Tiché roky
Alena Mornštajnová
Bohdana je uzavřená dívka žijící jen s mrzoutským otcem a dobrosrdečnou, leč poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě a tajemství, které jí nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v léčebně oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Ale jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, povězte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je jiný než ty předchozí. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky. Cenné na jejím psaní je nejen zvolené téma, ukotvené v autentické české minulosti, ale především práce s jazykem. Mornštajnové psaní je nesmírně citlivé, přitom však nikterak sentimentální, bez kapky sebelítosti, směřované k postavám.... celý text
Přidat komentář
Příběhy Aleny Mornštajnové jsou si podobné. Zobrazují naše životy, naše zápasy, hledání štěstí, naše prohry i výhry, potřebu vzájemného pochopení, lásky a odpuštění. Skvělá paní spisovatelka.
Příběh se čte lehce, až se jen těžko věří, co je jeho obsahem a vlastně i sdělením. Mj. jsem si odnesla, co vše může v rodině napáchat náhoda v kombinaci s neupřímností.
Wow! Tohle je jedna z nejknih co jsem za poslední roky četl. Čte se to samo od prvniho řádku.
Osud jedné rodiny tak jak je vyobrazen je tak živý, že ve mě bude rezonovat dlouho. Za mě masterpiece.
Vrtá mi jen hlavou proč nakladatel má potřebu obálku knihy zkazit podbízivým nápisem "od autorky bestselleru Hana" . To snad neví v dnešní době snad jen ignorant kdo je Alena Mornštajnová. A kdo nečetl Hanu tak tomu to stejně nic neřekne. Nechápu.
Nicméně na další knize už bude "od autorky bestselleru Tiché roky" protože tohle je snad ještě lepší než Hana.
Za mě velké Diky paní spisovatelce.
Tak to bylo ale hodně špatný. Ani silný příběh, ani silné či zajímavé postavy. Plytce a povrchně plynoucí cosi...Je fakt, ze autorka mi hodně nesedla, Hana se mu nelíbila a zbytek mě vůbec nezaujal. Všechny postavy jsou si dost podobne a styl je úmorně stejně nudný.
Nevím.. Asi nebylo úplně nejlepší sáhnout po této knize hned po Haně. Stále mám totiž v sobě silné vzpomínky, které ne a ne odeznít. Tiché roky jsou opravdu tiché a Hanu nepřekřičely.
Přesto ale musím tento kousek opět ocenit. Alena Mornštajnová je prostě kouzelnice se slovy a dokáže i ledovcem pohnout. Obdivuji, jak ladně umí do příběhu zanést opravdovou lidskost a tím vypustit lavinu emocí na srdce čtenáře. Obyčejný příběh se tímto stává zcela vyjímečný.
Jsem vážně ráda, že jsem tuto spisovatelku objevila. Těším se na další hodiny strávené ve spárech slov z pera paní Mornštajnové.
Paní Mornštajnová je prostě úžasná autorka! Vrchol současné české literatury, alespoň podle mě. Komorní rodinné drama, vlastně obyčejný příběh, ale o to víc právě člověka zasáhne. Výborně napsané, nedá se přestat číst, postavy báječně vykreslené do hloubky. Paní Mornštajnová, děkuji, že píšete...
Požičiam si jednu vetu z recenzie, ktorú som čítala nedávno a úplne sa s ňou stotožňujem: "Mít talent lehce psát – dar i prokletí…"
Musím povedať, že som v rozpakoch. Očakávanie boli veľké, no neboli naplnené. Síce sa mi páčilo, že Mornštajnová opustila tie "rozmachlé" príbehy s desiatkami postáv a la Hotýlek a Slepá mapa a napísala komornú "drámu," no mala som pocit, že som niečo podobné čítala už niekoľkokrát. Motív mlčania a neporozumenia je taká bežná vec v živote každého človeka, neexistuje snáď nikto z nás, kto by sa s niekým vo svojom okolí (aj veľmi blízkom) nerozprával, resp. ho nejakým spôsobom ignoroval, aj dobrovoľne. A naše rodinné vzťahy nie sú ani zďaleka ružové a mohli by sme o nich napísať podobné "drámy."
