Tommyknockeři
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541432/bmid_tommyknockeri.png
4
729
729
Další napínavý román proslulého mistra hororu, tentokrát o městečku sužovaném mimozemskými silami. Bobbi, spisovatelka žijící poklidným způsobem na své farmě, jednou v lese zakopla o kus kovu. Poháněna nevysvětlitelnou zvědavostí začala kopat a postupně za pomoci ostatních odhalovat zabořený vesmírný koráb. „Tommyknockeři“ potřebují lidské bytosti pro výrobu energie. Mění fyzicky i psychicky Bobbi i ostatní obyvatele Havenu a nutí je pomocí hrůzných vynálezů ničit všechny, kteří jsou proti nim. Jen Gard a Davidův dědeček jsou chráněni kovovou destičkou v hlavě (následek po starém zranění), navíc jim pomáhá láska k Bobbi a malému vnukovi. Ubrání se lidé? Kolik životů bude obětováno, aby vetřelci mohli odletět ?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2024 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Tommyknockers, 1987
více info...
Přidat komentář
Mimozemšťané jsou jedním z nejprofláklejších témat současné literatury a kinematografie. Většina z nás si pod slovem „mimozemšťan“ představí zelené a bílé mužíčky s velkýma černýma očima. Tyto mnohdy vysoké a vyhublé entity jsou dnes neodmyslitelně spojené s žánrem sci-fi.
Tommyknockeři nejsou o prozkoumávání vzdálených galaxií pomocí vesmírného korábu. Hlavními hrdiny nejsou umělá inteligence trpící chronickou depresí, sexy bomba v těsném latexu či dvoumetrový chlupáč připomínající domácího mazlíčka. Kingovo dílo je thrillerovou sci-fi jízdou s lehkým nádechem hororu. S ostatními sci-fi díly, jež se zabývají nadpozemskými entitami, se srovnávat nedá. Kingovo pojetí mimozemšťanů spočívá v něčem jiném než v děsivém humanoidním vzhledu a létajícím talíři.
Tommyknockeři jsou ve skutečnosti literárním dílem zabývajícím se otázkami morality a lidskosti. Jedná se o děsivý román, jehož cílem je zobrazit ztrátu příčetnosti a kontroly nad svou vlastní myslí. Obyvatelé Havenu jsou postupně vtahováni do událostí, kterých by nechtěl být součástí ani jeden z nás. Veškerá moralita a příčetnost z postav vyprchává; stávají se z nich poslušné loutky, se kterými se dá lehce manipulovat. Z lidských těl se stávají pouhé skořápky; lidská mysl a zdravý rozum obyvatelů Haven jsou natolik křehké, že se hroutí jako domeček z karet. Městečko s poklidnými a vcelku mírumilovnými obyvateli se proměňuje v bytosti, jež stěží připomínají své bývalé já.
Nemohu říct, že bych k tomuto žánru byl nějak zvlášť nakloněn. Sci-fi literaturu nevyhledávám a nepociťuji k ní nic vřelého. K Tommyknockerům jsem tudíž přistupoval s odstupem. Očekával jsem, že z knihy bude další Kingův hororový mišmaš, který ve finále nebude dávat vůbec žádný smysl. Na závěr mohu dodat, že jsem byl mile překvapen. Tommyknockeři jsou příjemné literární béčko, které by si zasloužilo více pozornosti.
Ten nápad se mi hodně líbí, ale chtělo by to osekat. Většinu knihy čtete, musíme se toho hajzla zbavit, musíme ho sejmout atd. Což fakt po delší době mi už lezlo krkem. Ale jinak Gard, Bobbi a hlavně konec s menším táborákem se mi fakt líbil. A jeho závěrečný výlet na lodičce byl taky super. :-D
King napsal lepší romány, o tom není pochyb. Jeho hrátky s UFO a sci-fi jsou takové až dětinské, ale jinak jde o silný příběh evokující jeho Nezbytné věci. Nikoliv kulisami, ale vývojem a celkovým nádechem. Je cítit, že King nebyl v době psaní úplně v psychické formě a hodně zabíhá do nedůležitých detailů. Proto vůbec nevadí, když mnohé odstavce přelétnete - nic se tam často nedozvíte. Seškrtat to o alespoň stopadesát stran, příběhu by to pomohlo. Přesto zklamaný nejsem a atmosféru to má dobrou. A některé "scény" si budu pamatovat dlouho.
