Tisíc a jedna noc 1. zväzok
neznámý - neuveden

Štyridsaťpäť nocí, plných rozprávaní krásnej Šahrazád - to je prvý zväzok rozprávaní Tisíc a jednej noci v preklade známeho arabistu Jána Paulinyho s ilustráciami Karola Ondreičku. Obsahuje úvodnú štúdiu, komentáre a poznámky.
Přidat komentář


Nádherné čtení, které přenese čtenáře do naprosto odlišného světa. Skutečně se nejedná o pohádky pro děti a není to srovnatelné s dětskými variantami vydávanými pod obdobným matoucím názvem. Čtivost dodává zejména překlad skvělého orientalisty a znalce prostředí Felixe Tauera a v některých starších vydáních jsou příběhy doprovázeny krásnými perokresbami. Rozhodně doporučuji jako "únikovku", když má člověk někdy pocit, že by byl nejraději někde úplně někde jinde :-)


Ne, všech 1000 + 1 příběhů jsem nečetl. Mám za sebou 40 příběhů. A jsou moc milé a vytváří svůj vlastní svět, který je jiný než ten náš. U nás jsou to spíše princezny a hloupí Honzové, co ke štěstí přišli, a draci, a u nich jsou to emírové, sultáni a džinové. Příběhy jsou to mírně erotické, ale aspoň zatím, nic jako Dekameron, a dějové linky - pohádkové- jsou hodně nápadité. Zatím se mi to neomrzelo. :-)


Nadherně udělané knihy, ale nevím jestli je někdy opravdu přečtu - číst to v kuse je dost problém.


Kdo očekává pohádky, bude zklamán, jedná se o překlad skutečných středověkých a novověkých textů, takže kdo si chce přečíst jednoduchý a zcela přístupný text, měl by raději volit převyprávěnou verzi. Pro literární gurmány je však kniha lahodným soustem. Nádherný vymazlený jazyk překladu sám o sobě by pro mě byl důvodem k četbě. S jistou rezervou můžeme příběhy brát jako určitý exkurz do arabské společnosti doby, kdy texty vznikaly. Tomu napomáhá i obsáhlý poznámkový aparát. Příběhy jsou přepestré: romance (mnohé velmi erotické), dobrodružné příběhy, bajky, podobenství, anekdotické příběhy, zkrátka všechno možné. Některé napínavé a s výraznou pointou, jiné spíše obyčejné. Mnohdy mají velmi překvapivý průběh a konec, hlavní hrdina může docela klidně umřít v polovici příběhu. Zejména ze začátku je text velmi obtížný, Šaharazáda urputně bojuje o královu pozornost a snaží se vyburcovat jeho zvědavost do krajnosti, aby tím zabránila vlastní popravě. Jedno vypravování se nabaluje na další a děj se splétá až na samu mez pochopitelnosti. Tento trend postupně vymizí a příběhy se stanou srozumitelnějšími. Nemyslím, že je možné přečíst všechny díly krátce po sobě. Příběhů je velmi mnoho a jak to u podobných knih bývá, je nemožné, aby se časem nezačaly podobat a splývat. Pro zájemce tedy doporučuji dát si mezi knihami alespoň dvouletý odstup.


Ne všechny příběhy jsou zajímavé, a na knize je hodně znát, že si mnohé příběhy Arabové po přijetím islámu přepsali podle svého. Navíc mi forma příběhu v příběhu jiného příběhu z jiného příběhu přišla v určité chvíli na budku, protože už jsem se ztrácel, který příběh to celé vlastně uvozuje, co se dělo v něm. Jistě, základní princip byl, aby Šehrezáda napnula krále a mohla vyprávět po vášnivém nočním sexu za účasti sestřičky o zlomkrky dál. V některých příbězích skutečně zarazí až explicitní erotické scény, takže o pohádkách se nedá mluvit. Ostatně - všechny ty verze pro děti jsou upraveny - třeba hned ten první o zakleté princezně, kterou drží džin v truhle, a ona mu přesto dokáže pár set krát nasadit parohy a zmermomocní i oba krále. U jiných příběhů si člověk řekne, no a? Mělo mi tohle dát nějaké pounaučení? Jako fakt? A jindy už je příběh tak přesycen džiny, zakletými princi, náhodami, ifríty, až už je to nuda najednou. K tomu připočtěme často se k samotnému příběhu nevztahující básně a písně, někdy milostné, jindy rozverné, a pak žalostné, které jsou však do příběhů naskládány bez ladu a skladu. Občas se nějaký příběh dá přečíst (i když se časem stávají notně ukecané a dlouhé), pokud člověk rezignuje na to, jaký příběh je tomuto nadřazen, ale číst to naráz je leda na budku.


Čekal jsem úplně něco jiného, ale je to zajímavé setkání s islámskou kulturou. Některé příběhy jsou na mě moc hrubé, jíné jsou však velmi pěkné a velmi poučné. Oceňuji bohatý poznámkový aparát.

Zatím jsem celou nepřečetl, ale mohu vám zaručit, že jde o nejkrásnější knihu, jakou jste kdy drželi v ruce - zlacená ořízka s ražbou, obálka z jemného hedvábí, prostě nádhera.


Kdysi jsem četla Pohádky z tisíce a jedné noci. Rok vydání si nepamatuji, ale muselo to být před rokem 1960. Hodně mě zaujaly a od té doby jsem nechtěla nic jiného, než si koupit celý soubor, ale nebyly peníze. Konečně se mi to povedlo, ale protože už méně vidím, čtu pomalu a jsem teprve u prvního dílu. Také to není lehká četba, je třeba se na ni soustředit a zamyslet se. Nicméně myslím, že víc než o pohádky se jedná o vyprávění příběhů ze života a líbí se mi to o to víc. Řekla bych, že tyto knihy by mohly být přidány ke klasickému vzdělání (pamatuji povinnou četbu ze školy a nikdy jsem nelitovala, že jsem si téměř všechny doporučené kníhy přečetla). Ale obávám se, že dnes je situace docela jiná.
Štítky knihy
islám rozhlasové zpracování arabská literatura lidové pohádky pohádkové příběhy ŠeherezádaAutorovy další knížky
2001 | ![]() |
1997 | ![]() |
2013 | ![]() |
1986 | ![]() |
2003 | ![]() |
Velmi zajímavé čtení, ale nevím jestli zvládnu za sebou všech osm dílů. Chce to mezi příběhy využít pauzu a vrátit se zase do reality.