Svědkyně ohně
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 3. díl >
Inspektor Joona Linna již strávil na místě činu více času než kterýkoli jiný detektiv. Stále však má pocit, že mu něco uniklo. Hledí na dívku v posteli. Obličej má zakrytý rukama, jako by si hrála na schovávanou. Celý pokoj je od krve, na jejím útlém těle však není jediná kapička. Joona pozoruje mrtvolu, prodlévá u každého detailu a přemýšlí. Je to vlastně ještě dítě, ale osud ji zavedl až do tohoto pokoje, do střediska speciální péče pro mládež. Možná měla jen smůlu na rodiče a pěstouny. Možná si mysleli, že tu bude v bezpečí… Policie při vyšetřování komplikovaných případů občas využívá i pomoci spiritistických médií, není však známo, že by takováto spolupráce někdy přinesla ovoce. Proto když na linku pro veřejnost zavolá Flora Hansenová a tvrdí, že ji navštívil duch zavražděné dívky, nikdo jí nevěnuje pozornost. Hon na pachatele je plný nečekaných zvratů. Každá nalezená odpověď vede k dalším záhadám. Ačkoli pátrání dospělo do mrtvého bodu, policie telefonáty Flory Hansenové nadále ignoruje. Nejprve za svou informaci žádala peníze, nyní však jen úpěnlivě prosí, aby ji vyslechli…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , HostOriginální název:
Eldvittnet, 2010
více info...
Přidat komentář
Vzhledem k nehynoucí lásce k Harry Holeovi a těžkým sympatiím ke Carlu Morckovi jsem logicky došla i do Švédska na návštěvu k „Larsovi a Keplerovi“. Nebudu napínat – kniha skončila v mém seznamu „přeceňovaných knih a zklamaných očekávání“. Ale popořádku. Chvíli trvalo, než jsem akceptovala styl psaní a ani poté mi četba žádnou velkou potěchu nepřinášela. Příběh – na začátku pomalejší rozjezd, pak slušná akcelerace s překvapivým závěrem a nakonec neskutečná nuda. Musím konstatovat, že komisař Linna mi je těžce nesympatický a tak nějak "cizí", jeho kousky pokládám za těžko uvěřitelné atd., ale ten konec a popis osobní tragédie?, to už bylo moc. Aby mě tak otrávil popis osudu hlavní postavy, to nepamatuji. Paradoxně jsem pocítila sympatie k dotyčnému psychopatovi. To znamená jediné – pryč odtud.
První polovina knihy mě moc nenadchla, hodně jsem srovnávala neboť můj favorit je Jo Nesbo a jeho Harry Hole, zvykala jsem si na nový styl psaní a na to, jak tito autoři všechno popisují, v knize mi docela chyběla taková ta lidská a citová stránka, co se nedá popsat, ale prostě na vás "dýchá" během čtení. Ale druhá polovina knihy změnila můj názor, děj se rozjel a měl poměrně velký spád a to mě začalo bavit.
Nicméně musím dodat, že mi tam několik věcí nesedělo a hlavně mi naprosto unikal motiv vrahova vraždění. Přišlo mi to děsně nelogické. Proto celkem "jen" 4 hvězdy!!
Uhodla jsem kdo je vrah,osobní příběh komisaře joona liny totálně pitomý ale jinak některé momenty a vysvětlení super.
Velmi poutavý a napínavý příběh se vším všudy co k detektivce patří. Také je poznat, že to píše muž a žena dohromady. Musím uznat, že jsem se rozhodně nenudil, jenom těch posledních 30 stran nic moc.
Mě se ta knížka líbila. Děj byl úžasný a komisař se mi líbí čím dál víc. Konec byl překvapivý. A hned mě to donutilo otevřít další díl.
Zatímco Hypnotizér se mi moc nelíbil, Svědkyně ohně ano. Četla jsem ji s odstupem, mezitím jsem si přečetla thrillery různého ražení i provenience, ale po dlouhé době mě čtení tak chytlo..., a to i přesto, že prostředí, oběti i zloduši jsou velmi nelíbiví a člověk by raději o ničem z toho vlastně vůbec nečetl.
Podle mne, si za 10 let na tuhle literaturu nikdo nevzpomene.
