U severní zdi
Petra Klabouchová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509593/bmid_u-severni-zdi.jpg
5
1475
1475
Tajemný Muž s dírou v srdci si nese životem nezhojené jizvy na těle i na duši. Dávný zločin, který ho v dětství připravil o rodinu, nebyl nikdy potrestán. Časy se mění, svět kolem však zůstává hluchý, slepý a němý stejně jako kdysi. Všichni už zapomněli nebo se o to usilovně snaží. Až na něj. Spravedlnost se nekoná, a tak musí konat on. Čím víc se blíží jeho vlastní konec, tím naléhavěji jako přízraky z hloubi hromadných hrobů Ďáblického hřbitova vystupují příběhy dětských obětí komunistického režimu. V léčebně dlouhodobě nemocných Ošetřovatelka umírajících pomáhá svým pacientům v posledních chvílích jejich pozemského života. S novou klientkou však do ústavu přichází i něco, co je mimo možnosti chápání zdejšího personálu. Bude nutné z léčebny nebo ze svědomí stařečků, kteří tají temnou minulost, vymítat ďábla? Přišel čas platit účty za padesátá léta........ celý text
Přidat komentář
Byla to moje práce..... Čeho všeho jsou lidé schopní vůči sobě? Tu knihu by měli povinně číst všichni ti, co tvrdí, že za komunistů bylo líp. Ač mám gymnaziální vzdělání, o padesátých letech a politických procesech jsem se ve škole dozvěděla zoufale málo, o ďáblickém hřbitově jsem se dozvěděla cca před 25 lety náhodou. Až při čtení této knihy jsem s hrůzou a husí kůží procházela neskutečným utrpením politických vězeňkyň. Jako matka to budu vstřebávat ještě dlouho. V jednom má autorka pravdu, odpouští jenom Bůh a tragédie celé té hrůzy je v tom,že pachatelé těch zvěrstev dožili v klidu, v zasloužené státní penzi. Vždyť to byla jejich práce a dělali ji dobře.
Tak tohle bylo něco. Dočetla jsem včera, ale musela jsem si to zpracovat. Ze srdce děkuji autorce, že napsala knihu o období, o kterém se až tak moc nemluví, ale co si nezadalo s nacistickými praktikami za války. O koncentračních táborech bylo napsáno tisíce knih a natočeno tísíce filmů, ale tohle? Jako by se to ani nedělo a přitom je potřeba lidem ukázat, jaká zvěrstva se děla prakticky hned vedle nás. Jak všichni dělali, že nevidí a neslyší.
Modlím se, aby se taková doba neopakovala, protože lidé jsou nepoučitelní a znovu by sklopili zrak a zacpali si uši.
Tahle kniha je emoční nářez. Syrová, krutá, bez příkras, bez patosu, geniálně zpracovaná. Před autorkou hluboce smekám.
Při čtení mi jako člověku a matce bylo psychicky i fyzicky zle, doslova mě bolelo srdce a přes slzy jsem neviděla, přesto jsem nemohla knihu odložit. Vědomí, že realita byla mnohem horší a ti hajzlové vyvázli de facto bez trestu, je skličující.
Často si říkám (hodně zjednodušeně!), že mezi nácky a komunisty, co do působení na našem území, byl největší rozdíl snad jen v tom, že ti druzí terorizovali a ničili vlastní lid a zemi a to celých 40 let. Němci moc tlačili na pilu a relativně rychle skončili. Tihle se poučili, hlavně pomalu a nenápadně, jako rakovina všechno infiltrovat a nastolit hrůzovládu. Je mi z toho zle a stále nedokážu pochopit, a asi fakt nikdy nepochopím, že je v osmdesátýmdevátým jednoduše nezakázali, nechali je prakticky bez postihu a s možností se dál podílet na formování republiky. Však co, to ne my, to oni, navíc je to už dávno, tak co, jedeme dál a co, že třeba v jiným kabátě.
