Těžké melodično
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha série
< 16. díl >
Jiné děti dostávají na hraní xylofonky. Zuzance stačilo požádat dědečka, aby si vysvlékl vestu. Ano. V té rodině je Smrť. Je těžké vyrůstat jako obyčejné děvče, když dědeček jezdí na velkém bílém koni a máchá kosou. Pak najednou z jistých důvodů musíte převzít zavedený rodinný podnik a spousta lidí si vás plete se zubní vílou. Musíte se také v tváří v tvář postavit návykové hudbě, která se šíří po celé Zeměploše. To má na svědomí trojice hudebníků ve složení Chalamaďan Imp y Cilin, trpaslík Zlota a troll Perm M. Skalice (M jako Modroš). Úžasná Zeměplocha, kniha 16., přeložil Jan Kantůrek.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 1998 , TalpressOriginální název:
Soul Music, 1994
více info...
Přidat komentář
Další megasuper pratchettovská jízda. Nikdy mě nepřestane udivovat, kolik myšlenek, vtipu a nadhledu drsné pravdy dokáže autor do jedné knihy "nacpat".
Hudební skupina Howling Rocks ve složení Imp y Cilin, trpaslík Zlota Zlotasson a troll Perm M. Skalice, šíří napříč Zeměplochou rockovou muziku - hudbu s kameny - která uchvátí dokonce i mágy.
A ve stejné chvíli Zuzanka přebírá rodinný podnik. Problém je, že její dědeček není nikdo jiný než Smrť.
Zatím jedna z nejlepších "Zeměploch" co jsem četla.
Rocková hudba je tak trochu všeobecne jeden velký guláš. Táto kniha je na tom podobne. Ale, jakýýýý je toto že gulášik! Rocková fantasy á la Pratchett. Terry is not dead!!!
Táto kniha je trošku zvláštna. V podstate nadväzuje na knihu Mort, ktorú som čítala pred pár rokmi a z ktorej si nič nepamätám. Ale samozrejme, vystupuje tam viac známych postáv. Je tam Smrť, ktorý má depresiu a nepracuje, miesto toho rodinný podnik preberá vnučka Zuzanka. Je tam hudba, hlavne v podaní skupiny hrajúcej hudbu s kameňmi (veď uvidíte), ktorá všetkých pohltí (až na pár výnimiek). Sú tam mágovia, ktorí zrazu majú muzikálne sklony. A už ma nenapadá čo tam ešte je.
Kniha sa mi v podstate páčila (teda na Zeměplochu), ale niektoré iné sa mi páčili viac, napr. Dámy a Pánové alebo knihy o Nočnej hliadke.
"Výborně!" rozzářil se Drtič. Odvážným gestem pozvedl kytaru. "My to dokážeme! Za sex, drogy a Hudbu s kamením!"
Uvědomil si jejich udivené pohledy.
"Nikdy jsi neřekl, že bereš nějaký drogy," obvinil ho Kubouš.
"No, když na to přijde," řekl Mumák, "nevěřím ani, že jsi už byl s - "
"Jeden hřích ze tří, to není zase tak špatný skóre!" vykřikl Drtič. "Jasně, to je skoro třicet čtyři procenta z - "
"Drž hubu!"
V knize jsou vlastně tři dějové linky. Ty první dvě, tedy Zuzanka a její dědeček Pan Pinďous, Albert, Havran a Krysí Smrtík, stejně tak jako partička muzikantů Howling Rocks, Buddy, Cliff a Zlota, jakož i malý troll Asfalt, co ho zasedl slon, Kolík A. S. P. a další, tak tyhle dvě dějové linky mě velice bavily. Třetí, představovaná mágy, včele s arcikancléřem Výsměškem, je však poněkud rozvláčná a tempo knihy zbytečně brzdí. Jak říká Starej Smrďa Rum: "Vyprdnoutsenaně!"
A bylo by to mnohem lepší.
Pratchett prostě nikdy nezklame. Užasně odpočinkové čtení, u kterého se člověk zasměje. Myslím, že velkou částí je potřeba poděkovat i panu Kantůrkovi za překlad. Prostě mne Pratchett v podání pan Kantůrka velmi baví ;)
Těžké melodično dokonale pasuje do Pratchettovy zeměplošské mozaiky. Hodně se mi líbí jak Terry dokáže vypíchnout nějakou událost, situaci či aspekt, který je příznačný i nám "obyčejným" lidem a skvěle jej zrcadlí a pitvá ve své tvorbě. Zatímco dále je to třeba otázka a důležitost moderních svátků (Otec prasátek), v Melodičnu je tím podstatným hudba. A to ne ledajaká. Ale hudba, která publikum nabíjí nepředstavitelným až fanatickým raušem a zároveň neskutečně ždímá (psychicky i fyzicky) hlavního interpreta či celou kapelu (ta většinu knížky neví jak dál). Jednoduše řečeno Beatlemanie či spíše šílenství "ohledně kamenů" je zde poodhaleno v celé své (lehce zvrhlé) kráse.
