Šumavský Děs: Paměti okultní
Václav Votruba
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/504999/bmid_sumavsky-des-pameti-okultni-vsT-504999.png
4
29
29
Šumavský Děs série
< 3. díl >
Opět se ocitáme ve světě Šumavského Děsa. Bájné bytosti, která žije celá staletí ve stínech, odkud sleduje všemožné temné a strašlivé rejdy. Bytosti, která se straní lidí, ale k jednomu člověku má důvěru. K Václavu Votrubovi. Ten již roky sepisuje Děsovy memoáry, čímž vrací na světlo světa pradávné krví zalité příběhy. V knize vás jich čeká šest, přičemž se podíváme i daleko za hranice Šumavy. Všechny mají jedno společné – okultismus, jímž jsou prodchnuty. Tak jaké příhody se mohly stát i ve vašem okolí? Než se naplno ponoříte do čtení, raději zamkněte, zavřete okna a podívejte se pod postel!... celý text
Přidat komentář
U první povídky jsem si nebyla jistá, jestli budu pokračovat ve čtení, ale dala jsem sbírce ještě šanci. A pak už jsem se do autorova stylu začetla a jsem ráda, že jsem ji neodložila.
Příjemné duchařiny, prokletí a pekelné vesnice. Jako by člověk četl hororové balady ze začátku minulého století. Pro milovníky duchařin a věcí okultních je tenhle sborník nutnost.
Šumavský Děs mi učaroval už v předchozích svazcích jeho příběhů a jsem rád, že ke svému vyprávění dostal širší prostor a možnosti již zavedeného nakladatelství. Učaroval mi nejen proto, že je to „našinec“ a jeho příběhy se zpravidla odehrávají v blízkém i vzdáleném okolí mého bydliště (zde dokonce jeden přímo ve Vyšším Brodě, což je co byste sluncem vybělenou lebkou dohodili). V posledním příběhu však zavítá i do Kutné Hory. V Polsku to, co my objímáme široce pojatým názvem horror mnozí dělí na dvě kategorie – hrůzné příběhy a horror. A Děsovy příběhy spadají do těch hrůzných, strašidelných příběhů. Nic vyloženě explicitního, jen mysteriózní, místy až makabrózní atmosféra a hrůza, jako šitá podle starých strašidelných lokálních povídaček a legend. Možná to je někdy až moc jednoduché a nekomplikované, ale ono to prostě funguje. Ukazuje to, že ten základ, na němž podobné příběhy po staletí vznikaly a fungovaly, je prostě pevný a funkční. Z šesti příběhů mě nejvíce zaujal PAVOUK NESE SMRT a POD KOSTĚNÝM LUSTREM. SHNILÁ NEVĚSTA by nemusela být tak dlouhá. Skvělá obálka.
Václav Votruba - Šumavsky děs II. Paněti okultní
Súbor šiestich poviedok o rôznych podobách záhrobia , musím povedať, že niektoré ma naozaj dostali, výborne napísaná kniha
kapitola I - veľmi zaujímavý minipribeh, ktory mi vytvoril zimomriavky
kapitola II - začiatok výborný ale musím povedať že koniec ostal u mňa nepochopeny ale ako celok výborný
kapitola III- musím priznať, že toto mi tak doplietlo hlavu, že som ostala ako prikovana na konci
kapitola IV- príbeh zaujimavy, pavuk je fuj ale tak nejak som čakala ukončenie inak
kapitola V - no toto bolo veľmi ťažké psycho, život v pekle (podľa mňa) a teda vedieť že niekde ste a nevedieť kde , brrr hotova nočná mora!!
kapitola VI - dobre počúvaj, kto ti čo hovorí keď máš niečo spraviť lebo dopadnes veľmi, veľmi zle. Brr a fuj bola táto poviedka.
Jak se každý dočte z anotace, Šumavský Děs je bájná bytost, která žije celá staletí ve stínech, odkud sleduje všemožné temné a strašlivé rejdy. Straní se lidí, ale náramně si rozumí s naším autorem Václavem Votrubou.
Tato útlá knížečka je velice chytře rozdělena na šest kapitol - šest povídek o okultismu ze všech koutů Šumavy, kdy každou uvádí pár větami samotný Děs, který v tu chvíli přebírá roli vypravěče. Úvody mi připomněly devadesátkový seriál Věřte nevěřte, kdy vypravěč vždy uvedl každý z pěti na první pohled nereálných příběhů. Líbí se mi ta hra mezi autorem, Děsem a čtenářem. Velmi nápadité a osvěžující.
