Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/291501/bmid_tady-byla-britt-marie-nSQ-291501.jpg
4
1684
1684
Román o tom, jak se lidé ztrácejí, zamilovávají a kopou do všeho, co je kulaté. Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. O Britt-Marii zase někdo řekl, že je pasivně agresivní, zpomalená a ukňouraná bába. A to není hezké vůbec – i když možná ne úplně nepravdivé. Britt-Marie po čtyřiceti letech manželství opustila město a manžela, který ji podváděl, a přijela do Borgu. Borg zasáhla finanční krize a nechala po sobě jen cedule s nápisem „Na prodej“ a pizzerii, která je cítit pivem. Britt-Marie nesnáší fotbal. Fotbal je to jediné, co v Borgu zůstalo. Tohle nevypadá na začátek krásného přátelství, to rozhodně ne. Ale když děti z fotbalového týmu v Borgu potřebují trenéra tak zoufale, že se nakonec rozhodnou přijmout kohokoliv, tak je detaily jako třeba ten, že ona opravdu, ale opravdu dělat kouče nechce, nezajímají. Tady byla Britt-Marie je román o tom, jaké to je mít předsudky (ne že by Britt-Marie nějaké měla, to samozřejmě ne), o ukládání příborů ve správném pořadí (vidličky, nože, lžíce, v tomhle pořadí, ale Britt-Marie na tom přece netrvá!) a o přírodě vedle silnice. Je to příběh o druhých šancích, prvních výkopech a o tom, že jedlá soda vyčistí skoro všechno.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno:
2016
,
Host
Originální název:
Britt-Marie var här, 2014
více info...
Přidat komentář
Tak zatím čtu a nějak mě to neuchvátilo,od Babičky jsem se nemohla odtrhnout,četla jsem ji nahlas i své nemocné dceři ,Ove byl úžasný,pracovitý hodný chlapík se zlatým srdcem,to dnes je jak šafránu,ale Brit mě nějak nefascinuje,už jsem alergická na to její Ha,ale snad se to rozjede,protože z jejího příběhu v Babičce jsem byla smutná,tudíž ji přeji taky trochu štěstí.
Tak jsem ji dočetla a nejsem nějak odvázaná.Ostatní knihy se mi líbily,ale Brit mě nějak nevzala.
Kniha se dobře čte. Je docela vtipná psaná s nadsázkou. Příběh je hodně nerealistický o tom, jak opuštěná manželka v důchodovém věku začíná nový život a překvapivě se jí daří. Obsahuje podle mně zbytečně smutnou scénu. Přišlo mi, že autor nevěděl, jak knihu ukončit, to to vyřešil dost vychytrale. Doporučuji jako oddychovou nenáročnou četbu.
Autor se opakuje a vtip přestává být vtipem. Kniha je určena spíše pro ženy. Po Ove, mně autorovo psaní už nesedne, je to takové chladné jak psí čumák ze Švédska.
Je v každé haštěřivé babizně kus dobrého jako v Britt-Marie? Doufejme všichni, že ano...
Bohužel jsem se zmlsala Mužem jménem Ove, proto mě zklamalo, že kniha opakuje stejná témata a postupy jako autorova prvotina. Méně úsměvné a s větší dávkou zbytečného patosu, chvílemi naivní a přehnané.
Nejprve jsem si říkala, co je to za protivnou babu, ta Britt-Marie, ale ona je to stařenka se širokým srdcem a s přesvědčením, že vše má mít nějaký řád. Sama v sobě k sobě hledá cesta. Cestu, jak si vážit sama sebe. Je to první kniha, kterou jsem od autora přečetla a moc se mi líbila. Vyvolala emoce, přiměla mě smát se i brečet. Hořkosladký příběh lidí, fotbalu a jedné krysy (nebo dvou?).
Už dlouho jsem nečetla tak krásnou knihu. Dojem byl umocněn i tím, že jsem velikým fanouškem fotbalu a věděla jsem o čem obyvatelé vesnice Borgu mluví a co cítí, když fandí kopané. Britt-Marii jsem si zamilovala. Po dočtení knihy na mě padla taková ta známá nostalgie, že příběh už skončil.
Výborná knížka, která mi nedovolila jít spát a na kterou asi jen tak nezapomenu. Místy tak humorná, že jsem se smála nahlas. A také tak dojemná, že jsem brečela jako želva. Bála jsem se, že Backman sám pro sebe nasadil laťku moc vysoko Mužem jménem Ove. A na začátku této knihy jsem si říkala, že už jí asi nikdy nepřeskočí - ale zase to dokázal. Jeho kombinace smutku a humoru je prostě jedinečná a do toho ještě vloží myšlenky, které člověka nutí přemýšlet. To všechno s úžasnou lehkostí, díky které se příběh velice dobře čte. Je to mistr svého řemesla.
