Tommyknockeři
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541432/bmid_tommyknockeri.png
4
742
742
Další napínavý román proslulého mistra hororu, tentokrát o městečku sužovaném mimozemskými silami. Bobbi, spisovatelka žijící poklidným způsobem na své farmě, jednou v lese zakopla o kus kovu. Poháněna nevysvětlitelnou zvědavostí začala kopat a postupně za pomoci ostatních odhalovat zabořený vesmírný koráb. „Tommyknockeři“ potřebují lidské bytosti pro výrobu energie. Mění fyzicky i psychicky Bobbi i ostatní obyvatele Havenu a nutí je pomocí hrůzných vynálezů ničit všechny, kteří jsou proti nim. Jen Gard a Davidův dědeček jsou chráněni kovovou destičkou v hlavě (následek po starém zranění), navíc jim pomáhá láska k Bobbi a malému vnukovi. Ubrání se lidé? Kolik životů bude obětováno, aby vetřelci mohli odletět ?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2024 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Tommyknockers, 1987
více info...
Přidat komentář
Jakou jinou knihu sem hodit na Halloween, než něco z pera mistra? Že jsem Kingovec se roky ví, že jsem ale spoustu knih ještě nečetla taky a tohle je jedna z nich. Tommyknockeři jsou svým rozsahem opravdu velká kniha a asi bylo potřeba k nim dozrát. Ano, je to příběh o emzácích, o jejich ztroskotané lodi, o tom, co tu mají v plánu a co se jim do jisté míry vlastně daří plnit. Ale především je to příběh o dvou hlavních postavách, které spojuje láska. Dalo by se říct, že co smrt nerozdělí, rozdělí Tommyknockeři. Co jsou teda vlastně zač? A proč je Haven najednou tak obávaným městečkem? Tahle Kingovka je tak typická a zároveň vlastně tak jiná. Hodně se tu propisují události ohledně Černobylu, které se staly, když Stephen tuhle knihu psal, což jí jen přidává na rozmanitosti. S novou obálkou od se navíc jedná o knižní poklad, jen nesundávejte přebal, aby Vám nevypadaly zuby...
Vydat tuhle knihu před Halloweenem byl nejlepší dárek, jaký se ke mě mohl dostat. Jsem nadšená.
Moje hodnocení: 10/10
Hodnocení 4,5
„Pokud člověk vyloučí nemožné, pak to, co zbývá, musí být pravda, byť je sebenepravděpodobnější."
Haven, malé městečko v Maine, které skoro nikdo nezná, což se má ovšem velmi brzy změnit.
Bobbi, postarší spisovatelka westernových románů na volné noze, jednoho dne v lese zakopne o podivný výstupek. Po bližším zkoumání zjistí, že je to pravděpodobně součást něčeho většího, a nedá ji to spát a "něco" ji začne našeptávat, že by měla začít kopat.
Mezitím se v celém městečku začínají dít zvláštní věci, lidé mají najednou spoustu úžasných nápadů na různé zlepšováky, a také zjišťují, že se jim nebývalým způsobem bystří smysly ;-) Zároveň však vzduch v městečku začíná být "zkažený" pro všechny lidi mimo obyvatele Havenu, až na ty, kdo mají v těle voperovaný nějaký kus kovu. Jak tohle může skončit ?
Začátek knihy byl skvělý, seznámíme se s Bobbi a jejím psem Peterem, a také kamarádem / bývalým milencem a alkoholikem, Jimem Gardnerem. Gard, jak mu zkráceně všichni říkají, odjel na své autorské čtení a po návratu zjistí, že je s Havenem a hlavně s Bobbi něco hodně špatně :-/
Zhruba celá druhá třetina knihy je věnována právě různým obyvatelům městečka a jejich zvláštním proměnám - "stávání se" a také jejich mnohdy bizarním vynálezům. Tady byly opravdu mistrně popsány všechny charaktery, což King prostě umí. Já mám vždy pocit, že jsem v tom příběhu s nimi, což tedy tady by se mi vůbec nelíbilo :-D
Kdo jsou tedy ti záhadní Tommyknockeři? S čím se to celé městečko potýká, co se s nimi děje? A hlavně co to ta Bobbi s Jimem v lese kopou ?
Poslední třetina a závěr knihy jsou prostě epické. Jak se mohly ty dvě předchozí části místy lehce táhnout, tak posledních cca 200 stran to opravdu jelo stránka za stránkou až do skvělého finále :-) Tahle kniha asi úplně nebude moji top kingovkou, ale líbila se mi a jediné co vytýkám je opravdu jen malinko táhlejší děj ve druhé části knihy.