Čítalo sa to výborne, ľahko, možno až príliš. Miestami som skĺzala k rýchlemu čítaniu, čo vôbec nie je dobré znamenie. Prvá polovica románu ma bavila viac, druhá, predvídateľná, už menej. Ani záver neohúril, i keď som čakala, že aspoň ten mi vytrie zrak.
Dávam 4* iba preto, že som dala Hotýlku a Slepej mape 3* a Tiché roky považujem za lepší román.
psát o těžkých časech lehkou rukou, to je umění ... krásný příběh - ani si člověk nevšimne, jak život umí být krutý ....
Nečetlo se mi to tak lehce, jak se nejdřív mohlo zdát. Znám čtivější knihy. A sem tam se příběh trochu táhl. Ale nic to nemění na tom, že Alena je šikovná vypravěčka a o zajímavé nápady tu není nouze. Občas je člověku skoro až smutno a těžko. Ale není to nic, co by nepatřilo k životu. Těžký to hlavní hrdinové měli, to jo, ale jsou lidi, co jsou na tom o dost hůř.
Mě ty její knihy moc baví. Zase mě kniha úplně pohltila. Musela jsem číst, abych věděla jak to bude dál. A to i přesto, že rozumem jsem si zdůvodnila, že bych měla jít spát. Nešla odložit. Kniha u které člověk obětuje svůj spánek je hodnocení samo za sebe. Skvěle napsaný a všem doporučuji.
Po " Haně" druhá knížka od Aleny Mornštajnové a opět se mi moc líbila. Je to přesně ta knížka, kterou musíte v hlavě vstřebat. Ale měla jsem jí přečetnou až moc rychle :( Určitě doporučuji.
Skvělé, úžasné, čtivé a emocemi nabité. Ještě dlouho po dočtení ve mně postavy žily a já měla celý příběh před očima. Má prvotina od autorky dopadla na jedničku a já jsem moc ráda, že jsem se ke knihám od Aleny konečně dostala. Skvělé, doporučuju všema deseti.
Příběh o komplikovaném vztahu mezi otcem a dcerou který začíná ještě před narozením otce.
Tahle knížka mě dostala. Přečetla jsem ji téměř na jeden zátah. Silný příběh a přitom vlastně všední a v mnoha obměnách častý. Autorka však zde dokázala nahlédnout pod slupku a nánosy umně ukrytých dějů a rodinných historií , které život kolem nás vytváří. Jsou to skryté zkoušky a my jim svou povahou, výchovou, a někdy i díky náhodám čelíme nebo jejim nástrahám podléháme.
Opět krásně napsaná kniha od paní Mornštajnové. Ze začátku jsem byla trochu zmatená ale pak jsem se v postavách zorientovala. Téma moc zajímavé. Jedna nešťastná náhoda ovlivní život tolika lidem. Za mě plný počet hvězdiček. Jen škoda že jsme se nedozvěděli více o Blance a konec byl také takový moc rychlý. Ještě bych četla dále.
Štítky knihy
pro ženy psychologie česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány sociopatie rodinná tajemství podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2017 | Slepá mapa |
2023 | Les v domě |
Teda, nemá to holka jednoduché (myslím to s nadsázkou, paní Mornštajnová :-). . ) a těžké to mít budete s další a další knihou, neb laťka je po všech Vašich titulech nastavena velice vysoko!! Před čím ale smekám, že kvalita je zachována a upřednostňována před kvantitou. Aspoň tak to vidím já!!! :-). . . Za mě jste nálepkovaná "Mornštajnová = sázka na jistotu!!!!" Lehkost, nenucenost, popis pocitů, že věříte opravdu tomu, že popisujete chlapa, dítě, ženu, prostě Vám to věřím a přeskakovat písmenka a nedej bože stránky, to je sprosté slovo :-)!!!
Fakt je, že "Hana" jakože bomba!!!! :-), ale vše ostatní taktéž a nechci srovnávat hrušky s jabkama, i když tohle mi trochu připomínalo Hotýlek :-). Vše určitě bylo napsáno, komentováno. Já dala knihu na dva zátahy do dnešních ranních hodin, takže asi tak!!! Jen tak dál, houšť a větší kapky :-)!!! Díky