Stále jsem měla pocit, že ten příběh znám. On je totiž opravdu stejný, jako miliony dalších. Většinou se dá odhadnout, co bude na dalších stránkách následovat a konec jakbysmet. Jenže, nakonec mi tolik ani o ten příběh nešlo, líbila se mi prostě Britt-Marie. Je to milá, veselá i smutná knížka, která trošku ždíme z lidí emoce. Nepatří určitě k nejlepším, které jsem kdy četla, ale proč ne, jednou za čas..
Tak tahle kniha mne úplně dostala. Přišla mi nejlepší, nejvíc jsem se zasmála a konečně jsem Britt-Marii pochopila. Samozřejmě se mi líbila i Babička pozdravuje a omlouvá se a Muž jménem Ove. Těším se na další knihy od tohoto autora.
Upřímně má ráda všechny Backmanovi knihy, které jsem zatím četla. A Britt-Marie nebyla výjimkou. Začátek byl sice o něco těžší, ale postupem času jsem Britt-Marii začala chápat. Je to dost zvláštní osůbka (čtěte zapšklá baba), i tak mi přirostla k srdci, stejně jako zbytek Borgu (o kterém se jediné hezké dá říct, jen to, že leží u silnice).
Ač si to plno lidí nemyslí, tak podle mě je to vážně dobrá kniha od které jsem se nemohla odtrhnout... aj i slzička málem ukápla. Tohle fakt umí jen Backman!
tak tieto "geriatricke humoresky" nie su nic pre mna ...mala som velky problem na zaciatku pokracovat v citani a knihu neodlozit, no musim priznat ze stredna cast- pobyt v Borgu ma celkom bavila, no pokazil to pre mna taky akysi nijaky koniec... stylistika autora mi tiez velmi nesedla .....
Milá Britt-Marie, už jsem Tě trochu znala z knížky Babička pozdravuje a omlouvá se. Po několika prvních kapitolách jsem začala vrtět hlavou, co mě to popadlo chtít se s Tebou blíže seznámit. Nakonec jsem byla ráda, že jsem nebyla "z těch, co to vzdávají". Nebyla jsi jen otravná bába a bylo mi s Tebou fajn.
Ne, že by ta kniha byla otravná, ne že bych jí nemohla soudit, to já přece nedělám. Opakující se věty, výroky, myšlenky, jasně, takže do 80% knížka byla oříškem, pak se konečně začalo něco dít a pak pro změnu byl nijaký konec. Bylo nutné, aby se některé věci děly - kolem Psycha? Karlův motiv byl šlechetný, ok. Ale já prostě tuto knihu nemohu soudit a seznam? Jinak by to bylo na seznam poznámek psaných propiskou...
Některé knihy u Vás zanechají stopu,,neco se ve Vás změní a mnohdy nevíte co.Opět se mi to stalo u Britt-Marie.Je to nádherná knížka .Je to má druhá kniha od tohoto autora,první jsem četla Babičku,kterou jsem si též zamilovala.Je to vtipné milé čtení,ale jak to v životě chodí není to sluníčkový příběh pod růžovou duhou.Britt-Marie mi přirostla k srdci a stejně tak i obyvatelé Borgu
Fredrik Backaman opět nezklamal. Brit-Marie sice byla tak trochu Ove v sukni,ale ani to mi dojem nezkazilo. Moc jsem si čtení užila.
Kniha sa mi páčila, avšak zo začiatku mi dojem kazilo to, že som mala pociť, že je to Ove ako cez kopirák, prinajmenšom opis osoby bol vedený rovnakým spôsobom. Nebyť tohto rušivého vedomia, tak by to bolo za 5 hviezdičiek.
Backman sa stale točí okolo typových stereotypov, snaží sa ich rúcať, pozerať pod povrch, avšak bohužiaľ to robí stále rovnakým spôsobom, čo mi akosi nesadlo.
Moje hodnotenie: 75%
Štítky knihy
děti švédská literatura úklid mezilidské vztahy vesnice nový začátek stereotypy fotbal, kopaná
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Kniha mě zastihla v pravou chvíli ("Smrt je nejvyšší forma bezmoci. Bezmoc je nejvyšší forma zoufalství.") Čte se lehce, ale za poměrně jednoduchým příběhem se skrývá mnoho pravd. Chceme někam patřit, potřebujeme být milováni a některé situace si vyžadují zoufalé činy, a tak se třiašedesátiletá žena v domácnosti stane trenérkou fotbalového týmu. Britt-Marie má veliké srdce, svou přítomností dokáže změnit život mnoha lidem. Sice dokáže být pořádně otravná, ale tak nějak roztomile. Trochu mě iritovala autorova představa, že žena několikrát denně uklidí dům od půdy až po sklep, ale beru to jako velikou nadsázku.
Jednu hvězdičku jsem ubrala... já prostě fotbalu nefandím. Ale kdo ví:)