Utekl jsem z Osvětimi
Rudolf Vrba
Hlavní hrdina Walter Rosenberg (Rudolf Vrba) byl při druhém pokusu o útěk za hranice Slovenského štátu transportován do vyhlazovacího tábora v Majdanku a posléze do Osvětimi. Podstatná část knihy je tvořena líčením jeho zážitků a pozorování z táborů. Roku 1944 s jedním ze spoluvězňů z Osvětimi uprchl. Ve zprávě, kterou s sebou přinesli, podávají první ucelené, podrobné a zároveň otřesné informace o situaci, která ve vyhlazovacích táborech panovala. Děj knihy končí ve chvíli, kdy hrdina jde poprvé do boje proti Němcům.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 1998 , SeferOriginální název:
I Escaped from Auschwitz, 1963
více info...
Přidat komentář
Fascinují mě opravdové (ale i fiktivní) příběhy lidí, kteří prošli koncentračními tábory. Nevím proč. Knih na toto téma jsem přečetla asi víc než je zdrávo a stejně mě vždy znovu dostanou.
Pan Walter/Rudolf, si 5 hvězd zaslouží nejen za to, co prožil a dokázal, ale i za to, jak svůj příběh dokázal srozumitelně, stručně a výstižně napsat.
Nepochybuji o tom, že i jeho mlíkaři došlo, že toto svědectví není výmysl.
silný příběh, četl se dobře, i když při tom opět mrazí. O těchto zlých dobách už bylo napsáno hodně, ale pokaždé jsou ty příběhy v něčem jiné. Každý viděl, slyšel, potkal, někoho a něco jiného prožil. Velmi povedená kniha
Tak krutý může být život a takové odhodlání může mít chuť po životě! Kniha, která mě překvapila svou podrobnou výpovědí, ať šlo o činy vězňů, kápů, vedoucích mužů SS, lidech, kteří pomáhali nebo pomáhali jsen na oko! Strašné, neuvěřitelné a bohužel skutečné. Čtěme a poučme se....
Tuhle knihu mi doporučil brácha. Pár knih o nacismu, válce a koncentračních táborech jsem už četla, ale tahle se mi zatím líbila ze všech nejvíc. Četla jsem ji se staženým žaludkem a někdy i se slzami v očích. Také zastávám názor, že tohle by nemělo být zapomenuto.
Škoda, že se kniha pravděpodobně nedočká náležitého filmového zpracování. A tím "náležitým" myslím Hollywoodského. Mít tak rozpočet a vizualizaci jako Polanského Pianista! Doufám ale, že se ji nikdy neujme ČT (s financováním, které bohužel stačí maximálně na mini série a recyklované herce). Prostě škoda.
Vyborna kniha. Do precteni knihy jsem byla touto tematikou nepolibena. Po precteni knihy uz patram po dalsi. Rozhodne doporucuji!!!
toto je prostě mazec, to by měla být povinná četba na všech středních školách. Čte se to jedním dechem jak najnapínavější thriller a děsivé je to, že je to skutečnost
Můj komentář asi neřekne o knize nic nového. Hodně krutá kniha, která se i navzdory své čtivosti nečte lehce. Celou dobu mě mrazilo a měla jsem stažený žaludek. I tak bych její přečtení doporučila každému, protože holocaust a nacistické zločiny by nikdy neměly být zapomenuty.
Tohle je jedna z těch knížek, které by si měl přečíst každý. Hodně čtivá, ale krutá...tím víc, že se to opravdu stalo....chvílema jsem musela přestat číst a rozdýchat to...a ano, občas i brečet... Každopádně DOPORUČUJU!
Myslím, že vše už bylo řečeno v dřívějších komentářích. Velmi silná kniha o strašné části naší historie. musela jsem některé části dlouho rozdýchávat a lovit kapesník. Je to mimo moje chápání co lidi dokáží dělat jiným lidem.
Povinná četba pro všechny, opravdu čtení, při kterém děkujete, že žijeme v době, jaké žijeme.
Mrazivě brutální autobiografie. Je to těžká kniha pro odvážné lidi, co se chtějí dovědět maximum o tom, jak se ne-žilo v koncentračním táboře za války. Narazila jsem na ni náhodou kdysi v knihovně, dodnes si ji pamatuju a pamatovat budu. Syrový náhled na člověka, čeho je schopen pro záchranu vlastního života. Doporučuju všem.
Šílená doba. Neuvěřitelné hrdinství autora a jeho společníka. Kniha je kruté svědectví doby ne zase tak minulé. Nemůžu pořád uvěřit co jsou lidé schopni provádět druhým, bez ostychu, bez kapky svědomí nebo soucitu. Je dobře že Rudolf Vrba nic nepřikrašloval a nepřekrucoval, že podal svědectví o svém osudu tak jak bylo a jak se stalo. Je velmi smutné politizování a liknavost po předání svědectví o hrůzách v Osvětimi po tom všem čím si prošli. A když jsem nakonec četl, že se Vrba přidal k partyzánům a riskoval život dál, nemůžu jen než říct: "Smekám a opravdu Hluboká poklona pane Vrba."
Taková kniha by mohla být i v povinné četbě. Vypráví velice poutavým způsobem o zvěrstvech které se děly za 2. světové války v koncentračních táborech. Psáno velice poutavě. Člověka pekně mrazí.
Proč je na světě takových dobrých spisovatelů, kteří dokáží tak opravdově popsat tehdejší dobu, ze které nás mrazí a věříme, že bychom nic podobného nedopustili a proč je na druhé straně na světě tolik magorů, kteří po něčem takhle ponižujícím a podobném touží dál a neustále vystrkuje růžky na nás normální lidi, co chtějí jen jediné - žít v klidu a v míru se svými rodinami na tomhle už tak neveselém světě.? Je to podivné, že vždycky zvítězí lidská blbost a chamtivost nad klidem a mírem. Tak proč nám byl dán do vínku rozum? Kniha za to ovšem nemůže, je napsaná velice čtivě a chytne za srdíčko.