Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Román o tom, jak se lidé ztrácejí, zamilovávají a kopou do všeho, co je kulaté. Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. O Britt-Marii zase někdo řekl, že je pasivně agresivní, zpomalená a ukňouraná bába. A to není hezké vůbec – i když možná ne úplně nepravdivé. Britt-Marie po čtyřiceti letech manželství opustila město a manžela, který ji podváděl, a přijela do Borgu. Borg zasáhla finanční krize a nechala po sobě jen cedule s nápisem „Na prodej“ a pizzerii, která je cítit pivem. Britt-Marie nesnáší fotbal. Fotbal je to jediné, co v Borgu zůstalo. Tohle nevypadá na začátek krásného přátelství, to rozhodně ne. Ale když děti z fotbalového týmu v Borgu potřebují trenéra tak zoufale, že se nakonec rozhodnou přijmout kohokoliv, tak je detaily jako třeba ten, že ona opravdu, ale opravdu dělat kouče nechce, nezajímají. Tady byla Britt-Marie je román o tom, jaké to je mít předsudky (ne že by Britt-Marie nějaké měla, to samozřejmě ne), o ukládání příborů ve správném pořadí (vidličky, nože, lžíce, v tomhle pořadí, ale Britt-Marie na tom přece netrvá!) a o přírodě vedle silnice. Je to příběh o druhých šancích, prvních výkopech a o tom, že jedlá soda vyčistí skoro všechno.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Britt-Marie var här, 2014
více info...
Přidat komentář
Strašně jsem trpěla. První půlku knihy jsem myslela, že to nepřežiji ve zdraví. Brit mne tak štvala, tak mne štvalo její "eh" a opakující se věty. Grrrrr. A pak se přestěhovala do domu Tutovky a z šíleného všepohlcujícího orkánu, který ničí vše, k čemu se přiblíží se najednou objevilo slunce....všechno ozářilo, mraky se rozestoupily, vzduch se provoněl a mé srdce zachvátil klid a radost.... Kdo knihu neodloží během první půlky, ten nakonec zjistí, že mu tahle kniha dost možná změní pohled na svět a život. K lepšímu....
Musím přiznat, že fotbal mě vážně nebere. Ale s Britt Marie jsme si ho fakt užíval. Tahle knížka je prostě skvělá, vezme vás do života Britt Marie, které někteří říkají babizna... Ale ona sama se vidí úplně jinak - v průběhu knížky pochopíte proč se chová jak se chová a začne vám to dávat skvělý smysl. Pro mě skvělý čtenářský (posluchačský) zážitek a to obvykle tenhle typ literatury moc nevyhledávám. Doporučuji.
Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. Ale nenechte se zmást. Kniha je to skvělá, příjemná, laskavá, dojemná a Britt-Marii jsem si zkrátka oblíbila - takový Ove v sukni. Závidím vzorně srovnané příbory, dostatek jedné sody a Faxin mi tedy rozhodně chybí. Obdivuji, co Britt-Marie dokázala - změnit život, udělat hodně dobrého i pro jiné a že se ukázalo, že za maskou nerudné báby je soucit, laskavost, poctivost a dobrota. Jak už tu bylo napsáno - po přečtení mi bylo dobře na duši.
je to krásná kniha, psychologická kniha, zajímavá kniha, ale ani omylem ne humoristická kniha, říká, že každý z nás, i ten nejdivnější nebo nejobyčejnější mlže být pro ostatní pokladem
Kniha je skvělá, Britt-Marie je obtížně pochopitelná hrdinka, občas jsem nechápala, kam na ty nápady autor chodí....
Naprosto dokonalá kniha. Miluji knihy od tohoto autora. Píše knihy, kterým říkám laskavé knihy. Na první pohled píše o lidech, kteří se mohou zdát protivní a divní, ale vždy se ukáže, že je tomu právě naopak. Britt Marie je skvělá ženská, které jsem přála, aby to dala dohromady se Svenem, ale nestalo se tak, ale nevadí i tak udělala správné rozhodnutí.
Moje druhá kniha od tohoto autora a stejně jako Muž jménem Ove byla super. Backmanovy hlavní hrdinové mi přijdou vždycky tak trochu autisti, což ale není na škodu. Tenhle příběh v sobě kromě humoru a nadsázky, s jakou je psán, nese také problémové téma ztráty nejbližších, chudoby a hlubokého přátelství. Řekla bych, že tahle kniha opravdu stojí za přečtení a nezklame.
Pro mě je knížka skvělá, když se od ní při čtení nemůžu odtrhnout a když jsem na konci, tak nechci, aby skončila. Tahle knížka je skvělá.
A Britt-Marie? Na tu budu ještě dlouho s úsměvem vzpomínat. Třeba když otevřu šuplík s příbory, když se ke mně náhodou dokutálí fotbalový míč a nebo když někde nad dveřmi vesele cinkne zvonek, protože to prostě jinak neumí....
(9/18)
Třetí přečtená kniha od tohoto autora a opět jsem spokojená .... laskavý humor, dojemné chvilky i skvělá ironie, jako jsem si oblíbila Oweho, tak se mi pod kůži dostala i Britt-Marie...musím si koupit zásobu jedlé sody
Velice zajímavá kniha o životě napsaná s humorem. Moc jsem od knihy nečekala a dostala velice krásný příběh.
