Ted Bundy, vrah po mém boku
Ann Rule
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539676/bmid_ted-bundy-vrah-po-mem-boku.jpg
4
283
283
Jak poznáte, komu věřit? Komplexní portrét Teda Bundyho a jeho brutálního případu. Kniha spisovatelky Ann Rule zpracovává příběh sériového vraha Teda Bundyho, kauzu, která otřásla Amerikou. Stejně jako v době svého vzniku děsivě popírá naši představu, že bychom přece samozřejmě poznali, kdyby mezi námi žilo monstrum, pracovalo vedle nás a tvářilo se, že je jedním z nás. S mrazením stupňujícím se s každou další stránkou sledujeme, jak si autorka začala postupně uvědomovat, že její citlivý spolupracovník z krizové linky Ted Bundy je ve skutečnosti jedním z nejděsivějších sériových vrahů Ameriky. Bundy se doznal k zabití nejméně šestatřiceti mladých žen po celých Spojených státech a za tři z těchto vražd byl nakonec odsouzen k smrti na elektrickém křesle. Autorka čerpala i ze své korespondence s Bundym, jež trvala až do doby krátce před jeho popravou. Podařilo se jí udržet v rovnováze svůj hluboce osobní pohled na věc a svou roli kriminální reportérky při honu na brutálního sériového vraha – geniálního a charismatického Bundyho, o němž si myslela, že ho zná. Touto nezapomenutelnou kronikou Bundyho života, jeho případu a jejich vzájemného vztahu, Ann Rule změnila směřování literárního žánru true crime.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Biografie a memoáry
Vydáno:
2022
,
Jota
Originální název:
The Stranger Beside Me, 1980
více info...
Přidat komentář
Odloženo, nedočteno. Kus true crime, kus osobních vzpomínek, ve výsledku mišmaš - nedokázala jsem se začíst. Je až neuvěřitelný, jak takovej příběh autorka dokázala pohřbít.
Nečekala jsem, že mě tato kniha tak zaujme. Líbí se mi přístup spisovatelky, která se snaží vše popsat, tak jak bylo, jak to viděla ona a vzala v potaz všechna fakta. Dá se říct, že i přesto jak to byly příšerné případy, se kniha četla jednim dechem. Je nepochopitelné, jak někdo dokáže takhle brutálně zabít a zneuctít. Chvílemi mi bylo až špatně, když jsem četla, co udělal....
Neuvěřitelné jak vše dokázal před svým okolím skrývat a jaký měl vliv na ženy...
To, co mělo být obyčejnou reportáží o nevyřešených únosech a vraždách mladých dívek podobného vzhledu, se za nějaký čas zvrtlo ve velmi osobní příběh, protože autorka zjistila, že pachatele velmi dobře zná. A právě to je výhoda i prokletí knihy zároveň. Výhodou je to, že Ann Rule dá částečně nahlédnout do nitra Teda Bundyho, když zrovna nevraždil a byl "normální" a donutí čtenáře si uvědomit, že by s největší pravděpodobností sériového vraha ve svém okolí zřejmě taky neodhalil a jak moc těžké je přiznat si, že někdo, koho relativně dobře a dlouho znáte, se může dopustit naprostých zrůdností. Prokletí je ovšem to, že ona osobní rovina dost často přebírá vládu a autorka jako by někdy ztratila určitý nadhled a možná podvědomě se snaží Bundyho ospravedlnit, a ačkoli si to sama asi neuvědomovala, z mnoha pasáží je znát, jak i jí se dostal do hlavy, dokázal v ní vyvolat pochyby a soucit. Je až fascinující, že se v podstatě nikdy nezamyslí nad tím, že v jeho blízkosti mohla být kdykoli v bezprostředním nebezpečí a mohla skončit podobně jako mnoho jeho obětí (i když pochopitelně vypadala úplně jinak než ony, což ji s největší pravděpodobností zachránilo). S ubývajícími stránkami začíná být jasné, že kniha se pro autorku stala formou terapie a ona se snažila vypsat z toho, co ji potkalo a co není úplně obvyklé. Většinou se jí ale daří všechno pojmenovávat věcně a nikdy nezpochybní jakýkoli důkaz ani tvrzení a striktně se drží faktů. Kniha nicméně trpí obvyklými neduhy true crime, jako jsou extrémně velký počet jmen, která za chvíli splývají, stejně jako velký počet policistů, kteří taky brzy splývají a detailní popis většiny zločinů, které byly hrůzné a nelidské, i ony se ale stanou určitou rutinou. Tím pádem mohla být kniha o minimálně pár desítek (spíše ale stovku) stránek kratší. The Stranger Beside Me je svým způsobem důležitá kniha, která se žánrem true crime pracuje malinko jinak a není úplně suchým dokumentem, ale stává se osobní. Jak moc to ale bude vadit, musí každý čtenář posoudit sám, protože je to vskutku silně individuální. 80 %
Ted. Bezpochyby vše co Ted spáchal, byla zvěrstva. Ale proč? Vážně byl taková zrůda, tak zlý, no prostě ztělesnění zla, nebo byl psychicky nemocný? To je otázka na které se ani psychologové a psychiatři neshodnou.