Já jsem velkej fanoušek Kinga, takže i tahle knížka se mi líbila, ale bylo tu znát, že ji psal v době, kdy bojoval se svými démony. Zabíhavý myšlenky a hlavně strašně moc postav a zamotaný vztahy mezi nima. Místama jsem se fakt hodně ztrácela a nevěděla, kdo je kdo. Ale celkově knížku hodnotím pozitivně.
Konečně mám tu slátaninu za sebou. Bože, to byla blbost. Začátek super, do poloviny se to ještě dalo, ale potom? Táhlo se to, nezajímavé, zbytečně vulgární ( v knihách tohoto žánru absolutně mimo mísu neustále někoho někde objíždět bez jakékoliv další návaznosti na děj), úplně roztříštěné. Ten King musel být sjetej jako galuska po závodu Míru.
Knihu hodnotím jako jednu z nejhorších a řadím ji na úroveň knihy "Pytel kostí"... Dnes jen za 40% a to mám dobrou náladu.
Priznám sa, že na túto knihu som sa až tak netešila. Väčšinu kníh od Kinga zbožňujem, ale mimozemšťanov nejak nemusím. Ale nakoniec bola lepšia ako som čakala. Mierne mi pripomínala inú knihu od Kinga, Pod kupolou, kde tiež sledujeme mestečko, ktoré sa musí vysporiadať s nejakými zvláštnymi silami. Len tu, na rozdiel od zmieňovanej knihy, mi nejak nezáležalo na postavách. Prvá časť bola iba o Bobbi a Gardovi a tá ma bavila najviac, aj keď Gard mi bol nesympatický od začiatku, na mňa bol až príliš zvláštny. Bobbi bola spočiatku fajn, ale veľmi rýchlo sa dostala pod vplyv oných síl a už to tak úplne nebola ona. Druhá časť sa venuje skoro všetkým obyvateľom mestečka a tam som sa dosť strácala, bolo tam príliš veľa mien a nebolo v mojich silách si všetkých tých ľudí zapamätať (aj keď niektorých si netrebalo pamätať dlho). No a tretia časť to už celé uzatvára, má spád a spoznávame aj Bobbinu sestru, ktorej kapitoly ma veľmi bavili, takú postavu len tak nevidno :D. A koniec bol teda poriadne akčný. Ale ináč kniha bola celkom rozťahaná, má skoro 700 strán a myslím, že by sa dala poriadne skrátiť - aj keď u Kinga mi rozťahanosť až tak nevadí, keďže ten chlap fakt vie písať. Som rada, že mimozemšťania boli celý čas tak nejak v úzadí a že kniha bola hlavne o ľuďoch. Len škoda, že som ich nemohla mať radšej, takto sa mi to síce čítalo dobre, ale bolo mi naozaj úplne jedno, ako to s metečkom dopadne.
Geniální! Místy možná trošku přitažený za vlasy, spíš trošku víc, zvlášť když obyvatelé městečka postihla prostřednictvím Tommyknockerů mánie bastlit z čehokoliv naprosto úžasný a ulítlý vynálezy poháněný monočlánkama :D Hlavní postava, básník a notář Gard byl naprosto skvělej a hroznej sympaťák, ač mu teda nedělalo problémy zpíjet se pravidelně do němoty, jeho kamarádka spisovatelka Bobbi byla taky fajn, dokud se jí teda nezmocnili emzáci, pak už jsem jí teda nefandil. Čimž bych se dostal k tomu asi 100+ stránkovýmu úvodu. Dalo by se říct, že se nic nestalo, ale já si myslim, že to bylo důležitý, protože právě tady jsem si oblíbil Garda, když se King prostě rozepsal o něm a o Bobbi, a nepřišlo mi to nudný, naopak kdyby to chybělo, nevěřim, že bych si k postavám vytvořil takovej vztah.
