• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Zabiják od Zelené řeky: Dvacetileté pátrání po nejaktivnějším vrahovi Ameriky - Ann Rule

Monstrum Gary Ridgway – dvacetileté pátrání po nejaktivnějším vrahovi Ameriky. V tomto provokativním a překvapujícím příběhu investigativní žurnalistiky se A... detail knihy

Nové komentáře u knih Ann Rule

Ted Bundy: Vrah po mém boku

„prvni polovinu knihy jsem cetla asi rok nebo dva :D nezaujala , ale chtela jsem to proste docist. Vratila jsem se k te knize asi po roce a druha cast uz me bavila velmi, ale je to proste bohuzel zbytecne dlouhe.“... celý text
— PetraDD

---

Ted Bundy: Vrah po mém boku

„Odloženo, nedočteno. Kus true crime, kus osobních vzpomínek, ve výsledku mišmaš - nedokázala jsem se začíst. Je až neuvěřitelný, jak takovej příběh autorka dokázala pohřbít.“... celý text
— book74worm

---

Ted Bundy: Vrah po mém boku

„Nečekala jsem, že mě tato kniha tak zaujme. Líbí se mi přístup spisovatelky, která se snaží vše popsat, tak jak bylo, jak to viděla ona a vzala v potaz všechna fakta. Dá se říct, že i přesto jak to byly příšerné případy, se kniha četla jednim dechem. Je nepochopitelné, jak někdo dokáže takhle brutálně zabít a zneuctít. Chvílemi mi bylo až špatně, když jsem četla, co udělal.... Neuvěřitelné jak vše dokázal před svým okolím skrývat a jaký měl vliv na ženy...“... celý text
— ronave

---

---

Zabiják od Zelené řeky: Dvacetileté pátrání po nejaktivnějším vrahovi Ameriky

„Třetí díl z oranžové edice true crime se tentokrát zaměřil na zabijáka od Zelené řeky. Garry Ridgway má na svém kontě několik desítek obětí (žen) a spravedlnosti utíkal více jak dvacet let. Po tak dlouhou dobu bylo toto monstrum noční můrou nejen pro ženy z ulic, ale také pro všechny policisty a detektivy, kteří se ho snažili dopadnout. Až díky vývoji moderní doby zvládli policisté důkladně zpracovat veškeré důkazy a zarazit tak šílené řádění jednoho z nejhorších vrahů Ameriky. A že to vůbec nebyla snadná práce. Mnoho policistů se ani nedočkalo toho vytouženého okamžiku – aby mohli vidět zabijáka od Zelené řeky za mřížemi. Pro mě velmi dlouhé, ale i tak poutavé čtení. Musím se přiznat, že kdybych četla knihy v pořadí Ted a hned Zabiják, asi bych se s knihou popasovala o něco lépe. Ale vzhledem k tomu, že jsem četla po Tedovi Ramireze a pak hned Columbine, tak jsem měla celkem problém s tím, jak je zabiják napsaný. Počítejte s tím, že kniha je velmi obsáhlá, co se týká jmen a jednotlivých osudů obětí. Tím bych řekla, že kniha ztrácí na tempu a hodně se vleče. Na druhou stranu nám autorka ukázala i něco z té policejní práce a i střípky z Garryho minulosti. V celkovém hodnocení je Zabiják možná „nejhorší“ z celé edice, ale rozhodně je to kniha, kterou si v rámci tohoto žánru nenechte ujít. Autorka skvěle zpracovala celý případ a po dlouhé roky si schovávala veškeré poznámky ohledně tohoto případu. A i když se mi kniha četla pomalu, rozhodně na ní nezapomenu a jsem ráda, že jsem se mohla dozvědět pro mě něco nového, i když to opět bylo velmi kruté a mrazivé čtené.“... celý text
— dencazrnu

---

Ted Bundy, vrah po mém boku

„To, co mělo být obyčejnou reportáží o nevyřešených únosech a vraždách mladých dívek podobného vzhledu, se za nějaký čas zvrtlo ve velmi osobní příběh, protože autorka zjistila, že pachatele velmi dobře zná. A právě to je výhoda i prokletí knihy zároveň. Výhodou je to, že Ann Rule dá částečně nahlédnout do nitra Teda Bundyho, když zrovna nevraždil a byl "normální" a donutí čtenáře si uvědomit, že by s největší pravděpodobností sériového vraha ve svém okolí zřejmě taky neodhalil a jak moc těžké je přiznat si, že někdo, koho relativně dobře a dlouho znáte, se může dopustit naprostých zrůdností. Prokletí je ovšem to, že ona osobní rovina dost často přebírá vládu a autorka jako by někdy ztratila určitý nadhled a možná podvědomě se snaží Bundyho ospravedlnit, a ačkoli si to sama asi neuvědomovala, z mnoha pasáží je znát, jak i jí se dostal do hlavy, dokázal v ní vyvolat pochyby a soucit. Je až fascinující, že se v podstatě nikdy nezamyslí nad tím, že v jeho blízkosti mohla být kdykoli v bezprostředním nebezpečí a mohla skončit podobně jako mnoho jeho obětí (i když pochopitelně vypadala úplně jinak než ony, což ji s největší pravděpodobností zachránilo). S ubývajícími stránkami začíná být jasné, že kniha se pro autorku stala formou terapie a ona se snažila vypsat z toho, co ji potkalo a co není úplně obvyklé. Většinou se jí ale daří všechno pojmenovávat věcně a nikdy nezpochybní jakýkoli důkaz ani tvrzení a striktně se drží faktů. Kniha nicméně trpí obvyklými neduhy true crime, jako jsou extrémně velký počet jmen, která za chvíli splývají, stejně jako velký počet policistů, kteří taky brzy splývají a detailní popis většiny zločinů, které byly hrůzné a nelidské, i ony se ale stanou určitou rutinou. Tím pádem mohla být kniha o minimálně pár desítek (spíše ale stovku) stránek kratší. The Stranger Beside Me je svým způsobem důležitá kniha, která se žánrem true crime pracuje malinko jinak a není úplně suchým dokumentem, ale stává se osobní. Jak moc to ale bude vadit, musí každý čtenář posoudit sám, protože je to vskutku silně individuální. 80 %“... celý text
— callahanh