Velmi zajímavé je, že knihu napsala žena ke které měl Ted blízko. A obdivuji ji za to, že si nakonec v rámci možností, dokázala udržet osobní odstup a uvažovat racionálně.
Osobně moc nechápu všechny ty zástupy žen které měl ve vězení. Ale proti gustu…
Velmi mě překvapil že Ted měl údajně ve vězení zplodit dítě.
Na závěr se dostáváme k otázce, nad kterou přemýšlím už od té doby co jsem knihu začala číst. Trest smrti.
Nebavme se o tom jak se některým muže trest smrti zdát nehumánní. Bavme se o tom, o kolik jsme my jako lidstvo jiní, lepší jako on. Když jsme taky schopni zabít? Ok, ublížil, zabil. Ale, nebylo by fajn kdyby po jeho smrti jeho mozek mohli rozpitvat? Zjistit co ho k tomu vedlo? A netýká se to jen Teda. Možná bychom byli hodně překvapení, co bychom z mozku takových lidí dokázaly zjistit.
Kniha ve mně vyvolala rozporuplné pocity. Libí se mi, že autorka popisuje svou osobní zkušenost s Tedem Bundym. Je to zajímavý pohled, ke kterému se normálně úplně nedostaneme. Ovšem v této chvíli se mi někdy nelíbilo, jak jej popisovala až skoro pozitivně. Jasně, chtěla poukázat na tu rozporuplnost, ale i tak. Na druhou stranu čtivě popisuje celý jeho život a jeho vraždy (to mě až mrazilo). Občas to autorce sklouzlo do encyklopedickému strohému popisování, ale dalo se to přežít. Z knihy nejsem nadšená, ale ani sklamaná. Tři hvězdy v hodnocení jsou tak akorát.
Jedná se o příběh o vrahovi, který neměl sebemenší soucit a slitování.
Velice obdivuji autorku, která se s Tedem znala a byla mu oporou až do konce jeho dní. Neustále bojovala s myšlenkou empatického chlapce, který jí pomohl v těžkých chvílích a netvorem, který má na svědomí několik krutých vražd. Oceňuji autorčinu pečlivost při zpracování této knihy. Důkladně se věnovala životem samotného Bundyho, popsala svědecké výpovědi dívek a žen, které ji neustále volají a píší dodnes, zveřejnila i některé z fotografií pro lepší představu a samozřejmě zkompletovala i veškerou písemnou komunikaci z vězení.
Na to, že měla kniha skoro 600 stránek musím říct, že se autorka opravdu snažila vydat ze sebe maximum (přesná jména, její pocity, fakta).
(SPOILER)
AUDIOKNIHA
Pro mě osobně to bylo hrozně nezajímavě napsané. Přehnané množství detailů (např. jména všech policistů a který okrsek měli nastarost, i když byl důležitý jen ten z páteho okrsku, protože to on nějakým způsobem přispěl k vyšetřování).