Do tuhýho začlo jít možná až tak v půlce celý sedmisetstránkový bichle a že to pak byla jízda. U Kinga mi ten rozsah prostě nevadí, já si tady užíval každou stránku. Z ostatních postav bych ještě zmínil dalšího týpka s ocelí v hlavě a to dědu Everetta Hillmanna, kterej se ukázal jako těžkej frajer, škoda, že nedostal víc prostoru, páč na konci teda fakt zabodoval. A když už jsem u konce, tak jsem měl trošku obavy, aby to nebyl třeba takovej WTF konec jako Pod kupolí, z nějž jsem byl trošku rozpačitej, ale tady si myslim, že to King zvládnul jako king. Spokojenost. Sice šílená fantasmagorie, ale neskutečně zábavná.
Tip: Pokud přečkáte ten začátek, což chápu, že někdo dá těžko a někdo ne, tak potom je to fakt jízda :D
Prvních cca 200 stránek jsem se tak trochu nudila. Nebýt to můj milovaný King, asi bych to vzdala. A to by byla chyba, pak mě příběh chytil a nepustil až do konce. Stephen má daleko lepší knížky, ale mě tohle taky bavilo, teda až na ten nekonečný začátek.
Na YouTube je k vidění Zjevení Becky Paulsonové jako jeden díl Krajních mezí. Bylo to natočené podle povídky, kterou pak Stephen poupravil a stala se součástí Tommyknockerů. Jen taková zajímavost.
Za mě je King mistr vypravěč. Dovede celkem nosné téma rozkošatit tak poutavým způsobem, že čtete a čtete a pořád vás žene zvědavost, co bude dál. A u všemožných motivů a minizápletek si na vás autor počíhá a v pravou chvíli zadrnká na onu strunu v podvědomí, která umí zamrazit, ale zároveň vás nepustí a vy hltáte každý další řádek a říkáte si, co ještě se v tom díle asi ukrývá. Gard jako hlavní hrdina mi seděl, je to skvěle napsaná postava, sympaťák, kterého byste ale měli spíše litovat. Antihrdina, který ale přesně sedí na svou úlohu. Pak je tam spousta zajímavých detailů a jak to King splétá dohromady jako mnohobarevný koberec, až to nedokáže nefascinovat. Ne, za mě tohleto určitě není slabý článek v mistrově bibliografii, tohle byla temná intergalaktická jízda, která tak nějak vezme za srdce, i když při jejím pročítání vyvolává slaboučké mrazení, migrénu a kocovinu. Tohle si budu rád ještě dlouho pamatovat a rád to budu srovnávat s dalšími autorovými počiny.
Začátek byl super, Bobbi i Jimmy G mě dost bavili. S přehledem nejlepší část knihy byla hádka Jimmyho G s energetikem Tedem, to jsem hltal slova a málem nedýchal, vyloženě Meisterstück. :)
Tak jsem si říkal, jo, tohle bude zas jedna z těch super knih, kterým ostatní nerozumí, nebo jim nesedla do vkusu, tempa, chuti, nálady, teploty, ročního období. Ale ne, pak přišla dlouhá část knihy, kterou mě King absolutně nudil, nechtělo se mi číst dál a už v polovině jsem věděl, že se Tommyknockeři přidají k nejhorším Kingovkám, společně s Pulsem a Holčičkou, která měla ráda Toma Gordona.
Konec celkem ušel. Škoda, tahle kniha měla ambice být daleko lepším kouskem.
Mnohomluvná kniha Stephena Kinga mi asi navždy utkví v paměti svými psychedelickými pasážemi s útoky zvlčilých výdejních automatů, proto hodnotím nad to, co by si kniha skutečně zasloužila, protože zejména pasáže Gardových avantýr byly vysloveně nudné. Kdysi jsem četl, že King je mistrem kombinace hororu a společenského románu. V Tommyknockerech vykreslení středostavovského prostředí téměř chybí, nebo skřípe.
Že je Stephen King ukecanej všichni víme. V Tommyknockerech je ale občas ukecanej děsně. Čtenář Patrik02 níže zmiňuje, že Stephen byl údajně při psaní této knihy tak mimo, že si ani proces psaní nevybavuje. Nevím jestli je to pravda, ale občas tak kniha opravdu působí. Upřímně, např. mnohastránkový popis jak byl Gard opilej mě tedy moc nebavil. Na druhou stranu nebyl by to Stephen King kdyby svou knihu nevyšperkoval sakra houstnoucí atmosférou a pořádným masakrem.