Co se povídek týče, bavily mě tu všechny. Ani u jedné jsem se nenudila a u pár z nich jsem neměla při čtení moc dobrý pocit. Noční cesta tichým barákem na záchod nebyla po čtení nic příjemného, což je za mě rozhodně známka skvěle napsané duchařiny. Nejvíc mě upoutaly povídky Medijní kresby, Shnilá nevěsta a Pod kostěným lustrem. Poslední zmíněná nebyla jen znepokojující, ale i lehce nechutná. Skvělá práce, super sbírka. Maximální spokojenost. Když se řekne dobrá duchařina, představím si tu ve stylu Šumavského Děsu!
Šumavský děs je kniha, která v mých očích je skvělá krátkými příběhy z různých koutů Šumavy, což je naprostý skvost, protože jsem si vždycky říkal, že Jižní Čechy jsou takové tajuplné místo. Navíc tam mám část nevlastní rodiny a zamiloval jsem si ten kraj, ač v něm nebydlím, zatím.
První příběh byl dechberoucí a byl jsem u toho napjatý jako kšandy. Další příběhy se také povedly a celkově styl psaní pana Votruby je příjemný a svižně se čte, což jsem opravdu potřeboval. Upřímně jsem si uvědomil, že když kniha neubíhá tak jak si přeji, tak se v ní brodím jako v nekonečně poušti bez vody.
Opět je to malá knížka do kapsy, což já tento tvar knížek z GDB zbožňuju. Vleze se všude a nezabírá místo.
Obálka je také povedená a naprosto jsem z knihy unešen.
Šumavský Děs: Paměti okultní - Václav Votruba
Bájný Šumavský Děs a Václav Votruba se znovu setkávají a sepisují další memoáry, které se odehrávají dle Šumavské historie. Nakolik těmto příběhům můžeme věřit? Jsou pouze utvořeny fantazií autora?
Nebude tomu dnes jinak, než že budu chválit další dílo z nakladatelství Golden dog. Nevím, jak to dělají, ale kdykoli sáhnu po hororové knížce, tak si ji maximálně užiju. Navíc při čtení této útlé knížečky jsem se místy i ošívala a dalo by se říci, že i bála. To jsem dlouho nezažila.
Setkáme se tu se šesti příběhy. Už z názvů vám bude jasné, že většinu času strávíte se smrtí v různé formě. Navíc na skutečnosti přidává krátký komentář Šumavského Děsu před každou povídkou. Každý z příběhů je poté záležitostí deseti minut.
Za záhrobí - V jednom domě straší přízrak ženy. Marie se rozhodne pozvat médium, aby dopřála duši klid. Zjistí ale děsivou pravdu o svém manželovi. A někdo tu chce odplatu.
Medijní kresby -Karel zjistí, že jeho předek byl médiem. On se zajímá o okultismus a nenapadne ho nic lepšího než ztraceného předka přemístit z jeho hrobu blíž k rodině. Jenže ve vykopaném hrobě najde akorát tunel do neznáma.
Krchov - Tento příběh je takovou adaptací na Svatební košili z Kytice. Žena čeká na svého milého, který se dlouho nevrací. U domu se začínají ale dít divné věci.
Pavouk nese smrt - Artefakt s pavoukem, který přináší smrt? To přesně hledá náš hrdina. Samozřejmě zvědavost zvítězí a Pandořina skříňka se otevře.
Shnilá nevěsta - Karel měl nehodu a probudil se v podivné vesnici. Najednou má manželku a spoustu známých. On o to nestojí a chce se vrátit domů. Netuší však, co tím probudí.
Pod kostěným lustrem - Josef se vydává do Prahy za kšeftem. Zákazník Ludvík po něm chce něco velice zajímavého. Lidskou lebku, ale ne ledajakou. Josef dostane instrukce i s varováním, že pokud cokoli pokazí, zažije nepříjemné chvíle.
Jaký příběh vás zaujal?
Celkově mohu říci, že jsem knihu přečetla na jeden zátah a nevím, co bych měla vytknout. Byla to skvělá jízda a já se musím podívat po zbylých knihách autora.