Nejvíc mě bavily části, kde byly popisovány zmizení dívek. A pak když už byl Bundy chycený, tak to bylo pro mě opět nezáživné. Asi zůstanu u TrueCrime podcastů, případně krátkých dokumentárních sérií, kde je jen ten hlavní a nejzajímavější výcuc.
Ještě jsem si vzpomněla, že mi nevyhovoval vztah autorky k Bundymu, najednu stranu chápu, že se ho snažila obhajovat a bránit, ale na stranu druhou... Když už to psala, měla to napsat způsobem jako psala ostatní knihy o jiných vrazích, kde ty pachatele neznala. (Nečetla jsem žádné jiné její knihy, ale takhle to v knize sama píše.) Nejvíc na ní štvalo, jak do příběhu zasazovala své osobní události a pocity, vůbec to k ničemu nepřidávalo. Vůbec mi autorka napřišla tak znalá, aby vedla několik seminářů pro policisty. Pro veřejnost klidně, to může každý, ale čím přispěla těm poldům?
Objektivně... Pokud na Teda Bundy píšete nějakou odbornou práci, tak mi tato kniha přijde jako slušný zdroj informací. Pokud vyškrtneme všechny Anniny (autorčiny) pocity a její osobní události.
AUDIOKNIHA: Příběh Teda Bundyho trochu jinak. Líbí se mi, že detailně vzpomíná na jeho oběti. Je paradox, že u každého sériového vraha si pamatujeme jméno toho zlosyna, jako by byl nějaká celebrita, místo jmen těch, kteří by si to doopravdy zasloužili. Líbí se mi ale také to, že tohoto nechvalně známého vraha vykresluje i s jeho pozitivními vlastnostmi. Jednoduše proto, že nikdo není černý, nebo bílý. Ted Bundy byl vrah. Byla to zrůda. Ale měl své světlé momenty. Ať už byly dílem jeho pozitivních vlastností, nebo se jednalo o čistý kalkul, jelikož chtěl, aby ho tak lidé vnímali... Dokonce chápu i autorku samotnou. Kritizovala sice jeho fanynky za to, že jsou jeho fanynkami, kritizovala ženy, které ho milují, za to, že ho dokážou milovat... Aniž by si uvědomovala, že sama vlastně činí stejně. Protože od něj prostě nedokázala odejít. Nedokázala zapomenout na to hezké, co s ním prožila. Ve skrytu duše pochybovala, že je tím vrahem on. A i když se ujistila, že jim skutečně bude, neodvrátila se od něj. Bylo pro ni nemyslitelné opustit člověka, na kterého měla i hezké vzpomínky. Který se k ní vždycky choval mile. Bylo to pro ni nemyslitelné i ve chvíli, kdy věděla, že jí lže a snaží se s ní manipulovat. A našla pro sebe skvělou výmluvu. I kdyby byl vrahem, přece bude od někoho potřebovat podporu. Ale proč její podpora měla být správná a podpora fanynek nebo milujících žen už ne? Však se ten příběh přečtěte sami. Je hodně podrobný, tak se čte o něco hůře, ale myslím, že stojí za to. O hvězdičku méně proto, že tenhle subjektivní pohled na celý případ pár věcí vynechal...
Každý, kdo se trochu zajímá o kriminalistiku a psychopatologii, slyšel o Tedu Bundym, a jeho případ alespoň tak nějak zná z různých zdrojů. Tohle ale bylo jiné. Protože autorka ho znala osobně. Takže kromě jeho životopisu a popisu vražd (psaných citlivě, bez bulvární snahy šokovat) se člověk seznámí i s rozpolcenými pocity kamarádky, která nechce uvěřit, že ten milý a obětavý kamarád je zrůda a jen ji zneužívá jako všechny ostatní. Bylo to zajímavé čtení. Jen mi vadil ten natahovaný dloooouhatánský epilog a dovětek, to už bylo dle mého zbytečně natahované a něco se i opakovalo.