Ještě bych ráda vyzdvihla krásnou novou obálku, která se objevila teď v nejnovější reedici knihy, jejíž autorem je pan Jiří Dvorský, přebal je nádherný a ta příšera přímo na obálce ? Ta je opravdu strašidelná, ještě, že je schovaná :-D Děkujeme :-)
Je to King, jak jsme zvyklí, ukecaný, klidně by se dalo krátit, ale skvělý v tom, jak umí pracovat s emocemi svých postav a dostat se do nich.
Určitě je zde znát Kingův rukopis – spletitý příběh plný vzrušení, skvěle vykreslené postavy i dlouhé popisy a temná stísněná atmosféra.
Přestože se kniha neřadí do klasického hororu, dokáže vzbudit nějakou tu hrůzu a zároveň donutit přemýšlet o tom, co se děje za hranicí reality.
Občas působí dost přitaženě za vlasy, ale to vysvětluje asi i stav SK, ve kterém byl, když knihu psal …
Děj začíná nenápadně, nedaleko městečka Haven, kde hlavní hrdinka Bobbi narazí v lese, při cestě domů, na kus kovu. Doslova o něj zakopne.
A to by nebyla ona, kdyby nezačala pátrat, o co se jedná. Postupně tak tento kousek odhalí jako součást obřího mimozemského korábu. Byl dobrý nápad tento nález odhalit?
Tento objev totiž odstartuje sérii nevysvětlitelných událostí, kdy se obyvatelé městečka začnou měnit - hodně měnit. Přeměna je pozvolná, a přesto hrůzná – lidé se stávají něčím a někým jiným, ovládaní tajemnou a temnou silou. Tommyknockeři je potřebují…
King věnuje velkou část knihy popisování jednotlivých postav a jejich vnitřních bojů, což dodává příběhu hloubku, ale zároveň to může působit trochu zdlouhavě, ale to u Kinga také není novinkou. Já to na něm třeba miluju .
Ve chvíli, kdy jsme se dostali k popisům vedlejších postav, začala jsem se lehce ztrácet, protože jich bylo opravdu dost. Ale nic, kde by se člověk časem nezorientoval.
Hlavními postavami jsou Bobbi a Gard, který je díky kovové destičce v hlavě “imunní vůči vlivu mimozemšťanů.
Je to právě Gard, kdo má potenciál zastavit šíření zkázy. Ale dokáže to? Odhodlá se k tomu?
Přestože kniha nemá klasické hororové prvky, jaké byste čekali od Kinga, atmosféra strachu a tísně je tu stále přítomná.
Postupná proměna obyvatel Havenu je bezesporu mrazivá.
Celkově Tommyknockeři ukazují Kingovu schopnost mistrně budovat svět plný tajemství. A i když rozsah není opět nejmenší, kniha si udržela mou pozornost až do poslední stránky.
Doporučila bych ji především těm, kdo mají rádi sci-fi příběhy, ideálně s hororovým nádechem.
A zároveň bych ji za sebe nedoporučila jako první knížku od SK, pokud s ním teprve začínáte koketovat .
Kingovi se opět povedlo stvořit mistrně propracovaný a řemeslně téměř dokonalý příběh. Co se týče atmosféry, Tommyknockeři jsou plní dusivého napětí a pocitu nevyhnutelné zkázy. Pocit izolace maloměsta, jehož obyvatelé pomalu podléhají neznámé síle, se zdá být téměř hmatatelný. King opět prokazuje svůj talent na budování atmosféry, která je nejen strašidelná, ale vydatně působí i na psychiku.
Přestože je kniha napínavá a dobře napsaná, občas je až zbytečně popisná. A možná bych se nebál říct, že i trochu natahovaná. King často rozvádí detaily na úkor tempa a tím příběh natahuje. Na druhou stranu chápu, že právě tyto detaily a pomalé budování napětí jsou tím, co Kingovi věrní fanoušci zbožňují. Bohužel, já se mezi ně neřadím, proto s naprostým klidem napíšu, že kniha mohla mít o dvě stovky stran měně.
Jednou z věcí, které na Kingových knihách opravdu oceňuji, jsou mistrně napsané charaktery. A Tommyknockeři nejsou výjimkou. Hlavní postavy, Bobbi Andersonová a její přítel Jim Gardner, jsou pečlivě vykreslené. Perfektní péči se samozřejmě dostalo i ostatním hrdinům příběhu. Kéž by všichni autoři věnovali ve svých knihách takovou pozornost postavám, jako to dělá Stephen King.
