Přidat komentář
O lásce, jak se o ní dnes již nepíše, stylem, který se dnes již nepoužívá, neboť všichni spěcháme, byť nevíme kam. Útlá knížka s šesti povídkami. Vraťme se všichni do dob, kdy akčnost nebyla primární, a možná objevíme zapomenutou krásu a sílu slova.
Děj jednoduchý, zápletka stokrát opsaná, červenoknihovní závěr. Nic z toho však není podstatné, protože v příběhu především spatřuji víru v milosrdenství a lásku.
Autor v knize znázorňuje soucit s ubohými a trpícími, dále pak svůj odpor k měšťáckému světu podnikání a zisku. Tento svět má podle Durycha nejdál k milosti Boží. Pro mě až příliš duchovní a náboženské, povídka se mi nečetla dobře.
Autorovy další knížky
1993 | Bloudění |
1989 | Rekviem |
1969 | Boží duha |
1996 | Služebníci neužiteční |
1991 | Z růže kvítek vykvet nám |
Čekala jsem něco trochu jiného. Taková červená knihovna z chudinského prostředí zač. 20. stol. to je. Všechny povídky končí vlastně stejně. Ale líbí se mi květnatost textu, a obecně ten jazyk, jakým je to napsané (prostě to není jednoduchý překlad z angličtiny).