Měla jsem od knihy jiná očekávání, nicméně zajímavá určitě je.. obzvlášť pro nadšence true crime jako jsem já... kniha nabízí pohled na jednoho z nejznámějších sériových vrahů vůbec z trochu jiné perspektivy. Avšak vadil mi přístup samotné autorky k vrahovi počas celé knihy, kdy mi přišlo, že se jej snaží polidšťovat, ospravedlňovat... pociťovala jsem z ní sympatie k Tedu Bundym a její chování vůči němu jsem nechápala.. kdyby se kniha vydala více vyšetřovatelským směrem, zajímala se více o oběti a samotné činy, než o to, jak byl Ted Bundy schopný, krásný, inteligentní.. kniha by měla vyšší přínos.. trochu ironií je to, že autorka neustále rozmlouvala nad tím, jak se ženské do Bundyho zamilovávaly i poté, co byl odsouzen za ohavné činy a snažily se s ním navázat kontakt.. přitom s ohledem na její chování jsem nezaznamenala žádný velký rozdíl..
Jméno, které bude navždy rezonovat společností. Jméno, které změnilo život stovkám lidí. Ale dnes se podíváme na příběh jen jednoho z nich. Někoho, kdo mu byl blízko skoro až do úplného konce.
U nás ne tak známá, avšak v Americe uznávaná novinářka Ann Rule, přivedla na svět nejen své 4 děti, ale také sérii knih a článků založených na skutečných zločinech a skutečných zločincích.
V čem je kniha o Tedu Bundym jiná?
Ann a Ted se spřátelili, když spolu pracovali na krizové lince. Byl mladý, empatický student práv, který jí pomohl v těžkých chvílích. Našli jeden v druhém blízkého přítele.
Ačkoliv ji všechny jeho činy šokovaly, vždy měla někde vzadu vzpomínku na toho milého chlapce z kanceláře. Dokážeme rozeznat zlo, které vedle nás kvete pod usměvavou tváří?
Za zabití nejméně 36 žen byl Bundy odsouzen k trestu smrti na elektrickém křesle. Byl to charismatický mladý muž, který díky své znalosti práva bojoval až do konce. A tisíce žen z něj šly do kolen, stejně jako dnes.
I když nejsem fanynka dlouhých knih, zde jsem hltala stránku za stránkou. Autorka čerpala také ze své korespondence a setkání s Tedem během jeho zatčení. Byla s ním v kontaktu do samotného konce a ačkoliv šlo o jejího přítele, dokázala si po celou dobu psaní udržet novinářský nadhled. Balancovala mezi vzpomínkami na láskyplného kolegu a sadistické monstrum, kterým se během několika let stal.
Touto nezapomenutelnou kronikou Bundyho života, jeho případu a jejich vzájemného vztahu, Ann Rule změnila směřování literárního žánru true crime.
Jediným mínus pro mě byl neustálý přísun nových jmen a dat, kde jsem se začala později už trochu ztrácet. Jinak jde o geniální knihu.
Moc děkuji @stafety.rachel.roo za možnost zapojení do štafety a další pohled na celý případ. <3
*4,5
Pečlivě zpracovaná kniha. Někdy jsem se ztrácela ve jménech, popis všeho je dosti podrobný, místy mě to až nudilo, ale jako celek je kniha velice zajímavá a mohu ji doporučit. Osobní zkušenost autorky s Tedem tuto knihu odlišuje od jiných knih, stejně jako ona pak možná budete mít tendenci rozlišovat dva Tedy - toho citlivého, co pracoval na lince, a toho, co vraždil a byl nekrofilem. A možná nakonec pochopíte, že takto rozlišovat nejde. Nechutností v knize není příliš (ale jsou), kdo je vyhledává, mohl by být zklamaný.
Příběh, kterému se člověk zdráhá uvěřit. Každopádně, nemyšleno nijak zle, autorka si na tomhle vybudovala kariéru. Kniha je bohužel zajímavější a mrazivější, když popisuje období, kdy byl Bundy ještě na svobodě. Vězeňská část už trochu ztrácí a závěrečné martyrium se soudními procesy a nekončícími odvoláními je k nepřečkání.
