Tatér z Osvětimi

Tatér z Osvětimi
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491447/bmid_tater-z-osvetimi-9wt-491447.jpg 4 4405 4405

Dosud nevyřčený příběh z tábora smrti Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text

Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: , CPress
Originální název:

The Tattooist of Auschwitz, 2018


více info...

Přidat komentář

bidesh
16.02.2020 4 z 5

Knihy s takovou tematikou příliš nečtu, takže nemůžu úplně porovnávat. Ale právě jako někdo neznalý v tomto směru, ocením spíše románové podání.

PetraChvílová
16.02.2020 5 z 5

I přes hrůzostrašné téma je kniha čtivá a zmírňuje hrůzy holokaustu. Napsáno je příjemně a čtivě, ale po druhé bych do ruky už nevzala.


JessieM25
14.02.2020

Vlastně ani nevím, jak tuto knihu okomentovat. Četla jsem po přečtení Osvětimské ukolébavky a upřímně, příliš mě nezaujala. Musela jsem se velmi přemlouvat, abych jí četla. Přibližně v polovině jsem však začala mít pocit, že na tehdejší podmínky je to už pomalu nereálné a četbu vzdala. Na toto téma jsem objevila mnoho zajímavějších knih.

JituleK
13.02.2020 4 z 5

Mám z té knížky rozporuplné pocity. Četla se dobře, ale i tak jsem se k ní musela nutit. Nějak mě moc nechytla. Možná je to tím tématem. Prostě je to skutečný příběh a jako takový ho asi musím brát. Ta doba, situace, do které se mnoho lidí dostalo, muselo to být hrozné. A pak ještě, aby se bál, ten, kdo přežil, že ho obviní z kolaborace. Úplně mě z té představy mrazí. Určitě doporučuji, aby si každý alespoň trochu udělal obrázek o tom, co se dělo. Třeba i proto, aby se nic takového už nikdy neopakovalo.

andrea7191
13.02.2020 4 z 5

Nemůžu říct, že se to četlo dobře, protože nečetlo, když člověk četl o tom, co se dělo jen pár desítek let zpátky, ale bylo to velice čtivé a takovéto příběhy by rozhodně neměly zapadnout do nevědomí lidí.

esfinge
12.02.2020 5 z 5

Četlo se krásně. Z tohoto období mám přečteno spoustu knih a tato byla napsána z trochu jiného úhlu. Hrůzy koncentračního tábora kapku odsunuty a do popředí příběhu se dostal vztah dvou lidi.

KnihomolkaOli
12.02.2020 3 z 5

Velice čtivá kniha. Příjemnou změnou je pro mě to, že i když se kniha odehrává v koncentračním táboře, hlavní postavy mají "štěstí" a nakonec vše dobře končí. Jsem ráda, že ne všechny knihy z válečného období končí násilím a smrtí. Příjemné čtení, které vám ukáže jak hrůzy koncentračních táborů, tak i lidskou sílu.

icezero
11.02.2020 4 z 5

některé okamžiky našich dějin by neměly zapadnout. Stejně jako třeba místa, kde se většina tohoto příběhu odehrává. Pro mě bylo zajímavé porovnat tu spoustu štěstí, které v neštěstí potkalo oba hlavní hrdiny. Místy je příběh až neuvěřitelně pozitivní, když uvážíme kde se odehrává. Podle mě je příběh hodně dobře zpracován a rozhodně patří k těm lepším z toho, co jsem o holokaustu přečet

Rogalka
09.02.2020 4 z 5

Už jsem pár knížek z období holokaustu četla a musím říct, že se stále nestačí divit co dokáže člověk člověku způsobit. Chvílemi bylo až neuvěřitelné, že hlavnímu hrdinovi vše tak snadno procházelo. Až jsem místy přemýšlela, zda je to opravdu podle skutečného příběhu. Jinak ale před hlavním hrdinou smekám a před jeho láskou též, je neuvěřitelné kolik síly v sobě člověk dokáže najít. Děkuji autorce za citlivě převyprávěný příběh.

monulam
09.02.2020 5 z 5

Knih na toto téma jsem už pár četla a neočekávala jsem od této něco nového, musím ale říct že příběh tatera mě okamžitě vtáhl do děje. Určitě doporučuji přečíst. Jsem ráda za knihy které nám ukazují kus historie z té strany, jak je zažili lidé.

