Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497687/bmid_tiche-roky-bM7-497687.jpg
5
6905
6905
Čo všetko nevieme o svojich najbližších. Bohdana je uzavretá dievčina žijúca len s nevrlým otcom a dobrosrdečnou, poddajnou nevlastnou matkou Belou. Trápi ju napätie v dome a tajomstvo, ktoré jej neprestáva vŕtať v hlave: Prečo ju ťažko chorá stará mama na poslednej návšteve v liečebni oslovila menom „Blanka“? Popritom sa odvíja príbeh Svatopluka Žáka, oddaného komunistu, ktorý celý život zasvätil budovaniu socializmu, láske k svojej prvej žene a dcére, ktorých budúcnosť mala byť rovnako žiarivá ako hviezda na červenej zástave. No ako sa vraví: Ak chcete rozosmiať Boha, povedzte mu o svojich plánoch. A tak sa v jednom okamihu obidva príbehy prepájajú do jedného a ukáže sa, že nič nie je také, ako sa doposiaľ zdalo, a už vôbec nie také, aké by to malo byť. Nový román Aleny Mornštajnovej je iný ako tie predchádzajúce. Nejde tu o veľkú historickú tému, ale o intímnu rodinnú drámu, kde hlavnú úlohu nehrajú veľké dejiny, ale náhody a ľudské charaktery. Tak ako aj v románe Hana však ide o silný, strhujúcim spôsobom vyrozprávaný príbeh, ktorý si podmaní čitateľa od prvej do poslednej strany.... celý text
Přidat komentář
Nenachádzam slov, jednoducho prenádherná kniha! Slzy v očiach a verím, že vo mne tento príbeh dlho ostane! Vrelo odporúčam!
Z této knížky mám smíšené pocity. Nečetla se špatně, naopak jsem ji měla přečtenou za pár dní. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že byla napsána přesně tím stylem "aby se líbila". Po předcházejících knihách autorky pro mě znamenala zklamání, což částečně zdůvodňuji tím, že po Haně a Hotýlku byl tlak na další knihu značný a tvořit v této atmosféře asi není úplně příjemné.
Příběh je jako celek poměrně zajímavý. Líbilo se mi postupné proplétání osudů jednotlivých postav i jejich rozličné pohledy na svět, ale rozhodně to nebyl příběh, od kterého bych se nedokázala odtrhnout. Plus ten (ne)konec? Zkuste se při hodnocení odpoutat od toho, že to napsala A. Mornštajnová a možná nebudete tak bezmyšlenkovitě juchat a hvězdičkovat do plného počtu...
Nějak jsem se do knihy"vžila" a měla jsem až "husinu" při představě, že v takových nelaskavých a stresujících poměrech mohou žít lidé. A to děti i manželé.brrr. manžele mají možnost volby a úniku... ovšem dítě ne.šilene. ke knize jako takové:moc se mi líbil styl kapitola současnost, kapitola minulost a to pěkně na střídačku. Velmi mně zaujalo i zajímavé propojení minulosti a současnosti tim, že slova, kterými kapitola končila ta následující kapitola začínala.originalni a symbolické. Jak měl někdo níže připomínku že měl pocit,jako by četl životopis -v podstatě ano, ale moc se mi to líbilo.
Nebyla to špatná kniha.Vadilo mi,že sem tam prolínala součastnost z minulostí socializmus, někdy jsem nevěděla kde jsem pravě ze Svatoplukem.
Ach jo tak krásně popsány příběh a takový konec...??? Za to hvězdička dolů,nemusím happyendy,ale aspoň trochu uzavření příběhu a tady mi to naprosto chybí.
Opět mě kniha této PANÍ spisovatelky nezklamala. Moc pěkně napsaný příběh, je neuvěřitelné jak umí paní Morštajnová zaujmout a napsat knihu, kterou nemůžete a nechcete odložit. Zatím vše co jsem doposud četla, strčila tato spisovatelka do kapsy.
Krásně napsaná kniha, postavy reálné, dobře vykreslené a velmi lidské.
Moc zajímavý vícevrstevnatý děj, který do sebe zapadal. Paní Mornštajnové se to zase hodně povedlo.
Chválit Mornštajnovou jenom proto, že se líbí všem? Proč? Mám svůj názor, a ten zní, že se mi její knihy zamlouvají čím dám méně. A moc si rozmyslím, jestli ještě sáhnu po nějaké další. Ano, má pěknou češtinu, ano, umí si pohrát s vyprávěním ... ale když je to vyprávění o ničem, byť psané vybroušeným jazykem, co z toho?
Moc nechápu, co by se mi mělo na téhle knize líbit. Přijde mi, že paní spisovatelka začíná žít pouze ze svého věhlasu. Ať napíše cokoli, vždy se najde houf čtenářů, kteří to pochválí, protože to přece musít být dobré, když to napsala autorka Hany ... Omlouvám se všem, koho Nudné roky nadchly, ale mě příliš nezaujaly.
Četla jsem před tím jenom Hanu a tohle se mi zdá ještě lepší. Pro mě hodně obohacující vhled do nedávné historie, kterou jsem, ale sama nezažila. Líbí se mi lidskost postav, uvěřitelnost, opravdovost. Jsem ráda za přečtení a doporučuju všem.
Já jsem knížce pět hvězdiček nedala. Ale co se mi na ní moc líbilo je, že pojednává o komunikaci, tedy spíše nekomunikaci. V kolika rodinách spolu lidé prakticky nemluví nebo jen to nejnutnější? Jak moc chybí sdílení zážitků, starostí, radostí. To je tam vystiženo skvěle.
Tahle kniha je skvělá. A nepíšu to proto, že to je novinka autorky, která má laťku vysoko. Baví mě, jaká témata autorka vybírá a jak dokáže spojit historii s konkrétními osudy a ukázat tak i mladším čtenářům pohled na dřívější dobu.
Čte se to samo. Hltam každou kapitolu, příběh, a vždycky vzdycham smutkem, když překročím za polovinu. Je neskutečne, kam až může zajít nekomunikace v rodině, neporozumeni, bolest, strach, a další emoce. Jak se člověk dokáže změnit s jednou osudnou nocí a v jaké další zvraty ta jedna chyba vede. Ovlivní to nakonec nejen rodinu a přátelé ale i budoucí generaci. Má to skvělý přesah a zamyšlení. :)
Štítky knihy
pro ženy psychologie česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány sociopatie rodinná tajemství podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Kniha se mi moc líbila. Přečtená byla jedním dechem a i slza ukápla. Vřele doporučuji.