Tatér z Osvětimi
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491447/bmid_tater-z-osvetimi-9wt-491447.jpg
4
4405
4405
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
1. díl >
Dosud nevyřčený příběh z tábora smrti Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2022 , CPressOriginální název:
The Tattooist of Auschwitz, 2018
více info...
Přidat komentář
Opět jsem na rozpacích. Dobrá kniha mne má rozplakat, rozesmát, rozesmutnět... má ve mně vzbudit emoce. Příběh mi při čtení musí být vidět na tváři. Tato kniha je fakticky zajímavá, ale po stránce emocí absolutně studená. Jakoby ji psal někdo, koho se vůbec netýká, koho téma vlastně ani nezajímá. Jen do jakési literárně dobré podoby shrnul fakta získaná z vyprávění. Čte se dobře, ale pod kůži se nezaryje. Poučila mne, ale nenadchla... možná jako scénář k filmu podpořený především obrazy...
Moc hezky pribeh, historicka fakta jdou stranou, ale neubralo to na kvalite ;) cteno v anglictine a cetlo se to velmi hezky
Čtivý příběh, silné téma, zbytek neposuzuji, je na každém, jestli jsou pro něj nejdůležitější historická fakta nebo ne.
Knížka mě naprosto pohltila, i když jsem nečetla, stále jsem o tom musela přemýšlet.
Kniha na jeden večer, vtáhla do děje a nepustila. Po dočtení člověk hodně o příběhu přemýšlí a stále se k němu vrací.
Tuto knížku jsem měla přečtenou opravdu rychle, dějem mne do sebe vtáhla, ale oproti ostatním válečným knihám, které jsem četla, mi nepřijde její dějaž tolik reálný, vše v něm probíhá docela hladce. Ale jinak moc dobrá kniha, rozhodně doporučuji.
Velmi těžko se kritizuje kniha, ve které je skutečné utrpení lidí. Nejprve jsem chtěla dát 4⭐, pak jsem se ale zamyslela - knih o holocaustu jsem četla už víc a četla jsem mnohem lépe zpracované příběhy.
Děj se nevleče, příběh je čtivý a čte se velmi lehce. Kniha se dá bez problémů přečíst za jeden den. Příběh je o lásce, která přežila to nejhorší, ale nebude vás to nutit brečet. Mě osobně spíš chytil za srdce "Doslov".
Přes půl roku jsem čekala, až se k této knížce v knihovně dostanu a stále nic. Tentokrát jsem tedy musela zvolit e-knihu, kterou vím, že už si víckrát nepřečtu, ale čtení určitě nebylo ztrátou času.
Nemohu si pomoct, ale tohle byla zatím nejhorší kniha z prostředí Osvětimi a koncentračních táborů vůbec. A přečetl jsem jich opravdu hodně.
Připadalo mi, že to píše školák pro jiné školáky na nějakou besedu. A autorka, když píše historický román, by se měla nejprve seznámit se skutečností a předem Osvětimské muzeum navštívit. Já tam byl dvakrát a už jenom ten pocit z toho prostředí tolik let po válce.......
Autorka koncentrák a život v něm popisuje jako nějakou rekreaci. Kniha navíc obsahuje spoustu nesmyslů. Např. Penicilín se podařilo v roce 1939 poprvé izolovat anglickým vědcům, ale distribuce začala mnohem později. Navíc Anglie byla s Německem ve válce a rozhodně by do Němci okupované Evropy nedodávala léky. V pevninské Evropě se penicilín podařilo izolovat až v roce 1944, ale distribuce se dočkal až v roce 1945 a letech následujících. (jak kde). Scéna, Kdy Tatér léčí Gitu penicilínem v okupovaném Polsku v roce 1942 je tedy absurdní.
Moc nevěřím ani tomu, že se jedná o příběh podle skutečných událostí.
Když toto dílko srovnám třeba s Vrbovou Utekl jsem z Osvětimi, nebo Peklem plynových komor, vychází mi tento škvár jako 100%ní odpad.
