Tiché roky
Alena Mornštajnová
Bohdana je uzavřená dívka žijící jen s mrzoutským otcem a dobrosrdečnou, leč poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě a tajemství, které jí nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v léčebně oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Ale jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, povězte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je jiný než ty předchozí. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky. Cenné na jejím psaní je nejen zvolené téma, ukotvené v autentické české minulosti, ale především práce s jazykem. Mornštajnové psaní je nesmírně citlivé, přitom však nikterak sentimentální, bez kapky sebelítosti, směřované k postavám.... celý text
Přidat komentář
Opět dokonalé čtení. Skvělé a velmi čtivé zpracování složitosti rodinných vztahů.
Jenom nevím, jak chápat tak napínavý konec. Že by příprava na pokračování? .. Já tedy doufám, že bude :)
Skvělá kniha, kterou rozhodně doporučuji přečíst. Silný příběh, který je bravurně podaný, dělá z knihy opravdu skvělé čtení.
Paní autorka patří mezi mé TOP autory. Její poslední kniha mě opět potěšila. Ráda prožívám tyto silné příběhy. Tento byl dle mého názoru hlavně o (ne)komunikaci. A vykresleno to bylo bravurně, tíživě, tak, jak to paní autorka umí a čím si mě získala každou svou knihou. Ač mi byl Svatopluk primárně méně sympatický, tak jak příběh postupně odkrýval jeho život, získával si mé pochopení. Znovu musím smeknout před umem paní autorky.
Moje první setkání s autorkou a chápu proč je tak oblíbená. Bylo tak příjemné čtení, že i když jsem vyrazil ven tak jsem stejně myslel na to jak se to bude dále vyvíjet. Několik těch zlomů v příběhu jsem sice tak nějak podvědomně očekával, ale pokaždé mě i tak překvapili. A věřím, že její příští knihu určitě budu číst taky a když čas dovolí tak i ty předchozí.
Další skvělá kniha od paní Mornštajnové. tato kniha sleduje jednu rodinu, její historii, současnost a později i budoucnost. Pojednává o rodinných vztazích.
kniha přečtená za jeden den. Je to o mlčení, tajnostech a neschopnosti komunikace. Paní Mornštajnová mě opět nezklamala.
Kniha mě potěšila. Je jiná než ty předchozí, avšak neméně kvalitní a čtivá. Příběh zde plyne pomaleji, ale zároveň působí intimněji, soustředí se na prožívání jednotlivce a na rodinné vztahy.
Protože je to první kniha, kterou jsem od autorky přečetla, neměla jsem s čím srovnávat. Možná to je výhoda, možná právě není. Mně se kniha ale líbila, příběh příjemný, plynul, styl vyprávění mi také sedl. Minimálně mě to inspirovalo k tomu, abych se po autorčině tvorbě poohlédla více.
Kniha je určitě jiná, než autorčina předchozí tvorba, ale opět úžasně napsaná! Líbilo se mi navazování posledních slov jedné kapitoly a prvních slov druhé.
Pěkné a poutavé čtení. Ale pro mě nic víc. Vypravěč vypráví příběh, který ale sama Bohdana nerozkrývá. Nepátrá, neptá se, nehledá. Příběh se tak nějak rozpliznul v tom, že autorka popisovala život několika generací. Neviděla jsem tam ani žádnou gradaci, ani překvapení, a závěr, ze kterého se dalo vytěžit maximum emocí, vyšuměl do prázdna. Pěkné čtení - přečteno za tři dny - ale tož vše.
Po Haně jsem se do knihy pustila s velkým očekáváním. Z počátku se mi to táhlo jak týden před výplatou a ke konci, když jsem se konečně začetla, byl konec. Já bych ale byla vlastně ráda za další aspoň dvě stránky navíc. Tento příběh by si zasloužil rozuzlení. Takže jsem vlastně zklamaná ...
Tiché roky mě zaujaly. Stavěla bych je první místo s Hotýlkem, za ně Slepou mapu a pak Hanu. Líbilo se mi členění kapitol na dva vypravěče a spojení pomocí závěrečných a prvních slov kapitoly. Nápadité. Jen mě mrzí, že konec byl tak... jak to říct... useknutý? Gradaci chápu, ale mě by zajímalo, co bylo pak.
Ocenit chci i velmi trefný název, který vyjadřuje všechno, co se v knize děje. Tiché roky nejsou jen o němotě, ale i o mlčení a neschopnosti komunikace.
Opět krásná věc. V ději odehrávajícím se v rozmezí 2. světové války, komunismu a devadesátek jsem si libovala, mám pocit, že nikdo neumí vylíčit komunismus tak perfektně, jako Mornštajnová a moje profesorka politologie.
A Bohdana? A její otec? Autorčiny postavy nelze nemít rád, jelikož všechny naplňuje tak těžký osud a holt se všechny s ním vyrovnávají po svém, ale nikdy ne špatně. Nechtěla bych chodit v botách ani jedné v tomto případě.
Akorát mě tedy velmi mrzí autorčino stigma jménem Hana - to opravdu budou do skonání věků všichni hodnotící vykřikovat "Není to Hana, dávám dvě hvězdy!!!"? Ptám se proč? Mornštajová píše naprosto skvěle a nadčasově, nejsou to plytké románky s hrdinkami utápějícími se v sebelítosti a nevěře a tím všechno dobrodrůžo končí. Jsou to knihy mající hloubku, postavy nejsou ploché, ale nesou si opravdová břemena, dobové reálie jsou tak přesné, že by se z nich děcka na ZŠ mohla učit, jazyk autorky je lehký a nikoli povrchní. Nemám ráda bezpráví na zvířatech a lidech, natož na knihách.
Knížka, která zase nezklamala!!! Nevím , čím to, ale poslední dobou mě baví číst knížky o generačním propojení rodin, o jejich tajemstvích. Možná je to trochu věkem :-),v něčem třeba trochu vidíte svůj příběh, smutné i pozitivní události a pak se rád vrací ke kořenům.
Nenachádzam slov, jednoducho prenádherná kniha! Slzy v očiach a verím, že vo mne tento príbeh dlho ostane! Vrelo odporúčam!
Štítky knihy
pro ženy psychologie česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány sociopatie rodinná tajemství podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2017 | Slepá mapa |
2023 | Les v domě |
Paní Mornštajnová UMÍ !!! Každá její kniha je jiná a všechny jsou bezva, senza, jedničky. Opravdu mezi nimi nedokážu vybrat, která se mě líbí víc. Líbí se mě všechny moc a moc. Snad nenechá nás čtenáře dlouho čekat na novou knihu.
Tiché roky jsou opět velice čtivé, opravdu skvělé. Rozhodně doporučuji ke čtení.
výzva 2019 - 19. Kniha poprvé vydaná v roce 2019