amurek
08.02.2020 4 z 5

Příběh o vzniklé a prožité lásce v prostředí, kde by ji nikdo nečekal. Příběh o přátelství a pomoci i za cenu možnosti ztráty vlastního života. Příběh o naději v prostředí beznaděje – v Osvětimi. Skutečný příběh o vůli přežít a pak žít…

Jani23
08.02.2020 5 z 5

Kniha se četla velmi rychle. Líbila se mi. Bylo zajímavé se dozvídat, jak to v Osvětimi chodilo. I když to tam bylo i trochu o štěstí.

zandu
08.02.2020 5 z 5

Velmi čtivá kniha, nemohla jsem se odtrhnout. Myslím, že je psána velmi umírněně. Ale krásně. Jeden z mála, kdo měl tehdy neuvěřitelné štěstí a přežil.. Tahle kniha si v mojí knihovně místo zaslouží, určitě si ji casem přečtu znovu.

klaraj093
07.02.2020 5 z 5

Knih na toto téma už mám pár načteno.. Takže už jsem věděla co mě zhruba čeká.. Nicméně tohle byl zas jiný pohled a byl velmi zajímavý..

Tereziee
05.02.2020 4 z 5

Silný příběh o lásce, odvaze a víře. Lale i Gita měli opravdu štěstí, že ustáli hrůzy koncentračního tábora a nakonec mohli prožít život, který si za ostnatým drátem tak moc přáli. Je dobře, že lidé, kteří měli štěstí a tyto hrůzy přežili vyprávějí své příběhy dál, aby společnost nikdy nezapomněla...

applause
04.02.2020 5 z 5

Tahle kniha mě dostala! Ještě dlouho na ni budu myslet. Bála jsem se, že mě nebude bavit a že budu zhnusena z hrůz, které se v Osvětimi děly (což jsem byla jednou). Naopak kniha byla napsána velmi čtivě ani er-forma tomu nevadila. Ještě doteď mě mrazí, že děj je podle skutečné události. Několikrát jsem u toho brečela, hlavně u konce. Je to opravdu silný, smutný, ale i krásný příběh. Doporučuji!

Aneleh77
03.02.2020 5 z 5

Zajímavý náhled na osud člověka, který měl štěstí, dá-li se to tak říct. Někdy až neuvěřitelné štěstí v místě, kam se dostal. Určitě stojí za přečtení, i když v porovnání s jinými "osvětimskými" knihami vzpomínek, se zdá být příběh trochu nerealistický.

Barus006
03.02.2020 3 z 5

Kniha je to dobrá. Příběh na holocaust netradiční a rozhodně nabízí jiný pohled na věc. Tatér je vězeň, který si díky spolupráci s nacisty žil velmi dobře. Snažil se pomoci druhým a zamiloval se. Je to příběh o lásce v takto krutých podmínkách. Prý i podle pravdy. Knihu doporučuji přečíst lidem, co mají již dost načteno o hrůzách koncentračních táborů a pochopí, že takový život je světlou výjimkou, která se jen tak nestává.

snobold
02.02.2020 2 z 5

Takřka od třetiny knihy jsem měl k dílu velký odpor. Dělat z největší světové tragédie červenou knihovnu jsem bral jako velký flusanec vůči holocaustu. Později jsem zjistil, že příběh je podle skutečnosti, čemuž se mi ani nechtělo popravdě věřit, ale aslespoň trochu se můj odpor zmenšil. Ač je příběh sepsán na základě výpovědi tak stejně mám určité pochybnosti. Autorka si to bezesporu nějaké věci přikrášluje, aby se kniha masově líbila. Emoce pro čtenáře nula. Napětí nula. Stylistika obecně špatná. Postavy jsou vykresleny nezajímamvě a nenašel jsem si k ním žádný vztah - což nezní asi úplně dobře vzhedem k tomu, že to jsou reální lidé, ale autorka je dle mě nedokázala čtenáři \"prodat\". Knihu spíše nedoporučuju - mladí si ještě můžou začít myslet, že se v koncentráku hrál fotbal s nacisty, každou neděli souložilo a dozorci byli kámoši.

Ajabubu
01.02.2020 5 z 5

Mrazivé svědectví.