Trhlina v čase
Jeanette Winterson
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/263165/bmid_trhlina-v-case-T7n-263165.jpg
3
81
81
Pozdní hra Williama Shakespeara Zimní pohádka je proslulá mimo jiné umístěním Čech na břeh moře. Líčí chorobnou žárlivost sicilského vladaře Leonta, který choť Hermionu podezírá z toho, že otěhotněla s jeho nejlepším přítelem Polixenem. V úvodním svazku cyklu shakespearovských adaptací pro třetí tisíciletí přenáší autorova krajanka Jeanette Wintersonová motivy tohoto divadelního evergreenu do soudobého vystresovaného Londýna a do města New Bohemia na neklidném americkém Jihu. Její verze příběhu nazvaná TRHLINA V ČASE proplétá klukovské přátelství s mamonem a snobismus s výdobytky počítačových technologií, díky nimž se i sám Čas stává právoplatným hráčem a vysílá na scénu třeba divotvorný automobil z filmu Návrat do budoucnosti. Zásluhou autorčina dlouholetého zájmu o poetiku cestování časoprostorem zvýrazňuje nové uchopení látky nejen devastující účinky zaslepené zloby, ale i kouzlo lásky a ctnost trpělivosti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , PráhOriginální název:
The Gap of Time: The Winter's Tale Retold, 2015
více info...
Přidat komentář
Přiznám se, že Zimní pohádka patří k těm dílům velkého alžbětince, která jsem nikdy nečetla ani neviděla, takže nejsem schopna posoudit, nakolik se předlohy drží, nebo zdali se od ní naopak odklání.
To mi ale vůbec nebrání v hodnocení téhle knížky, protože ta se mi velmi zamlouvá. Pravda, zkraje jsem měla pocit, že původní "předlohou" je spíše Othello, protože Leovy záchvaty žárlivosti byly velkolepé a já jsem nevěřila, že to může skončit dobře. Neskončilo, ale děj pokračoval úplně jinak, než bych si představovala. A jako bonus zajímavé postavy, nejen ty hlavní (Tony, Autolykus, Paulina, Lorraine), a ještě zajímavější úvahy na různá témata (touha, láska, vztahy, samota, stáří, knihy, peníze).
Takže já tuhle výbornou knihu určitě doporučuju, tím spíš, že ji napsala osoba nad jiné povolaná, jejíž komentář (?) na několika závěrečných stránkách je - stejně jako celý příběh - strhující.
"Stárnutí se člověku přihodí najednou. Je to jako plavat v moři a najednou si uvědomit, že ten břeh, ke kterému míříte, není ten, odkud jste vyrazila."
Jako milovnice klasiky vím, že Shakespeare je jenom jeden ....
Ale toto zpracování " zimní pohádky " se mi líbilo ...
V popředí je postava nalezeného dítěte - Perdita - tj. malá ztracená ...
A ostatní postavy, které propadají trhlinou v čase - a ocitají se v jiném období.... ale jejich život má stejné zákruty ....
Počáteční žárlivost by mohla přejít do tragedie .... ale jsou tu Pas a Casp, kteří malé Perditě vytvoří rodinu....
A samozřejmě je to láska, která tento příběh dovede do konce ....
Protože i Shakespeare věděl, co je to odpuštění ....
" Minulost nesmí svým dluhem zatěžovat budoucnost ...."
Jsme přece v pohádce, kde dobro vítězí nad zlem ....
Nenadchne ani neurazí. Škoda, Winterson na to má. Možno sa tak otrocky nemusela držať pôvodnej predlohy a pokojne si mohla uletieť ako to vie len ona. Ktovie čo by na to povedal sám WS :)
Myslím, že je to moc dobře přepsaný příběh a kniha obsahuje spoustu zajímavých myšlenek.
Moje pocity se střídaly. Prvních 15% jsem myslela, že to odložím, posledních 25% jsem si myslela totéž. Nakonec jsem odložila v 95% definitivně, protože se to už nedalo. Proč jsem došla až tam? Protože popis paranoi Lea byl neuvěřitelně věrohodný a působivý, že jsem knížku nemohla pustit z ruky. Protože občas tam byla opravdu vtipná nebo chytrá hláška či úvaha... Nějakou dobu se dalo číst i to ostatní.
Jinak bych řekla, že se možná dají udělat remaky klasiků, ale převést divadelní hru do beletrie se zachováním všech částí, je realizovatelné jen za předpokladu, že nevadí, že vznikne hysterické a sentimentální dílko, které se nedá moc číst. Navíc tedy Shakespeare toho napsal mraky, a něco z toho prostě není nic moc i v té divadelní podobě.
Při vší úctě. Některá Shakespearova díla do dnešní doby převést nelze.Toto je jedním z nich.
Nelíbí se mi forma, v jaké byla kniha napsána.Naopak charakteristika postav je výborná.
Jsem prostě jen staromilec.Nemám ráda, když někdo mění klasiky.
Ze začátku jsem se rozmýšlela, jestli číst dál. Pak jsem si na pro mě poněkud zvláštní styl zvykla. Nakonec jsem ráda, že jsem to nevzdala a dočetla. (Možná si přečtu i toho Shakespeara.)
Při některých scénách na začátku jsem si říkal, zda je to vůbec nutné, ale směrem k závěru jsem jásal. Sice až moc růžové a optimistické, ale díky za Pase a Caspa i Perdittu. A za hudbu, kterou jsem slyšel, i když nezněla. Další dílo, díky kterému - snad - porozumím Shakespearu a rozhodně si poslechnu další a další hry.
