě stojí za to. A teď hurá na druhý díl!
Člověk, který daná místa zná, si knihu užije ještě víc. Fajn večerní čtení :-)
Šumavský Děs je zvláštní kniha. Zaujala více svou formou, než obsahem. Příběhy v ní obsažené nejsou zrovna originální, ale celkové pojetí knihy je velmi zajímavé a samotným příběhům jen dodává na kráse. Místně silně ukotvené, byť čistě smyšlené, mýty a povídačky, které by obstály u večerního a pozdně nočního ohně, které bych se nebál číst svému malému synovi. Ale ten styl a fakt, že si všechny příběhy udržují příjemnou linii a laťku a pokud ji opouštějí, tak kvalitativně, atmosférou a zájmem jen a jen nahoru (BABIČKA, POD VĚTŘNÍM, POMSTA ZEMŘELÝCH, UPÍR LUDVÍK). Tohle je zvláštní směr českého horroru nebo fantastiky obecně. Ani pohádkové, ani čistě horrorové, ani drsné, ani vyloženě strašidelné, přesto všechno tohle. Ty příběhy jsou vymyšlené, čirá fikce, ale pokud by se knize dostalo větší publicity a známosti, věřím, že by některé příběhy mohly začít žít svým životem a formou vyprávění se udržet a "zlidovět". Např. šumavksý obr Thomas z Horní Plané, by si to i zasloužil. Navíc, kniha má skvělou obálku a nádherné ilustrace. Opravdu zvláštní kniha.
Povídky ve sbírce jsou různorodé, někdy mají v hlavní roli upíry, někdy temné síly, někdy duchy, někdy krysy, někdy prostě jen lidi. A všechny jsou dobře provázány, sem tam na sebe odkazují. Nikdy je ich forma trochu na škodu, protože nedopřeje příběhu t správnou atmosféru, ale tady holt horor musel lehce ustoupit autorskému záměru. J pal en škodou, že zde není povídka, která by nad ostatními skutečně vynikala. Na druhou stranu si kniha drží dobrou, konstantní kvalitu. A je třeba zmínit, že to platí i pro samotnou redaktorskou práci a korektury.
Šumava, Cetviny a autor je jmenovec? To jsem nemohl minout. I když to není nic světoborného, jsem spokojen a rád. Už budu v každém žlutém autě jedoucím přes Malonty vidět upíra, s respektem půjdu přes Cetviny a budu se bát každé babičky v Benešově nad Černou, zvlášť bude-li mít v očích lov. Tušil jsem, že jihočeský novinář a metalista je autorem, projevilo se to určitě i na díle. Už se vlastně těším na další díl.
Štítky knihy
upíři strašidla Šumava horory jižní Čechy Český Krumlov Benešov nad Černou Hořice na ŠumavěČást díla
Babička
2017
Ďáblovy kameny
2017
Guláš
2017
Helmutova košile
2017
Hořický obludník
2017
Autorovy další knížky
| 2016 | Kniha kovu |
| 2017 | Šumavský Děs |
| 2018 | Insomnie |
| 2019 | Krev černých vran |
| 2020 | Dělníci kovu I: Necrocock |
Četla jsem kvůli čtenářské výzvě. Na dovolené jsem byla ubytovaná přímo u Lipna ve vesnici Hůrka, hned vedle Horní Plané a Černé v Pošumaví. Musím říct, že když v oněch místech člověk byl, mají příběhy o to větší sílu. Zaujaly mě hlavně Ďáblovy kameny v Hůrce, které měly být kousek od místa, kde je dnes Penzion u Méďů. Naše chata byla od něj asi 300 m. Jen mě to fascinuje. Doporučuju, hlavně pokud ta místa znáte