Knih o 2. světové válce mám dost načteno, takže tato kniha je pro mě průměrná. I když byl příběh čtivý, některé situace mi přišli neuvěřitelné. Ovšem je to silný příběh o lásce, kterým jsem to přála.
Kniha je čtivě napsaná, nejsem knihomol, ale za odpoledne jsem to mel přečtené. Ovšem nemůžu se zbavit pocitu, že to občas vypadá jako když Američani točí film o životě v reálném socialismu. Je zde pár věcí, které mě přijdou krapet nevěrohodné. Například polští dělníci s totálně ruskými jmény, velké množství čokolády pašované do koncentráku apod. Jak se autorka vypořádá s přelstěním bolševických věznitelů a emigrací v jednom odstavci, jen dokládá, že s reáliemi doby se moc nepáře.
Silne tema, podle skutecne udalosti. Za me je to prvni knizka o 2.svetove valce u ktere se mi nechtelo brecet. Tema za me mohlo byt zpracovano rozhodne lepe.
Kniha je smutná, dojemná a hodně ji při čtení procítíte. Přečetla jsem ji během dvou dnů, protože je hodně napínavá. Rozhodně si ji přečtu znovu v budoucnu, protože takhle krásně napsaný příběh z koncentračního tábora jsem neviděla.
Velice silný příběh o lásce, která je v dobrém i ve zlém. Vyprávění je velice poučné, čte se moc dobře, od knížky jsem se nemohla odtrhnout. Sledujeme příběh Lalea, který se obětoval pro svou rodinu a v Osvětimi několik let pomáhal spoustě lidem a pro záchranu života ostatních riskoval svůj vlastní. Zároveň tam našel svou životní lásku, se kterou strávil po válce zbytek života a a překonali spolu spoustu nesnází.
Moc se těším na Cilčinu cestu a jsem vděčná, že se ke mě příběh Lalea dostal, protože v Osvětimi bylo takovýchto příběhů spoustu a je skvělé, že spousta z nich už bylo sepsáno, aby se na ně nezapomnělo. Lale je obrovská inspirace a tato kniha si určitě získala trvalé místo v mojí knihovně.
Velmi silný příběh. Knihy s tématem holokaustu se Vám téměř vždy dostanou pod kůži. Zde je to umocněno láskou vznikající mezi Lalem a Gitou na pozadí hrůz, které jsou všude kolem nich. A i přes to všechno se nakonec dočkají svého happyendu a společného života. Kniha se četla sama...
Knihy na toto téma se špatně hodnotí.Popisované příběhy jsou vždy smutné,někdy drsné.V každém z nás tato kniha něco zanechá,tak si myslím,kdo přečte litovat nebude.
Vycházím-li z ohlasů, byla pro mě tato kniha trochu zklamáním. Samozřejmě je zde zachycena obludnost a bestialita holokaustu, což je samo o sobě téma, které nemůže člověka nechat lhostejným. Hlavní hrdina má v krvi schopnost kšeftovat a zbytečně si věci nezabírat, což mu určitě pomáhá přežít. Někdy je však až podivuhodné, jak věci dobře dopadnou. Konec knihy je pak naprosto pohádkový ...
Je těžké kritizovat knihu s tak těžkým a silným tématem a necítit se při tom alespoň trochu špatně. Nicméně Tatér z Osvětimi je nejslabší kniha o holokaustu, co jsem kdy četla. Nepotřebuji (a ani nechci) detailně popsané hrůzy, ba právě myslím, že mezi řádky se dá vystihnout atmosféra mnohem tíživěji. V tomto podání se však jedná o melodrama a vlastně nejlepší na celé knize mi přišel doslov. Silný příběh podle skutečnosti by si rozhodně zasloužil kvalitnější zpracování.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismu
Autorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Někteří píší, že příběhu chybí emoce. Je to tak, ale nevidím v tom chybu, spíš naopak - pro mě by nebylo reálné, kdyby hlavní hrdina soucítil s každým v táboře. Pokud chtěl přežít, potřeboval odstup, ale líbilo se mi, že si přesto zachoval naději a určitou dávku optimismu. A jestli je příběh pravdivý? Možná je, možná není, ale myslím, že zrovna to zde není až tak důležité.