Jedna z nejhezčích knih, které jsem v poslední době četla. Příběh s velkou dávkou humoru, ale i smutku. Knížku jsem si koupila i jako audioknihu, paní Zawadská skvělá, ale papír je papír.
Hlavní postava knihy Britt-Marie je svérázná šedesátnice, která nedá nikomu nic zadarmo. A jaký otisk po ní zůstal ve vesnici Borg, se můžete dočíst právě v této knize. A je to kniha lehce psaná, vtipná, smutná i laskavá. Zatím se mi nestalo, že bych byla z knihy od tohoto autora zklamaná.
Román o vesnici u silnice, o paní, která miluje sodu a smetává neviditelná smítka, o dětech, které si nemají kde hrát, o naději i zklamání. Je to silné čtení, na kterém mě tedy upřímně udivil závěr. A je to další milá kniha od Backmana. Jen jednu potíž mám: u Oveho jsem nerozuměla autům, u Britt-Marie zase fotbalu. Ale i s tímto hendikepem se dá kniha příčíst bez větších potíží. :-) Na plný počet to tentokrát není - jednak se hrdinka trochu podobá Ovemu (asi jsem si měla dát větší pauzu), jednak mi bylo líto muže, který nabízel to, co Britt-Marie snad ani nikdy nechtěla. Jako vždy mi ale mimořádně sedl humor (nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice), Tutovka a osvědčený postup pomalého odkrývání detailů ze životních eskapád jednotlivých aktérů. Právě proto se už teď těším na dalšího Backmana.
Myslím, že Backmanovy knihy budou patřit mezi mé oblíbené. Jak už jsem psala u "Babička pozdravuje a omlouvá se." - dá se mu mnohé vytknout. Příběh, postavy, cokoliv. Ale když on to umí napsat tak hezky! Tak mile! Dokonce i já v sobě pro tyto nedostatky najdu laskavé pochopení (tak velké, že dobrovolně použiju slovo "laskavé"). Kdyby byly knihy nápoji, tak ty Backmanovy jsou s láskou připraveným horkým kakaem na nočním stolku.
Nádherná kniha. Nesrovnávám s Owem, první je vždy první, ale Britt-Marie si zaslouží rovněž plný počet. Hřejivý pocit mám po přečtení, bylo to lidské, milé, dojemné i vtipné.
Zajímalo by mě, jak by Britt-Marie a Owe spolu fungovali jako manželé :)))
Máte to taky tak? Dostanete bomboniéru, rozbalíte ji, ochutnáváte jednotlivé kousky a velmi si je vychutnáváte a ten poslední, zabalený ve zlatě a slibující největší pochoutku, si necháváte nakonec. Pak to poslední cukrátko rozbalíte a zjistíte, že je to přeslazený fondán. A tak jsem to měla já s touhle knihou. Britt je přesně hrdinka podle mého gusta - milovala jsem její postřehy, Faxin a a vzorně uklizené šuplíky a pak přišel konec a já mám chuť tuhle báječnou knihu vrátit autorovi k přepracování, protože takový konec si příběh o této fantastické ženské nezasloužil.
Akutní hypoglykemický šok. To by byl pravděpodobně jediný případ, kdybych chtěla navštívit Britt-Marii a já urgentně potřebovat dávku cukru, obchody zavřené a ona jediná sousedka v širém okolí. Je to vážně příšerná ženská, i když "nemá žádné předsudky", a taky (mimo jiné, je totiž děsná v mnoha ohledech) je neuvěřitelný pedant. Setřást se vám ji podaří jedině, když dostane ránu fotbalovým míčem do hlavy. A i to jen na určitou chvíli.
Vlastně to celé začalo hodně nevinně, banálně, až dost nudně. Jenže Backman je vážně dost potměšilý, hooodně sarkastický: "Společensky nekompetentní" Britt-Marie přisoudil nemožně komplikovanou povahu a nebýt holky s krátkou ofinou na pracáku a přesunu Britt Marie do malé vesničky před zánikem, plné sirotů, starých dědků, babek a osamělých lidí, její hluboko zasunutá dobrota by nejspíš neměla šanci vyplout na povrch. Stejně jako její sny. Takže když překonáte prvních cca 80 stránek, postupně Britt-Marii začnete chápat, rozumět jí, cítit s ní a nakonec i mít rád Fakt nelze jinak. Backman pečlivě tvoří charaktery. Ty, co se starají jen o sebe a ty, co se starají jen o druhé. Ani jedno nefunguje dobře. I tentokrát holt zase upekl pořádnej doják... Kapesníky? Ty mám. I když nikdy ne dost. Ale běžím si koupit trochu sody. Faxin asi neseženu. Jo, a Snickers pro krysy ;-).
Nádherná kniha o ženě, která je naprosto skeptická a předpojatá pomalu vůči všemu, a to do doby, než ji život postaví před něco, co nečekala. Miluju tyhle Backmanovy postavy morousů, kteří se vlivem okolností mění k lepšímu a čtenáři i sobě toho dají opravdu hodně.
Štítky knihy
děti švédská literatura úklid mezilidské vztahy vesnice nový začátek stereotypy fotbal, kopaná
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
S Britt-Marií (aneb Ove v sukni) se poprvé seznámíme v knize Babička pozdravuje a omlouvá se a zde se dozvíme, co dalšího ji potkalo. Kniha je krásná, vtipná a zároveň smutná ...