Myslím, že v severních zemích mají vycvičené opice, které chrlí z psacích strojů písmenka podle jistého vzorce - nesmrtelný pohledný hrdina, překvapivý vrah, nějaké ty děti se přichomítnout taky musí, trocha erotiky... - nic víc tahle kniha není.
Uzasne. Opet napinave. Zajimava zapletka a prekvapujici konec. Byla jsem uplne vtazena do deje.
az na ten konec neni to tak strasne vyumelkovane jako hypnotizer, i kdyz obcas to logicky tez moc nesedi
Opět "Keplerovi" nezklamali, napínavé, děsivé, fantazie vám pracuje a pak máte hrůzné sny...ale knížka stojí za přečtení, postupně se dozvídáte, co se stalo Joonovi a v Písečném muži to finišuje!
Četl jsem všechny knihy od Keplera kromě Paganiniho smlouvy a tato se mi zatím líbila nejvíce. Hlavně ten závěrečný zvrat, který jsem vůbec nečekal. Přesto ve srovnání s Nesbem mi to přijde o trošku horší.
Napínavé a strhující!! Hnedka se dávám do čtení dalších knížek od tohoto autorského dua.
Po tuctové a nezajímavé Paganiniho smlouvě jde rozhodně o posun vpřed, i když tvorbu Keplera tak nějak nejde přijmout bez výhrad. Uznávám, že oba manželé umí psát tak, aby mělo všechno spád a příliš nenudilo, což je jejich zásadní výhoda. Ve Svědkyni ohně rozehrávají zajímavý a zpočátku tajemný příběh, který skvěle dotváří atmosféra dívčího ústavu, kde se dějí hrozné věci a čtenář se nemůže dočkat, jak bude vše pokračovat. Oceňuji také to, že dokáží stručně, jasně a výstižně popsat vše potřebné a číst popis místa činu v jejich podání je naprostá lahoda. Horší už je to s akcí, která je v jejich podání lehce vykalkulovaná a troufnu si říci, že zbytečně přehnaná, protože k celkové atmosféře se to tak nějak moc nehodí. On ostatně celý Joona Lina je takový až moc prvoplánově hollywoodský a romány s ním vlastně víceméně dodržují strukturu řemeslně vydařeného hollywoodského thrilleru. Co mi malinko pokazilo zážitek, byl fakt, že jsem vraha odhalil po chvíli, co se v příběhu objevil a na konci jsem si to jen potvrdil. Nevím úplně přesně, zda je to tím, že je to špatně napsané, nebo jsem jen zkušený čtenář, každopádně když moje teze ukázala jako pravdivá, docela mě to rozčarovalo. Škoda posledních zhruba šedesáti stránek, které už s titulním případem neměly co dělat a byly spíše velkým (na konci obřím) cliffhangerem na příběh další. Nevím úplně, zda podobné věci do knih patří, na druhou stranu do Keplerova stylu docela sedí. Přes veškerou kritiku ale Svědkyně ohně není ztrátou času, protože se dobře čte a má několik výborných momentů, jen je prostě dobré vědět, že Keplerův sloh je dost filmový a některé věci jsou v něm dost přitažené za vlasy a vykalkulované. 70%
Z prvních třech keplerovek mi tato připadá jednoznačně nejslabší, nějak jsem postrádal atmosféru předchozích dílů, sympatické vedlejší postavy... Jako kdyby to chtěli autoři tentokrát zkusit "trošku jinak", ale uplně jim to nevyšlo. 5 hvězd, ale s odřenýma ušima.
Bylo velice těžké občas knížku odložit, protože je strukturovaná tak skvěle, že prostě musíte vědět co bude dál. Naprosto nejlepší Keplerova kniha i když Písečný muž, který bude vlastně tak trochu na svědkyni navazovat může být stejně výborný, ale lepší už být prostě nemůže. Jedinečně propracovaný příběh, jako vždy napínavé. Úžasná kniha!
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány severská krimi švédské detektivky
rozhodně lepší než zmizelá, přišlo mi to jako lehké pokračování Larssona o Mikaelu Blonkvistovi (asi jsem jediná komu to tak přišlo:-D ale to nevadí) styl psaní mi vyhovoval, hned jsem se začetla. Možná to nebylo tak zamotané jak by otřelý detektivkáři potřebovali ale mě se to prostě libilo...