Během psaní této knihy byl S. King (jak sám tvrdí) údajně tak opilý a sjetý, že si proces psaní téměř nevybavuje. A pokud je to pravda, pak jsou Právě Tommyknockeři důkazem toho, že mistr dokáže napsat zdařilé dílo téměř v jakémkoli stavu. Příběh, jako ve většině jeho knih, začíná tak nevinně, jak jen může - jednoduchým klopýtnutím. Tak málo stačí k rozjezdu událostí, které změní osud městečka Heaven a všech jeho obyvatel. Zejména také jedné spisovatelky a přítele alkoholika. K dokonalosti mi osobně chybí menší počet vedlejších postav, kterých je více, než požehnaně a člověk se v nich při nepozornosti ztrácí.
Jeden můj první román od krále hororu Kinga tentokrát o mimozemské síle která zipnotizuje obyvatelstvo jednoho městečka proti kterému pár obyvatel zůstalo imuni tak s ní můžou bojovat.
Parádní scifi, létající talíř, pohřbení mimozemšťané a měnící se obyvatelé městečka...
I přes místy zbytečně natahovaný děj a velký počet postav jsem spokojen. Knihu jsem si užil více než film.
Velmi zvláštní King a zároveň velmi prazvláštní kniha. Téma není špatné, ale téměř se vám zdá, že to musel psát někdo jiný. Příběh je dost natahovaný, postavy nejsou sympatické a celkově je to velmi těžkopádné. Má to samozřejmě mnoho výborných momentů, ale nemohu se zbavit dojmu, že to bylo prostě nemastné i neslané.
Vždy, když Stephen King opustí své výsostné teritorium děsu a hrůzy a vydá se vstříc žánrům jako sci-fi nebo fantasy, je výsledek - při vší úctě - více či méně diskutabilní. S Tommyknockery tomu není jinak, a to i přesto, že v Havenu pohřbený kosmický koráb i se všemi důsledky, které z jeho objevení vyplynou, jsou vlastně jen východiskem pro vlastní hororovou zápletku. Ta je rozvíjena pozvolna a jaksi mimoděk, zato vytrvale a s neochvějnou tendencí zvyšovat napětí až k závěrečné oslepivé katarzi. Stephen King má tento postup zmáknutý na takové úrovni, že by se už dalo mluvit o autorské poznávací značce. Nicméně se mi tentokrát zdálo, že překonat úskalí úvodního seznámení se s obyvateli Havenu trvá až nekonečně dlouho. Dokonce i celý ten chór doprovodných postav byl bezbarvý a nezajímavý. Když přišlo na lámání chleba ve velkém finále, už mi natolik splývaly, že to byla jen bezvýznamná přehlídka jmen, motající se okolo ústřední dvojice hrdinů Bobbi a Garda. Odhlédnu-li od těžkopádného závěrečného sci-fi motivu, bylo finále strhující a na poslední chvíli dotahovalo ztráty v udělování hvězd, kterými jsem v první polovině knihy rozhodně šetřil.
Četl jsem poprvé a říkal si: "WTF! To snad není možné! Tohle spatlal můj oblíbený King?"
Četl jsem podruhé a v novém překladu, který snad je trochu lepší, ale kniha a mé hodnocení zůstává stejné. Nápad není špatný, atmosféra postupně houstne, mrtvých je tam jako máku, ale tak nějak je to jedno. U Kinga oceňuji hlavně jeho umění perfektně vykreslit jednotlivé postavy, nakouknout jim do hlavy i pod spodní prádlo, takže se s nimi sblížíte a pak je vám líto, když je potká něco ošklivého. Tady je těch postav mraky, ale pořádně jsem se sžil jenom s hlavními. Bobbi a Gard jsou zpočátku výborně podáni a pokud jsou na stránkách oni, jde o klasickou kingovku. Jakmile se ale autor věnuje jiným postavám, je mi naprosto jedno, co se s nimi stane. Děj je rozplizlý, natahovaný až běda a klidně by snesl poloviční počet stran. Ne, nebavilo mne to ani podruhé. Jedna z nejslabších a přitom nejtlustších Kingových knih, kterou mne teda fakt nepotěšil...
Štítky knihy
zfilmováno UFO mimozemšťané alkoholismus
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Mám strašně ráda Kingovo příběhy, ve kterých figurují mimozemšťané. A Tommiknockeři jsou jedním z nejlepších hororových příběhů z vesmírnými vetřelci.