Svět, který skončil včera - Co se můžeme naučit od tradičních společností?

Svět, který skončil včera - Co se můžeme naučit od tradičních společností?
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/216756/mid_svet-ktery-skoncil-vcera-co-se-muzeme-naucit-od-tradicnich-spolecnosti-216756.jpg 4 48 48

Nositel Pulitzerovy ceny předkládá jedinečné dílo, v němž se zamýšlí nad tím, jak by mohly určité prvky tradičního fungování obohatit a zlepšit náš moderní život.

Přidat komentář

TGC
16.12.2024 5 z 5

Knihu jsem četl hned jak vyšla v originále (kvalitu překladu tedy neposoudím). Obecně mám rád "obrácení perspektivy", kdy se místo pozorovací a pozorované prohodí - a zrovna tohle umí Diamond díky svým zkušenostem z Nové Guineji skvěle. Kniha plná fascinujících faktů a nečekaných souvislostí. Překvapilo mě, že po tolika knihách se Diamondovi povedlo zase trochu změnit mé názory. Inu, když má autor takové příjmení... ;-)

Streva
03.02.2024 5 z 5

Měla by to být povinná četba. Boří idealizovanou představu o přírodních ("primitivních") společnostech. Civilizační skořápka, která nás od "nich" dělí může být dost křehká. Čtivé, poutavé.


DreamerX9
10.08.2021 3 z 5

Jsou to zajímavé poznatky a doplnění informací ze škol o starych kulturách . Líbí se mi to porovnavani dnešní civilizace s tou predchozi ale za mě je kniha až příliš složité uchopena

Finn69
14.03.2021 3 z 5

Jak je u Diamonda obvyklé, dozvíte se i tady v přístupné a čtivé podobě řadu zajímavých věcí. Tentokrát je to na téma srovnání našeho způsobu života s tím, jak místy ještě dnes žijí nebo nedávno žily tlupy a kmeny domorodců v pralesích, pouštích a nebo třeba v ledové Arktidě. Vzhledem k Diamondovým životním zkušenostem je zvláštní pozornost věnovaná Nové Guineji a tamějším kmenům, jejichž členové, ještě před nějakými 50 lety kanibalové žijící v době kamenné, dnes řídí auta a u televize popíjejí kolu jako jejich americké a evropské vzory. Tenhle jejich tryskový vývoj z pravěku do kosmického věku během jedné generace dává zvlášť dobrou možnost srovnat to, co bylo, s tím, co je tu teď. A srovnává se tu ledacos, od rodinných vztahů až po války, od narození až po smrt. Výchova dětí, obstarávání jídla, jak vycházíme se sousedy, jazyky kterými mluvíme... A tady pak vznikají ty otázky, na které hledá autor odpovědi. Neztratili jsme něco proti našim předkům? Nedělali něco z toho lépe? Neměli bychom se vrátit k některým věcem, které jsme pod tlakem civilizace opustili?
Diamond život našich předků nijak neglorifikuje, není to přece aktivista, ale vědec. Neopěvuje tu život v souladu s přírodou, který je přes všechny klady většinou krátký, těžký a krvavý. Hledá to pozitivní, co je přenositelné do dneška. Nejde mu o nějakou propagandu, ale o nalezení odpovědí.
Místy je to hrozně zajímavé, ale byla tu i řádka poměrně dlouhých pasáží, které mě až tak nebraly, namátkou třeba celý závěr týkající se civilizačních chorob. Takže proto ty tři hvězdy, ty ale přece znamenají "liked it".

branislav1814
26.08.2020 3 z 5

Vcelku hodně zajímavé informace, no místami příšerně těžkopádné - alespoň pro mně. Některé pasáže/kapitoly jsem musel prostě přeskočit. Z části z důvodu, že se mi informace opakovali z dřívě čtené Sapiens - stručná historie lidstva od Noaha Harariho, a z části pak proto, že opravdu nebyly moc čtivé.

Akana
23.02.2019 5 z 5

Na osobních zkušenostech založené srovnání života "primitivních" společností s tou naší plus pár doporučení, v čem bychom se mohli od těch prvních inspirovat (a také v čem raději ne). Nic suchého, kniha je to velmi čtivá, snad proto, že Jared Diamond není profesionální etnolog (věnuje se fyziologii, geografii, ekologii a dalším vědám) a tak se neutápí v odborných termínech. Zajímavá je mimo jiné pasáž o nepřenosných chorobách (cukrovka, hypertenze). Autor v ní správně poukazuje na skutečnost, že způsob života, na jaký jsme zvyklí, tedy ten takzvaně "civilizovaný" je z biologického hlediska vlastně nenormální. Člověk žil mnohem delší dobu stylem lovců-sběračů a pro něj bylo taky jeho tělo "navrženo". Další důkaz toho, že přírodní výběr je sice nekonečně vynalézavý, ale nevidí za roh: vybavil náš organismus mechanismy, které nám pomohly adaptovat se v určitém prostředí, jenže my se nakonec adaptovali tak úspěšně, že jsme ono prostředí radikálně přetvořili a tělesné pochody, které nám původně byly prospěšné, se s novým způsobem života staly škodlivými. Ale v Diamondově knize je samozřejmě podnětných myšlenek celá řada, třeba ty, které se týkají naší přehnaně úzkostlivé výchovy dětí nebo o tom, že počet obětí válečných konfliktů je relativní ukazatel.

Tomas@S
25.04.2018 4 z 5

Priznam se, ze jsem knihu necetl celou, jenom nektere ty zajimavejsi casti. Zbytek se mi zdal az prilis fadni a nechtelo se mi tim ztracet cas. I tak na mne udelala dojem, nektere autorovy postrehy doslova zmenily muj pohled na radu vsednich az zazitych veci.

pomero
04.01.2018 5 z 5

Výborná kniha s některými nesmírně poučnými pasážemi. Místy velmi inspirující a oči otevírající text.