Dávám 4 hvězdičky, protože kniha splnila má očekávání. Čte se to moc dobře, povídky mají nápad. Jediné, co bych vytknul je, že trochu pokulhává vypointování některých povídek, jinak mne to velmi bavilo.
*Ze Záhrobí* - Skvělá povídka na rozjezd, která se týká okultismu, jak jen to jde. V této povídce se totiž vyvolávají duchové.
*Medijní kresby* - Poměrně napínavá záležitost. Jedna z mála povídek ve sborníku, kde si za své problémy může samotný protagonista vrtáním ve věcech, ve kterých by se nikdo vrtat neměl. Bohužel konec (ač uzavřený), zanechává mnoho otázek.
*Krchov* - Zde je naše hrdinka obětí toho, že bydlí vedle krchova. Povídka je hustá a dovede nás až do samého středu šílenství. Opět je konec uzavřený, ale celkově nechápu, o co se vlastně dělo. Moc mi to ale nevadí, protože je to dobře napsané.
*Pavouk nese smrt* - Povidka vystavena na jednoduchém principu vyprávění příběhu v příběhu.
*Shnilá nevěsta* - další sešup do šílenství a jedna z nejlepších povídek v knize.
*Pod kostěným lustrem* - Skvělé vyvrcholení knihy, velmi zábavná historka, také nejkrvavější a nejnechutnější s vtipným rozuzlením.
Šumavský Děs je pochvalně zmiňován na stránkách slovutného Necronomiconu. Tudíž mě potěšilo, že našel vhodného uctívače, který sepisuje střípky jeho vzpomínek. Přiznám se, že Paměti okultní jsou první z dosud zaznamenané trojice memoárů, které se mi dostaly do pazourů. Po letmém průzkumu ale musím zdůraznit jednu věc - z doposud vydané trojice svazků má tento jednoznačně nejhezčí obálku.
Obsahově jde o poměrně klasické příběhové motivy, které sečtělejšího čtenáře až tolik nepřekvapí a jejich pointu nezřídka uhodne. Povídky si ovšem zachovávají líbivě starosvětskou patinu, která se dobře čte. Na druhou stranu, u některých jako by něco chybělo či přebývalo; mnohé slibně rozehrané kousky měly potenciál vygradovat mnohem efektivněji. Sem tam se mi nezdály některé detaily nebo jsem narážel na jemné nekonzistence. Čisté čtyři hvězdy napálit nemůžu, ale bylo to příjemně strávené odpoledne - doufám, že Šumavský Děs se z hvozdů navrátí s dalšími pamětmi!
Doporučuji čtenářům, kteří hledají horory stojící (nejen) na atmosféře a tajemnu.
Moje první setkání se Šumavským děsem dopadlo poměrně v poklidu. Slupnul jsem jeho vyprávění jako malinu a docela bych byl rád i za přídavek.
Šumavský děs se totiž uvolil a prostřednictvím Václava Votruby odvyprávěl pár duchařských příběhů z prostředí Šumavy.
Osobně se mi moc líbilo, jak autor pracuje s nápadem Šumavského děsu, ale i prostředí Šumavy jako takové. Mám rád, když jsou v příbězích známá místa a je ještě lepší, když ta místa osobně znám. Kniha pak vypravuje šest rozličných příběhů, jejichž niterné detaily se sem tam prolínají odvislé dobou, kdy se odehrávají. Tedy nejčastěji asi v první polovině 20. století.
Příběhy jsou super. Některé samozřejmě mírně zajímavější než ty ostatní, ale obecně kvalitou hodně podobné. Zaujalo mě, že autor tu pokaždé buduje atmosféru a pak v posledních stránkách to celé docela kulantně ukončí. Tak to má být.
Šest více či méně strašidelných příběhů zpříjemnilo svou pochmurností a tajemností minulé sychravé dny. Další jednohubka od vydavatelství Golden Dog mě velice potěšila a zahrála mi na tu správnou notu. Sem tam trochu nejasností, ale to se dá zkousnout. Nejvíc se mi líbila asi poslední povídka - místy dost nechutná :-)
Šumavský děs je tak milý, že se s námi smrtelníky podělil o pár strašidelných historek, které sdílí společný konec - většinou lidské plémě dojde k újmě, ať už svou vinou nebo nepřejícími okolnostmi :))
Moc se mi líbil styl psaní, velmi dobře se to četlo. Je to sbírka povídek, takže se tam najdou jak slabší, tak lepší kousky, ale za mě převažují ty lepší. Doufám, že Šumavský děs bude mít ještě povídavou a že se toho autor a Golden Dog opět ujmou, protože tohle bylo moc fajn.