Při návštěvě Čestného pohřebiště hrdinů druhého a třetího odboje v Ďáblicích jsem prožívala to, co autorka popisuje na posledních stranách. Do puntíku.
Zase se tam musím vypravit, zapálit svíčku a věnovat tichou vzpomínku. Neodpouštím. Odpouští jenom Bůh.
Není rozdílu mezi nacismem, fašismem a komunismem. Velký respekt k paní spisovatelce a ke každé oběti všech těchto ideologií.
Přijde mi, že co si Češi dělali navzájem, bylo daleko horší, než co nám provedl kdokoli jiný...
Nechápu to. Kde se to v těch lidech bere.
Matka a Žena s jizvou na rtu... to bylo něco naprosto šíleného...
Na tohle by se nemělo zapomínat, o tomhle by se mělo mluvit, tohle by měl každý vědět.
Tohle nikdo nepotrestal...
Tak tohle byla opravdu síla. Věděla jsem, že půjde o velmi silné, smutné čtení, ale i tak mě kniha překvapila.
Jde o neskutečně autentické, sugestivní příběhy, inspirované skutečnými událostmi z padesátých let minulého století. Měla jsem ponětí o politických procesech za totality, ale že byly páchány taková zvěrstva na ženách a zejména jejich dětech, jsem netušila. Autorka výborně spojila beletrii a literaturu faktu, ovšem nečetla se lehce právě pro své náročné téma, musela jsem si příběh dávkovat. Pokud máte čtecí krizi, nebo se vám odehrává v životě něco smutného, hlavně pokud jde o děti, určitě bych se čtením počkala. Nebude vám z toho dobře, ale určitě by vás kniha neměla minout. Jde o velmi výjimečný kousek, který ve mně bude rezonovat ještě dlouho.
Nahlédnutí do minulosti, která by se neměla opakovat. Pro mě jedna z nejlepších knih tohoto roku!
O této knize snad už bylo napsáno vše, tak se nechci opakovat. Mohu jen doporučit, aby jste si ji přečetli. Děj příběhu, který se knihou prolíná není myslím až tak důležitý. Hlavním přínosem jsou fragmenty osudů jednotlivých postav, jejich přežívání v 50.letech, kdy autorka opravdu realisticky, vystihuje hrůzy, které se děly.
Muž s dírou v srdci a Ošetřovatelska umírajících...
Nečekala jsem, že to bude až tak silný příběh. Skvěle zvolená kompozice děje. V pravidelných intervalech mi ze čtení bylo tak zle a těžko... Lidé jsou opravdu neuvěřitelní... Jsem autorce moc vděčná, že ji napsala a tyto zvěrstva zase o trochu víc uvedla do podvědomí současné společnosti.
Doporučuji dočíst do konce včetně doslovu. Hlavně tedy rozhodně všem, doporučuji tuto knihu si přečíst!
Tuhle recenzi se snažím napsat už několikátý den a pořád jen píšu a mažu, protože mám pocit, že žádná moje slova nedokážou vystihnout, jak moc hluboký dojem ve mě knížka nechala. Takže musím říct jediné - přečtěte si ji. Ano, je to hrozně těžké čtení, je plné hrůz a zvěrstev a nejspíš si ho budete muset dávkovat. Ale je hrozně důležité, aby lidé nezapomněli, co se dělo, a aby si vážili toho, jak se teď mají. Zároveň je knížka napsaná opravdu poutavě a čtivě, jednotlivé, zdánlivě samostatné, případy se pomalu propojují a nakonec do sebe všechno hezky zapadne.
Co k této knize říct? Je to velice silná kniha, která zacloumá s Vašími emocemi a pocity. A je to dobře, protože zapomínat na krutost a zlo se Nemá. Nikdy!!!!
Velmi kvalitně napsaná kniha. Je plná opravdovosti, surovosti, smutku i naděje a odpuštění. Pomsta je pro někoho cesta a pro jiného je to připomenutí jaký nechce být.
Je velmi důležité na tuhle část naší minulosti nezapomínat.