Na túto knihu som bola veľmi zvedavá odkedy vyšla, no a kým som sa k nej dostala, tak už sú v edícii vydané ďalšie tri. A snáď budú aspoň tak dobré ako táto, aj keď nejaké muchy má. Musím priznať, že úvod ma do čítania veľmi nenalákal - prišiel mi chaotický a celkom o ničom. Ale keď sa už autorka rozpísala o samotnom Tedovi, tak som sa od čítania nemohla odtrhnúť. Jeho život bol zaujímavý a je strašné, že z muža, ktorý mohol toho toľko dosiahnuť, sa vykľul taký netvor. Pri popisovaní toho, čo sa jednotlivým ženám (a často krát iba dievčatám) stalo, mi bolo veľmi ťažko. Hlavne príbeh Georgann Hawkins, ktorá zmizla keď šla sama iba 12 m, doslova od domu k domu. A samozrejme, nie len jej príbeh je strašný, ale všetkých tých žien, ktoré boli napadnuté úplne hocikde - doma, v parku, v študentskom dome... Nechápem, ako toto môže niekto robiť. A taktiež nechápem, ako tak dobre mohol Ted pôsobiť na ľudí, vrátane sudcov, ktorí mu podľa mňa dovolili dosť veľké ústupky a častokrát som nad tým iba krútila hlavou. Čo mi ale na knihe vadilo bol samotný vzťah autorky s Tedom, ich korešpondencia bola síce zaujímavá, ale prišlo mi, že autorka sa do príbehu vkladala o dosť viac ako by mala. A záver bol snáď nekonečný, sto strán a zakaždým, keď som si myslela, že je koniec, tak tam bol nejaký dodatok, potom ešte jeden a opäť ďalší... Ako tie posledné strany boli pre mňa trochu utrpením, aj keď aj v nich sa nachádzalo dosť zaujímavých informácií, len to mohlo byť výrazne kratšie. Ale knihu rozhodne odporúčam a na ďalšie príbehy z tejto edície som veľmi zvedavá.
Komentuji bohužel s hodně velkým časovým odstupem, takže spíše stručně. Nedokážu si představit, být v kůži autorky, z jejíhož kamaráda se nakonec vyklube sériový vrah. Na Tedu Bundym mě dost děsí to, že skutečně působil poměrně charismaticky a tomu jeho hraní si na nevinného by člověk téměř uvěřil. Kniha mě bavila a dobře se četla i když nepatří k nejtenčím, zájemcům o true crime mohu určitě doporučit.
Čekala jsem ledaccos, ale tohle! Wau! Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Velmi dobře zpracováno, ačkoliv jsem si musela psát poznámky, ať se neztratím ve všech jménech, četla se celkově velmi dobře.
Kniha byla velmi zajímavá, jen mi přišla taková dost chaotická, asi tím, jak autorka stále připisovala během let další a další doslovy. Chápu, že byly nutné kvůli vývoji událostí, ale asi by mi spíše sedlo nějaké přepracované vydání. Místy to bylo navíc až úmorné vyjmenovávání osob či míst, což ubíralo čtivosti knihy. Nejvíce mě zasáhlo, že zhruba když jsem byla v půlce, udála se hromadná vražda tady u nás, to bylo vážně mrazivé. Psychopatovi se nedá uniknout. Čest autorčině památce
Štítky knihy
sérioví vrazi 70. léta 20. století skutečné kriminální případy americké romány
Autorovy další knížky
| 2022 |  Ted Bundy: Vrah po mém boku |
| 2023 | Zabiják od Zelené řeky: Dvacetileté pátrání po nejaktivnějším vrahovi Ameriky |
prvni polovinu knihy jsem cetla asi rok nebo dva :D nezaujala , ale chtela jsem to proste docist.
Vratila jsem se k te knize asi po roce a druha cast uz me bavila velmi, ale je to proste bohuzel zbytecne dlouhe.