Super kniha :-) Spojenie Smrťa, mágov, Zuzanky a rocku v jednom diely je naozaj parádne. Dej je plný narážok na rôzne kapely a skladby zo skutočného sveta, takže ma to bavilo o to viac. Škoda akurát toho záveru a chýbala mi nejaká výraznejšia a silnejšia dejová linka. Tento diel som ale čítala, aby som mala krajší deň a viac sa smiala a to sa podarilo, takže 5* :-)
Poslouchal jsem jako audioknihu. Opět perfektní dílo, ale oproti Mužům ve zbrani je to slabší. Moc se mi líbily odkazy na klasický rock, a že jich tam bylo, možná jsem ani všechny nepostřehl. Celkově šel tentokrát příběh trochu mimo mně a užíval jsem si hlavně tyto odkazy. Čekal jsem víc Smrtě a doufal jsem, že tu bude i Mort a Ysabell.
Byť se jedná o Mistrovu knihu, nemůžu dát plný počet. Ano, máme tu Smrtě, mnoho neuvěřitelně vtipných a moudrých postřehů, ale... Autor honí příliš mnoho zajíců najednou a jako obvykle na konci vznikne tak nepřehledný guláš, že si člověk i při několikátém čtení marně vybavuje, kam jednotlivé postavy dospěly. U tohoto dílu Zeměplochy prostě platí třikrát a dost :-).
Tato kniha mi ze série připadala zatím slabší. Nepostrádá skvělý autorův humor, ale rozuzlení mi nepřišlo tak skvěle vykreslené, jak jinak autor umí. Hudba valících se kamenů je vtipný námět a Smrťák je neodmyslitelná postavička, která příběh skvěle okrajově doplňuje.
no, tak co napsat..... prostě další úžasná knížka od pana Pratchetta :-) Zuzanka mi byla velmi sympatická....hudební skupina ještě víc a Smrť nezklamal :-) prostě....soooooo Elviš :-)
Úplně nemusím takto psané 2 dějové linie, ale příběh Smrtě Zuzanky byl moc hezký a díky Krysímu smrťovi je to chvilkama dost vtipný. Druhá dějová linie už byla podstatně slabší, i když kouzelná kytara byla překvapením. Konec trochu chaotický a díky Smrťovi a spol i veselý.
Tak neviem, chýba bude asi vo mne, ale chytal som sa len keď tam bol Smrťák. Možno to bude tou formou, ebook čo som splašil nemal odseky tak som sa strácal v texte. Nevedel som či som u kapely, mágov alebo Zuzanky...
,,Děkane, co jste si to udělal s vlasy? Vpředu vypadají, jako když vám je oblízla kráva, a vzadu jako kachní řiť. A ke všemu sa vám jěšte blýskají, ani nechci řícť co.''
Zo začiatku som bol zmätený. Príbeh mi nejak nesadol, a to hlavne v častiach s kapelou. Jedine čo ma nútilo ďalej čítať bola zvedavosť, ako to dopadne so Zuzankou a samotnou Smrťou. Neskôr to už začalo naberať ten správny Pretchettov smer a začali sa tam objavovať skvelé humorné scény. Škoda, že sa čitatel musí niekedy dobíjať hluchými miestami.
Autorovy další knížky
1993 | Barva kouzel |
1997 | Dobrá znamení |
2007 | Darwinovy hodinky |
2003 | Noční hlídka |
1995 | Stráže! Stráže! |
Když si Pratchett něco z "našeho" světa vypůjčí, tak si můžete být jisti, že v Zeměploše se z toho stane naprosto autentický originál, který si žije vlastním nápaditým životem. Že přitom důmyslně poukazuje na všemožné lidské slabůstky a nešvary, je věc druhá. A kolem hudby se dá zpodobnit tolik různých klišé... Mohla jsem se při těch narážkách smíchy potrhat - a zároveň jsem se nemohla ubránit nostalgii, která už jde s legendárními hudebními osudy ruku v ruce. Zkrátka, třeskutá směs. Jak se to Pratchettovi povedlo, je mi záhadou.
Mimochodem, Zuzanka se osvědčila naprosto skvěle - jako Smrťův dočasný záskok, i jako další přírůstek do zeměplošského světa. Obzvlášť pěkné jsou i kratičké návštěvy u Vetinariho...