Příběh byl zajímavý, akorát pro mě v určitých částech složitě napsaný, že jsem se trochu ztrácela. Jinak za mě se zbytečně táhnul konec, ale tak zřejmě to tak mělo být, když měla kniha napodobovat Zimní pohádku.
Mně se knížka líbila. Postavy byly skvěle vykreslené, příběh s originálem hezky souzněl (byť tady asi nejsem správným posuzovatelem, originál znám tak, jak člověk klasiku zná /možná spíš znal, teď už se literatura tak detailně neučí/, Shakespeara jsem nikdy detailně nečetla) a připadal mi velmi srozumitelný. Příběh o andělovi byl úžasný.
Nedávam plný počet tejto knihe.Páčila sa mi myšlienka že sa autorka svojským sposobom popasovala so zimnou pohádkou Shakespeara ale zo začiatku som mala pocit že čítam nejaký pornografický švást....ako fakt čo to malo byt?
Na začiatku,úplne na začiatku sme mali príbehodloženého dievčatka,ktoré si vezme jeden pán so synom a rozhodnú sa ju vychovávat.potom tam bolo zoznamovacie kolo s postavami,pri ktorých som občas fakt nechápala....
Po nejakej stovke strán som pochopila kto bolo to dievčatko na začiatku a prečo sa ocitla odložená v babyboxe....potom bolo zoznamovanie s dalšími postavami....a potom som sa strácala...ale zvládla som to.
Najviac ma nadchol príbeh v príbehu...príbeh o anjelovi ktorý ostal uvaznený na dvorku medzi domami a nemohol rozprestriet svoje krídla.
Trhlina v čase nebolo to pravé orechové ale svojim sposobom(zvláštnym)to bolo predza len čitatelné a príjemné.
Za mě zklamání a nedočteno.
K Shakespearovi určitá expresivnost děje a charakterů patří, ale do jednadvacátého století mi nesedí.
Přesto oceňuji, s jakým citem a porozuměním autorka vykreslila postavy.
Mám rozporuplné pocity. Zimní pohádka je krásný příběh o lásce a odpuštění, jenže v této knize se ten krásný příběh kamsi vytratil a zbyla jen holá fakta a fantaskní kaše okolo. Myslím si, že k Shakespearovi prostě klasické zpracování patří a jakékoli modernizace jen ubírají na příběhu.
Na knize si obvykle všímám nejen příběhu, ale i formy, jakým je ten příběh podán. Dost často se setkávám s tím, že se mi u dané knihy líbí buď jedno nebo druhé, málokdy ovšem obojí. Trhlina v čase je naštěstí výjimkou, zde mne zaujala forma i příběh, byť klasický. Kniha se četla víceméně sama a bavila mě od první stránky až do konce. Kdybych mohla, přihodila bych i šestou hvězdu. (a ano, mám ráda Shakespeara ;) )
Cover verze nejsou právě moje hobby. A Shakespeare je jeden z mých nejoblíbenějších autorů, takže jsem ke knize přistupovala s určitou skepsí. Díky bohu, protože jsem byla nadšená. Skvěle vykreslené postavy, svižný styl psaní. Byla jsem spokojená.
První půlka na mě působila dost zvláštně - měla jsem z ní rozporuplné myšlenky. A říkala si, že kniha se nedostane na více než dvě hvězdy. Autorka má svůj osobitý styl a ten mi úplně neseděl. Místy to působilo až zmateně.
Kousek za půlkou mě, ale kniha vtáhla do příběhu. Bavila jsem se a čekala, jak se to vyvine.
Úplný závěr, ale mohl být trochu rozvinut.
Nejsem si úplně jistá... místy mě knížka bavila hodně, místy klopýtala, a to hlavně v pasážích s Perditou a Zelem. Mám dojem, že autorka se mnohem lépe vžila do dospělých mužských postav, Xeno a Leo propracovaní, MiMi opět jen načrtnutá. Převyprávění Shakespearových děl ale vítám, určitě si počkám na další.
Kdysi jsem byla na moderně pojatém představení Hamleta.Všichni učinkující byli v černém a podobně působila i scéna. Neoslovilo mne to. V programu citovali pana režiséra, prý Shakespeare dnešku již nic neříká. Nesouhlasím. Ať již byl pan Shakespeare dle historiků kdokoliv (nakonec je to z jeho díla: "co růží zvou i zváno jinak, vonělo by stejně"), jsem přesvěčena, že bude své diváky oslovovat stále. Lidé jsou stále stejní, mění se jen kulisy a kostými. K původním hrám však původní kostým dle mne patří. Za nakladatelský počin "400 Shakespeare" děkuji. Tady nové pojetí vítám. Už se těším na další tituly.
Autorovy další knížky
| 1998 |  Na světě nejsou jen pomeranče |
| 2015 |  Trhlina v čase |
| 2007 | Konec času |
| 2000 | Vášeň |
| 2004 | Jak naštěpit třešeň |
WAU. Musím říct, že je to úžasné dílo plné zamyšlení, kam nás až šílenství může zavést. Prevence je základ, aby nedošlo ke katastrofam.
Převedení Shakespeara do novodobé formy se autorce povedlo bravurně. Tleskám a smekam.