Ať už jste skalním fanouškem Stephena Kinga, nebo ho čtete jen příležitostně, Tommyknockeři jsou rozhodně kniha, která stojí za pozornost.
Kompletní text naleznete na Seznam Médium.
(SPOILER) Tak nakonec se ten "Kingův efekt" zase dostavil :-) Ale už jsem se obávala, že se nedočkám - přišlo to asi tak na posledních 100 stranách. Do té doby se to mírně táhlo, i když nikdy jsem neměla nutkání přestat číst - i kopání v lese King dokáže podat tak, že mě to baví :-) Nejhorší byl asi ten začátek, než se děj trochu hnul do Havenu, pak už to šlo a úplný konec to všechno čekání vynahradil. Byl to velkolepý příběh podávaný pohledem z mnoha úhlů a popisy všeho okolo mimozemšťanů byly prostě fascinující. Netřeba vizuálního média - pomocí slov to čtenář doslova prožil - seděl v kosmické lodi, vnímal její chvění, cítil, jak se mu ostatní snaží dostat do myšlenek a promlouval s nimi na této úrovni. A mnoho mnoho dalšího. Velký čtenářský zážitek dokáže vyvolat pan King....
Mám strašně ráda Kingovo příběhy, ve kterých figurují mimozemšťané. A Tommiknockeři jsou jedním z nejlepších hororových příběhů z vesmírnými vetřelci.
Mimozemšťané jsou jedním z nejprofláklejších témat současné literatury a kinematografie. Většina z nás si pod slovem „mimozemšťan“ představí zelené a bílé mužíčky s velkýma černýma očima. Tyto mnohdy vysoké a vyhublé entity jsou dnes neodmyslitelně spojené s žánrem sci-fi.
Tommyknockeři nejsou o prozkoumávání vzdálených galaxií pomocí vesmírného korábu. Hlavními hrdiny nejsou umělá inteligence trpící chronickou depresí, sexy bomba v těsném latexu či dvoumetrový chlupáč připomínající domácího mazlíčka. Kingovo dílo je thrillerovou sci-fi jízdou s lehkým nádechem hororu. S ostatními sci-fi díly, jež se zabývají nadpozemskými entitami, se srovnávat nedá. Kingovo pojetí mimozemšťanů spočívá v něčem jiném než v děsivém humanoidním vzhledu a létajícím talíři.
Tommyknockeři jsou ve skutečnosti literárním dílem zabývajícím se otázkami morality a lidskosti. Jedná se o děsivý román, jehož cílem je zobrazit ztrátu příčetnosti a kontroly nad svou vlastní myslí. Obyvatelé Havenu jsou postupně vtahováni do událostí, kterých by nechtěl být součástí ani jeden z nás. Veškerá moralita a příčetnost z postav vyprchává; stávají se z nich poslušné loutky, se kterými se dá lehce manipulovat. Z lidských těl se stávají pouhé skořápky; lidská mysl a zdravý rozum obyvatelů Haven jsou natolik křehké, že se hroutí jako domeček z karet. Městečko s poklidnými a vcelku mírumilovnými obyvateli se proměňuje v bytosti, jež stěží připomínají své bývalé já.
Nemohu říct, že bych k tomuto žánru byl nějak zvlášť nakloněn. Sci-fi literaturu nevyhledávám a nepociťuji k ní nic vřelého. K Tommyknockerům jsem tudíž přistupoval s odstupem. Očekával jsem, že z knihy bude další Kingův hororový mišmaš, který ve finále nebude dávat vůbec žádný smysl. Na závěr mohu dodat, že jsem byl mile překvapen. Tommyknockeři jsou příjemné literární béčko, které by si zasloužilo více pozornosti.
(SPOILER) Ten nápad se mi hodně líbí, ale chtělo by to osekat. Většinu knihy čtete, musíme se toho hajzla zbavit, musíme ho sejmout atd. Což fakt po delší době mi už lezlo krkem. Ale jinak Gard, Bobbi a hlavně konec s menším táborákem se mi fakt líbil. A jeho závěrečný výlet na lodičce byl taky super. :-D
King napsal lepší romány, o tom není pochyb. Jeho hrátky s UFO a sci-fi jsou takové až dětinské, ale jinak jde o silný příběh evokující jeho Nezbytné věci. Nikoliv kulisami, ale vývojem a celkovým nádechem. Je cítit, že King nebyl v době psaní úplně v psychické formě a hodně zabíhá do nedůležitých detailů. Proto vůbec nevadí, když mnohé odstavce přelétnete - nic se tam často nedozvíte. Seškrtat to o alespoň stopadesát stran, příběhu by to pomohlo. Přesto zklamaný nejsem a atmosféru to má dobrou. A některé "scény" si budu pamatovat dlouho.