Vedel som o existencii dvoch Šumavských Děsov (2017 – 2018) Václava Votruby, ale dostať sa k tlačeným verziám bolo komplikované a e-booky nečítam. Takže keď sa „trojky“ chopil Golden Dog Martina Štefka, okamžite som objednával a s chuťou som sa do výsledku začítal. Úvod ma jemne schladil, predsa len som čakal viac, našťastie sa zbierka veľmi rýchlo rozbehla vítaným smerom a ponúkla texty, ktorým v súhrne neviem dať „len“ 3*, aj keď k dokonalosti im čo-to chýba. Kniha mi pravdupovediac pripomínala moju vlastnú zbierku Obchádza nás temnota: priamočiare a v dobrom jednoduché hororové texty nemotajúce sa zbytočne okolo horúcej kaše, ale naopak idúce rovno k veci a umiestnené do „nášho“ prostredia (SR, ČR). K tomu komorné, ale účinné zápletky a tak akurát postáv s tým, že niektoré veci sú skvelé a iné mohli byť skvelé, ak by boli trochu detailnejšie rozvedené. Sranda je, že niektoré poviedky končia presne tak, ako budete čakať, inokedy ale budete čakať vec X a danú vec X Votruba spomenie ústami postáv v strede príbehu, takže je vám jasné, že sa to skončí inak, nuž a inokedy sa to skončí „nijako“, čo je však svojím spôsobom tiež zaujímavé a pôsobivé, lebo veď ostatne v živote to predsa tiež tak chodí, nie? Je pravda, že ani najlepšie poviedky nie sú vyložene bez chýb (napr. poviedka nazvaná pôvabne Shnilá nevěsta má našliapnuté na fakt vynikajúci temer folk horor, aby nakoniec pribehla s koncovkou, pri ktorej som sa spýtal: Čože?). Na niektorých miestach autorovi ako keby niečo ušlo (hrdina kosti mŕtveho nenaloží do kufra auta, lebo mu to pripadá ponižujúce a tak ich položí na zadné sedadlo, kde už mu to teda zjavne ponižujúce nepripadá a na tej istej strane si po príchode domov spomenie, že kosti zabudol v aute a pripadá mu to zase ponižujúce, pritom predtým jasne povedal, že mu ponižujúce pripadalo dať ich „len“ do kufra, asi je to blbosť, ale ja si takéto veci všímam). Ale inak neľutujem, že som si knihu kúpil, bola to dobrá a kvalitná jazda, ktorej autor má rád ľudí, vie písať dobré dialógy a ani tvorba atmosféry mu nerobí problém, aj keď pri vytváraní atmosféry ponurých lesov a v nich ponorených dedín mohol predsa len ešte viac zatlačiť na pílu.
Část díla
Krchov
2022
Medijní kresby
2022
Pavouk nese smrt
2022
Pod kostěným lustrem
2022
Shnilá nevěsta
2022
Autorovy další knížky
| 2016 |  Kniha kovu |
| 2017 | Šumavský Děs |
| 2018 | Insomnie |
| 2019 | Krev černých vran |
| 2020 | Dělníci kovu I: Necrocock |
Velice zajímavá, útlá, hororová knížka, která vás upoutá, ohromí a nažene husí kůži. Pro mě to bylo velké překvapení. Je to asi druhá kniha, kterou jsem z nakladatelství četla a musím říci, že jsem si povídky v ní opravdu užila do poslední stránky. Texty jsou nepředvídatelné a pointy doslova překvapivé a mrazivé. Postavy z některých povídek (možná spíše novel) se objevovaly i v jiných textech, autorovým oblíbencem je Ludvík. Každá povídka byla uvedena krátkým pojednáním o textu, to bylo vždy doplněno o dataci, kdy text pravděpodobně vznikl. Většinou se jednalo o formát měsíc a rok. Mohu vřele doporučit všem milovníkům hororových příběhů.