Šumavský Děs II

Šumavský Děs II
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/393791/bmid_sumavsky-des-ii-bu8-393791.jpg 4 7 7

Šumavský Děs série

< 2. díl >

Šumavský Děs, bájná bytost, pokračuje ve svých pochmurných memoárech. Tentokrát čtenáře zavádí do Českého Krumlova, Horní Plané, Volar, Frymburku, Vlachova Březí, Mojného, Velešína, Nalžovských Hor, České Kubice, Benešova nad Černou, Hořic na Šumavě, Železné Rudy a Vyššího Brodu. Nabízí třináct strašidelných příběhů, které se údajně staly... alespoň sám Děs to tak tvrdí. Jak s oblibou říká: "Můžete tomu věřit, stejně tak nemusíte. Je to jen na vás."... celý text

Přidat komentář

kuruteku
09.01.2021 3 z 5

Ani nemohu uvěřit, že jsem první díl četl poprvé před dvěma lety. Když jsem si je teď četl oba po sobě, v podstatě už jsem u druhého dílu tolik nejásal. Ubylo historie, resp. starých báchorek, přibylo vycpávek. Ano, řemeslně dobré, ale nebylo tu moc nových míst, důvod pro mne pro čtení. Kde je Přibrání, Bělá, Malonty, Leopoldov, Pohoří na Šumavě? Kde jsou jiní nemrtví a jiná tajemství? Aspoň jsem se na podzim podíval do Cetvin a chápu, co autora mohlo inspirovat. Nicméně už tolik nejásám.

castkov
27.05.2020 4 z 5

Dobře se to čte... Oba díly bych doporučil


martinstefko
16.04.2019 4 z 5

„Šumavský Děs II“ je za mě zatím nejlepší knihou Václava Votruby. Na povídkách je nejvíce vidět, že je autor vypsaný, že už má trochu lépe zvládnutou redakci příběhů i jejich korekturu. Ale i povídky samotné jsou lepší, mají lepší atmosféru a jsou místy opravdu hororové. Už to nejsou jen legendy, které se vypráví. Tady jsem měl skutečně pocit, že čtu horory. I proto hodnotím tuhle knihu jako nejpovedenější Vaškův horor.

eraserhead
15.03.2019 4 z 5

Šumavský Děs neztrácí dech a jestliže v prvním svazku svých vzpomínek udělal radost těm, kteří to rádi mysteriózní a jemné, ve druhém svazku potěši ty, kteří to rádi natvrdo a drsně. Už hned první příběh je neskutečně syrový a drsný a jeho titulní představitelka ostrá tak, že by se před ní v koutě krčila i zaměstnavatelka Dolores Claiborne. Šumavský Děs z povídek druhého svazku razantně vycouval a nechal je mluvit samy za sebe. Příběhy také trochu ztratily opar starých povídaček a změnili se v klasické horrorové příběhy. Což není nijak na škodu. Naopak, vytváří to hezký kontrast s prvním svazkem. Příběhy jsou prostě povídkovější, horrorovější, přímočařejší, ostřejší, drsnější, mají výraznější pointy a vyvrcholení, přesto jsou pořád tajemné, atmosférické a mrazivé. Ilustrací je méně, nahradily je fotografie, které však příběhlm dodávají stejnou atmosféru. Jediné, co trochu kazí dojem, je trochu mentorský Doslov. Chápu jej a sdílím jeho psoelství, jen se ke knize moc nehodí. Pokud už, v prvním svazku by působil lépe.