Já jsem velkej fanoušek Kinga, takže i tahle knížka se mi líbila, ale bylo tu znát, že ji psal v době, kdy bojoval se svými démony. Zabíhavý myšlenky a hlavně strašně moc postav a zamotaný vztahy mezi nima. Místama jsem se fakt hodně ztrácela a nevěděla, kdo je kdo. Ale celkově knížku hodnotím pozitivně.
Konečně mám tu slátaninu za sebou. Bože, to byla blbost. Začátek super, do poloviny se to ještě dalo, ale potom? Táhlo se to, nezajímavé, zbytečně vulgární ( v knihách tohoto žánru absolutně mimo mísu neustále někoho někde objíždět bez jakékoliv další návaznosti na děj), úplně roztříštěné. Ten King musel být sjetej jako galuska po závodu Míru.
Knihu hodnotím jako jednu z nejhorších a řadím ji na úroveň knihy "Pytel kostí"... Dnes jen za 40% a to mám dobrou náladu.
Priznám sa, že na túto knihu som sa až tak netešila. Väčšinu kníh od Kinga zbožňujem, ale mimozemšťanov nejak nemusím. Ale nakoniec bola lepšia ako som čakala. Mierne mi pripomínala inú knihu od Kinga, Pod kupolou, kde tiež sledujeme mestečko, ktoré sa musí vysporiadať s nejakými zvláštnymi silami. Len tu, na rozdiel od zmieňovanej knihy, mi nejak nezáležalo na postavách. Prvá časť bola iba o Bobbi a Gardovi a tá ma bavila najviac, aj keď Gard mi bol nesympatický od začiatku, na mňa bol až príliš zvláštny. Bobbi bola spočiatku fajn, ale veľmi rýchlo sa dostala pod vplyv oných síl a už to tak úplne nebola ona. Druhá časť sa venuje skoro všetkým obyvateľom mestečka a tam som sa dosť strácala, bolo tam príliš veľa mien a nebolo v mojich silách si všetkých tých ľudí zapamätať (aj keď niektorých si netrebalo pamätať dlho). No a tretia časť to už celé uzatvára, má spád a spoznávame aj Bobbinu sestru, ktorej kapitoly ma veľmi bavili, takú postavu len tak nevidno :D. A koniec bol teda poriadne akčný. Ale ináč kniha bola celkom rozťahaná, má skoro 700 strán a myslím, že by sa dala poriadne skrátiť - aj keď u Kinga mi rozťahanosť až tak nevadí, keďže ten chlap fakt vie písať. Som rada, že mimozemšťania boli celý čas tak nejak v úzadí a že kniha bola hlavne o ľuďoch. Len škoda, že som ich nemohla mať radšej, takto sa mi to síce čítalo dobre, ale bolo mi naozaj úplne jedno, ako to s metečkom dopadne.
Geniální! Místy možná trošku přitažený za vlasy, spíš trošku víc, zvlášť když obyvatelé městečka postihla prostřednictvím Tommyknockerů mánie bastlit z čehokoliv naprosto úžasný a ulítlý vynálezy poháněný monočlánkama :D Hlavní postava, básník a notář Gard byl naprosto skvělej a hroznej sympaťák, ač mu teda nedělalo problémy zpíjet se pravidelně do němoty, jeho kamarádka spisovatelka Bobbi byla taky fajn, dokud se jí teda nezmocnili emzáci, pak už jsem jí teda nefandil. Čimž bych se dostal k tomu asi 100+ stránkovýmu úvodu. Dalo by se říct, že se nic nestalo, ale já si myslim, že to bylo důležitý, protože právě tady jsem si oblíbil Garda, když se King prostě rozepsal o něm a o Bobbi, a nepřišlo mi to nudný, naopak kdyby to chybělo, nevěřim, že bych si k postavám vytvořil takovej vztah.