Neodpouštej, odpouští jen Bůh
Uff. Tak tohle byla hodně drsná kniha.
Člověku se nechce ani věřit, jaké bezpráví, bolest, týrání si museli někteří lidé vytrpět - a že jich nebylo málo. Co to je vůbec za povahy, že dokáží ubližovat a týrat, svědomí žádné? Kniha je moc dobře napsaná, dobrý a čtivý styl spisovatelky. Historie, která kéž by nás všechny poučila a už se nikdy neopakovala.
Kde se vlastně v člověku bere zlo? A jaktože není nikdy potrestáno? Přesně tyhle filosofické otázky vám naskočí po tom, co knížku dočtete. Smutné je, že na ně nenajdete odpověď.
Myslím si, že je důležité, aby podobné příběhy vznikaly a trochu mě mrzí, že se knize nedostalo víc pozornosti. Je totiž skvělá a neskutečně mrazivá. Zvlášť když si člověk uvědomí, že se vše skutečně dělo a většina viníků nebyla nikdy potrestaná
Tak tohle bylo opravdu skvělé počtení. Od autorky jsem již četla Prameny Vltavy, které také moc doporučuji, ale musím říct, že kniha U severní zdi tu výše zmiňovanou předčila. Velmi kvalitně napsaná kniha plná surovosti, ztráty a zlosti jednoho člověka vůči druhému. Některé pasáže se četly opravdu těžce, několikrát jsem měla slzy v očích a nevěřícně kroutila hlavou nad tím, jak některé ženy dokázaly být vůči těm druhým tak moc kruté... Celý ten příběh, který se kolem těchto skutečných událostí zpoza zdí pankrácké věznice kolem dokola točí, je vystavěný opravdu precizně a skvěle mi do toho všeho zapadá. Je až neuvěřitelné, že se o událostech tohoto období téměř nemluví a nejsou nikde připomínány. Rozhodně mám v plánu na Ďáblický hřbitov zajít se podívat na místo, které mělo být navždy zapomenuto...
Jinak také musím uznat, že autorka i po sepsání a vydání knihy umí o celém tématu moc zajímavě a pěkně povídat, pokaždé, když narazím na nějaký rozhovor s ní, se dozvím něco dalšího, co se do knihy nevešlo nebo bylo pro klid v duši nás všech raději vynecháno... Moc doporučuji si některé rozhovory pustit.
Velmi silný příběh o síle a odvaze, zmařených životech. Autorka má můj obdiv, výborné zpracování. Doporučuji.
Hodně povedená kniha. Protože zpracovává téma, o kterém jsem neměl ponětí, zároveň jsem si doplnil vzdělání. Není to lehké čtení, soudím, že podobných kostlivců v soudružských skříních je ještě nespočet. Je fajn, že mladá autorka se do tohoto nelehkého psaní pustila a neopomenula několikrát zdůraznit hlasem svých hrdinů, že komunisti se chovali hůř než nacisti. Díky autorčinu stylu psaní s občasným gradováním naléhavosti, litím emocí i bezohledným líčením atmosféry zůstává po přečtení stopa v čtenářově mysli, takže kniha určitě nepatří k těm, na které se snadno zapomene.
Štítky knihy
vězení, věznice 50. léta 20. století tajemství pomsta hřbitovy političtí vězni oběti komunismu historické romány české rományAutorovy další knížky
| 2023 |  U severní zdi |
| 2021 | Prameny Vltavy |
| 2024 | Ignis fatuus |
| 2020 |  Anglická zahrada |
| 2019 | Podvod zlatého faraona |
Co napsat,,jedna z nejsilnějších,zajímavých,smutných knih,musela jsem ji dávkovat,tekly mě slzy,ta nespravedlnost,utrpení,zmařené životy .......Doufám,že se k severní zdi Dablického hřbitova podívám,zapálím svíčku,,před autorkou smekám,bylo kruté,syrové,ale krásně napsané,s uctou ,,,,