Do tuhýho začlo jít možná až tak v půlce celý sedmisetstránkový bichle a že to pak byla jízda. U Kinga mi ten rozsah prostě nevadí, já si tady užíval každou stránku. Z ostatních postav bych ještě zmínil dalšího týpka s ocelí v hlavě a to dědu Everetta Hillmanna, kterej se ukázal jako těžkej frajer, škoda, že nedostal víc prostoru, páč na konci teda fakt zabodoval. A když už jsem u konce, tak jsem měl trošku obavy, aby to nebyl třeba takovej WTF konec jako Pod kupolí, z nějž jsem byl trošku rozpačitej, ale tady si myslim, že to King zvládnul jako king. Spokojenost. Sice šílená fantasmagorie, ale neskutečně zábavná.
Tip: Pokud přečkáte ten začátek, což chápu, že někdo dá těžko a někdo ne, tak potom je to fakt jízda :D
Prvních cca 200 stránek jsem se tak trochu nudila. Nebýt to můj milovaný King, asi bych to vzdala. A to by byla chyba, pak mě příběh chytil a nepustil až do konce. Stephen má daleko lepší knížky, ale mě tohle taky bavilo, teda až na ten nekonečný začátek.
Na YouTube je k vidění Zjevení Becky Paulsonové jako jeden díl Krajních mezí. Bylo to natočené podle povídky, kterou pak Stephen poupravil a stala se součástí Tommyknockerů. Jen taková zajímavost.
Za mě je King mistr vypravěč. Dovede celkem nosné téma rozkošatit tak poutavým způsobem, že čtete a čtete a pořád vás žene zvědavost, co bude dál. A u všemožných motivů a minizápletek si na vás autor počíhá a v pravou chvíli zadrnká na onu strunu v podvědomí, která umí zamrazit, ale zároveň vás nepustí a vy hltáte každý další řádek a říkáte si, co ještě se v tom díle asi ukrývá. Gard jako hlavní hrdina mi seděl, je to skvěle napsaná postava, sympaťák, kterého byste ale měli spíše litovat. Antihrdina, který ale přesně sedí na svou úlohu. Pak je tam spousta zajímavých detailů a jak to King splétá dohromady jako mnohobarevný koberec, až to nedokáže nefascinovat. Ne, za mě tohleto určitě není slabý článek v mistrově bibliografii, tohle byla temná intergalaktická jízda, která tak nějak vezme za srdce, i když při jejím pročítání vyvolává slaboučké mrazení, migrénu a kocovinu. Tohle si budu rád ještě dlouho pamatovat a rád to budu srovnávat s dalšími autorovými počiny.
Začátek byl super, Bobbi i Jimmy G mě dost bavili. S přehledem nejlepší část knihy byla hádka Jimmyho G s energetikem Tedem, to jsem hltal slova a málem nedýchal, vyloženě Meisterstück. :)
Tak jsem si říkal, jo, tohle bude zas jedna z těch super knih, kterým ostatní nerozumí, nebo jim nesedla do vkusu, tempa, chuti, nálady, teploty, ročního období. Ale ne, pak přišla dlouhá část knihy, kterou mě King absolutně nudil, nechtělo se mi číst dál a už v polovině jsem věděl, že se Tommyknockeři přidají k nejhorším Kingovkám, společně s Pulsem a Holčičkou, která měla ráda Toma Gordona.
Konec celkem ušel. Škoda, tahle kniha měla ambice být daleko lepším kouskem.
Mnohomluvná kniha Stephena Kinga mi asi navždy utkví v paměti svými psychedelickými pasážemi s útoky zvlčilých výdejních automatů, proto hodnotím nad to, co by si kniha skutečně zasloužila, protože zejména pasáže Gardových avantýr byly vysloveně nudné. Kdysi jsem četl, že King je mistrem kombinace hororu a společenského románu. V Tommyknockerech vykreslení středostavovského prostředí téměř chybí, nebo skřípe.
Štítky knihy
zfilmováno UFO mimozemšťané alkoholismus
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Po delší době jsem se vrátil ke Kingově rané tvorbě a po všech těch "sračkoidních" Holly Gibneových a Billy Summersech to bylo jako pohlazení po duši. Ano, někde v půlce to trochu drhlo a hlavní hrdina alkoholik co většinu knihy jen kope, mi k srdci moc nepřirostl, ale kvůli finále jsem to Kingovi odpustil :) Mimoto uvědomujete si že knížka byla vydaná v roce 87? Dávno předtím než s lidskými bateriemi přišli (bratři/sestry) Wachovski a jejich Matrix. Znovu jsem si uvědomil jaký býval King genius a kolik scénáristů, autorů, tvůrců od něj nepřiznaně čerpá.